MAŘENICE 2015

Tábor dal všem zabrat!

Letošní tábor dal všem doopravdy pořádně zabrat. Trvalá vedra a strašné sucho. Teploty v „Mařenickém dolíčku“ se přes den dostávaly pravidelně nad 35 stupňů, jen v noci přicházel proti městům a trvalým obydlím účastníků milosrdnější chládek.

Podstav vody ve Svitavce, jaký nepamatujeme. Mlýnské kolo, které je trvale už páté desetiletí atraktivní součástí táborového areálu, se tentokrát přičiněním vodního toku ani nehnulo. I při nízkém stavu vody obvykle stačívalo, když se pohnulo několika kameny a upravil se směr a síla toku (náhon). Tentokrát nebylo co upravovat.

Přesto tábor probíhal podle programu, a pokud bývalo zvykem ocenit práci všech pracovníků tábora a výkony dětí, tak letos byli vesměs všichni zralí na vyznamenání.

Táborovou hrou bylo v tomto roce „cestováním v čase“. Účastníci měli k dispozici „Stroj času“ s blikajícími světly, přesýpacími hodinami a jinými vymoženostmi. Z něj se každého dne dozvěděli, v jaké době se nacházejí a jaké úkoly tomu přiměřené budou plnit.

stroj casu

Tak třeba stroj ukázal 7. století. A tu se náhle objevil mezi táborníky člověk v oblečení té doby. Bylo to viditelně oblečení člověka zámožnějšího. A ten vyprávěll shromážděnému lidu táborovému, že je Sámo, který do těchto krajin zavítal jako kupec za obchodem. Nachomýtl se k tomu, jak jisté kmeny napadaly a znepokojovaly lid domácí. Poradil jim a pomohl jim nepřátelské kmeny porazit a oni ho učinili svým králem.

A pod vedením Sáma potom plnil táborový lid úkoly soupeříce mezi sebou.

Jako tradičně byly děti rozděleny do čtyř oddílů, z nichž každý měl svůj název, na kterém se v oddíle většinově shodly. Také vlajku vlastnoručně vyrobenou vlajku, která odpovídala názvu oddílu.

Pro soutěže, jejich hodnocení a srovnávání výsledků se oddíly jednoduše značily podle barev jako červení, modří, zelení a žlutí.

A tak se obecný lid táborový ocital každý den v době určené strojem času, pod dozorem dobového průvodce a činil úkoly a hry příslušné době přiměřené.

Kromě toho tábor samozřejmě nepostrádal běžné táborové kratochvíle, které končívaly večer při písničkách a kytaře.

Velkou devízou bylo, že se táborové kuchyně ujaly kuchtičky velmi zkušené, znalé a připravovaly tak krmi, která byla jednak chutná, ale nejvhodnějšího složení vzhledem k věku jedlíků. Nemyslete, vařit pro děti na táboře není vůbec jednoduchá záležitost. Kuchařící děvčata bylo nutno obdivovat. Jednak proto, že po pětadvacetileté přestávce se rozhodly tábora se účastnit a to právě ve skutečně extrémně náročných podmínkách. Vařit a vařit je vždycky rozdíl. Není také možno se vždy řídit tím, co dnešním dětem chutná, jelikož se často jedná o pochutiny svým složením nezdravé a pro děti nevhodné, jako různé hranolky, brambůrky, hamburgery a podobné, případně zjednodušené úpravy na způsob hospodských „rychlovek“.

Je-li strava kvalitní, poctivá, pro děti vhodná, a navíc dětem chutná, je třeba si takové kuchařky hýčkat a nad jiné velmi cenit.

Menší zklamání se dostavilo v poslední táborový den. Pro nadměrné sucho a nebezpečí vzniku požáru byl v Libereckém kraji vyhlášen zákaz rozdělávání ohně pod pokutou 50000,- Kč, a tak se závěrečné posezení s písničkou nemohlo konat tradičně u táboráku a buřty k večeři se pekly v troubě.

Na závěr se nám představili vedoucí, tentokrát všichni v historických kostýmech, ve kterých uváděli každý svou příslušnou dobu, najednou.

vedouci

Poslední den tábora má b sobě jistou nostalgii z brzkého loučení, ale je slavnostní, rozdílejí se ocenění, předávají diplomy a ceny. Nejdříve byla vyhodnocena soutěž v pořádku. Zajímavé bylo, že jen na třetím místě se umístila děvčata. Na druhém místě byly shodným součtem bodů dva stany, obě dvojice chlapecké a dokonce spíše z větších hochů. I vítězové byli rodu mužského (viz snímek).

vitezove

Všichni účastníci – malí i velcí obdrželi pamětní list vyrobený „Janičkou“. Pamětní list s motivem táborové „atrakce“ – mlýna – byl tak zdařilý, že se vedoucí rozhodli používat ho i dále pro další ročníky a tábory.

kuchta

Všichni bez rozdílu dostali přívěsek připomínající cestování v čase, tedy ve tvaru hodin s nápisem Mařenice 2015.

prives

Dospělí pracovníci tábora potom obdrželi ještě ručně malovaný diplom vztahující se k činnosti, kterou přispěli ke zdárnému průběhu tábora, např. zásobování nebo kuchyně (viz snímek).

pam list

Každý z dětských účastníků si potom odnesl ještě dárek, který si mohl sám vybrat. Právo prvního výběru mělo družstvo, které zvítězilo v táborové hře (na snímku s diplomy a dárky).

viteznyoddil

A dále si vybírala dárky družstvo na druhém místě, po něm to, které skončilo na třetím a v pořadí čtvrté družstvo nakonec z dárků, které ještě zbyly.

Drobné dárky a pozornosti dostali i pracovníci tábora. Kromě vesměs mladých vedoucích a zdravotního dozoru bylo oceněno i několik těch lehce o něco dříve narozených.

drive nar

Součástí závěrečného ceremoniálu bylo také slavnostní vyřazení z dětské kategorie. Čtyři patnáctiletí účastníci, kteří se tábora zúčastnili naposled (tábor je pro děti do 15 let), byli mečem mušketýra ze 17. století vyřazeni z dětské kategorie, dostali navíc ještě dárky, které jim budou připomínat tábor, kterého se vesměs zúčastnili vícekrát, vedoucí a kamarády, se kterými prožili mnoho hezkého a zajímavého i nezapomenutelného.

Každý z účastníků si tradičně odvezl fotku celého tábora a svého oddílu.

Mnozí dostali také přihlášku do Pionýra pro sebe a své rodiče (ti rozhodují o tom, kam se jejich dítě může přihlásit). To proto, aby se mohli mimo tábora o prázdninách účastnit dalších akcí, výletů a soutěží, které Pionýr pořádá, s kamarády, které poznali a z nichž někteří už pionýry jsou.

Tak ahoj pionýrský tábore „U mlýna“. Ahoj Mařenice! A zase za rok! Za rok se zase rádi vrátíme! Ne sice úplně všichni, ale mnozí, protože je tu krásně, protože se nám v téhle partě a v „našem táboře“ líbí!

V Mařenicích, 14. 8. 2015, Miroslav Starý

 

 

 

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473