MILOŠ ZEMAN SLIBY PLNÍ!

Titulek je takový, protože plnění slibů je na politické scéně v ČR jevem přímo nebývalým a výjimečným!

MAREK ŘEZANKA

Po volbách parlamentních jsou před námi volby prezidentské. Pokud se předtím vylévala špína vědrem, nyní málem nestačily ani kádě. Je jasné, proti komu se všichni vymezovali.

Netvrdím, že nejsou oblasti, kde by se nedalo s M. Zemanem polemizovat – ale svoji stať chci postavit na tom, co u něho vnímám pozitivně. Komu budou chybět negativní stránky, může si vybrat libovolné mainstreamové (ale skoro i téměř každé nemainstreamové) médium.

Jan Farský (Starostové a nezávislí), který prolezl do Sněmovny ČR s odřeným pozadím a jeho hnutí má šest mandátů, se nechal slyšet, že M. Zeman podruhé hlavou státu zvolen nebude – se slovy, že „stejné chyby se nedělají dvakrát“.

Já se jako člověk, který v minulé volbě M. Zemanovi ke zvolení dopomohl, pokusím panu Farskému a jemu podobným na příkladech ukázat, že M. Zeman za své volební období splnil většinu toho, co slíbil – a něco ještě v dárkovém balení přidal.

Neutrální pole pro dialog

milos 2Prezidentský úřad nabízím jako neutrální pole pro dialog politických stran, odborů, zaměstnavatelských svazů. Nabízím roli prostředníka a moderátora, nikoliv roli soudce.“

M. Zeman nevystupoval proti vládě, naopak, snažil se na ní hledat pozitiva. Pokud někdy ostře proti někomu vystoupil, byl to B. Sobotka, který se naopak vlastní vládu pár měsíců před parlamentními volbami pokusil potopit.

M. Zeman se účastnil tripartity (jednání vlády a zástupců podnikatelů a odborů), Zeman se nabídl jako neutrální prostředník ve sporu ohledně reorganizace policie, Zeman pomohl v roce 2017 zažehnat červnovou vládní krizi, kdy hrozily předčasné volby, a to jen proto, že se premiér nedokázal postavit M. Kalouskovi a bránit vládu jako celek.

Roli moderátora hlava státu nabídla i po skončení parlamentních voleb v roce 2017.

Jednu věc bych vypíchnul. Zatímco M. Zeman vybízel k dialogu, byla proti němu vedena nesmlouvavá vytrvalá kampaň, jež se ho snažila zostudit, zesměšnit, zpochybnit – a nakonec odvolat. Psaly se petice, ukazovaly rudé karty, podávaly stížnosti k Ústavnímu soudu. M. Zeman vše ustál – ale jenom díky své enormní nezdolnosti, aspoň po stránce psychické.

Ostrovy deviace pozitivní a státní vyznamenání

Připomeňme si témata, s nimiž M. Zeman do prezidentské funkce vstupoval. Jednak vymezil takzvané ostrovy pozitivní deviace: „…Ostrovy nadprůměrného výkonu, osobnosti, které svým celoživotním dílem přinášejí prospěch naší zemi, podnikatelé baťovského typu, kteří reinvestují své zisky do oblasti podnikání, úspěšní starostové, kteří dokázali zvelebit své obce nebo města, významné osobnosti z řad školství, zdravotnictví, vědy, sportu.“ V souvislosti s tím také prohlásil, že plánuje rozšíření počtu udělování státních vyznamenání – což dodržel.

Ostrovy deviace negativní

Kromě toho formuloval rovněž ostrovy negativní deviace: „Jedním z nejnebezpečnějších jsou kmotrovské mafie parazitující na těle české společnosti, které vysávají krev a nevracejí žádnou hodnotu.“ M. Zeman dlouhodobě poukazuje na některé oligarchické skupiny, jež usilují o politický a mediální vliv. Zatímco média viděla pouze pana Babiše, on zmínil jiné jméno, a to pana Bakalu: „Za hlavní výsledek této schůzky (se zástupci OKD v listopadu 2016) považuji to, že mě vedení OKD ujistilo, že se konečně začne zabývat právními kroky proti panu Zdeňkovi Bakalovi, k čemuž dosud k mé lítosti nedocházelo. Protože pokud by se prokázalo, že pan Bakala nejednal s péčí řádného hospodáře a že z OKD vyvedl až několik desítek miliard korun, které by mohly být použity právě na sanaci této společnosti, tak se tím vytvoří nový finanční zdroj, který by OKD mohl pomoci přežít.“

Za další ostrov negativní deviace považuje M. Zeman neonacistické bojůvky v ulicích našich měst: „Jejich členové vyznávají ideologii, která by v případě svého vítězství vedla k vyhubení českého národa a tedy i jich samých.“

V červnu roku 2016 v Lidicích M. Zeman prohlásil: „Jestliže někdo adoruje válečného zločince a masového vraha z období druhé světové války, stává se objektivně neonacistou.“ Na mysli měl slovenského politika, M. Kotlebu a českou stranu – DSSS. K této ideologii se mimo jiné otevřeně hlásí i A. B. Bartoš (dříve Národní demokracie, nyní Rozumní): „Tahle země nepotřebuje dinosaury jako je Klaus, tahle země potřebuje Kotlebu.“ Působí potom tak trochu jako nejapný žert, když předseda této strany P. Hannig hodlá kandidovat na Hrad s tím, že chce sice pokračovat v politice M. Zemana, ale jaksi v rukavičkách – chce prý změnit styl politiky. To bude potom na Hradě pan Kotleba pečený vařený? Nebo v čem si P. Hannig představuje onu změnu stylu – ve větší servilnosti, aby ho mainstreamová média nechala na pokoji?

Třetím pilířem ostrovů negativní deviace jsou podle M. Zemana média: „Zaměřují se na vymývání mozků, na mediální masáž a na manipulaci veřejným míněním. Tu část, jejíž představitelé vynikají pozoruhodnou kombinací minimálních znalostí a maximálního sebevědomí.“

Pokud chceme dosadit nějaké jména z publicistiky, která výše popsané definici odpovídají, můžeme zmínit např: P. Šafra, S. Slonkovou, J. Pehe, A. Mitrofanova, D. Anýže, J. Šídla, E. Taberyho, D. Balšínka a celou řadu dalších. Všichni ti, kdo ukazují na M. Zemana jako na „hlavní zlo“ odpovědné za rozdělení naší společnosti, by si měli uvědomit jedno: Naši společnost rozdělují všelijaké mediální manipulace. A že jich je. Zmíním aspoň některé: Hon na M. Ransdorfa, štvanice na Věru Marešovou (zdravotní sestru v Rumburku obžalovanou z vražd, jež nespáchala – nakonec osvobozenou) či neobjektivní zpravodajství k volbám v USA, kdy to H. Clintonová měla mít „v kapse“.

Speciální kapitolou je potom neustálý mediální hon na M. Zemana. Hon silně dehonestační, kde žádný faul nezůstává nevyužit.

Zeman není soudem uznaný lhář

Na tomto místě bych rád připomněl pseudokauzu ohledně článků F. Peroutky. M. Zeman několikrát v minulosti složil tomuto muži za jeho dílo hold. Pak si ale dovolil zmínit i jeho odvrácenou tvář s tím, že selhávají i „modly“. Poukázal na fakt, že některé Peroutkovy články obhajují antisemitismus. A soud mu v tomto dal za pravdu. Média se pochopitelně chytla toliko nedohledaného titulu článku: Hitler je gentleman – a již se nikterak nevěnovala podstatě věci – tedy, jak na konci třicátých let Peroutka psal.

Soudce Tomáš Novosad shledal, že F. Peroutka sice doslova neřekl: „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky“, ale že: „Články, které jsme tu četli, obsahují výrazy, které jsou obsahově totožné.

Toto naprosto uniká serveru Demagog.cz, který se snaží vzbudit dojem, že M. Zeman lže, kudy chodí. Tento server občany rovněž mylně informuje, že M. Zeman se zpronevěřil svému slibu ohledně udělování milostí. Skutečnost je jiná – a server Demagog.cz zůstává holt demagogem.

Nezapomínejme, že nositeli ceny F. Peroutky jsou často novináři, kteří vůbec o objektivitu neusilují a jsou poplatní mainstreamu. Namátkou lze zmínit J. Štětinu, B. Pečinku, J. Šídla, A. Mitrofanova, M. Veselovského, M. Wollnera, E. Taberyho, S. Slonkovou, J. Kubíka či J. Macháčka.

Zeman nezneužil institut milostí

M. Zeman svým voličům vzkázal, že institut milostí mu není po chuti: „Řekl jsem, že sám za sebe se těchto práv dobrovolně vzdám. A přál bych si, aby byla změněna ústava takovým způsobem, aby jakýkoliv můj nástupce nemohl institutu amnestie nebo milosti jakýmkoliv způsobem zneužít.“

Své slovo důsledně držel. Píše se rok 2015. Helena Válková se obrací na M. Zemana se žádostí: „Poprosila jsem ho, aby zvážil ty velmi přísně nastavené podmínky pro udělování milostí. Fakticky jsem nemohla předložit téměř žádný návrh na udělení milosti a v některých případech mi připadalo, že tam k určitým tvrdostem došlo, že by se dalo třeba po výkonu pěti let jeden rok odpustit.“

Prezident republiky vyšel paní Válkové aspoň trochu vstříc. To ovšem není porušení jeho slibu, jak se nám snaží vsugerovat Demagog.cz.

M. Zeman udělil za své funkční období osm milostí včetně hodně diskutované Kajínkovy. Ti, kdo tvrdí, že M. Zeman porušil svůj slib, nemají pravdu. Osm milostí udělených převážně ze zdravotních důvodů jenom podtrhuje, že M. Zeman jimi šetřil – a to velmi. Srovnejme toto číslo s 860 milostmi od V. Havla či 412 od V. Klause. Jeden umožnil recidivistům opět krást a vraždit, druhý jmenovaný znemožnil vyšetření závažných hospodářských kauz. Nic podobného se za M. Zemana nedělo. M. Zeman pouze vyslyšel hlas paní Válkové – a dal na slova P. Rychetského: „Pokud tu vraždu nespáchal pan Kajínek, tak ji spáchal asi někdo od policie. (…) To byl evidentně případ, kdy policie spolupracovala s podsvětím.“ Tento výrok pronesl Rychetský v roce 2015 a ještě na jaře v roce 2017 trval na svých pochybnostech. Později sice začal svá dřívější tvrzení popírat, ale to nic nemění na tom, že je jejich autorem. Jedna z věcí, kterou Rychetský vyzvedl jako „poněkud nejasnou“, je fakt, že policista, který věděl o schůzce Kajínka s jeho obětí, byl zproštěn obžaloby. Stejně tak muž obviněný z najmutí vraha.

M. Zeman v žádném případě nezrušil vrahovi trest ani nezmařil práci soudů. Jenom využil svého práva s tím, že i u Kajínka najdeme důvody zdravotní – ve vězení by mohl brzy zemřít – a k tomu je třeba připočíst pochybnosti o jeho vině.

Spoléhat se na Západ-Abendland je sebevražda…

M. Zeman je často kritizován (nejvíce ze strany TOP 09), že nás údajně směřuje k nějaké bájné hydře v podobě ruské či čínské totality. Realita je ovšem taková, že prezident republiky si jako jeden z mála našich předních politiků zjevně uvědomuje nedostatečnost koncepce, podle níž bychom se orientovali toliko na euro-atlantické vazby. Unie čelí vážným sociálním problémům, které přiživuje naprosto zpackaná a nezvládnutá promigrační politika, eskalují v ní štěpné tendence a elitářství. (Kdo není v jádru, prý jako by nebyl – a má smůlu. To má být ona proklamovaná evropská soudržnost?)

Být ekonomicky opřen zejména o Německo, je s vyhlídkou na možné události příštích let poněkud krátkozraké. Vedení a odbory německé automobilky Volkswagen usilují o to, aby se část výroby divize Škoda přesunula do Německa a aby divize platila více peněz za sdílené technologie. Má se tak omezit konkurence, kterou pro značku Volkswagen představuje česká značka Škoda. Hrozivá vlna nezaměstnanosti je tak v dohledu. Jaké recepty na ni mají politici jako B. Sobotka, M. Kalousek, P. Fiala, T. Okamura či A. Babiš?

Jeden z mála, kdo není válečný štváč…

M. Zemanovi někteří vyčítají, že na začátku 21. století aktivně vystupoval proti Iráku. Jenže od té doby uznal, že dostal špatné informace – a že byl vlastně americkou stranou podveden. To se odráží v jeho přehodnoceném pohledu na útok na Irák: „Já si myslím, že Spojené státy se dopustily celé řady chyb, ať už jde o invazi do Iráku, kde tvrdily, že tam jsou zbraně hromadného ničení, které tam nebyly. Nebo ať už jde o úvahy o leteckých útocích na syrské vládní jednotky v naivní naději, že proti těmto vládním jednotkám bojují demokratické síly, aniž si Američané ráčili všimnout, že tam bojuje Al-Káida, proti které se bojuje v Afghánistánu. Američané by měli mít větší schopnost sebereflexe.“

M. Zeman se jako prezident důsledně vymezuje proti tlakům na Rusko, Írán, Sýrii či Severní Koreu. Je tak jedním z mála politiků, kteří mají odvahu vzdorovat mainstreamovému proválečnému štvaní.

V případě občanské války na Ukrajině odmítl šířit hoax, že se jedná o ruskou invazi. Pokud by k takové invazi došlo, samostatná Ukrajina již dnes není na mapě. Zatímco evropští politici se většinou tváří, že na Ukrajině vládne nějaká proevropská vláda, M. Zeman si je vědom, že jde o režim odporný, autoritářský až fašistický, který potlačuje práva menšin, opozice a který sází na cenzuru. Nic z toho Evropská unie a různé ideové „tanky“ (think-tanks), které se snaží zválcovat veřejné mínění ve prospěch ideologických bludů, nevidí.

Je to M. Zeman, kdo poukázal na falešnost těch, kdo u syrské opozice hledají nějaké demokraty a partnery k jednání: „Na rozdíl od americké strany, která se domnívá, že umírněná opozice existuje, já se domnívám, že tam jsou pouze islamistické skupiny. Kromě toho nezapomeňte, že legální syrská vláda pozvala Rusy do Sýrie, zatímco žádný legální představitel Sýrie nezval do Sýrie Američany.“

Je to naše hlava státu, která poukázala na vcelku lapidární věc, že než něco posuzujeme, měli bychom znát fakta a mít v ruce pádné důkazy: „Především je třeba řádně vyšetřit, co se stalo při chemickém útoku. Nebudu střílet od boku a nebudu říkat, zda souhlasím s odvetným útokem USA na Sýrii. Musím načerpat informace.“

M. Zeman dokázal proti většinovému mediálnímu proudu podpořit místo protiíránsky laděné Clintonové D. Trumpa. Stejně tak ale neváhal – a téhož D. Trumpa kritizoval, když ten se odchýlil od svých slibů a přešel ke štvavé proválečné politice (samozřejmě že pod vlivem týchž kruhů, které za sebou měla H. Clintonová): „Pokud jde o Donalda Trumpa, nejsem si jist, jestli jeho vyhrožování Severní Koreji není spíše směšné než produktivní. Takže jsem si říkal, dobrá, Severní Korea, odporná diktatura, nic proti tomu. No a teď šel dál, Venezuela, no, Írán, no, tak tam už je určitý rozpor, protože jak víte, sankce byly uvolněny a bylo dosaženo určité dohody s Íránem… A to už mi trochu připomíná jako ve škole známkování neposlušných žáků. A mezinárodní společenství by nemělo být založeno na stylu žák-učitel, ale buď jsme všichni žáci, nebo jsme všichni učitelé a učíme jeden druhého.“

Nemohoucí stařec? Tak proto stále někde lítá, jezdí a chodí…

Prezidentovi Zemanovi je předhazováno jeho údajně chatrné zdraví. Třicátník ani sportovec to není, natož aby splňoval obě tyto kategorie. Zase, ve třiceti by ani na hlavu státu kandidovat nemohl – a po čtyřicítce již nějaké ty neduhy má skoro každý. Každý občan by si však měl uvědomit, kolik zahraničních cest M. Zeman absolvoval (jedná se o desítky), jak náročná jednání tyto cesty zahrnovaly a jak důsledně na těchto cestách propagoval Českou republiku. Dále by měl připočíst jeho četné výjezdy do krajů a besedy s lidmi. Ne, toto není stařec usínající v poslanecké lavici – toto je aktivní politik, který navzdory svým fyzickým problémům má stále svěžího ducha. Což se o mnohých jiných politicích prohlásit nedá.

Odvaha nad zlato…

Na M. Zemanovi si cením především jeho odvahu. Doma čelí přesile v podobě různých front: akademické, kulturní, politické, mediální. V zahraničí se pak dokáže vymezit jak vůči špičkám EU, tak proti politice USA. Upřednostňuje tak skutečné zájmy České republiky před zájmy svými, osobními. Kdyby chtěl mít klid, opakoval by obecně přijímané fráze, jak Rus je zlý, jak Evropa vzkvétá a jak je potřeba ctít jediný oficiálně předžvýkaný názor.

Osobně jsem tedy s prací M. Zemana spokojen a věřím, že ve velmi dynamické a nestabilní době může být i ve svém věku tím správným kormidelníkem pro naši republiku, aby se nepotopila hned při první vzedmuté vlně.

 

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473