JINÁ MOŽNOST VOLBY!

NOVÁ MOŽNOST aneb STRANY JSOU K PRDU (řekla by moje prostořeká babička).

Nejednou jsme vyslovili názor a nebyli jsme sami, že politický systém postavený na politických stranách nemůže přinést žádoucí výsledek, pokud za žádoucí výsledek považujeme prospěch většiny poctivých a slušných lidí v ČR a nikoli prospěch malé skupiny neslušných zločinců a darebáků.

Ti jasnozřivější vyslovovali své pochybnosti už předem. Naivní většina s trochu „zpožděným zapalováním“ k tomu musela doklopýtat na základě vlastních velmi neblahých zkušeností. A ti hloupí si snad dosud myslí, že „demokracie“ a volby něco změní. K tomu pasuje i vtip, že „kdyby politické strany mohly něco změnit, už dávno by je zakázali!“

Zásadní rozpor ve společnosti je boj slušných a neslušných – dobra a zla. V tomto boji ve společnosti, ale také ve všech politických stranách (nejsou v nich jiní lidé než ve společnosti) časem, někdy dříve, někdy později, ale vždy vítězí zlo a neslušní.

Je tomu tak proto, že neslušní nemají zábrany, neštítí se žádného podrazu, intrik a svinstva a za několik Euro jsou schopni prodat i svou vlastní babičku bez mrknutí oka.

Slušní mají zábrany, dlouho přemýšlí o nutnosti nastolení opatření, která se jim zdají tvrdá, „demokraticky“ ustupují každému nesmyslu a proto prohrávají a jsou biti.

Otázka, která z toho plyne je jasná: Jak to změnit?

Vzpomínám v tuto chvíli na jednu z mála, která chápala politiku a mandát poslance za KSČM jako službu lidem, skvělou kamarádku a obětavou ženu Lídu Brynychovou. Ta říkávala: „Je jasné, že nemůžeme získat v Parlamentu nadpoloviční většinu (bylo to v době, kdy KSČM ještě měla program a řešení, nebo si to aspoň většina lidí myslela), ale my přece nejsme sami. Je tu spousta všelijakých společenství, kde se scházejí normální a soudní členové a mnoho dalších normálních a slušných lidí. To musí být naši spojenci. Ty musíme získat a přesvědčit je, že naše cesta je dobrá a řešení správná.“

Lída už bohužel řádku let není mezi námi a KSČM šla zcela opačnou cestou. Místo získávání spojenců začala i do nabízejících se spojenců „kopat“ a odhánět je a stejně tak se chovalo odpudivě její vedení k mnohým poctivým, schopným a pracovitým vlastním členům. Došlo až k takovým extrémům, že někteří „pomatenci“ (ale platící členské příspěvky v KSČM), jako např. na Liberecku, nazývají Klub českého pohraničí (KČP) „henleinovci“. Vedení KSČM na Liberecku se veřejně distancuje od vlasteneckého KČP. Tak i jinde místo spolupráce vyhánějí např. vlastenecké a ženské spolky „na ulici“ až po vrcholné vyjádření „poslance“ Mackovíka „lídra“ kandidátky KSČM pro blížící se volby, že „KSČM vlastně členskou základnu nepotřebuje“. Tedy netřeba ani spojenců ani členů!

Jinými slovy: Ať bylo jakkoliv těžké pro mnohé z nás se s tím srovnat, KSČM se zařadila rovnocenně mezi ostatní politické strany, kde osobní prospěch, placené funkce místa v dozorčích radách, představenstvech atd. vyvolených, jsou na prvním místě a se stala jako jiné, stranou zbytečnou.

Upřímně: Situace se jevila bezvýchodnou, bez reálné možnosti řešení.

A tehdy přišli někteří lidé s projektem ALIANCE NÁRODNÍCH SIL (ANS). A aliance = spojenectví.

Jde o spojenectví malých neparlamentních a tedy dosud ne zcela zkažených stran a hnutí, ve kterých se neperou o placené posty a vládnoucí diktaturu, spojení s dalšími spolky, ponejvíc vlasteneckými. Tedy ne jedna strana, ve které se perou o to kdo je největší „hajzl“ a nejmocnější, ale rovnocenné spojenectví všech organizovaných skupin, které se shodnou na jasném společném programu.

Zdá se, že to je možná cesta. Pokud se bude nové spojenectví, které jsme už v jednom článku nazvali „Lidovou frontou proti kapitalismu“, řídit základními pravidly spojenectví. Spojenectví je především o spolupráci rovného s rovným. To znamená, že se nikdo (žádná skupina, strana nebo spolek) nebude vytahovat na druhého, nebude se snažit zaujmout významnější postavení než ostatní. A každý z nich přinese do společného díla – řekněme rovnou boje za změnu systému a plnění volebního programu ANS 3x ANO a 3x NE svůj potřebný vklad bez jakýchkoliv postraních úmyslů nebo požadovaných výhod. Tak, jako to např. nyní učinila jedna součást ANS – ČSNS, která poskytla kandidátům ANS své kandidátky a umožnila jim jít do voleb.

Ano, to by měla být cesta. Jasné cíle a program, na kterém se všichni shodnou (pokud někdo ne, nikdo ho nebude držet) a rovnocenná spolupráce a rovné vzájemné postavení všech zúčastněných. To je třeba dodržovat a to je nutno do budoucna ochránit. Je to cesta!

V Mimoni dne 20. 8. 2017, Miroslav Starý

ansil

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473