LANDSMANPROVOKACE

Provokace předáka sudetských Němců Bernd Posselta

Provokace předáka sudetských Němců Bernd Posselta zabalená do adventu.

Předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt ani v období vánočních svátků nezapomněl vypustit další ze svých balónků, kterak jsou na tom Češi se ztrátou historické paměti. Ve svém zveřejněném videu z poslední adventní neděle se opět vrátil k odsunu sudetských Němců, který podle něj nebyl ničím jiným, než chladnokrevně plánovaná etnická čistka. Nezapomněl okomentovat také brněnskou Pouť smíření, která dle jeho slov „vyjadřuje protest mnoha Čechů, a zejména mladých Čechů, proti vyhnání a ozřejmuje, že směřujeme k lepší budoucnosti“.

Možná by Berndu Posseltovi právě v období adventu neuškodilo zaposlouchat se například do projevu Reinharda Heydricha o Češích, který pronesl 2. října 1941 ze Sídla Říšského protektora, Černínského paláce, než začne „k obrazu svému“ přepisovat toto citlivé a pochmurné období vzájemných Česko-německých vztahů:

„Tento prostor musí být jednou definitivně osídlen Němci. Tento prostor je srdcem říše a nemůže trpět, to ukazuje německý vývoj v historii, aby z tohoto prostoru přicházely znovu a znovu rány dýkou proti říši. Nechci však snad říci o konečném poněmčení tohoto prostoru: „pokusíme se tedy teď podle staré metody poněmčit českou verbež“, nýbrž říkám docela střízlivě: „začíná to věcmi, s nimiž můžeme už dnes maskovaně začít. Abychom získali přehled o tom, kdo z lidí v tomto prostoru je schopen poněmčení, musím provést soupis v rasově národnostním smyslu“.

Touha landsmanšaftu po navrácení majetku tak nadále zatemňuje všechna zvěrstva, která Němci na občanech československého státu napáchali. Jak vidno, odkaz pana prezidenta Beneše z května 1947, ve kterém upozorňuje, že Německo se nikdy nevzdá snahy o ovládnutí Evropy, je aktuální stále a dlouho zůstane. Dnes navíc s českými přisluhovači ‒ „vlastenci“ a „krajany“ z řad především KDU-ČSL, ale kupodivu i ČSSD, kteří se budou chtít omlouvat za spravedlivý odsun Němců po 2. světové válce dle vzoru ex-prezidenta Václava Havla.

V současné době, kdy Česká republika se stala pevnou kolonií Německa, předurčující vývoj Evropské unie, politická vůle po vystoupení našeho státu z tohoto uskupení je zatím v nedohlednu. Zbývá jen oprávněný požadavek na zaplacení válečných reparací, který v minulosti požadovala KSČM a z neparlamentních stran například ANS. Požadavek, který vůči Německu vzneslo například Řecko a Polsko. Chce to jen větší vlastenectví a národní hrdost.

Miroslav Kavij

PŘIKLÁDÁME:

K našim reparačním nárokům vůči Německu

Když W. Brandt byl v 70. letech v Praze, tak nám slíbil, že od Německa dostaneme reparace zaplacené. Uvedl však jednu podmínku. Nejdříve Německo musí být sjednocené a pak zaplatíme reparace. Západní Německo přece nebude platit reparace i za Východní Německo. Pak nám slibovali zaplacení reparací další němečtí státníci. Snad posledním z nich byl H. D. Genscher, ministr zahraničních věcí. Když jsme s Německem chtěli jednat o reparacích, Genscher nám sliboval, jakmile dojde ke sjednocení Německa, sejdeme se a rychle se dohodneme. Ke sjednocení Německa došlo. Pak Genscher opět prosil ještě o chvilku strpení. Na programu jsou nyní celoněmecké volby. Po nich nastane ona vhodná doba k jednání o reparacích. Volby minuly. Němci však o reparacích nechtěli nic slyšet. Ano, pravděpodobně za tím stál i H. D. Genscher.

Otázkami našich reparačních nároků se zabývá již léta prof. JUDr. V. Pavlíček, CSc. Zapamatovali jsme si jeho větu, že kdykoliv můžeme položit naše reparační požadavky na jednací stůl. Domníváme se, že zatím k tomu chyběla odvaha našich státníků i diplomatů. Jejich odvolávání se na Česko-německou deklaraci z roku 1997, jíž jsme se, jak tvrdí, zřekli svých nároků vůči Německu, je trapné. Naše reparační nároky byly zakotveny Pařížskou reparační smlouvou a, jak jsme přesvědčeni, dále trvají. Nemůžeme však souhlasit s následujícím tvrzením pana Jindráka: „V pařížských dohodách o reparaci, kdy jsme čerpali jen velmi malou částku, tak se tam mají započítat majetky odsunutých sudetských Němců, ale nikdo to pořádně nevyčíslil,“ odpověděl Jindrák.

Tak především Německo nám na reparacích zaplatilo přibližně 0,4 % z částky, jíž nám dluhuje. Tedy nejde o nějaké naše čerpání reparací, ale o placení reparací Německem. A to bohužel své reparační povinnosti vůči nám neplní. Ministerstvo zahraničních věcí Československa vydalo v roce 1946 knihu o Pařížské reparační smlouvě. Zde je vysloveně uvedeno, že my, Československo, jsme povinni konfiskovat německý majetek tak, aby se nedostal zpět do německých rukou. Toto ustanovení skutečně též mluví o tom, že tyto konfiskované majetky odpočtou signatární vlády od svého podílu na reparacích (paragraf A str. 67 Dohoda o německých reparacích, vydalo ministerstvo zahraničních věcí v Praze, Orbis, I. vydání v srpnu 1946)

Ale u tohoto ustanovení nelze zůstat. Je třeba pokračovat ve studiu dále a přejít k paragrafu D. Zde se můžeme dočíst: „Při provádění ustanovení výše uvedeného paragrafu A majetek, který byl vlastnictvím členské země Spojených národů anebo osob, které byly příslušníky této země a nikoli Německa a v době anexe nebo okupace této země Německem či v době jejího vstupu do války, nebude započten na jeho účet reparací…“ A právě toto ustanovení Pařížské reparační smlouvy uvádí, že hodnotu majetku konfiskovanému přesídlovanému německému obyvatelstvu nejsme povinni odečíst ze svého reparačního účtu (str. 67-68, Dohoda o německých reparacích, přeložil a opatřil poznámkami Dr. Miroslav Rašín. Vydalo ministerstvo zahraničních věcí v Praze, Orbis, I. vydání v srpnu 1946). Bylo by dobré, kdyby naši všichni „dobromilci“ dostudovali ustanovení o reparacích až do konce a Pak dělali závěry. Řešení nula od nuly pojde, odmítáme, i když by bylo vydáno ve zvlášť líbivé formě, samozřejmě doprovázené velkým mediálním humbukem a předváděním „našich“ politiků v roli, jíž napsal k naší velké škodě někdo jiný. Jde v současnosti přibližně o částku 3,5 bilionů korun, která nám patří. I Slovenská republika má nárok na přiměřenou částku z této sumy. A jí bychom se měli hlasitě domáhat. Činí to dnes již Řekové, nově i Poláci. Proč nikoliv i my? Ze Slovenska zatím znějí jen nepříliš určitá slova.

Tolik k tématu ve stručnosti a zjednodušeně. Pokud se v něčem mýlíme, rádi se dáme poučit.

JUDr. O. Tuleškov

ANS oslovila ve věci i některé předsedy parlamentních stran:

Vážený pan

Tomio Okamura

místopředseda Poslanecké sněmovny PČR

a předseda SPD

                                                                                                       V Praze dne 2. 12. 2020

Vážený pane předsedo,

v nedávných dnech jsme zaslali panu Ing. Andreji Babišovi, předsedovi vlády ČR, otevřený dopis ve věci, která se týká vymáhání reparací, jež nám je Spolková republika Německo na základě příslušných norem mezinárodního práva povinná zaplatit. Text tohoto dopisu přikládáme.

Nejde o naši první akci takto zaměřenou. Někteří z nás se touto otázkou zabývají již téměř dvacet let. V současnosti, v souvislosti s celkovou těžkou ekonomickou situací, v níž se nacházíme, hluboce deficitním rozpočtem a zvyšujícím se zadlužením republiky, považujeme hledání a nalézání dalších finančních zdrojů za jeden z prvních úkolů skutečných politiků a státníků, kteří vidí mnohem dále než na několik miliard v rozpočtu přesunovaných z jedné položky na druhou.

V této situaci považujeme za naši neodkladnou povinnost se s plnou vážností a rozhodností zabývat reparacemi, které nám má Německo zaplatit. Tím nemyslíme napsat jeden otevřený dopis, ani v předmětné záležitosti jednou interpelovat a pak se téměř bez odezvy v tichosti smířit s tím, co bylo sděleno. To je velmi málo! Jsme přesvědčeni, že musí jít o celý komplex akcí, které budou směřovat k vytčenému cíli. Nadto je velmi pravděpodobné - téměř až jistě, že kampaň za reparace proroste až do vlastní volební kampaně. Jedním z jejich hesel by mělo být: „Volte jen strany a hnutí, které bojují za zaplacení reparací!“ Toto či podobné heslo chceme vytýčit již během nepříliš dlouhé doby v rámci zahájení širší celospolečensky zaměřené akce.

Víme, že otázkou reparací se zabývá SPD i Vy osobně. Proto předpokládáme, že naše vzájemná spolupráce v této záležitosti může přispět k dosažení předmětného cíle. Bude to zřejmě běh na delší trať. Počítejme s tím a připravme se na blízkou dobu, kdy se zaplacení reparací stane - jak doufáme - jedním z dlouhodobých celospolečenských cílů. Je českým národním i státním zájmem, aby nám Německo zaplatilo reparace, které nám dluhuje.

Domníváme se, že prvním krokem, který bychom měli učinit každý po své linii, je zjistit kolik miliard nám Německo dluhuje. Zpravidla se udává od 320 do 360 miliard Kč. Obvykle se naše reparační pohledávky vůči Německu vyjadřují v korunách v hodnotě z roku 1938. V mezinárodních vztazích je však běžné, že celkový dluh se též úročí, Tedy je nutné zjistit, kolik celkově tyto úroky z nezaplacených reparací činí do roku 2020. Jsme přesvědčeni, že reparace by měly být zatíženy úrokem nejpozději od roku 1990, kdy došlo ke sjednocení Německa a odkdy nám Němci odmítli zaplatit reparace. Měli bychom též dojít k hrubému odhadu celkové reparační částky. Zatím se její výše odhadově pohybuje od 5 bilionů do 10 bilionů korun. Již jen uveřejnění celkové reparační částky bude mít velký motivační ohlas. Jsme připraveni spolupracovat i na úrovni expertní.

Děkujeme Vám za vše, co v předmětné záležitosti učiníte.

S přáním zdaru společné akci!                                                                                                                          

PhDr. Vladimíra Vítová, Ph.D., České mírové fórum

Příloha: Otevřený dopis A. Babišovi      

Vážený pan

JUDr. Vojtěch Filip

místopředseda Poslanecké sněmovny PČR

a předseda KSČM

                                                                                               V Praze dne 2. 12. 2020

Vážený pane předsedo,

v nedávných dnech jsme zaslali panu Ing. Andreji Babišovi, předsedovi vlády ČR, otevřený dopis ve věci, která se týká vymáhání reparací, jež nám je Spolková republika Německo na základě příslušných norem mezinárodního práva povinná zaplatit. Text tohoto dopisu přikládáme.

Nejde o naši první akci takto zaměřenou. Někteří z nás se touto otázkou zabývají již téměř dvacet let. V současnosti, v souvislosti s celkovou těžkou ekonomickou situací, v níž se nacházíme, hluboce deficitním rozpočtem a zvyšujícím se zadlužením republiky, považujeme hledání a nalézání dalších finančních zdrojů za jeden z prvních úkolů skutečných politiků a státníků, kteří vidí mnohem dále než na několik miliard v rozpočtu přesunovaných z jedné položky na druhou.

V této situaci považujeme za naši neodkladnou povinnost se s plnou vážností a rozhodností zabývat reparacemi, které nám má Německo zaplatit. Tím nemyslíme napsat jeden otevřený dopis, ani v předmětné záležitosti jednou interpelovat a pak se téměř bez odezvy v tichosti smířit s tím, co bylo sděleno. To je velmi málo! Jsme přesvědčeni, že musí jít o celý komplex akcí, které budou směřovat k vytčenému cíli. Nadto je velmi pravděpodobné - téměř až jistě, že kampaň za reparace proroste až do vlastní volební kampaně. Jedním z jejich hesel by mělo být: „Volte jen strany a hnutí, které bojují za zaplacení reparací!“ Toto či podobné heslo chceme vytýčit již během nepříliš dlouhé doby v rámci zahájení širší celospolečensky zaměřené akce.

Víme, že otázkou reparací se zabývá KSČM i Vy osobně. Proto předpokládáme, že naše vzájemná spolupráce v této záležitosti může přispět k dosažení předmětného cíle. Bude to zřejmě běh na delší trať. Počítejme s tím a připravme se na blízkou dobu, kdy se zaplacení reparací stane - jak doufáme - jedním z dlouhodobých celospolečenských cílů. Je českým národním i státním zájmem, aby nám Německo zaplatilo reparace, které nám dluhuje.

Domníváme se, že prvním krokem, který bychom měli učinit každý po své linii, je zjistit kolik miliard nám Německo dluhuje. Zpravidla se udává od 320 do 360 miliard Kč. Obvykle se naše reparační pohledávky vůči Německu vyjadřují v korunách v hodnotě z roku 1938. V mezinárodních vztazích je však běžné, že celkový dluh se též úročí, Tedy je nutné zjistit, kolik celkově tyto úroky z nezaplacených reparací činí do roku 2020. Jsme přesvědčeni, že reparace by měly být zatíženy úrokem nejpozději od roku 1990, kdy došlo ke sjednocení Německa a odkdy nám Němci odmítli zaplatit reparace. Měli bychom též dojít k hrubému odhadu celkové reparační částky. Zatím se její výše odhadově pohybuje od 5 bilionů do 10 bilionů korun. Již jen uveřejnění celkové reparační částky bude mít velký motivační ohlas. Jsme připraveni spolupracovat i na úrovni expertní.

Děkujeme Vám za vše, co v předmětné záležitosti učiníte.

S přáním zdaru společné akci!                                                                                                                          

PhDr. Vladimíra Vítová, Ph.D., České mírové fórum

Příloha: Otevřený dopis A. Babišovi

Vážený pan

Mgr. Václav Klaus

poslanec PS PČR

a předseda politického hnutí Trikolora

                                                                                     V Praze dne 2. 12. 2020

Vážený pane předsedo,

v nedávných dnech jsme zaslali panu Ing. Andreji Babišovi, předsedovi vlády ČR, otevřený dopis ve věci, která se týká vymáhání reparací, které nám je Spolková republika Německo na základě příslušných norem mezinárodního práva povinna zaplatit. Text tohoto dopisu přikládáme.

Nejde o naši první akci takto zaměřenou. Někteří z nás se touto otázkou zabývají již téměř dvacet let. V současnosti, v souvislosti s celkovou těžkou ekonomickou situací, v níž se nacházíme, v souvislosti s hluboce deficitním rozpočtem a zvyšujícím se zadlužením republiky, považujeme hledání a nalézání dalších finančních zdrojů za jeden z prvních úkolů skutečných politiků a státníků, kteří vidí mnohem dále než jen na několik miliard v rozpočtu přesunovaných z jedné položky na druhou.

V této situaci považujeme za naši neodkladnou povinnost se s plnou vážností a rozhodností zabývat reparacemi, které nám má Německo zaplatit. Tím nemyslíme napsat jeden otevřený dopis, ani v předmětné záležitosti jednou interpelovat a pak se téměř bez odezvy v tichosti smířit s tím, co bylo sděleno. To je velmi málo! Jsme přesvědčeni, že musí jít o celý komplex akcí, které budou směřovat k vytčenému cíli. Nadto je velmi pravděpodobné - téměř až jistě, že kampaň za reparace proroste až do vlastní volební kampaně. Jedním z jejich hesel by mělo být: „Volte jen strany a hnutí, které bojují za zaplacení reparací!“ Toto či podobné heslo chceme vytýčit již během nepříliš dlouhé doby v rámci zahájení širší celospolečensky zaměřené akce.

Budeme Vám velmi vděční, když nám sdělíte stanovisko vaší strany k reparacím, které nám má Německo zaplatit. Rozhodnutí vaší strany budeme v plném rozsahu bez dalšího respektovat.

Děkujeme Vám za odpověď.

S úctou

PhDr. Vladimíra Vítová, Ph.D., České mírové fórum

Příloha: Otevřený dopis A. Babišovi

ANS oslovila i ministra Petříčka:

Vážený pan

Tomáš Petříček, Ph.D,

ministr zahraničních věcí

Černínský palác

Loretánské náměstí 5

118 000 Praha 1 – Hradčany

                                                             V Praze dne 3. prosince 2020

Vážený pane ministře,

diskuse o reparacích, které nám je Německo povinno zaplatit, probíhaly opakované v minulosti a znovu se otevírají v současnosti. Nevíme, do jaké míry mají mezinárodněprávní základ, a proto se obracíme na Vás s prosbou, zda byste nám mohl odpovědět na několik otázek, jež se týkají této problematiky.

1. Máme podle objektivních mezinárodněprávních kritérií nárok na zaplacení reparací od Německa?

a) Pokud ano, pak v jaké výši?

b) Pokud ne, z jakých důvodů?

2. Dlužné částky jsou v mezinárodních vztazích obvykle úročeny

a) Vztahuje se úročení i na reparační částku, pokud ano, v jaké výši?

b) Jestliže se úročení se na reparace nevztahuje, pak z jakého důvodu?

3. Hodnota reparacích byla původně vyjádřena v korunách z roku 1938

a) Máme-li nárok na reparace, je jejich hodnota i v současnosti vyjadřována v korunách z roku1938?

b) Nebo jde v současnosti o jinou hodnotovou jednotku, pokud ano, pak jakou?

4. Obvykle se v současnosti udává, že máme nárok na reparace zhruba ve výši 5 -10 bilionů korun.     Má Ministerstvo zahraničních věcí ČR o výši reparací jiné údaje, pokud ano, pak v jaké výši se pohybují?

5. Má MZV ČR ještě další údaje o reparacích, které je nám Německo povinno zaplatit? Pokud ano, pak jaké?

Vážený pane ministře, děkujeme Vám za vše, co v předmětné záležitosti uděláte. Budeme Vám velmi vděčni za brzkou odpověď.

S úctou

PhDr. Vladimíra Vítová, Ph.D., předsedkyně Českého mírového fóra

 

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473