HRRR... TÁBOR!

V souvislosti s křižáckým vedením husitského muzea v Táboře přišlo víc reakcí na dopis i na „výstavu“ do naší redakce i vedeni ANS. Něco málo jsme vybrali a níže uvádíme.

Doplnil bych ještě, že včera 1. 12. 2020 se v televizní soutěži prezentovala úspěšně mladá občanka z Tábora a hrdě se, jelikož je z Tábora, hlásila k husitství. Pana ředitele a jeho pomahače by to asi nepotěšilo, nás ano. RSP.

Odesláno Ministerstvu kultury ĆR:

Vážení odpovědní pracovníci Ministerstva kultury České republiky,

navštívil jsem letošní výstavu 600 let města Tábor v Husitském muzeu v Táboře. Jaké bylo však mé překvapení, když jsem tam nenašel základní data jako vznik republiky 1918 (jak se toto datum  projevilo v Táboře?), okupace republiky 1939 (tedy i Tábora), osvobození republiky 1945 (tedy i Tábora) aj. Zdůrazněn tam byl naopak  především datum 21. 8. 1968, den vojenské intervence vojsky Varšavské smlouvy do tehdejší ČSSR a pozdější obsazení Tábora tam však uvedeno nebylo.

Bojím se, že šlo o nemístný záměr autora výstavy, faktům navzdory. 

Nebo se mýlím?

Informoval jsem o tom Husitské muzeum v Táboře, přišel mi e-mail ředitele muzea pana  Mgr. Jakuba Smrčky, ThD, že je to tak správné....nad jeho odpovědí vyjadřuji hlubokou nespokojenost a lítost.

Žádám tímto, aby Ministerstvo kultury České republiky jako zřizovatel příspěvkové organizace Husitského muzea v Táboře ve výše uvedené věci udělalo pořádek, uvedlo věci na pravou míru a z jednání autorů výstavy vyvodilo závěry.

Návštěvníci a mnoho jich bylo i za zahraničí mají na pravdivé a úplné informování za své vstupné bezesporu nárok.

(Moji stížnost jsem nejprve omylem zaslal na Krajský úřad Jihočeského kraje, neboť jsem si omylem myslel, že zřizovatelem Husitského muzea v Táboře je on).

S pozdravem:

Ing. Břetislav Koláček

Jaselská 2322

390 03 Tábor 3

P.S. Požaduji informování o Vámi přijatých opatřeních k věci

Děkuji

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Od: Bretislav Kolacek <Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.>
Date: st 14. 10. 2020 v 15:49
Subject: Výstava
To: <Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.>

Dobrý den,

v příloze zasílám kritickou připomínku k výstavě Tábor, 600 let, kterou pořádá Vaše Husitské muzeum Tábor.

Žádám doplnění výstavy na základě mnou zaslaných faktů a zaslání zpětné vazby, jak bylo s těmito připomínkami naloženo.

S pozdravem

Ing. Břetislav Koláček, Tábor
Odpověď ředitele muzea:

Vážený pane Koláčku,

v odpověď na Váš dopis či stížnost na obsah výstavy Tábor 600 let uvedené ve Staré táborské radnici Vám v příloze zasílám stanovisko kolegyň a kolegů z historického odd. Husitského muzea. K Vašemu požadavku na nápravu mohu sdělit jen tolik, že nebudeme k obsahu této výstavy nic přidávat, rozšiřovat ani měnit.

S pozdravem

Mgr. Jakub Smrčka, ThD., ředitel
nám. Mikuláše z Husi 44
390 01 Tábor
IČO 00072486 | www.husitskemuzeum.cz

„Faktograficky nepovedená výstava Tábor 600 let“ – stanovisko Historického oddělení Husitského muzea v Táboře
Každý výstavní projekt má své téma a volbu výrazových prostředků, jež se skládají z textových a
obrazových informací, jakož i z informací, jejichž nositeli jsou trojrozměrné výstavní exponáty
(sbírkové předměty). Není vždy snadné nalézt dobře vyvážený poměr mezi všemi třemi výše
zmíněnými nositeli informace. Autoři výstav musejí přihlížet k měnícím se trendům vnímání
informací, ke znalostem očekávaného publika, k výstavnímu programu jako celku (dosud
uskutečněné výstavy, plánované výstavy). Ne vždy se podaří vše vyladit tak, aby výstavy podávaly
zamýšlené sdělení. Nelze ani uspokojit zvídavost každého návštěvníka. Každá výstava cílí na určitý
průnik návštěvnických skupin. Každý autor výstavního scénáře je si proto vědom určité mezerovitosti
a nedostatečnosti ve sdělování informací.
Tvůrci výstavy Tábor 600 let vycházeli ze skutečnosti, že dějiny Tábora postihuje především expozice
na Bechyňské bráně. Zaměřili se proto spíše na novější dějiny. Avšak zvolili především přístup
zprostředkování zážitku a to emotivně příznivým způsobem, jenž je založen na grafickém a výtvarném
zpracování výstavy. Zvolenému přístupu odpovídá i potřeba vytřídit sdělované informace. Nebylo
možné sdělit všechna historická data, nutný byl jistý výběr, jenž se řídil právě i ohledem na dosavadní
výstavní a ediční činnost Husitského muzea i na plánované aktivity do nejbližší budoucnosti. Jestliže je výstavě vytýkáno opominutí nebo chybné podání některých faktů, je třeba především vzít na vědomí
výše uvedené skutečnosti a omezení, vyplývající z vlastní povahy muzejních výstav.
Ke konkrétním výtkám uvádíme, že všechna na výstavě prezentovaná fakta jsou podložena
dlouhodobým a důkladným studiem pramenů. Naproti tomu autor stížnosti zmiňuje řadu dat, jež
však jsou při srovnání s ověřitelnými prameny nepřesně nebo i zjevně nesprávně uváděna. Autor
se odvolává na „veřejně dostupné zdroje“, avšak žádné neuvádí.
Jestliže autor stížnosti postrádá některé události na časové ose, pak musíme opět zopakovat: časová
osa odráží události týkající se přímo Tábora a jedná se o subjektivní výběr autorů výstavy. Časová osa se nemohla věnovat pouze dějinám 20. století. Její formát byl omezen přiděleným výstavním
prostorem a bylo třeba do stanoveného rozsahu dostat přes 2 000 let historie místa. Reflexe vzniku
Československé republiky v Táboře se odrazila ve dvou předchozích výstavách (Sto let od Zborova,
Velké návraty) v letech 2017 a 2018 a ještě v knize Velké návraty, kde je tomuto dni (28. 10. 1918)
věnována celá kapitola. Uvedení dne srpnové okupace je uvedeno stejně jako jiná významná data.
Chápeme tento den jako symbolický mezník. O okupaci se zmiňujeme pouze na časové ose, jinde o ní není zmínka. Navíc časová osa uvádí pouze rok, nikoliv přesné datum, jako u ostatních údajů. Důkladné pojednání témat, jako nacistická okupace, osvobození nebo srpnová invaze vojsk Varšavské smlouvy, nelze zvládnout formátem výstavy. Připravovaný III. svazek Dějin Tábora počítá se zhodnocením těchto témat prostřednictvím vědeckého textu v odborné monografii.
Za Historické oddělení Husitského muzea
PhDr. Zdeněk Vybíral, Ph.D.; Mgr. Jitka Vandrovcová; Mgr. Lenka Vandrovcová; Mgr. Zdeněk Žalud,

 

Vážená paní PhDr Vladimíra Vítová PhD

Předsedkyně Aliance národních sil, Praha

                                                                                      Beroun 16. 11. 2020

Vážená paní doktorko.

Dostal se k nám Otevřený dopis, adresovaný Mgr. Jakubovi Smrčkovi ThD, řediteli Husitského muzea v Táboře, který se týká nehorázných postupů, které tento člověk spolu se svými kamarády a chlebodárci zvolil u příležitosti 600. výročí založení města Tábora.

S obsahem dopisu se plně ztotožňujeme a děkujeme Vám i Vašim přátelům, že jste tento nehorázný postup nenechali bez povšimnutí.

Tzv. projekt Ktož sú Boží bojovníci je ve své době plivnutím do tváře českým dějinám, našim předkům a je plně v souladu s postupy katolického kléru a jeho napojení na dehonestaci revolučních tradic husitství lidmi, kteří jsou vedeni výchovou a vzděláním v duchu německého katolicismu.

Jedná se o další příspěvek k dehonestaci českých národních dějin, které se projevuje v mnoha dalších směrech v přístupech řady našich politiků a institucí, kterými se snaží ovlivňovat myšlení občanů naší republiky, zejména mladé generace.

Husitský chorál byl a zůstane našim národním pokladem, se kterým šli do nerovných bojů s cizáckými vetřelci naši předkové, a který se stal pro skutečné vlastence nedotknutelnou součástí našich životů.

Postup falšovatelů historie našich národů je odsouzeníhodný a člověk, který tento a jiné podobné postupy podporuje a organizuje, by neměl stát v čele vzdělávací instituce, kterou Muzeum města Tábor je.                                                                                                                                                                                                                                      S úctou k Vaší práci, vážená paní doktorko

Jiří Pokorný, předseda OR Klubu českého pohraničí Beroun

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473