Z KALENÝCH VOD ČSBS

Jsou-li vody kaleny, musí je někdo nebo něco kalit. V případě ČSBS Českého svazu bojovníků za svobodu) jsou to úplatní přisluhovači protinárodních a protivlasteneckých sil, kteří se z nějakých důvodů maskují cizím slovem mainstream, … pozn. RSP

Poznámky z pléna únorového jednání ÚV ČSBS

Po svém lednovém zvolení do čela oblastního výboru v Prostějově jsem vyrazil do Prahy na své první plénum ústředního výboru ČSBS. Přestože jsem si přečetl velmi dělný program jednání, bylo mně díky pečlivě načasované mailové komunikaci jasné, že na přetřes přijdou i jiná témata. A optimalizace finančních toků za stále zhoršujících se vnějších podmínek mělo být tím nejméně kontroverzním.

Táhlo skoro na poledne a z pracovního programu jsem já ani ostatní přítomní neměli ještě odškrtnutý ani bod. Skupinka několika spiklenců v koutě kula čile svoje personální pikle stran odvolání stávajícího předsednictva.

Bylo vcelku příznačné, že oné skupince vévodila předsedkyně OV Lidice Jana Bobošíková, byť to nebyla ona, která by se viditelně hlásila o nějaké funkce. Pouze zopakovala obehranou písničku s oceněním člena a poslance Zdeňka Ondráčka. Když se po všelijakých tahanicích konečně přistoupilo k schválenému veřejnému způsobu hlasování o odvolání členů předsednictva, utrpěli spiklenci jednoznačný debakl. Aby to tak nevypadalo, pochvalovala si svitavská šéfka Jitka Gruntová, že v listopadu bylo pro odvolání šest hlasů, dnes už osm! To je progres!

Když jsme se poté prokousali plánovanými body programu a účastníci se začali trousit na cestu k domovu, vyšlo teprve najevo, že několikahodinové jednání bylo pouhou bezvýznamnou částí té zásadně plánované události. Když hrdě nesoucí se postava Jany Bobošíkové vyplula z budovy ústředí ČSBS, našla před nimi poslušně panáčkující trio z veřejnoprávní televize, které na místě hlídkovalo několik hodin.

Jak jinak, sotva vystudovaný, a proto pokynů dbalý žurnalista, se poctivě dotázal na usnesení lidického výboru a „kauzu Ondráček“. Mediálně dobře vybavená Bobošíková stejně poctivě odrecitovala, co měl novinář a potažmo zbylí diváci veřejnoprávní žumpy slyšet…a odkráčela.

(Paní Bobošíková z komunistické rodiny, „odkojená SSM“ a protěžovaná např. Vasilem Mohoritou, která svého času laškovala předvolebně i s KSČM, si musí zřejmě napravit pošramocený kádrový profil – pozn. RSP)

Není náhodou, že jsme den po výročí únorových událostí z roku 1948 svědky stále stejné taktiky. Je opravdu kuriózní, že ti, kteří se nejvíce štítí čehokoli tzv. komunistického, používají, a nutno přiznat, že zdařile, naprosto totožné praktiky, jaké tady byly už k vidění v poválečném období. Jak totiž pacifikovat názorově vzpurnou organizaci? Jednoduše. Nejprve ji nenápadně infiltrovat a poté čekat, až se její vedení tak říkajíc „chytne“ na nějakém zástupném, ale mediálně dobře znějícím tématu. Toho se „krtek“ v organizaci okamžitě chopí a začne brojit proti stávajícímu vedení, samozřejmě pod formálním pláštíkem „záchrany“ dané organizace, kterou potápí nezodpovědné vedení. Do nového vedení je zpravidla navrhovaná víceméně neškodná a konsenzuální figurka, která má ulehčit proces „obrody“. Dříve či později si však „krtek“ najde své kýžené uplatnění.

A hurá, organizace je zachráněna! S novým vedením se zařadí do hlavního proudu, třeba by mělo citelně utrpět její původní poslání… Takže i u nás v ČSBS přesně víme, kdo na jakých pozicích stále stejné šachovnice stojí. Ubráníme svoji nezávislost?

Tomáš Kaláb

Otevřený dopis primátorovi Prahy Zdeňku Hřibovi

Pane primátore hlavního města Prahy!

Svým rozhodnutím o neposkytnutí sálu Staroměstské Radnice k připomínce neslavného výročí 80. let od vzniku Protektorátu Čechy a Morava (německy Protektorat Böhmen und Mähren) jste plivlna památku více než 300 000 občanů Československa, kteří padli na východní a západní frontě, zahynuli v německých koncentračních táborech, byli umučeni ve věznicích gestapa nebo skončili na popravištích velkoněmecké říše.

A ještě pod jakou záminkou?! Údajně proto, že Český svaz bojovníků za svobodu vyznamenal Zdeňka Ondráčka (dále Ondráček), který v roce 1989 údajně mlátil rebelující studenty. Vaše znalosti jsou v tomto směru velice chabé, lépe řečeno žádné. Ondráček sloužil v ozbrojených sborech Československa a poté po roce 1990 České republiky i ve vyšších funkcích, což znamená, že prošel všemi prověrkami!  Ale to Vám nevadí. Hlavně, že se to hodí pro útoky na Český svaz bojovníků za svobodu, jako jednu z mála organizací, která připomíná historickou. Ale to se dnes u Vás nenosí. 

Z pověření rozšířeného Oblastního výboru, Oblastní organizace ČSBS Pernštejnsko,

JUDr. Petr Šáda, předseda OV ČSBS a člen Československé obce legionářské

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473