Z EU DOSTÁVÁME MNOHEM MÉNĚ, NEŽ DO NÍ CPEME

Můžete si povšimnout, jak se v případě veřejně oslavovaných „budovatelských akcí“ zdůrazňují dotace z Evropské unie. K tomu uvádíme dvě vyjádření.
Prvním je sdělení, že do EU mnohem více dáváme, než dostáváme zpět:

Nevyrovnané účty        

   Před pár dny uveřejnil francouzský ekonom Thomas Piketty na blogových stránkách deníku Le Monde zajímavá čísla ohledně transferu bohatství ze zemí střední Evropy. Porovnává, kolik peněz přitéká do zemí Visegrádské čtyřky v podobě eurodotací a kolik jich z nich naopak odchází do zemí bývalé západní Evropy ve formě zisků velkých soukromých investorů.

   Polsko, Maďarsko, Česká republika i Slovensko jsou na tom z tohoto hlediska v podstatě stejně. Ve zkoumaném období, tedy mezi lety 2010 až 2016 ve všech případech vysoce převažoval odtok peněz do ciziny nad jejich přítokem z Bruselu.

   Lze namítnout, že peníze, které z našich zemí odcházejí investorům, jsou tržní odměnou za jejich ochotu u nás investovat. Zajímavé však je, že Česká republika dosahuje v rámci Visegrádu hned dvojího prvenství.

   Na jedné straně získáváme na evropských dotacích nejméně ze všech čtyř zemí. Přesněji řečeno, z eurodotací jsme dostávali ročně v průměru méně než 2% hrubého domácího produktu, zatímco Poláci si přilepšovali téměř o tři procenta a Maďaři dokonce o čtyři. I Slováci dokázali získávat z eurodotací měřeno podílem na HDP o něco více než my.

   Co se týče odlivu peněz, jsme naopak ze všech čtyř zemí vůči investorům zdaleka nejštědřejší. Během uvedených let jsme jim každoročně odváděli v průměru 7,6%, Maďaři o něco méně, Poláci necelých pět procent, Slováci pouze čtyři procenta HDP.

   Jsme tedy finančně vůči cizině nejvstřícnější ze zemí střední Evropy a nejméně za to dostáváme. Než se však začneme rozčilovat na Němce či Francouze, měli bychom si uvědomit, že peníze od nás odplývají bohatých firmám, zatímco na eurodotace pro nás se v převážné míře skládají daňoví poplatníci ze středních a nižších vrstev západních zemí.

   Problém Evropy je v tom, že tyto absurdnosti halí do vzletných frází o vzájemné solidaritě.

Jan Keller, poslanec Evropského parlamentu za ČSSD"

Druhé vyjádření se týká toho, jak navíc i za malé dotace provádíme naprosté zhovadilosti:

V regionálním zpravodajství ČT jste mohli vidět záběry, jak ze známého zámku v Litomyšli opadává sgrafitová fasáda a k tomu redakční a páně starosty (KDU-ČSL) nářek, že na opravu Litomyšl nedostala dotaci z evropských fondů. K tomu také mezi řečí zaznělo, že Litomyšl už jednu evropskou dotaci dostala a provedla za ni úpravy okolí zámku.

Upravené okolí zámku bych přál vidět každému, kdo si pamatuje stav před úpravou. Z okolí zámku zmizela zeleň – zcela stromy poskytující stín nad instalovanými lavičkami, keře i trávník, aby byly nahrazeny dlážděním a asfaltem. A tak místo terasovitých travnatých pruhů je zde možno vidět terasovité asfaltové pruhy, uprostřed každého z nich je zeminou vyplněný kruh o průměru cca 70 cm, do kterého je vsazen stromek.

Domnívám se, že za evropské peníze, které stálo naprosté zprznění okolí zámku, mohla být jeho fasáda opravena. Jestli by za to veřejný výprask lískovkou nebo výjimečný trest podle současného trestního zákoníku zasloužili úředníci v Bruselu nebo radní města Litomyšle nebo obojí, nemohu posuzovat. Nicméně opadávající sgrafita a děsivě zprzněné okolí zámku jsou naprosto jasnými a očividnými výsledky příkladů výhodnosti evropských dotací, ve kterých se nám m. j. vrací jen malá část prostředků, které do EU vytrvale cpeme!

13. 2. 2018, Miroslav Starý

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473