ČÍM DÁL STEJNĚ... (BLBĚ?)

Odpověď Vojtěchu Filipovi

Volby nám daly tvrdou lekci. Ztratili jsme přes polovinu mandátů. Už podruhé a během jediného roku. Příčiny nejsou letošního data. Houstnou už řadu let. Já sám jsem členem vedení KSČM teprve od loňského května. Z té výhody by se dal třískat kapitál. Můj styl to není. Z debaklu vyvozuji závěry, mířící do budoucnosti. Osobním hodnocením se striktně vyhýbám.

Teď už však mlčet nemohu. Řekl si o to Vojtěch Filip v  interview pro Radiožurnál. Uchýlil se hned k několika nepravdám. Prvou utrousil už v pondělním Právu. „Po loňském sjezdu“ – prohlásil tu – „se ve straně nastolil spor o směřování strany, který zatěžoval společný postup. Což se ukázalo na tom volebním výsledku. Lidé dali preference Miroslavu Grebeníčkovi, Jiřímu Dolejšovi a mně. Naopak ti, kteří představují jiný směr, v preferencích propadli.“ V Radiožurnálu už mne v té souvislosti i přímo jmenuje – a podpásově kádruje.

„Fakta jsou věc tvrdošíjná,“ míní už staré anglické přísloví. Boří i tento domek z cinknutých karet. Nejvíc preferencí získala trojice, která se na obrazovkách střídala i několikrát za den: V. Filip přes 16 procent, J. Dolejš přes 14 a P. Kováčik přes 10 procent. Mne delegovali do jediné předvolební arény. Přesto jsem, co do preferencí, skončil hned za nimi. S více než 9 procenty. Zhruba stejně jich, je-li řeč o vedoucích kandidátech, nasbírali jen Z. Ondráček a K. Matušovská. Všichni ostatní lídři, oscilující sérií televizních a rozhlasových arén, jich sklidili méně, leckdy i znatelně. Podobně jako Mirek Grebeníček, jemuž k těm vítězným „kroužkům“ ze srdce blahopřeji.

Tím ovšem fabulace nekončí. Radiožurnál vypotil i záludnější. V podobě narážek, že prý udržuji zákulisní „kontakt s ANO“. Vojtěch Filip to, jak řekl, „nemůže vyloučit“. S dodatkem, jak moc ho „trápí“, co vše prý od nás uniká k politickým soupeřům. Přitakat intrikánským drbům je ubohost. Chlap, jemuž záleží na dobré pověsti, se k ní nesníží. Filip přitakal i žvástu o „neostalinistech“. Je z  popelnic „pravdolásky“. To strašidlo z pohádek pro blbce udělal i ze mne.   

Štěkat na domnělé „konzervy“ je úlitbou pokleslému gustu. Tomu až ze dna erudice i morálky. Tím méně obstojí očima věcných kritérií. Má mediální vystoupení provází bohaté diskuse. Dominují jim souhlas a často i živá podpora. Ta z dílny „proudu“, vynášeného jako „moderní“, lemuje buď hrobové ticho – anebo celé salvy rozhořčených protestů. Nejširší veřejnosti, a ne snad jen komunistů. V prvém i druhém případě. Komentář nevyžaduje ani autorský rating. Právě ten na Parlamentních listech, sledovaných statisíci očí. Ten můj patří k nejvyšším. Většině těch, k nimž se hlásí Vojtěch Filip, se o něm nezdá ani v růžových snech.   

A teď k tomu, od čeho ten kádrovácký hodokvas odvádí pozornost. „Spor o směřování strany“ se skutečně „nastolil“. Už měsíce před naším loňským sjezdem, a ne až po něm. Vyústil na sjezdu samotném. Na téma, co je hlavním úkolem. Před volbou předsedy strany, v níž jsme utkali my dva. Filip za něj prohlásil „poctivou správu“. Já – potřebu dohnat kritické nálady, dřív než nám ukážou záda ještě dál. Ten duel jsem prohrál tři ku čtyřem – za drasticky nerovných podmínek. Komu dal vývoj za pravdu, je jako na dlani. Sázka na to, že umíme i „poctivou správu“, nám prohrála krajské volby. Truc proti změnám, nazrálým už před lety, nás trestá nejhorším volebním výsledkem od roku 1921.

Svádět ho na ty, kdo „zatěžoval společný postup“, je trapná výmluva. Já se řídím i usneseními, s nimiž mám problém. Tak ukázněně, až mi to leckdo má za zlé. Na rozdíl od těch, kdo nectí ani ty nejzákladnější normy kolegiality.                           

Josef SKÁLA

místopředseda ÚV KSČM

Osobní poznámka M. Starý, Mimoň:

Kdosi nám poslal do redakce také rozhovor s V. Filipem v ČT 24. Zdá se, že V. Filip se v médiích vyjadřuje pokaždé jinak nebo jeho vyjádření novináři pokaždé jinak překrucují. Z vlastních přímých zkušeností vím, že tomuto člověku žádná sprostota jednání, jako mluvit pokaždé jinak a podle toho s kým, není cizí. V rozhovoru popřel v médiích publikované vlastní sdělení, že nebude na sjezdu v dubnu kandidovat na předsedu. Mohlo by se ale říci, že své vyjádření jen jinak a alibisticky vykládal. Takže se v KSČM zřejmě nic nezměnilo a nezmění.  

Stav je nám znám, stejně jako dlouhodobě upadající kvalita složení tzv. nejvyššího, ale také stále trapnějšího orgánu - ÚV KSČM, do jisté míry podmíněná tím, že nejsou vhodní zástupci do ÚV z členské základny. A protože nejsou, je v mnoha případech členem ÚV KSČM předseda OV nebo jiný placený funkcionář, tedy člověk materiálně a často i existenčně závislý na vedení KSČM. Odvolávat se na výsledky hlasování takového orgánu je pro znalé ubohost, která se jen snaží tvářit demokraticky. To je v naší zemi ale přece úplně běžné a normální, tak čemu se divit?

Z rozhovoru s VF jsem se dozvěděl mnoho nového. Hlavně o tom, co všechno KSČM dělá pro potřebné a stále více zbídačované občany. To jsem opravdu netušil a stejně tak naprostá většina občanské veřejnosti. Kdyby to věděli, nedostala by KSČM tak hanebně málo hlasů. Jenže nejspíš to jsou jen propagandistické či osobně populistické žvásty. A skutky dávno zdrhly.

Tuto poznámku si dovolím doplnit výsekem informace v Haló novinách po posledním jednání ÚV KSČM a reakcemi:

Místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš zopakoval svůj názor na nutnost modernizace a generační výměny ve straně, který již v uplynulém týdnu prezentoval v některých médiích. I to může být jedno z relevantních témat jarního sjezdu. Zazněla vůle pracovat nadále ve prospěch občanů a navzdory podprůměrnému volebnímu výsledku převzít hlavní odpovědnost za dění na levici, která se v současné době potýká s oslabením své pozice nejen v České republice, nýbrž po celé Evropě.“

Čekat, že by z Dolejše vypadlo něco normálního a srozumitelného je jen ztráta času. Poněkud zvláštní je nazývat nejhorší výsledek od roku 1921 „podprůměrným“, stejně jako „vůle nadále pracovat“. Co znamená nadále pracovat u někoho, kdo nepracuje? Článek HaNo na internetu doprovázely ohlasy. Toto byly dva bezprostřední 28. 10. 2017 v pozdních hodinách:

-       „Opět KSČM otálí a pokračuje ve se stejném složení.“

-       „Nevím, zda ten sjezd bude již vůbec k čemu platný, protože levice jako taková je u nás v koncích a směřuje do trvalé invalidity. Nevím, jak si pan Dolejš představuje tu generační výměnu. Zřejmě tak, že si myslí, že členové senioři, kterých je převážná většina, do roka vymřou a toho, co náhodou zůstane na živu, z partaje vypoklonkuje. Protože těch mladých co se mu možno podaří náborovat, odveze leda tak ve Fiatu 600. A co si pak počnou generálové bez vojska to nevím.“ 

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473