OHLÉDNUTÍ ZA ATLETICKÝM MS

Na mistrovství světa v lehké atletice jsem se těšil. Mám k atletice blízko. Jednak jsem v dorosteneckém věku aktivně závodil a také jsem později působil nějakých pár let jako trenér a rozhodčí lehké atletiky.

V druhé polovině osmdesátých let jsem v Mimoni s dalšími zakládal atletický oddíl TJ Jiskra Mimoň a byl jsem jeho prvním, bohužel i posledním předsedou. Se změnami po roce 1989 se zničilo mnoho dobrého. Zanikl i krátce existující atletický oddíl. Dělat něco pro jiné ve volném čase a zadarmo? „To víš, musím se starat o to, jak vydělat nějaké peníze pro rodinu.“ Tak jsem to slýchával jako omluvu od bývalých atletických kamarádů.

Nebudu hodnotit výkony sportovců. Spíše to, že i sporty, ve kterých by mělo být všechno „fair play“ (všechno se dá přece změřit), odrážejí mravní rozpad společnosti s prvky zvrácenosti. Kromě jiného se tu odráží i politické vlivy a to by snad ve sportu, pokud je ještě sportem, opravdu nemělo být.

Tak třeba stále omílaná záležitost zákazu startu ruských sportovců. Co o ní konkrétně víme? Nic. Jen to, že jedna nespokojená ruská atletka „nabonzovala“ údajný organizovaný doping. Za odměnu pak mohla startovat jako „nezávislá“ na olympiádě v Riu. O nějakém vyšetřování a jeho výsledcích nikdo nic neřekl, nikdo nic neví, ale všichni mluví o tom jako o jasné a hotové věci.

Na druhé straně nový mistr světa Gatlin v běhu na 100 m byl dvakrát trestán za doping. To nikomu nevadí. Je totiž z USA. V té souvislosti bych zmínil zvláštnost, kterou se mistrovství v Londýně odlišovalo od předcházejících. Při vyhlašování vítězů nestoupaly vlajky prvních tří na stožáry, ale stály tam tři praporečníci v uniformách, kteří při hraní hymny vítězné země prapory skláněli na počest. Nevím, zda si jiní všimli – neskláněli prapory USA, i když třeba mezi prvními třemi byly dvě Američanky. Skláněl se jen prapor africké země, prapory USA ne. O důvodech odmítnutí pocty praporem USA můžeme spekulovat. Komentátoři si toho buď nevšimli, nebo dělali, že to nevidí. Může to mít vztah k dopujícímu mistru světa, kterého diváci vítali hučením, může to mít politické důvody. Možná i proto zvolili organizátoři tento způsob, protože jinak se vlajky vytáhly a hotovo. Takto se jasně dala najevo neúcta k americkému praporu. Poněkud jsem litoval americké sportovce, tedy ty poctivé. Jistě to viděli a mohlo jim být všelijak. Všelijak mohlo být ale také mistryni světa ve skoku do výšky z Ruska Mariji Lasickeneové (dříve Klučinové), která mohla startovat jako „neutrální“ a při přebírání zlaté medaile se nemohl objevit ani ruský prapor a nemohla se hrát ruská hymna, ani ve výsledcích nenajdete, ze které je země – jen nic neříkající zkratka AN.

Další problém je vítězka běhu na 800 m a druhá na 1500 m. Je ženská nebo chlap? Komentátoři v době, kdy se homosexualita málem vydává za přednost a sňatkům stejného pohlaví se dělá reklama, chodili kolem toho problému velmi opatrně. Jen snad Štěpán Škorpil, kdysi reprezentant v desetiboji, si dovolil říci: „Když se na ni podíváte, to neběží ženská, to běží chlap!“ Samozřejmě má C. Semenyová také svou manželku. A může se také stát, že právě tento „ženochlap“ překoná skvělý světový rekord Jarmily Kratochvílové na 800 m z roku 1983. Chybí mu k tomu necelé 2 sekundy.

Korunu tomu pak ještě nasazuje předseda mezinárodní atletické federace opakovanými návrhy na zrušení rekordů k nějakému roku (mezníky občas mění). Týká se to hodně i nás, protože by byl zrušen jak světový rekord Jarmily Kratochvílové na 800 m, tak halový světový rekord Heleny Fibingerové. Také světový rekord Boba Beamona v dálce a jiné. To se dá možná srovnávat se snahami o přemalovávání historie ve společnosti v horší podobě, protože tady je vše změřeno a doloženo. A není to o tom, že čas Kratochvílové měřili slunečními hodinami a výkon Boba Beamona na pídě. Byla to stejná měření, elektronická technika a stejné jednotky časové či délkové, jako dnes. Kdybych seděl ve výboru atletické federace, za tento nesmysl bych navrhl okamžité odvolání předsedy z funkce.  

Mistrovství světa v Londýně. Mnoho skvělých výkonů, úspěchy, neúspěchy, osobní neštěstí (křeč Bolta při jeho poslednímu závodu – štafetě 4x100 m – boule na zadní straně levého stehna byla zřetelná.

bolt

Zajímavé, že stejně dopadla členka ženské štafety z Jamaiky – masér by měl jít klečet do kouta na hrách. Že je v Londýně chladněji než na Jamaice už na konci mistrovství snad věděli všichni).  

 

 

 

 

 

Ale mohlo to být jistě i lepší nebýt některých funkcionářsko-politicko-bafunářských idiotů.

18. 8. 2017, Miroslav Starý

 

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473