PLATÍME SI VLASTNÍ OBLBOVÁNÍ?

Česká televize (opět) nezklamala

     Když jsem v programu ČT našel krátký snímek o Andreji Kvašňákovi, pohlídal jsem si ho. Měl jsem tohoto fotbalistu ve velké úctě, přestože se o jeho stylu hry vedly spory a často byl i předmětem posměchu, především pro jeho běh. Na útočníka byl na tehdejší dobu dost dlouhý a jeho běh trochu připomínal žirafu. Ale měl ohromný cit pro situaci na hřišti a jeho přihrávky spoluhráčům většinou znamenaly nebezpečí pro soupeře. Nechci vás ale nudit, takže přejdu k meritu věci.

     V uvedeném snímku, po úvodním slovu komentátora, se ve vzpomínkách na Andreje vystřídala řada bývalých fotbalistů, kteří s ním v té době hrávali, ať už jako spoluhráči nebo soupeři. Všichni oceňovali jeho hráčské umění a vyzdvihovali jeho lidské vlastnosti. Vzpomínali na něho jako skvělého spoluhráče a kamaráda, například v klubu a v národním mužstvu, ale také jako nesmiřitelného protivníka v zápasech mezi kluby. Za všechny jmenuji Václava Vránu, spoluhráče ze Sparty, a Jožku Adamce z Trnavy, spoluhráče z „národku“.

     Všichni jeho tehdejší spoluhráči i soupeři se věnovali danému tématu a ani v nejmenším se nesnížili k pomlouvání tehdejšího režimu, jak jsme tomu v době po sametovém podvodu většinou zvyklí.  To však nemohl nechat jen tak komentátor ČT, jehož jméno jsem nezachytil. Ono je to v podstatě jedno, protože vedení „naší veřejnoprávní“ televize to má pevně v rukách a nedopustí, aby si tam někdo vyskakoval s pravdou. Takže onen bohatýr nám v jedné chvíli sdělil, že Kvašňák přestoupil do Spartaku Sokolovo, cituji: „jak komunisti rafinovaně přejmenovali kapitalistickou Spartu“. 

     Ten ubožák pravděpodobně vůbec nevěděl, o čem mluví a jenom papouškoval, co mu vrchnost připravila. Jinak si nevidí ani na špičku nosu. Sparta, v první republice většinou označovaná jako rudá, byla dělnickým klubem a jejími příznivci a fanoušky byli převážně lidé manuálně pracující, zatímco Slavie byla reprezentantem úřednictva a středních vrstev. Toto rozlišování se tradovalo i dlouho po druhé světové válce. Dobře si jako kluk pamatuji na slovní přestřelky mezi slávisty, většinou městskou smetánkou, a „kapitalistické“ sparťany, chlapy od lopat a krumpáčů.

     No, co k tomu dodat? Snad jen to, že by skoro bylo lepší televizi vůbec nezapínat.  

- oba -

K výše uvedenému závěru bych dodal další jev, který dokládá úsilí o televizní dezorientaci národa. V jisté době jsme si zakoupili od internetového operátora televizní balíček se šedesáti programy. Bohužel jsem zaznamenal, že ze škály programů postupně mizí některé programy k mé nelibosti. Zmizelo několik slovenských programů, ale také kanál „DOKU“, na kterém bylo možno shlédnout historické dokumenty ze sportu, třeba i spartakiády, staré filmové týdeníky promítané před uvedením celovečerních filmů, včetně záběrů z významných společenských událostí, včetně sjezdů KSČ, dožínkových slavností, zájmové umělecké činnosti, atd. Proč asi? Obvykle to provázela pouze strohá informace, že s provozovatelem kanálu nebyla obnovena nebo prodloužena smlouva. M. Starý     

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473