LIDÉ A PARTAJE

Lidé by měli být podle mínění mnohých nejvyšší formou tvorstva, i když známe dost takových, kteří toho označení naprosto nezasluhují. Tvorové, vyšší i nižší, nějakým způsobem žijí. O samotě, nebo jen v páru, anebo v nějaké formě společenství.

Ve společenstvích se vytvářejí pravidla fungování takového společenství, včetně postavení jednotlivců v něm, úloh a povinností každého z nich.

Lidé, protože jsou z tvorů prý nejlépe vybavení, poněkud domýšlivě vymýšlejí pravidla, kterými by se odlišili od nižších tvorů, aby zvýraznili svoje vrcholné postavení ve vývojové řadě tvorstva. Toto dlouhodobé úsilí, kterým chtějí být lepší než zvěř, se jim zatím ale dost nedaří.

Jsouce frustrováni neúspěchem v úsilí o nahrazení diktatur, které se nelišily od zvířecích smeček a dokonce se stávaly horšími (přibyly lidská záludnost a zákeřnost), dospěli nakonec k předstírání vyspělejšího společenského řádu, který nazvali klamavě demokracií. Jeho nástrojem jsou volby.

Aby výběr nebyl jednoduchý a aby probíhal na vyšší úrovni než ten zvířecí – přirozený výběr nejlepšího a nejschopnějšího, vymysleli politické strany.

Člověk – posťáček, neboli „člověk obecný“, má možnost stát se členem některé politické strany. Důvody výběru mohou být různé. Ideály, které se dříve či později (ne)potvrdí, nebo tam má kamarády, muži se líbí nějaká členka, ženě nějaký člen (znám případ, kdy se žena k získání muže přihlásila do VUMLu, nebo ho někdo zblbne a ukecá, případně mu může něco, včetně růžové budoucnosti, slíbit.

A tak se stane člověk obecný členem politické strany. V tom případě musí počítat s tím, že pověst, kterou dotyčná strana ve společnosti požívá, ulpívá i na něm a také může měnit pohled okolí na něj. Pověst a postavení strany vytvářejí především její „hlavouni“, kteří jsou nejvíce vidět a slyšet.

Volby potom skýtají ještě další možnost spojení člověka obecného s politickou stranou. Může za nějakou stranu kandidovat. Také v tom případě by měl počítat s tím, že mravní zabarvení politické strany zabarví i jeho samého. I když není člen, ale postavil se s členy strany do jednoho šiku.

Když je někdo členem strany, která svými dementními návrhy napadá podstatu fungování společnosti, diskriminuje skupinu občanů, z jejichž práce mnoho mladých dosud (ale už ne dlouho) žije, strany, kterou bychom klidně mohli považovat za zločinnou a zralou na zakázání, jako jsou např. Piráti, členové strany, jakož i osoby za tuto stranu kandidující se v našich očích stávají spoluzločinci a spoludementy. Abychom nebyli v podezření z nepodložených pomluv, přidáváme:

bukanyri

Návrhy Pirátů:

1) Starším lidem nad 70 let odebrat řidičské průkazy pro lepší bezpečnost na silnici. 

2) Starším lidem nad 70 let  odebrat  volební  právo pro neschopnost správné volby. 

3) Starším lidem nad 70 let doporučit nechat ve svém bytě bydlet mladé lidi. a  odejít do domova důchodců.  

4) Staré  lidi, kteří nikoho nemají a jsou nemajetní, ukládat do společných  hrobů. Stát by ušetřil za pohřby. 

5) Starším lidem nad 70 let, aby nebylo zdravotnictví tak zatížené dát jen základní zdravotní péči. 

6) Stát by  měl přijmout migranty  postarat se o ně a dát jim byty. 

Uvedené návrhy Pirátů se jmény jejich předkladatelů, lze dohledat ve sněmovním archivu.

Když s výše uvedenými výplody souhlasíte, můžete se stát členy Pirátů, zralých dle našeho názoru na zákaz nebo umístění ve speciálním zařízení pro duševně choré, nebo za ně můžete i kandidovat.

Normální a slušný člověk se takovou stranou a jejími kandidáty nebude zabývat, podobně se nebude zabývat kandidátkou strany, o které slyší a jen někde, jako třeba u nás v Mimoni jednou za čtyři roky při komunálních volbách, konkrétně o SOS, podobně nezná Rozumné, Jednotné, Soukromníky a ….

A co se odehrává ve vytvořených politických stranách? (A to zejména v těch, které se zabydleli a dosud se drží v Parlamentu, a kde je také tím pádem o co se rvát?)

Když členové mohou být spokojeni s výkony svých „hlavounů“ a tak je budou jistě podporovat a volit. Může ovšem nastat situace, že vedení strany se zmocní lumpové, kteří si z toho udělají živnost. Po delších zkušenostech se domníváme, že se tak stalo postupně ve všech parlamentních stranách bez rozdílu. Nespokojení členové nejdříve kritizují, ale když zjistí, že je to marné, je to marné, je to marné, odtrhnou se a pokusí se založit jinou stranu. Tak se odtrhla třeba část Okamurovy SPD (založili stranu Jednotní) nebo tak nějak z části ODS vznikla Trikolora.

Někteří to řeší odchodem z takové strany. Tuto možnost bychom mohli doplnit ještě tím, že odešlí, kteří se zachovali v souladu se svým svědomím a nechtějí podporovat grázly ve vedení strany, kteří vedou stranu od porážky k porážce (ale na ně se vždycky ještě dostatečně dostane), jsou napadáni pozůstalými a nálepkováni jako zrádci, nebo podobně. Odešlí samozřejmě nemají žádný důvod šetřit grázly ve vedení strany, naopak. Pozůstalí je za to napadají, protože zaměňují útoky na grázly ve vedení strany s útoky na stranu jako takovou, zatímco oni zaměňují věrnost straně a zapomenutým ideálům za podporu několika grázlů ve vedení strany, které podporují a dobře je živí.

Vynález politických stran se moc nepovedl a lidstvo se neposunulo nad ostatní zvířecí druhy. Politické strany se staly vhodnou půdou pro intrikářství, podvody, podrazy, zákeřnosti a podlosti.

Pravidla ve zvířecích společenstvích se ve srovnání jeví zřetelnějšími, čistšími a spravedlivějšími. Možná bychom my lidé měli sestoupit z piedestalu své neodůvodněné domýšlivosti a poučit se z přirozených přírodních zákonitostí.

V Mimoni 29. 9. 2020, Miroslav Starý

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473