DEMOKRACIE U NÁS NEFUNGUJE!

Jak je známo slovo demokracie by mělo znamenat vláda lidu. Praxe nám zcela zřetelně dokazuje, že tomu tak není nebo je tomu spíše naopak. Řekněme něco jako vláda proti lidem.

Už vícekrát jsem zveřejnil své tvrzení, že systém politických stran je naprosto nevyhovující a špatný. To, co bychom měli považovat za demokratické, je tzv. zastupitelská demokracie. To znamená, že jednou za čas by si občané - voliči měli vybrat zástupce z některých stran, kteří by je měli zastupovat a prosazovat jejich přání a potřeby. Bohužel tomu tak není.

Všichni víme, že strany a hnutí vstupují do voleb s nějakými programy a sliby, některé i bez programu, když jen vzbuzují dojem, že by nějaký program možná mohly mít. ANO 2011 je názorným příkladem, že i bez programu lze dosáhnout dobrých výsledků. Stranické programy, bych řekl, že ztrácejí na významu, protože strany a hnutí stejně své cíle neplní anebo naopak – přijímají zásadní rozhodnutí a stanoviska, o kterých nebylo v jejich programech ani slova.

Chci ale ještě upozornit na něco dalšího a jiného. Uveďme dva názorné konkrétní případy, které ukazují na zbytečnost voleb, jestliže jejich výsledky nejsou projevem vlády lidu, ale jsou naopak s názory lidu v naprostém rozporu a protikladné.

Vezmeme si kandidátku KSČM pro krajské volby Libereckém kraji a osobu lídra – Mackovíka. Víme, že kandidát na prvním místě má největší pravděpodobnost zvolení. Měli bychom si položit otázku: Jak se mohlo stát, že na prvním místě kandidátky je člověk, který nebyl zvolen ani do zastupitelstva své obce, která má něco přes 300 voličů, takže se tam asi vesměs všichni dobře znají? Dokonce ho tehdy na prvním místě kandidátky KSČM přeskočil kandidát č. 2 z jeho kandidátky.

Kdo ho nasadil jako jedničku na krajskou kandidátku, jak se tam dostal? Odsud ho sotva někdo navrhl. Byl jsem svědkem reakce členky KSČM, která se při pohledu na právě doručený hlasovací lístek KSČM upřímně zděsila: „Mackovík na prvním místě? To snad není pravda!“

V Libereckém kraji, kde otěže dosud pevně třímá největší partajní hyena a pijavice, je odpověď zřejmá. Příklad, kdy rozhoduje partajní příživnická funkcionářka, je zjevně v rozporu s názory a zájmy lidu. Že KSČM soustavně ztrácí v Libereckém kraji své pozice, se potom opravdu nelze divit.

Podobným případem je současný předseda ČSSD Hamáček. Člověk, kterého schopnosti cenili voliči v jeho městě – Mladé Boleslavi – tak, že ho nezvolili ani do městského zastupitelstva, je ministrem vnitra. (Podle toho to také u nás vypadá!) Takže doma „propadl“, ale je předsedou velmi „flexibilní“ politické strany, která se bez ohledu na myšlení lidí i svých vlastních členů spojí nakonec s kýmkoli. Pro předsedu z povolebních „handlů“ vždycky kápne nějaký výnosný post – tentokrát místo ministra vnitra. A kde jsou názory a mínění lidí v těchto nikoli výjimečných, leč názorných dvou případech?

Jak demokraticky volit, když nabídka předkládaná v některých případech partajními sekretariáty nebo vlivnými jednotlivci je velmi, ale často opravdu velmi mizerná. Výsledek – vláda lidu – neexistuje.

Už vícekrát jsem vyjádřil názor, že píseň „Modlitba pro Martu“ známá z podání M. Kubišové by měla být zakázána, protože se slovy o „navrácení vlády k lidu“, lidem vysmívá. Opak je totiž pravdou.

Lid stále a postupně o svá práva přichází. Pokračující korona-blázinec to jen dokazuje. Myslím, že by přáním vládců v dnešním pozdním středověku mohlo být - zavřít všechny lidi do vězení a vypouštět je na vycházky jen v určeném čase a do omezeného prostoru. K naplnění tohoto záměru pod rouškou korona-podvodu se „prymově“ zjevně blížíme.

Odpověď na otázku, jak u nás (ne)funguje demokracie, je jaksi zřejmá. Mohla by být velmi stručná a také i třeba dost neslušná.

Vychází z toho zřetelně, že o demokracii u nás by se mělo spíš mlčet, než mluvit, protože není.

V Mimoni 26. 9. 2020, M. Starý

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473