JAK TO (NE)MÁ SPRÁVNĚ BÝT?

K tomuto zamyšlení mě přimělo, když jsem dostal propagační leták hnutí, jehož jsem členem. Jedna jeho část je nadepsaná „Společný dům Čech, Moravy a Slezska“.

Je celkem běžné, že pokud vzniká nějaký občanský nebo politický subjekt (spolek, strana, hnutí), že v názvu vymezí, k jakému území nebo místu se vztahuje nebo které území svou činností zasahuje. Podle mého názoru by to mělo být území nebo místo, které je přesně definováno. Myslím, že v tomto směru dochází k některým krokům, které třeba pro mě jsou nepochopitelné. Dochází k nim možná proto, že to někdo vymyslel a vyslovil, třeba aby se zviditelnil a ostatní aniž by o tom přemýšleli, a rozuměli zcela přesně obsahu, se toho chytli, jako se chytají jiných nových, zaváděných termínů. Prostě je to v módě, všichni to tak říkají a oni musí být přece „in“.

Názorně to mohu uvést třeba na příkladu spolku ČSBS, kterého jsem také členem. Před nějakým časem u svých orgánů odešli od názvu „okresní výbor“ k nyní užívanému „oblastní výbor“. Prý proto, že okresy byly zrušeny. To ale není pravda. Byly zrušeny některé okresní orgány a jejich kompetence byly převedeny na kraje, ale okresy, jako přesně definované územní celky stále existují. Víme, že v některých případech se třeba měnily příslušnosti obcí k okresům. Např. Jablonné v Podještědí dříve příslušné k okresu Česká Lípa nyní patří k okresu Liberec. Takových případů bylo víc. Také nezmizela dopravní značení hranic okresů. Takže: řekne-li někdo „okresní výbor“ třeba Litoměřice, vím, že mluví o orgánu příslušném k území okresu Litoměřice. Když někdo řekne „oblastní výbor Litoměřice“, nevíme jakým územím je oblast Litoměřice, pokud není k tomu uveden seznam obcí, které definují jednoúčelově (pro potřeby spolku nebo jiného uskupení) vytvořenou oblast Litoměřice. Oblast Litoměřice jako územní celek jinak není definována. Okres Litoměřice je.

Podobným problémem je užívání spojení Čechy, Morava a Slezsko. Nevím, kdo a proč začal s užíváním „.. a Slezsko“. Víme, co jsou Čechy a dokážeme vyjmenovat kraje a okresy, které jsou českými. Víme, co je Morava a dokážeme vyjmenovat kraje a okresy, které jsou moravskými.

Ale může mi někdo říci, jak je definováno Slezsko? Které kraje jsou Slezskými? Které okresy jsou slezskými? To opravdu nevím. Je pravda, že máme Moravsko-slezský kraj. Může mi někdo ale říct, která část kraje je moravská a která slezská. Když jsme jako stát byli Československem, věděli jsme přesně, co z toho státu jsou Čechy, Morava a Slovensko. Tady to nevíme. Kromě toho je částí Českého Slezska také část kraje Olomouckého. Ale která a jak velká? Podle mého názoru je „Slezsko“ územně nedefinovaný, spíše přibližně tušený celek, jehož pojmenování je navíc sporné, nepřesné nebo zavádějící. Slezsko, jako území definované historicky existuje, ale jeho naprostá většina leží v Polsku. V Polsku toto území může být přesně definováno je tam třeba Vojvodství dolnoslezské nebo Vojvodství hornoslezské. Malá část Slezska ležící v České republice asi územně definována není. To je jedna věc.

Pokud by někdo při pojmenovávání území ČR chtěl rozšířit názvy Čechy a Morava, musel by jedině použít názvu České Slezsko. Používat pouhé Slezsko, jehož odhadem nejméně 80 % území je v Polsku, nelze vnímat jako vylepšení nebo doplnění územní definice České republiky.

Pokud to vezmeme z pohledu obyvatel. Když se někdo obrací na obyvatele Čech, Moravy a Slezska, tak možná někteří lidé to vnímají, ale já třeba nevím, kteří to jsou a kde. Poznal jsem řadu lidí z Moravy, třeba i z Moravsko-slezského kraje, byl jsem třikrát v lázních kousek od Ostravy. Všichni se cítili být Moraváky, byli i „moravskými patrioty“. Nepotkal jsem nikoho, kdo by se pokládal za Slezana.

Nevím, komu je to určeno a pokud bych to viděl z pohledu významné části území v Polsku, mohl bych užívání názvu Slezsko, jako součásti České republiky, pojmout jako narušování územní integrity jiného státu - Polska, případně i jako možnost vzniku diplomatického konfliktu.

Proto třeba název: Komunistická strana Čech a Moravy je zcela v pořádku. Jasně vymezuje v názvu území, ke kterému se její působení vztahuje. Kdyby se chtěla přejmenovat na KS Čech, Moravy a Slezska, byl by problém – členy by mohli být i občané jiného státu, než je ČR. Registrovat by se tak musela ta strana nejen u Ministerstva vnitra ČR, ale i obdobného ministerstva v Polsku.

Myslím, že bychom se měli vyjadřovat jasně a srozumitelně, nesnažit se měnit nebo „vylepšovat“ přesně definované záležitosti, jen proto, že s takovou nepodloženou inovací někdo přijde, že je to „in“ nebo proto, že jsou tací, kteří usilují o změny i jasných a zažitých věcí jakkoli. Třeba jen proto, že co bylo dříve, je přece všechno špatné a je třeba to měnit.

V Mimoni 11. 1. 2019, M. Starý

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473