NEVZDÁVEJME SE!!!

Chvála kapitalismu

Juraj Janošovský

Levice často dělá velkou chybu, když jen kritizuje kapitalismus.

Zvýrazňováním jeho chyb dělá z lidí, donucených žít v jeho chapadlech, politováníhodné hlupáky.

Ne, že by nebyli...Cítí se, ale být levicovým napadáním ponížení. Necítí se být hlupáky… Mají „dobré“ důvody pro preferování kapitalismu. A propaganda kapitalismu toto jejich přesvědčení masivně podporuje. V zásadě se snaží nasazovat každé nekapitalistické alternativě psí hlavu.

Všimněte si snah o jejich spojování s gulagy (když ty vymysleli ruští carové pro revolucionáře!), s hladomory (cudně mlčí o tom, že ve stejné době, kdy na Ukrajině hynuli tisíce – v USA v době hospodářské krize umřelo hladem 5-6 milionů Američanů! Nemluví o irském a indickém hladomoru pod vznešenou britskou korunou…). Zdůrazňují tzv. stalinskou brutalitu, která byla jen velmi slabým odvarem zločinů Missoliniho a Franca, koloniálních genocid organizovaných Anglií, Belgií, Francií ve 20. století. A hlavně se distancují od nacistických zvěrstev, jakoby je nefinancovali a sami nebyli jejich pokračovateli (chilské stadiony, vietnamské My-lai, iácký Abú-graib…, desítky, stovky dalších).

Vraťme se ale k podstatě úvahy:

Občané kapitalistických zemí se necítí být ani tak podporovateli svých genocidních vlád a jejich žoldáků, jako „rozumnými“ ctiteli výhod kapitalismu… odmítají zřetelnou souvislost mezi brutalitou imperialistických válek, mučením a popravami politických odpůrců svým blahobytem… Váží si v kapitalismu vysokou úroveň konzumu, předvídatelné chování systému, dynamiku ekonomického vývoje a stabilitu. Pochopitelně, že si jednotlivé skupiny nacházejí a pěstují iluze i o dalších výhodách kapitalismu (sexuální svoboda, rovné šance apod.).

I když to nemá žádný vliv na směřování společnosti, mohou říkat „co chtějí“ a volit „koho chtějí“. Vyměňují „vlády“, ale ne systém! Často ani netuší, komu pouliční „textilní“ či „květinové“ „revoluce“ právě posloužily… Mládež používají na tyto špinavé praktiky ze dvou důvodů: mladí nemají politickou zkušenost (a často ani rozhled) a hlavně se stanou „vlastníky“ pofiderních „revolucí“, které z vlastní iniciativy brání před kritiky…

Levice dělá dvě zásadní chyby.

Ve snaze chovat se korektně a slušně sama vede vášnivou diskusi o stinných stránkách minulosti. Legitimizuje tak podezření, že její možný úspěch je současně hrozbou návratu politického pronásledování, náboženské nesvobody, nedostatku, atd. Toto zahledění do minulosti je i důsledkem absence vize budoucnosti. Levice – aktuálně – nemá chuť ani na revoluci, ani na anarchii, ani se neopájí utopií socialistických a komunistických principů. Bez boje se vzdala. Zůstal jí jen instinkt, že kapitalismus je skutečně koncem civilizace. A tedy zoufale, holýma rukama, bojuje (aspoň někde – u nás ne – pozn. RSP) s jeho mocnými chapadly.

Druhou, větší, chybou je, že se smiřuje s převahou kapitalismu v oblastech konzumního standardu, hospodářského rozvoje a stability. To je přímý důsledek ztráty třídního přístupu. To umožňuje průměrný růst příjmů (který je vzdálen nejméně 70 % občanů – pozn. RSP), délky života (dočasný stav – zdravotní stav populace se zhoršuje a životní průměr „kazí“ dnešní osmdesátníci a devadesátníci, kteří mají zdravý základ – pozn. RSP), růst ekonomiky (další fikce platná jen na papíře z vymyšlených ukazatelů a nesmyslných směnných kursů – pozn. RSP), apod. Když hodíme do jednoho „koše“ věk dožití důchodců, najdeme nárůst. Když porovnáme věk dožití horníků a bankéřů, zjistíme dramatický rozdíl: Rothshield se s pěti novými srdci dožil 109 let, třináct horníků na severu Moravy se nedožilo čtyřicítky…

Ale zase jde zejména o absenci nabídky: o vizi. O přitažlivou nabídku pro společnost.

A proto tvrdím, že doménou levice nemůže být spor o minulost, ale spor o budoucnost. Tu kapitalismus nemá a levice se musí nažit a zasloužit o to, aby ji civilizace měla!!!

(Překlad ze slovenštiny M. Starý)

Poznámka RSP: V podmínkách ČR se ale musí nejdříve stát, aby tu nějaká levice – rozuměj prolidová síla – byla. Strany, které jsme byli zvyklí považovat za levici, už levicové – ve smyslu vlastenecké a prolidové – nejsou a vezou se s protilidovým režimem. Je tedy pro společnost u nás v České republice životně nutné silné levicové hnutí zformovat.

Možnosti k tomu jsou a budou. V politickém spektru, ze kterého musíme vynechat parlamentní strany, které jsou všechny „jeden za 18 a druhý bez dvou za 20“, je řada zatím malých uskupení s prolidovými a vlasteneckými záměry a cíli. K nim by se mohly přidat i menšinové skupinky z větších stran - lidí, kteří neztratily soudnost a zdravý rozum, ale se soudnými a zdravými přístupy se ve svých „zparchantěných“ stranách nemohou prosadit.

Je potřeba se sejít, domluvit se, sjednotit na všem, co je hlavní, pro většinu našich občanů prospěšné, potřebné a vytvořit rozhodující vlasteneckou a prolidovou sílu!

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473