KE KOLABORACI, ZRADĚ A HLOUPOSTI

JUDr., Bc. Richard Pokorný, Ph.D., (KSČM): Kdo je vlastně vnitřní nepřítel?

23.10.2018

Povolební debatu v KSČM provází řada absurdních výroků. Volby nedopadly „až tak špatně“, za výsledek může celoevropský ústup levice, naše okresy či je nevyhnutelným odrazem „společenské reality“.

novacekBěda každému, kdo si dovolí namísto periferie zorného pole hledět přímo před sebe – bude nazván rozvracečem, štváčem či zhrzencem. Oblíbeným cílem takovéto dehonestace je samozřejmě s. Skála.

Opět uniká to nejpodstatnější. Skála dlouhodobě vyjadřuje názor přinejmenším poloviny členské základny, a drtivé většiny z těch, kteří z politiky nemají žádný příjem. Nejde tu o Skálu, Filipa či jiná jména, ale o politický směr a budoucnost KSČM. Masová kritika vzniká spontánně a je reakcí na naše katastrofální volební výsledky – strana s potenciálem kolem 30% hlasů se potácí mezi 5-8%, tento stav trvá už čtvrté volby za sebou a prohlubuje se. Opravdu nemáme větší ambice? Takto si představujeme naši společenskou roli? Po volbách do PS svaloval s. Filip vinu na Ideologické oddělení a s. Skálu v pozici místopředsedy. IO bylo po X. sjezdu rozprášeno, s. Skála již není místopředsedou ÚV, tak kdo je zástupným viníkem tentokrát? Skála jako řadový člen? A kdo byl tedy viníkem předchozích porážek, když se filipika o záškodnickém a líném IO nepotvrdila? Nyní je prý vina možná na okresech – takže okresy teď pro změnu mohou i za předchozí porážku do PS? Skutečně žádný jiný jednotící prvek všech našich porážek nás nenapadá?

Je vůbec možné pořád přehlížet do očí bijící fakta? Nevidíme, že s našimi tématy vyhrává volby někdo jiný? A co pestrá paleta dalších levicových témat, po nichž je velká společenská poptávka a která zatím nikdo nepozvedl? Pořád si myslíme, že voličům namísto klíčových témat vnutíme pseudotémata, a oni nám budou sypat hlasy? Anebo je nám to fuk, a stačí nám pár polstrovaných křesel v PS s postem 1. místopředsedy výměnou za toleranci středopravé vlády? A dokud to půjde, káru takhle potáhneme, a až se nám definitivně rozpadneme, zavřeme krám?

A kolik našich poslanců či europoslanců již přistoupilo k návrhu na zvýšení odvodů za příjmy z politiky za situace, kdy je strana ve velkém příjmovém deficitu a oni mají své příjmy jen díky straně, jejíž barvy zastupují? Když 75% občanů této země musí vyjít s podprůměrnou mzdou, proč by naši poslanci nevystačili s průměrnou a ze zbytku peněz začali mohutně podporovat stranu? A jakými argumenty odmítáme řecký model financování? A když tohle vše shrneme, jsme ještě vůbec komunistická strana jinak než názvem?

Volný internet je důležitý, ale nepostavíme za něj jediný sociální byt, nenakrmíme sociálně slabé, nevrátíme lidu majetek rozkradený při privatizacích a ani nevrátíme kvalitu potravin na úroveň norem z 80. let.  Z polstrovaného křesla se pohodlně říká, že „to je vývoj“ či „tomu nelze zabránit“. Když si to sami řekneme, opravdu nic nezměníme. Proč nás ale mají potom voliči volit? Abychom navrhli v kapitalistických podmínkách zákon proti příživnictví? To už je pak něco mezi karikaturou socialismu a politickou recesí. Avšak pozor, Balbínovo poetická strana nikdy nepřekročila 0,5 % hlasů.

Neznám nikoho z našich voličů, kdo by si ťukal na čelo kvůli našemu volebnímu logu v Praze, ale znám mnoho našich bývalých voličů ťukajících si na čelo, jak hluboko jsme klesli v naší servilitě vůči kapitalismu a čemu dnes říkáme socialistický program. Hrajme si tedy ještě chvíli na státotvornost, salónní komunismus, bezobsažný formalismus a revoluci v podobě „mírného pokroku v mezích zákona“ či duhových koalic, kde se každý domluví s každým a ideologie patří do regálů zaprášených knih. Nedokážeme-li ani teď pochopit, jak blízko jsme politické propasti, po zásluze do zaprášených regálů brzy budeme patřit taky. V Senátu jsme ztratili posledního zástupce, PS může následovat už v příštích volbách. Chceme to? Pak pokračujme dosavadní cestou. Cílová stanice je už na dohled.

Restart nebo Reset?

Sobotní zasedání ÚV KSČM schválilo usnesení o zásadním nesouhlasu s činností Platformy Restart. Jak tomu rozumět?

Když část členské základny říká, že KSČM má být více komunistická než doposud, je to poškozování strany? A co vlastně Ústřednímu výboru vadí - odlišný ideologický názor, anebo pojmenování „Platforma“? Pokud to první, je to otevřené potlačování vnitrostranické diskuse. A pokud to druhé, jedná se o prostý nominalismus hledající způsob, jak skrytě potlačovat to první. Věci přece nutno hodnotit podle svého obsahu a nikoliv názvu, a z toho důvodu je podobnost Restartu s Levým Blokem z 90. let naprosto irelevantní. Tím spíš, že Restart neříká nic jiného, než v KSČM rezonuje již řadu let, a sice výhrady k politickému kursu strany a požadavek vyvození odpovědnosti vedení za opakované volební debakly. Zakazujeme-li Restart, zakazujeme i kolektivní sdílení těchto myšlenek? A nikoho nenapadne, že kdyby byla KSČM vůdčí politickou silou v naší zemi s pravidelnými volebními zisky kolem 30% (což je kupř. dle názoru předsedy s. Filipa její potenciál), podobné iniciativy by určitě nevznikaly? Ve světle přístupu k Restartu je šokující uspokojení některých členů ÚV z toho, že máme post 1. místopředsedy PS a díky tomu prý „reálný podíl na moci“. Může toto někdo myslet vážně, anebo je to jen neumělá snaha nakreslit na noční oblohu slunce? Tohle má být zhmotněním naší revoluční role ve společnosti? Namísto prosazování systémové alternativy participujeme na současném systému, a ještě to prezentujeme jako úspěch?

A neškodí nám celá podpora středopravé vlády straně víc než volání Restartu po programové důslednosti? Tolerance vlády je přece k ničemu, když nemůžeme prosazovat náš program. Voliči dali v letošních podzimních volbách jasně najevo, co si myslí o naší podpoře Babišovo vlády či o dostatečnosti změn, k nimž jsme přistoupili na X. sjezdu. A že současná „koalice“ má jediného pána je zřejmé třeba už třeba z Babišovo přezíravého prohlášení, že KSČM měla být dávno zrušena.

Voliče dokážou strhnout především silní lídři. Proč byla ČSSD dominantní za Zemana a Paroubka, a naopak za nevyhraněného Grosse byla na historickém minimu, jehož rekordy poté mocně stíhal technokrat Sobotka a překonat je dokáže snad jen Hamáček? A proč naopak Babiš (byť sám oligarchou) vítězí na celé čáře i u levicových voličů a SPD k vítězství nad námi stačí dvě otřepaná hesla? ANO i SPD vznikly z ničeho, dokázaly nás přeskočit jako překážku pro jezevčíky a poráží nás s přehledem i na našem vlastním hřišti. A to dokonce za podmínky, že obě jsou stranou jednoho muže. Žádné poučení z toho nevidíme?

X. sjezd vyjádřil svoji volbou přesvědčení, že současný předseda Filip dokáže navzdory předchozím třem porážkám náš volební potenciál využít. Členové ÚV si to myslí i po porážce čtvrté. Škoda, že stejný názor nemají naši voliči. Ale zkusme přijmout na ÚV usnesení, kterým jim sdělíme, že jejich názor stranu poškozuje. Že je to absurdní? O nic víc než hlasování předsedy a jeho nejbližších proti potvrzení (názorově nepohodlného) nového člena ÚV (údajně jen) pro jeho opožděný příchod na zasedání.

(Zdroj: ParlamentníListy.cz)

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473