NEŽ SI VYBEREME ...

Přišly nám do schránky ještě dva volební programy.

OHMO – Občanské hnutí Mimoňská obroda. Hnutí vzniklo před nějakým časem z Mimoňáků a pro Mimoň a podle mě také tak trvale a podle výsledků i dobře funguje. V letáku je shrnuto, co se udělalo, co ještě ne, ale nezapomíná se na to.

Za to bych poděkoval. Normálně bychom ani o všem nevěděli. Víme, co se děje kolem nás – v dohledu či doslechu, ale co na druhém konci města? Z jednání zastupitelstva se moc nedozvíme, tam se víc „šermuje a střílí“, než by se vedla konstruktivní a věcná rozprava.

Shrnutí je pro hodnocení minulého období a další výběr jistě poučné a důležité.

Druhý „volební program“ je od Hnutí ANO 2011. Na první pohled populitické heslo "ANO BUDE LÍP", mi připomnělo známý vtip, že "LÍP UŽ BYLO". Také jsem program prohlédl z obou stran, jestli tam někde nebude: Schváleno Andrejem Babišem. To proto, že bez jeho souhlasu nejde v tom jejich stádečku skoro nic. Možná program odpovídá populistickému cirkusu vrchního principála, když za něj jde do voleb. Rozdíl bude asi v tom v tom, že populistické kroky přinášející dluhy se v rámci státního hospodaření připíšou k těm už předcházejícím (něco přes 2 biliony - tam se nějaká ta miliarda ztratí). U nás doma v Mimoni už to tak jednoduché není. Měli bychom slibovat snad jen to, na co máme. Nebo máte někdo nějakého utajeného strýčka, který dovalí do městského rozpočtu 100 nebo více milionů, jako před časem v Turnově?

Je opravdu s podivem, že na populistické vyprávěnky stále letí dost občanů. Že bychom byli už opravdu jen stádem tupých ovcí, které je možno vodit sem a zase tam, a nakonec až na porážku?

Pan Král, který všechno ví nejlépe a nesnáší oponenty, by se mohl podobat Babišovi v kapesních podmínkách. Jenže tady to není tak jednoduché. Nepodařilo se mu ovládnout radu ani zastupitelstvo a doufám, že se mu to nepodaří ani teď. Možná ale bude mentalitou o něco lepší než Babiš, resp. nemám poznatky, že by byl stejný nebo horší.

Abych to ozřejmil, měli by občané vědět aspoň tato základní fakta: Pan Babiš káže vodu a sám pije víno. Nechci mluvit o tom, že jeho 300 miliardový majetek asi nevznikl z jeho úspor. Ale třeba o tom, že pan Babiš, který kritizoval a napadal kdekoho za neúspornost a rozhazování, byl ještě nedávno ministrem financí a právě za jeho působení asi 1200 zaměstnanců tohoto ministerstva bralo výrazně vyšší odměny, než na ostatních ministerstvech. Jiná věc je, že pan Babiš mění svá stanoviska a vyjádření, a to i ve zcela opačná, v závislosti na tom s kým nebo ke komu právě mluví. Jinak vystupuje v našem Parlamentu, úplně jinak na návštěvě u madam Merkelové, a jinak v Bruselu. Jinak hovoří s předáky, když vyjednává o podpoře. A tomuto člověku stále mnozí věří a někteří ho dokonce ještě litují, chudáčka malého multimiliardářského. Inu degenerace národa prudce postupuje. Díky Babišům, prodejným, prolhaným a manipulujícím médiím s ČT včele.

A Je to jasné

Připomenu ještě vyjádření pana Plívy, kterým veřejně odborně zhodnotil mentální úroveň voličů ANO 2011. Tím, jak známo velmi popudil zastupitelku za ANO paní Raškovou. Inu pro pravdu se člověk nejvíc zlobí (zvlášť, když se dotýká i jeho).

Mám někde v zásobě jeden dřívější předvolební článek na téma – „Babiš je naše neštěstí“. Abych nemusel dlouho hledat, přidám jiný aktuálnější:

Kdo stvořil Babiše?

Petr Havlík, 20. 9. 2018, Agentura PSB

Babišův vrstevník Mark Penn (nar. 1954) je právem považován za hlavního strůjce úspěchu slovenského oligarchy v českém politickém prostředí. Mark J. Penn je i přes některé rozporuplné aktivity respektovaným politickým a marketingovým stratégem a konzultantem. Je prezidentem americké agentury, která se na politický marketing specializuje (Penn, Schoen a Berland Associates – PSB).

Jeho práce pro politický sektor je postavena na principu marketingově orientované strany či hnutí a negativních kampaních vůči oponentům. Říká, že politik musí být poslušný. A to nejen vůči těm, kteří jeho politickou dráhu nakopli finančně. I sebebohatší člověk si extrémně nákladnou volební kampaň neplatí sám, platí to i o Trumpovi, Berlusconim a pochopitelně i o Babišovi, který nám dodnes dluží odpověď na otázku, z čeho složil ohromný budget pro svou zaváděcí kampaň v roce 2013.

Mark Penn ví, že politik musí být poslušný i vůči svým politickým a marketingovým stratégům. V marketingově postavené politické formaci jsou to oni, kteří určují konkrétní politiku. Rychlé cílené průzkumy veřejného mínění spoludefinují nejen politický kurs, ale i formu a konkrétní obsah politikova sdělení. Nabídka budoucím voličům jde naproti uměle vytvořené poptávce, jako v každé produktové kampani. I kdyby se to třeba týkalo válečných sirotků, no prostě city stranou, tady jde o hlasy, tedy o moc a vliv. Nějaké hodnoty, zásady, solidarita, lidskost, tradice, smysl pro fair play atd. nikoho přeci nezajímají. Součástí taktiky nové populistické vlny, která se jako tsunami žene v globálním politickém světě, je i to, že její tváře tvrdí, že politiky vlastně nejsou a ostře se vymezují vůči všem předchůdcům, kterými více méně pohrdají, stejně jako liberální demokracií a právním státem. Až dojemné souznění se stratégy ruské hybridní války.

Mark Penn je také symbolem propojení tzv. nové politiky a byznysu. Nedělá mu žádný problém hájit jakoby rozdílná stanoviska na obou stranách stolu. Jeho druhá agentura Burson-Marsteller lobbovala např. pro elektrárenskou společnost TXU proti emisním omezením jejich uhelných elektráren, a zároveň jeho agentura PSB bojovala v žoldu Hillary Clintonové proti „špinavým“ uhelným elektrárnám a za ekologické obnovitelné zdroje. Podobně to bylo s tzv. bojem proti kouření, kdy Mark Penn paralelně pracoval pro největší americké tabákové koncerny.

Stejně jako jeho klient Babiš nemá a nikdy neměl žádná dilemata s nějakým střetem zájmů. Být ráno pro Evropu a večer ostře proti mu nečiní žádnou potíž. Záleží na konkrétní situaci a konkrétních posluchačích sdělení. Babiš má s Pennovou mravní vratkostí hodně společného. Vrcholem dvojakosti Marka Penna a jeho účelové proměnlivosti pak bylo jeho tajné lobování pro kolumbijskou vládu, kdy se pak dostal do ostrého konfliktu s americkou administrativou.

Skutečným strategickým šéfem Babišovy kampaně v roce 2013 byl Alex Braun (bývalý novinář), který pracuje pro agenturu PSB. Uměl to hlavně s agenturami na průzkum veřejného mínění, v duchu učení svého mistra Marka Penna. Je původem z Bratislavy, stejně jako jeho klient. I proto si ho Mark Penn vybral. Otec Alexe Brauna působil v nedávných dobách jako velvyslanec ČR (kde zůstal po rozdělení Československa) v Turecku a Makedonii. Bratr Alexe Brauna Daniel Braun pracuje jako šéf poradců Věry Jourové v centrále EU. Prostě taková úspěšná a dobře se orientující rodina, jako u Babišů. Alex Braun žije nyní ve Washingtonu, ale se svým klientem Babišem udržuje stálý kontakt.

Součástí spolupráce Andreje Babiše a agentury PSB byl také příslib podpory v americkém politickém prostředí. A ten se skutečně naplnil během velkolepé spanilé jízdy Andreje Babiše po USA na jaře 2015. Sešel se tehdy mimo jiné i s Michalem Bloombergem, dalším z klientů PSB. Jedinou kaňkou na této tour bylo to, že v té době vyšel v časopise Foreign Policy profil Andreje Babiše, který vyzněl jako jeho zdrcující kritika. Byl zde vylíčen jako klasický východoevropský oligarcha s hlubokými kořeny v komunistické éře. A také jako nastupující politik v ohromném střetu zájmů. Andrej Babiš tehdy vzkázal svým fandům, že na tento plátek podá žalobu. Mohlo by to být docela pikantní divadlo u toho amerického soudu. Třeba by se ho někdo zeptal, jaký je rozdíl mezi tím řídit stát jako firmu, anebo spíše pro firmu. Možná by se soud zeptal i na švýcarské firmy OFI a Ameropa a v této souvislosti i na legendárního Marca Riche (údajného stvořitele Andreje Babiše), který dostal v Babišově retrospektivní fabulaci nálepku legendárních švýcarských spolužáků. Je to úsměvné i alarmující zároveň. Doporučuji laskavému čtenáři si vygooglovat jméno Marc Rich. Opravdu dech beroucí story.

Jedno je jisté. Náš neohrožený spasitel nám dluží ještě mnohé odpovědi na mnohé otázky. Konzumenti koblih a dnes nově i guláše si je však nekladou a klást nebudou. To jsou ty limity, které nás sráží do modelu banánové republiky. Bohužel. A Babiš to moc dobře ví a ví to moc dobře i Mark Penn a všichni Braunové i Prchalové.

 

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473