KSČM A PÁD?

KSČM: dialektika pádu

Napsal Tauchman Jaroslav

Kategorie: LIBERECKÉ VOLBY 2018

teichmanSvou kandidátku představila i liberecká KSČM, která se v posledních volbách tak tak dostala do zastupitelstva. Rozhodně se ale na svém posledním fiasku nepoučila a pod železnou rukou své předsedkyně úpěnlivě pracuje na tom, aby v příštím zastupitelstvu vůbec nebyla.

O KSČM se říká, že je stranou minulosti. V případě té liberecké to platí dvojnásob. Nejde jen on o rekordně nejvyšší věkový průměr, který liberecká kandidátka místních komunistů má, ale  o neschopnost reflexe a obměny. A není tím myšlen český polistopadový antikomunismus.

Kandidátka KSČM je oproti jiným zdaleka nejstarší. Její věkový průměr přesahuje hranici běžného důchodového věku a je téměř 65 let, respektive 64,9 let.  Pouze deset kandidátů z 38ti je v předdůchodovém věku, ostatní jsou důchodci nebo těsně na hranici věku odchodu do důchodu.

Celá kandidátka KSČM je až na dvě tři jména složená z absolutně veřejně neznámých lidí, kteří se v Liberci nikterak výrazněji neangažují. Výjimkou jsou dvě první místa, kde je jedničkou předsedkyně KSČM Libereckého kraje Dana Lysáková, která je zastupitelkou a druhého místa, které náleží rovněž zastupitelce Věře Skřivánkové.

Známější jméno je pak až na jedenáctém místě, které zastává bývalý liberecký a současný krajský zastupitel, kontroverzně přijímaný Josef Vondruška a na místo sedmnácté obsadil dlouholetý a oblíbený zastupitel Jaroslav Morávek, jehož jméno je ale (jak napovídá jeho věk i místo kandidátky) pouze podporou do voleb.

Vysoký věkový průměr kandidátů o sobě není nic špatného, protože senioři jsou, respektive mají být důstojnou součástí společnosti. U té české v době Listopadu 1989 tomu tak bohužel není a situace velkého procenta lidí v důchodovém věku, kteří celý život pracovali, je často velice mizerná a je jednou z největších ostudných vizitek současného českého politicko-ekonomického zřízení.

Problém zakotvení liberecké KSČM je jinde. Od roku 1990 si zvykla na pohodlnou roli loajální opozice/neopozice, která byla vždy součástí klidného mainstreamu nikdy se nevymezila ani v dobách největšího tunelování veřejného majetku, v prvních dvou polistopadových dekád. Oproti svému oficiálnímu ideologickému zázemí se nikdy KSČM nepostavila proti uzmutí veřejné moci zdejším, zejména stavebním kapitálem. Naopak.

To jí nějakou dobu vycházelo a přinášelo pohodlné přežívání, ale již loňský výsledek komunálních voleb, kde pod Danou Lysákovou KSČM získala pouhých 5,6 % voličských hlasů, ukazoval, že tato strategie má své limity. Neschopnost strany se otevřít novým lidem a zakonzervování funkcí jsou pro chod liberecké KSČM určující.

K tomu lze přičíst i propojení KSČM s problematickou společností BusLine, která na kraji a i ve městě za pro veřejný sektor nevýhodných podmínek provozuje outsourcing autobusové dopravy. Jiří Vařil, klíčová postava BusLine, byl (do minulého týdne) dlouhé roky do konce za KSČM v dopravním výboru Libereckého kraje.

Slova krajské předsedkyně Lysákové o tom, že se s tímto kontroverzním podnikatelem, který je dnes obviněn v korupční kauze kolem libereckého dopravního podniku, který skrze své lidi v politice i managementu dle policie nezákonným způsobem ovládl a využíval, znějí absolutně nedůvěryhodně. Buď ukazují, že Dana Lysáková nemá svou stranu vůbec pod kontrolou nebo že jednoduše lže.

Vedle toho lze i zmínit napojení na média společnosti Syner, která se pravidelně objevovala na stranickém webu liberecké KSČM. I přes to, že tato média nepokrytě prosazují firemní zájmy a zájmy místní ODS a jsou jindy hlásnou troubou toho nejbulvárnějšího antikomunismu. KSČM i liberecká ODS mají společného nepřítele zejména ve Změně pro Liberec a tak jdou ideologické rozdíly stranou.

V samotném zastupitelstvu o komunistech není moc slyšet. Předsedkyně Lysáková vystupuje málokdy, většinou jen v interpelacích, kdy ji zajímá okolí jejího bydliště. Výjimkou jsou sofistikované příspěvky právničky Věry Skřivánkové, která pro svou nezištnou pomoc handicapovaným občanům již minulé volby zajistila, že se KSČM vůbec do zastupitelstva dostala. Ale i toto období již její aktivita není tak silná jako v předchozím.

O českých komunistech se říká, že pomalu ale jistě rezignují na zájmy pracující většiny a neprivilegovaných vrstev obyvatelstva a stává se z nich strana nacionalistů a konspiračních xenofobů. I zde je liberecká KSČM zářným příkladem. Podstatná část jejího projevu, kterou obstarává nejen na sociálních sítích její předsedkyně (Dana Lysáková se buď věnuje tématům s politikou nesouvisejících, jako jsou kočky nebo šíření poplašných hoaxů a fake news o uprchlících).

(Zde kráceno redakcí SP.)

V Liberci  v roce 1921 vznikla (odloučila se od tehdejší sociální demokracie) jako první KSČ v Českých zemích. Z důvodů napojení tehdejší sociální demokracie na korupční kapitál a nacionálních tendencí uvnitř první dělnické strany, kde právě „liberecká levice“ sociální demokracie složená převážně z Němců upozorňovala na nedůsledný internacionalismus svého vedení a stavěla se za práva české menšiny.

Liberec může být po sto letech ukázkovým hrobem české komunistické strany, ze stejných důvodů, ze kterých vznikla, jen zrcadlově obrácených. Dějiny se odehrávají jednou jako tragédie, po druhé jako fraška, říkali klasici sociálního hnutí z 19. století. Možná budou mít pravdu i ve století jednadvacátém.

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473