ČSSD? ZATÍM NIC MOC, A DÁL?

Programová záhada
Na vleklých jednáních o sestavení vlády je mnoho pozoruhodných věcí. Jednou z nich jsou programové průniky.

Andrej Babiš několikrát zopakoval, že program jeho strany vykazuje zcela jednoznačně nejvíce společných bodů s programem ODS. Po jednáních mezi ANO a ČSSD se dozvídáme, že sice zatím není shoda na jménech ministrů, velkých pokroků se však dosáhlo ve shodě nad programovými body. Některá sporná místa ještě přetrvávají, na společnou vládu by však dosažená shoda v programových bodech bohatě stačila.
Při jednáních s KSČM se ukazuje, že vzdálenost mezi programem multimiliardářovy strany a programem komunistů není natolik velká, aby to bránilo případné podpoře Babišovy vlády.
Komunikaci s TOP 09 blokuje osobní animozita mezi faktickými lídry obou stran, tedy Kalouskem a Babišem, nikoliv vzdálenost samotných programů.
Jsou jen dvě možnosti, jak překvapivou hojnost programových průniků napříč celým politickým spektrem vysvětlit.
Možná je program ANO natolik gumový a její politika tak ohebná, že odleva doprava neexistuje nikdo, s kým by si strana nemohla plácnout. Pak je ovšem záhada, proč tady nemáme vládu už od podzimu. Na osobní animozity mezi sebestřednými lídry doplácí přece celá země.
Druhá možnost je ještě povážlivější. Co když jsou programy všech politických stran vlastně v podstatě totožné? Velký počet stran, stranických sekretariátů a aparátů by pak nevyjadřoval názorovou pluralitu, nýbrž sloužil třeba jen jako jeden z nástrojů na snižování nezaměstnanosti.
Této hypotéze nahrává i další okolnost. Babišovo ANO se přece celou dobu prezentuje jako protestní strana. Jak to, že se právě protestní strana programově tak snadno domluví prakticky se všemi stranami, vůči kterým tak rozhodně protestuje? Na jakém divadelním představení se tady tak intenzivně maká?
Dvě špatná, třetí nejhorší
Sociální demokracie se už musí konečně rozhodnout, zda vstoupí do vlády s Babišovým ANO. V zásadě má tři možnosti. Dvě z voleb jsou špatné, třetí by byla ještě horší.
První možnost je jít s Andrejem Babišem do vládní koalice. Tuto volbu lze ospravedlňovat starostí o to, aby ČSSD prosadila aspoň část svého programu, což by v opozici bylo pro stranu s patnácti poslanci velmi obtížné. Lze argumentovat také tím, že pokud nepůjde do vlády ČSSD, opře se Babiš o jiné strany a sociální demokracie bude zcela ze hry.
Vstup do vlády však není dobrá volba. ČSSD by tím dala najevo, že řeči o nepřijatelnosti vyšetřovaného premiéra nebyly myšleny upřímně. To by se jí mohlo u voličů vymstít.
Druhou možností je vládní angažmá odmítnout. Sociální demokracie by si v tom případě mohla mýt ruce nad tím, jak si vláda poradí s nepříjemnými věcmi, které nás letos čekají. Očekávané nařízení Dublin IV je jen jednou z nich.
Nevýhodou odchodu do opozice je, že sociální demokracie by zcela ztratila příležitosti, pozice a kontakty, které udržovala v průběhu svého vládnutí. Byla by ve vleku událostí, voliči by se mohli opět začít poohlížet po někom dravějším, jak ostatně předvedli už v podzimních parlamentních volbách. Nejít do vlády také není dobrá volba.
Obě zmíněné možnosti mají své výhody i nevýhody. Třetí scénář se vyznačuje tím, že má pouze samé nevýhody. Spočívá v tom, že strana zůstane v klíčové chvíli rozpolcená a každá z obou polovin bude prosazovat něco zcela jiného.
Volič bohužel neocení, že jedni chtějí prosadit alespoň část programu, zatímco druzí se nechtějí zaplést s vyšetřovaným politikem. Mávne rukou nad stranou, která vydává bezradnost za názorovou pluralitu, alibismus za státnickou rozvážnost a rozhádanost prezentuje jako vyváženost.
Zatímco v prvém i druhém případě se naštve vždy jen část sympatizantů a voličů, ve třetím případě bude znechucení všeobecné. Kéž by se ČSSD rozhodla správně.
Jan Keller, poslanec EP za ČSSD

OSOBNÍ POZNÁMKA: Hamáček byla špatná volba. Foldyna je dobrá volba. Kdyby takových Foldynů , asi i Zimolů měla ČSSD víc, možná by se za nějaký čas vyhrabala i na těch 20 %. Pozůstává ještě bohužel dost plonkových hráčů, takže zázraky na počkání nebo do tří dnů ani měsíců čekat nelze. M. Starý 

 

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473