PŘED UPOTŘEBENÍM ZATŘEPAT?

Stav mysli poměrně velké části poslanců sněmovny, pokud děje odehrávající se v jejich hlavách lze nazvat myslí, připomíná v jednom filmu použitý názorný návod, kdy jistý člověk cloumá s hlavou jiného člověka za doprovodu původně lékařského návodu „Před použitím zatřepat!“ Jestliže jsme po rezignaci poslance Ondráčka projevili obavy, zda se bude mít sněmovna připravená na mnohahodinovou diskuzi o odvolání dvakrát zvoleného, jednou zpochybněného a jednou odvolávaného poslance, vůbec čím nahradit tento povážlivý výpadek, báli jsme se zbytečně. Velmi rychle se našla náhrada jednoho nesmyslu druhým nesmyslem. Jakési sněmovní pako, možná jménem jakési pakostrany ihned navrhlo odvolání T. Okamury z funkce místopředsedy sněmovny za veřejné vyslovení některých pravdivých historických informací. Ale proti očekávání navrhujícího paka jsme se konečně dočkali toho, že strany, které mají snahu aspoň předstírat nějakou odpovědnost, společně zablokovaly zařazení takového bodu na program jednání. Zpravodajství neseriozních médií vesměs neposlouchám, leč přesto jsem neunikl při poslechu rádia v autě na cestě, výčitkám zřejmě navrhujícího paka na adresu poslanců, že si budou muset srovnat se svým svědomím,…

Napadlo mě, že právě tento člověk by si měl sám srovnat se svým svědomím značnou neznalost historických faktů a neznalost významů některých pojmů, jako je např. holocaust, koncentrační tábor a dalších s problémem souvisejících, a neměl by dělat veřejně parlamentu ostudu.

Jinak mě na celém povolebním vývoji stav ve sněmovně velmi zaráží. Všichni víme, že několik měsíců po sněmovních volbách nemáme dosud řádnou vládu. A přesto se orgán, který by měl směřovat k odstranění této vady současné parlamentní demokracie v ČR, zabývá úplně zbytečně napadáním některých jeho členů z naprosto stupidních důvodů. Po neschválení odvolání Okamury do programu bylo možno očekávat nějakou podobnou pitomost typu „nelíbí se mi ten nebo onen, protože nosí hnědé ponožky a měli bychom ho odvolat“.

Snad si po neschválení zdržovacího výše uvedeného nesmyslu, konečně uvědomili aspoň poslanci některých stran svoji zodpovědnost za vývoj v naší zemi, včetně toho, že se nepohnou nikam, když se budou pošťuchovat a handrkovat, jako malí kluci na pískovišti.

Tuto uvědomělost jsme jistě nemohli čekat od ODS, která neunesla dosud úspěch Zemana. Jistě také ne od kamarádů landsmanšaftu v dresech KDU-ČSL nebo TOP 09 či druhů pana Farského. Na Piráty jsem nezapomněl, ale ti by, soudě podle jejich nemnohých projevů patřili spíše do jiného typu zařízení, než je parlamentní sněmovna.

A tak nám konečně zafungovali společně ANO, SPD a KSČM. Možná mohl někdo očekávat, že se šance napravit klesající preference a hodně pošramocenou reputaci chopí i ČSSD. Bohužel se zdá, že její sjezd nepřinesl v tomto směru kýženou změnu a příslušní poslanci opět nevědí kam se dát. A tak vlak ze stanice vyjel bez ČSSD. Chytnou ho aspoň ještě na té příští nebo si ho nechají ujet definitivně na dlouhé věky?

Nicméně: Přestože ANO, SPD a KSČM nastoupili společně, ani to nemusí mít pokračování. Kromě SPD, o níž toho mnoho nevíme, jen snad, že její vůdce Okamura se vyjadřuje srozumitelně, přímo a tím pro nás sympaticky, situace v ANO a KSČM, o které víme více, není právě k závidění. V obou je to poněkud rozvařené. Sjezd to pravděpodobně nevyřeší v KSČM, jako to nevyřešil v ČSSD, přestože ta aspoň vyměnila lídry. Takže zbývá stále mnoho otazníků.

Přidáváme článek poslance EP za ČSSD J. Kellera. Jen se závěrem – kdo ztratí v případě předčasných voleb – s ním asi úplně neshodneme. Nejsme přesvědčeni, že kromě těch, kterým předpovídá ztrátu, by neztratila i ANO. Ztratila a možná, že dost.

V Mimoni 11. 3. 2018, M. Starý

Spousta možností

Jan Keller

   I když máme v parlamentu více politických stran, než by bylo leckomu milé, u plných dvou třetin z nich není příliš jasné, co vlastně chtějí dělat.

   Jít do vlády s Babišovým ANO nechtějí, protože se patrně právem obávají, že by v ní měly jen zcela zanedbatelný vliv. Jejich ministři by dělali jen stafáž, vždy by mohli být snadno přehlasováni. Přitom by spoluzodpovídali za to, co by vláda činila.

   Z podobného důvodu se tyto strany zdráhají dát důvěru případné Babišově menšinové vládě, která by se bez jejich zástupců docela dobře obešla. Do rozhodování vlády by opět mluvit nemohly, spoluodpovědnost v očích veřejnosti by však nesly srovnatelnou jako v předchozím případě.

   Čistě jen teoreticky by se mohly pokusit vytvořit vládu bez Babišova ANO. I kdyby se čirým zázrakem na takové vládě domluvily, bez alespoň tiché podpory komunistů a Okamurovy SPD by podporu ve sněmovně nezískaly. Proč by je měly podpořit dvě zmíněné strany, pro které mají jinak jen ta nejhorší slova, není vůbec jasné.

   Další z možností je přihlížet, jak Andrej Babiš sestavuje vládu právě s podporou obou zmíněných stran. Toto přihlížení by doprovázely hlasitým nářkem o tom, jak fatálně je přímo v centru Evropské unie a NATO ohrožena demokracie. Vzhledem k tomu, že by k tomuto údajnému ohrožení demokratických pořádků svou nečinností samy přispěly, je obtížné odhadnout, pro jak velkou část veřejnosti by podobné nářky zněly přesvědčivě.

   A konečně poslední možností je, že se nedomluví nikdo s nikým. V tom případě by byly dříve nebo později vypsány předčasné volby. Snad jen s výjimkou Babišova ANO se mohou všechny strany obávat, že by v nich získaly ještě menší podporu, než jaké se těší nyní.

   Vidíme tedy, že strany mají spoustu možností. Mohou jít do vlády s Babišem, což je neprozřetelné, mohou jeho vládu podpořit, což je netaktické, mohou jít do opozice, což je nevýhodné, a mohou také přivolat předčasné volby, což pro ně může být smrtící.

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473