PARODIE NA REFERENDUM V MIMONI

„MIMOŇOVÉ“ NEZKLAMALI

Na programu teprve pátého zasedání zastupitelstva v Mimoni 2. 11. 2017 jsem byl zvědav na koncept parkování v centru města, a jaké technologické vybavení z bývalého vepřína a za kolik se bude prodávat. Podklady jsem si stáhl ze stránek města.

Na jednání jsem šel s vroucím přáním, aby u bodu 4) „Výsledky místního referenda“ bylo schváleno usnesení „bere na vědomí“ (jiné ani být nemohlo) bez diskuze. Současně jsem ale znaje už naše „Mimoně“, čekal od několika projevy sebeuspokojení.  

Z minima správných bych uvedl výrok pana Balouna, že otázka v referendu byla položena špatně. To je smutná pravda. Smutná proto, že se konalo referendum o akci, která se nebude realizovat (vedení města, jak řekl pan starosta, už od roku 2016 neřeší žádný průtah ani přeložku, ale celkový obchvat města Mimoně, který byl už schválen i krajským zastupitelstvem v Liberci. A protože rozhodnutí na základě špatně položené otázky je zcela nekonkrétní, je k ničemu.

Pominu, že k referendu šla řada lidí, kteří nevěděli vůbec, o co jde. Prostě jim někdo řekl, aby tam šli i jak mají hlasovat. Osobně jsem si ověřil. Hlasující ani neznali znění otázky. Pominu, že členky komise, jejichž jediným úkolem bylo sečíst hlasy, lákaly lidi hlasující ve vedlejší místnosti téměř jako Sirény svým zpěvem Odysea a jeho druhy, vysvětlovaly hlasujícím smysl otázky, když ho nechápali, včetně navádění ke způsobu hlasování přímo i nepřímo. Slyšel jsem na vlastní uši. To pomíjím, protože referendum bylo k ničemu a jeho výsledek rovněž. Proto poděkování za účast zmateným a dezinformovaných občanů, kterým pan Ráček zahájil diskuzi, znělo pro mě poněkud groteskně. Podobně snaha paní Krousové o sdělení výsledků referenda, které jsem měl ze stránek města. Z podkladového materiálu k výsledku jsem jen nezjistil, kolik parodie na referendum stála město peněz. Vyjádření bylo mnoho, i když převážně jen od tří lidí. Jen pan Ráček neznalý jednacího řádu, který mu umožňuje vystupovat k jednomu bodu nejvýše dvakrát, vystoupil nejméně desetkrát.

Otázka byla: „Souhlasíte se stavbou přeložky silnice II/270 vnitřním průtahem v obci Mimoň?“, Pan Baloun ji správně označil za špatnou. Kdo je autorem nevím. Jsem přesvědčen, že jestliže někdo (zastupitelstvo?) rozhodne o vyhlášení referenda, má také rozhodnout o znění otázky, která musí být srozumitelná a taková, aby na ni bez dalšího dotazování mohlo být odpovězeno ANO nebo NE. Autorství ale asi není důležité. Zdá se, že položenou otázku nečetli ani zastupitelé. I když nakonec bylo schváleno původní a jedině možné usnesení „bere na vědomí“, padaly zde návrhy, aby … až po návrh, aby tajemnice MěÚ zařídila při nejbližší příležitosti projednání úpravy územního plánu (pan Ráček). Oddechl jsem si, za paní tajemnici, když návrh neprošel, protože byl nesplnitelný. Že jsem otázku vytiskl tučně má svůj význam. 

K otázce věcně: Jistě všichni oprávnění občané znají zpaměti čísla silnic. Jsem možná jediný, který je nezná, a musel bych se jít podívat do nějaké mapy. To je první věc, která tam neměla být. V jedné větě jsou sloučeny dva technické termíny, které znamenají každý něco jiného. „Přeložka“ a „průtah“.

A konečně: ať už se stavba nazývá jakkoli, není nijak specifikována do nějaké části města, ale toliko do obce Mimoň. Proto vůbec nechápu hovory o pravému břehu Ploučnice (pan Ráček, paní Krousová několikrát) ani o tom, že žádná silnice nepovede podle vody (pan Schleier). Nic takového otázka neobsahuje a referendum nerozhodovalo, co bude nebo nebude na břehu Ploučnice, ale obecně v obci Mimoň. Vyjadřování některých zastupitelů, kterých se dopouštěli 2. 11. 2017 v DK Ralsko bych tak mohl chápat jako snahy o zkreslování výsledku referenda.

Aby „mimoňovin“ nebylo málo, korunoval to v závěru pan Ráček stížností na časté houkání sirén. Všichni víme o kalamitách, které v důsledku řádění živlů vznikly. V naší rodině jsme např. podle neobvykle častého houkání s uspokojením konstatovali, že naši hasiči se aktivně účastní zásahů. Pravda, možná někteří nevědí, že právě v době kalamit nefungovalo telefonní spojení na potřebná místa, jako ČEZ, SčVaK i další, a že právě siréna byla nejspolehlivějším signálem zajišťujícím co nejrychlejší nástup do akce. Za to se jistě právem dostalo hasičům od starosty poděkování, podobně jako hejtman kraje poděkoval hasičům kraje ze své úrovně. A že někomu vadí houkání sirén? Možná by stačila vata do uší.

V Mimoni 3. 11. 2017, Miroslav Starý

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473