REAKCE NAŠTVANÉ MATKY

Reakce jedné naštvané matky

Je Země jedněch lidí? - aneb projekt  - Jsme lidé jedné země.

Autor: Markéta Schrenková

Projekt byl realizován od 11. 8. 2009 do 31. 12. 2011 na 15 školách

Bylo zapojeno 625 dětí

Migrant z vybrané země – VIETNAM, DR KONGO, ČEČENSKO, UKRAJINA, BĚLORUSKO, AFGÁNISTÁN

Hned v úvodu autor projektu píše o tom, kde někdo žije, čím je ovlivněn jakou má barvu kůže atd. To je sice pravda, ale většina z nás neemigruje, a pokud ano nesnaží se své hodnoty nikam přidávat, neroztahuje se a nikde na sebe negativně neupozorňuje. 

„Dejte mi na výchovu tucet zdravých dětí a já vám zaručím, že z každého z nich vychovám specialistu, jakého náhodně zvolím – lékaře, právníka, umělce, obchodníka, dokonce i žebráka, zloděje bez ohledu na jeho talent, sklony i bez ohledu na vlastnosti jeho předků“. 

John Watson

Projekt  ”Jsme lidé jedné země„ vychází z potřeby vést žáky ZŠ k toleranci, k posilování pozitivního postoje k minoritám, a k lidem různých národností, náboženství a kultur. Jinak řečeno, vymývání mozků dětem mezi 6-14 rokem, později se dočteme, že do projektu zahrnují ll stupeň základní školy, a později dokonce děti v ”nejlépe„ 7 třídě…proč asi? I to se v průběhu čtení dozvíme…prostě se děti v tom věku učí socializaci a jsou nejvíce ovlivnitelné, zkrátka se odpoutávají od rodiny  a hledají „optimální hodnotový žebříčekʺ. Takže jim ve škole předvedou jak skvělé je přijmout uprchlíky, celý život na mě makat a ještě se jim klanět. A když jim může nohy líbat papež, proč bychom koneckonců nemohli i my že?

 Program nabízí cílený, promyšlený a organizovaný program prevence proti rasismu a xenofobii kdy kompletně ovlivňuje žákovu osobnost a vyžaduje od žáka převzetí zodpovědnosti za vlastní jednání. Připomeňme si co je rasismus a xenofobie podle wikipedie. Rasismus je teorie a ideologie hierarchizující sociální skupiny podle rasového klíče. Xenofobie je projev chování, který spočívá v nedůvěře, odporu a nepřátelství ke všemu cizímu. V republice kde vládne rasismus naruby a xenofobie je pojata nesprávně, chce někdo učit děti zodpovědnosti za vlastní jednání??

 Modul země původu zahrnuje 4 hodiny s migrantem, seznámení s problémy ve vybrané zemi a s migrací do ČR a psycho-sociální hry? Nevím, proč ten projekt čtu, jsou to jen samé bláboly o tom jak zařadit uprchlíky mezi nás, jak se musíme přizpůsobit my jejich vírám či jejich životním postojům. Asi je zbytečné pokládat otázku proč my, důležitější bude ukázat, že tohle nechceme. Sám autor projektu uznává že na žáky jsou v současnosti kladeny vysoké nároky v oblasti rozvoje sociálních dovedností a multikulturní společnosti. Dospělí s migrační politikou nesouhlasí, a proto je důležité tlačit na děti, hezky jim vše vykreslit a ovlivnit je. Vrátím se k tématu psycho-sociální hry. Jako dítě by mě některé opravdu vyděsili. Představte si své dítě jak je ve škole pod dozoren vyučujícího v rohu místnosti a spolužáci na něj řvou věty typu, jsi jiný, nechci Tě tady, táhni a jiné. Teď určitě zaplesá nejedno srdíčko vítače, který si neuvědomí, že tomu dítěti je pouhých 13 let. I takovému člověku by měl dojít rozdíl mezi migrantem a dítětem. Opravdu chceme, aby se tohle učili děti ve školách i mateřských školkách? Chceme jim zkracovat jejich dětství a zapojovat je do politických her od útlého mládí?

Pro úspěšný průběh projektu je, vedle výběru dobrého koordinátora, potřeba splnit ještě dvě podmínky:

1) Zajistit aktivní účast více učitelů

2) Zajistit projektu podporu vedení školy               

V tomto případě bude stačit, když zatlačí neziskovka typu AIESEC nebo samotné MŠMT a je ruka v rukávě.

My jako bílá rasa se musíme učit, ale proč? Vždyť my jsme tu doma, tak proč se musíme přizpůsobit nevítaným cizákům odkudkoliv. Proč když jak se v projektu píše, že žádná rasa není nadřazená, proč tedy evropské IQ je vyšší než muslimské? Proč normální Evropan netíhne k pedofilii, zoofilii a homosexualitě? Rasistické? Možná…

V learningové sekci jsou v pc postavičky, které kurzem žáka provází. Na co je tedy potřeba v kurzu migrant?

„Například při výuce o dětských uprchlících používáme ukázky z dokumentů o Nicolasi Wintonovi. Jeho „děti“ tam vyprávějí o svých životech, o tom, jak se s nimi loučili jejich rodiče.ʺ Tak to už si někdo opravdu dělá legraci. 

Takhle zahrát dětem na city? Jak někdo může srovnávat tato témata? A Není to jen tohle, také srovnávají migranty, kteří ve světě něco dokázali s těmi dnešními. 

V odstavci lidská práva se dočteme, že základem lidských práv je touha lidí po důstojném životě a lze je vykládat jako standardy na kterých se lidé dohodli, aby byla všem lidem lidská důstojnost zajištěna. Spousta módních keců a skutek utek. Zákony tu dodržuje jen běloch a ten jediný je trestaný. Tento odstavec by se dobře četl, pokud by obyčejný člověk věděl, že se o něco může opřít. O tom, jak se migranti začleňují mezi nás, ve mně vyvolává jen úsměv. O tom že by islámští migranti začali pracovat, o tom si můžeme nechat zdát. Celou dobu jsem doufala, že tam zmínka o islámu nebude, ale byla jsem zklamaná. Zvedl se mi při čtení žaludek a nemohla jsem pokračovat ve čtení. Vše včetně Muhammada, koránu i islámu včetně toho co muslimové smějí v podobě vražd je v projektu vysvětleno. Popravdě je tam celá kapitola i s testem. Manželské soužití je založeno na principech partnerské rovnosti a vzájemné úcty, oba manželé mají vůči sobě srovnatelné povinnosti. Nelze zaměňovat islámské zásady s předislámskými zvykovými právy v některých arabských zemích!

 I takhle zní jedna z odpovědí. Autor už je mimo realitu. Na migraci si ti nahoře jen nahrabali. Nikdo mi nevnutí názor, že migranti jsou chudáci vyhnaní ze svých domovů. Ne, je to zvěř, která přišla Evropu zničit, Evropany zotročit a až budeme vysátí, bez milosti nás zavraždí. Jak je možné, že 98% migrantů jsou mladí muži ve značkovém oblečení s MT v ruce. Mladí muži, kteří se ʺbojí„ vzít zbraň do ruky aby ochránili svou vlast a rodinu, kterou taky nechávají svému osudu. Ale umí vzít zbraň do ruky, odejdou do nákupního střediska a tam postřílí 30 nevinných lidí? Tady něco není dobře.  

Když jdeme na návštěvu, taky nevyžereme lednici, nedáme nohy na stůl…chci, aby se všichni migranti přizpůsobili pravidlům, která musím dodržovat já, moje rodina a mé okolí. Žádné dvojí zákony, dvojí tresty, chci spravedlnost.

Kdo je to uprchlík? Práce s video-ukázkami s příběhy uprchlíků. Cílem je porozumění důvodům lidí, kteří uprchli ze země, kde nejsou dodržována lidská práva. Seznámení se s důvody pro udělení azylu a aplikace Ženevské konvence na konkrétní příběhy.

Významní uprchlíci. Seznámení s významnými uprchlíky, porozumění, že uprchlíci jsou v dočasně znevýhodněné situaci, ale pokud dostanou příležitost rozvinout svůj potenciál, mohou se stát významnými osobnostmi a přispět lidstvu v různých oblastech života.

Dobrovolná migrace do ČR. Seznámení s důvody dobrovolné migrace, odlišení dobrovolné a nucené migrace, získání představy o počtech migrantů v ČR.

Modul Média kolem nás a svět očima novinových titulků. Důležitou součástí projektu je mediální výchova a práce žáků a učitelů s mediální produkcí, která se zabývá migrací, životem cizinců v ČR a ve které se projevují obecná témata, jako jsou stereotypy, předsudky či projevy rasismu a xenofobie.

Cílem modulu je získání kompetencí potřebných ke správnému užívání médií: dovednost pozorně číst text, rozpoznat záměr textu, nepřejímat mediální zprávy jako hotová fakta, aktivně vyhodnotit informace, porovnávat obsah zprávy se svými zkušenostmi a dalšími vědomostmi, zaujmout k textu stanovisko.

 Přiznám se, že tenhle odstavec  jsem si přečetla několikrát, než jsem uvěřila, že to tam opravdu píší. Oni chtějí aby děti pracovali s informacemi z ʺČT„? A popravdě, s jakým informacemi? 

Je vždy informačně podstatné, že se uvádí státní příslušnost nebo původ migranta? Jakou to má souvislost s tématem článku? – Například titulek „Mladý Ukrajinec uškrtil partnerku“ by klidně mohl znít „Mladý muž/snoubenec uškrtil partnerku“, neboť je otázka, zda je u vraždy ze žárlivosti podstatné, že ten člověk je z Ukrajiny. Pojmenování migranta zde pravděpodobně umožňuje větší skandalizaci, zároveň negativní stereotypy asociované s Ukrajinci tu skandalizaci (a lepší prodejnost) zajišťují…Pro mě a pro spoustu lidí ano, je to důležité, začalo to už tím. že se kryli cikáni. Říkalo se muž a až ve zprávách ukázali viníka. Proč není kriminalita bílých taky vysoká jako kriminalita černých? Potíž je v tom že bílá kriminalita procento té černé snižuje. Tedy ano, pro mě je velmi důležité vědět, koho mám v zemi, kdo v mé zemi páchá kriminalitu. Já se totiž chci bránit.  Celý projekt je jen slovíčkaření, napsal ho hlupák, který má místo mozku jen duto.

České státní občanství

Otázky, týkající se státního občanství České republiky, upravuje podrobně zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. Zákon je založen na principu jednoho státního občanství. Dítě nabývá občanství svých rodičů, a to jak dítě českých občanů, tak dítě cizinců. Občanství je možné získat narozením, osvojením, určením otcovství, nalezením na území České republiky, prohlášením (týká se jen bývalých občanů ČSFR) či udělením, při splnění přesně stanovených podmínek (cizinec musí mít ke dni podání žádosti povolen trvalý pobyt nejméně 5 let a také se tu převážně zdržovat; dále musí prokázat, že nabytím českého občanství pozbude dosavadní občanství, nejde-li o azylanta; musí prokázat, že nebyl v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin; musí prokázat znalost českého jazyka, musí dále prokázat, že plní povinnosti týkající se pobytu, veřejného zdravotního pojištění, sociálního zabezpečení, daní, odvodů a poplatků). Na udělení občanství není právní nárok. Nad čím tady a teď přemýšlíme? A takových perel je v projektu nespočet…např další  Využití e-learningu při analýze médií.

Lekce „Pro pedagogy“, slajd „Média kolem nás“ obsahuje podrobně zpracovaný příklad rozboru článku ze zpravodajství ČTK.

Jak všichni víme, ČT opravdu přináší objektivní zprávy, takže do toho.                                                 

 Žáci mají za úkol zamyslet se a představit si, že se v jejich okolí mají stavět nebo zřizovat tyto služby ze seznamu. Studenti uvedeným deseti typům zařízení píšou body 1–5, podle toho, zda souhlasí se stavbou či nikoliv (1 = zcela souhlasím 5 = naprosto nesouhlasím, vadí mi), od tohoto bodu mi to připomíná program EDISOn a jejich tabulky.

Konkrétní zaměření na země se podobá výuce zeměpisu, ovšem bez scének které žáci musejí na zadání učitele dělat. Např. ve Vietnamu mají dva žáci zinscenovat scénku zaměstnavatele a vietnamského zaměstnance. Ten nemá rozumět zadání práce ani napodruhé a zaměstnavatel se proto na něj zlobí. V Afghánistánu (Tálibánu)  zase děti posílají dopis stejně starému dítěti, kdy mu říkají, jak se jmenují, s kým žijí v rodině, kde bydlí. No pozvánka pro teroristy domů. V Congu si pro změnu budou děti  ʺhrát„ na zoufalé migranty a imigrační úředníky. Na konci hodiny se vyučující bude ptát, jestli byla dodržena ochrana podle úmluvy o statutu uprchlíka z roku 1951, nebo jestli by měli státy mít právo vyhošťovat uprchlíky ze svých zemí. Také na to jestli by děti uprchlíka vyhostili, pokud by věděli, že ve své zemi zemře. Kapitola Congo je opravdu výživná. Tak nějak jsem nepochopila proč je tématem jedné hodiny i tropický deštný prales. Dejme tomu…ale proč když už, se tedy děti radši neučí o tom, jak ničíme deštné pralesy, nesnažíme se o jejich záchranu, ale cpeme jim místo toho do učiva uprchlíky.

V rámci multikulturního dne by měla být škola otevřena i návštěvníkům zvenku

- rodičům, pracovníkům MŠMT, médiím, kterým by měli průvodce dělat žáci zapojení v projektu spolu s koordinátorem.

Cíle multikulturního dne jsou:

► seznámit učitele a žáky školy s realizací projektu na škole;

► seznámit veřejnost a média s průběhem projektu na škole;

► seznámit žáky s problematikou migrace a uprchlictví, xenofobie a rasismu.

Pokud vím, AIESEC nic takového nedělá, svůj program EDISON jede i přes nesouhlas rodičů a za zavřenými dveřmi. Také bych se ráda zamyslela nad tím, který učitel bude učit tento projekt, matikář to nejspíš nebude, takže chudáci zeměpisáři…, zdali se jich někdo ptal, jestli chtějí. Jsou tam otázky ANO/NE ale ne na to jestli pedogog chce, ale jestli je schopen. Na druhou stranu i mezi učiteli se najdou sluníčkáři a vítači. Také je uvedeno, že by vyučující děti neměl trestat za své názory, jmenovitě za negativní asociace. Učitel musí za každou cenu negativní názor dítěte utnout. Jsme u problému, dítě nemá nárok na vlastní názor, prostě pojede podle výuky.

Lidská práva jsou taky fascinující… 

Jednotlivci tak mají zajištěnu určitou nedotknutelnost a důstojnost, a zároveň je od nich vyžadován respekt k ostatním, dodržování práv ostatních, a odpovědnost za své činy. Lidská práva mají všichni lidé na světě, a to i když o tom nevědí nebo jsou porušována.

V Kapitole o černobilu se dětem pouští film „Zažili skutečnou katastrofu - Černobyl“. Ve filmu jsou drastické záběry na ozářené lidi. V poznámce je uvedeno, že děti budou filmem vyvedeni z míry a budou šokovaní ochotou tehdejších mocných obětovat tisíce lidí, aby nemuseli přiznat katastrofu, důvody, které k ní vedly, a její následky. Dítěti v 7 třídě bych něco takového vůbec nepustila. Měla bych strach z nočních můr. 

Přecházíme na Čečensko…podle projektu je jejich náboženstvím islám, ale podle národního tance jsou tam ženy chráněné, no to mi s islámem dohromady nejde ani při tanečních kreacích. 

Projekt je zabitím mnoha hodin učiva, které by se mohlo věnovat např. vlastenectví nebo dějinám naší vlasti. Filmy v něm uvedené dětem ukazují válku, násilí, smrt. Psychologické hry děti ovlivňují a jen poukazují na to, že uprchlíci jsou vlastně chudáci a že jim tu jen ubližujeme.

Při realizaci aktivity se ukázalo, že je třeba počítat s emocemi lektora, učitel musí být schopen na ně reagovat, např. slovy „vidím, že jste i nyní smutný/á…“, a žákům je vysvětlit, např. „vidíte, jak silně vzpomínka na útěk do hor před válkou působí na paní lektorku i po tolika letech…“. Zážitek žáků ze setkání s lektorem to může zintenzívnit, zároveň je velmi obtížné zvládnout situaci, kdy například lektor/ka začne plakat po položení zdánlivě rutinní či z našeho pohledu nevinné otázky.

Máte k dispozici materiál, který poskytuje základní informace o Demokratické republice Kongo. Tyto informace mají sloužit pouze vám, pedagogům, k tomu, abyste získali jistotu ve faktech. Nejde v žádném případě o to, abyste se vy nebo žáci „naučili“, jak to v Kongu vypadá, ale o to, abyste měli možnost daná témata vidět ve vzájemných souvislostech a porozumět jejich provázaným příčinám; například, jak problémy jako kácení pralesa a jiné souvisejí s problematikou ekonomického rozvoje, zdravím obyvatel a etnickými a válečnými konflikty.

Jediné co bych na projektu odsouhlasila a co se mi líbilo, byla historie uvedených zemí.  Ta se ale může učit v zeměpisu a bez lektorů-uprchlíků. Vnímavý člověk také pozná které zemi je fanděno a která je odepsaná. I přesto že si vyučující může najít v osnovách co děti učit je vše v projektu vypsané. I tady zjistíme, že existuje mírný a tvrdší islám, krutou pravdu se ale nedozvíme.

Zamysleme se, zabojujme a nedovolme zničit svoje domovy, svůj život, nenechme se zotročit. Buďme hrdiny pro svoje děti, když už nechceme jimi být pro sebe, bojujme za ně, za jejich budoucnost!!!

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473