ZAČÍNÁ NOVÝ ŠKOLNÍ ROK

Námi zveřejněný apel Štěpána Kotrby na premiéra odráží názorně úroveň společnosti v České republice, současných priorit, zejména v oblasti školství, vzdělávání a dokládá, že rozhořčení autora je zcela důvodné. Velmi rádi bychom zveřejňovali jiné ukázky. … Začíná nový školní rok, potřeby změn a zlepšování ve školství se jeví stále většími a většími. Nebo myslíte, že ne? Třeba změníte názor:

„Menuju se Honza. Sem žákem 5. třídy. Chtěl bych vás seznámit s naší školou a taky vám vyprávjet, co sme se dnes učili.
Naše škola je velmy moderní a pokroková, protože je inkluzivní. Inkluze je, když se všichni učí spolu v normální škole. Romové, bílý, cizinci a postižené děti, všychni spolu v jedné třídě. Neni tu žádná disgryminace.
V naši třídě je nás celkem 12 žáků a kromě učitele tu s námi sou ještě 3 paní asitentky a jedna pani psicholožka.
Ted vám všechny moje spolužáki představim. V první lavici u okna sou dvě holki - Lucka a Rebeka. Ve druhé lavici sedí Milan Tancoš a Jozef Žigo. Jsou to Romové. Nebaví je moc sedět v lavici, tak většinou běhaj po třídě, nebo si s paní asistentkou hrajou vzadu a zpývaj romské písně.
Dříve pořád s dalšími Romy čekali před školou a od ostatních si něco půjčovali, hlavně mobili a peníze. Mě jednou odtáhly do křoví a půjčili si moje peníze a bundu. Ale o tom nám paní ředitelka zakázala mluvit a dnes už nesmíme do
školi nosit nic drahého. Jejich rodiče to prí maji těžké kvůli disgriminaci a rasizmu. Naše škola pro romské žáky každý rok koupí nové mobili a tablety a taky jim dává kapesné. Jinak sou všichni hrozně nadaný a chytrý, hlavně na
hudební a výtvarnou výchovu. Mají samé dobré známki.
Ve třetí lavici sedí Štefan. Je mentálně postižený. Vedle něj sedí jeho specijální asistentka Renata, která mu se všým pomáhá a utírá mu nudle a sliny. Mluvit nedokáže, jen vydává různé zvuky, ale všichni víme, že je úžasně chytrý. Dostává totiš samé jedničky. Učitelky říkají, že je pro naši třídu velkým obohacením.
V první lavici u dveří sou Monika a David. Ve druhé lavici u dveří sedím já a vedle mě Mustafa. Jeho rodiče přišly z Afgánystánu. Ve třetí lavici je Alžběta. Je postižená s daunovým syndromem, ale je hrozně chytrá. Má nejlepší známky z celé naší třídy. Vedle ní sedí její asistentka Martina.
Ve čtvrté lavici sedí Lukáš a vedle něj Manu. Manu je tu nový. Přišel k nám před 2 měsíci a jeho rodiče sou z Afriki Pamatuju si na jeho první den u nás. S naší třídní sme uspořádali uvítací párty. Všichni sme se s ním museli obejmout
a poděkovat mu, že se přistěhoval do naší země, protože naše země i naše škola patří všem.
V poslední lavici sedí naše třídní psicholožka. Pomáhá nám a řeší různé problémi. Minulý týden Lucka z první lavice nechtěla dát napít MilanuTancošovi, tak jí paní psicholožka musela vyšetřovat pro podezření z podvjedomého rasizmu. Lucka se pak musela Milanovy omluvit.
A co sme se dnes učili?
První hodinu byl zeměpis Pani učitelka nám vyprávěla o islámské kultuře. Na koncy hodiny nás vizkoušela z toho, co sme si zapamatovali. Všichni dostali jedničku.
Druhá hodina byla matematyka. Učili sme se malou násobilku. Až se naučíme malou, tak v 6. nebo 7. třídě začneme s velkou násobilkou, Už se moc těším. Také si mě pan učitel vizkoušel u tabule. Zadal mi deset příkladů. Správně sem spočítal tři Dostal sem dvojku. Po mě šel k tabuli Oláh. Pomáhala mu pani asistentka a dostal jedničku. Je fakt dobrej.
Třetí hodinu sme měli Občanskou výchovu. Přišli k nám studenti z Člověka v Tísni a měli sme přednášku o lidských právech a disgriminaci lidí s odlyšnou orientací. Na konci hodiny nám paní učitelka pustila pohádku. Bylo to o dvou
gayích co se zamilovali a narodil se jim malí černoušek. Moc se mi pohádka líbyla.
Čtvrtá hodina byla Čeština. Učili sme se romskou básničku. Na konci hodiny sme jí společně recitovali a všychni dostali jedničku. Poslední hodinu byla hudební výchova. Učili sme se zpívat romské písně. Nejlepší byli Milan Tancoš a Oláhovic. Dostali jedničku a pochvalu.
Tak to je moje třída.
Naše třídní říká, že inkluzivní škola je nejmodernější a nejlepší. V normálních školách, kde sou jen normální běloši, tam prej má hodně lidí čtyřky a pětky. Ale v naší inkluzivní škole máme všichni jenom jedničky a dvojky.
Dysgriminace u nás prostě neekzistuje. Každý má právo na úspěch a vsdělání ! Tak ahoj. Honza.“
PS: ... boha, to jsem rád, že jsem v penzi..............!!! vlb/old (Dodatek zasilatele příspěvku.)

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473