MATTONI UŽ NENÍ!

21. 8. 2015

NEPIJTE Mattoni - máte-li kladný vztah k vlastnímu zdraví ....

MATTONI UŽ NENÍ ....Dovoluji si Vám přeposlat jeden dokument s neuvěřitelnou přílohou...

Autor s šířením souhlasí a v dopise píše:

„Já nemůžu Mattonku ani vidět, natož pít.

Mimochodem italská firma, která značku dnes vlastní, nemá s Mattonim nic společného. Než stáčírnu v Kyselce koupila, byla to zcela neznámá firmička na limonádu.

Dnes vlastní i Poděbradku a Dobrou vodu. To, co dnes vyváží jako minerálku Mattoni, už s původní Mattonkou nemá moc co do činění.

Rabují tak zběsile, že těží z mnoha vrtů, kterými prošpikovali okolí Kyselky (lidem v Kyselce se ztrácí ze studní voda, což generace nepamatují), z těch vrtů to pak stáčejí do obrovské nádrže a rvou do toho kysličník uhličitý. Takže něco, jako si doma vyrobíte pomocí bombiček na sifon.

A někteří idioti si tuhle kyselku dávají v pětihvězdičkových hotelech za 50 Kč za 2,5 dcl!

Původní Ottův pramen vyvěrá na rumišti, jak je vidět na fotografii.

To jen tak na okraj..."  

MATTONI UŽ NENÍ .... - kdo by to byl řekl.

Současný stav kulturní památky bývalých lázní Kyselka u Karlových Varů

Kultivovaný podnikatel 19. stolení, císařský dvorní rada Heinrich von Mattoni (11. 8. 1830 - 14. 5. 1910), dosáhl svého postavení, a posléze povýšení do šlechtického stavu, za propagaci své země v celém světě, a to vývozem minerální vody z lázní Kyselka. Jeho životním heslem bylo: „Beru-li něco z této země, musím do ní zpět také něco dávat.“

Když v roce 1910 Heinrich Mattoni umírá, zůstane po něm světoznámá značka minerální vody Mattoni a jedny z nejkrásnějších lázniček v Evropě.

Podívejme se nyní, jak s tímto kulturním dědictvím naložili dědicové. Kdo jsou? Především je to obec Kyselka, dále pak Magistrát města Karlových Varů a Karlovarské minerální vody Mattoni.

Pan Mattoni se musí otáčet v hrobě a kulturní člověk zůstává v šoku!

Je otázkou, co dnes firma Mattoni plní do lahví. Mattoniho proslavila distribuce především Otova pramenu. Těžko by zřejmě uspěl jakýmsi mixem z různých pramenů míchaných dnes v obří nerez nádrži, poté plněný do lahví a přesycovaný kysličníkem.

M 1

Dnes zde v rumišti kolonády vyvěrá takto Ottův pramen, který proslavil Kyselku a jméno Mattoni po celém světě.

Řecký král Otto I., za svého pobytu v Karlových Varech, navštívil dne 23. srpna 1852 Kyselku. Se svolením panovníka byl hlavní pramen Kyselky nazván jeho jménem – Pramen krále Otty. Na královu žádost bylo poté do Athén odesláno 450 džbánků kysíbelské vody.

Nevím, zda Karlovarské minerální vody dnes vyváží Mattonku do Athén. Pokud ano, tak to z největší pravděpodobností nebude ta z Ottova pramene. Stačí v Kyselce ochutnat tu z Ottova pramene, a tu z lahve, a poznáte to také. Je v Kyselce volně dostupná. Níže můžete vidět jak „kultivovaně“ se k ní lidé dostávají.

M 2

Ne, nejsme v nějaké rozvojové africké, či asijské zemi, to co vidíte na obrázku, je „jímání“ dalšího vývěru Pramene krále Otty v Kyselce 21. století. Heinrich Mattoni postavil pro tento pramen skvostnou kolonádu. Kulturní český národ nechal tento stánek zdevastovat a králův pramen jímá do umolousaného kanystru s vyříznutým otvorem. Gumovou hadicí je pak pramen veden po svahu do niky ve zdi bývalého lázeňského domu, kde si ho veřejnost dnes a denně soukromě plní pro vlastní potřebu. Dle neověřených zpráv nový majitel „lázní“ toto veřejné čepování zatrhl.

M 3

Obrázek výše zmíněnou niku s vývodem oné gumové hadice, jdoucí po stráni a vedoucí sem Pramen krále Otty z výše zobrazeného kanystru. Ve výklenku v lepších časech Kyselky byla v něm umístěna busta věhlasného lékaře a balneologa Dr. Josefa von Lıschnera, který jako první vědecky popsal prameny Kyselky. Ta už tam, jak račte vidět, není. Jen ta hadice. Ani v nejhorším snu se jistě panu doktorovi nemohlo zdát, že jeho zamilované lázně budou v moderním 21. století vypadat tak strašně.

Stejně tak přítel pana doktora Lıschnera Heinrich Mattoni jistě neměl tak šílené sny, ve kterých by viděl, co v Kyselce postaví jednou firma, vydělávající na jeho jméně a bez uzardění přitom přihlížející devastaci lázní, které on vybudoval pomocí vody tekoucí ze skály. Tato firma nejenže, alespoň z úcty k jeho jménu, na kterém bohatne, jeho dědictví dále nebuduje, ačkoliv by na to měla, ale přispívá k nekulturní devastaci krajiny vybudováním monstra stáčecí haly, které takto „citlivě“ zakomponovala do jeho staveb. Dokonce dostala povolení příslušného památkového odboru vyjmout část této kulturní památky z památkové péče. Při žádosti, vyjmout zbytek staveb z památkové ochrany, aby je mohla zbourat taktéž, naštěstí narazila na Ministerstvo kultury, které v tomto případě dostálo svému názvu.

Po nesmírném několikaletém úsilí se Heinrichu Mattonimu podařilo získat povolení vybudovat železniční přípojku ke své stáčírně. Osvobodil tak lázně od hluku těžkých vozů plně naložených lahvemi Mattonky, které celý den lázněmi projížděly. Povolení dostal ale jen za tu cenu, že celou trať vybuduje na své náklady a na své náklady ji také bude provozovat. Musel

tak vybudovat most, který je začleněn do technických památek a v polovině r. 2007 byl částečně restaurován, zakoupit vlastní lokomotivu s nákladními vozy a postavit nádraží. K ničemu takovému dnes benevolentní vláda současnou firmu Mattoni nenutí, a tak klidně může nekončící řada kamiónů ničit životní prostředí Kyselky a celé malebné krajiny kolem řeky Ohře, až po Karlovy Vary. Za ušetřené peníze si tak mohla společnost Mattoni koupit barokní palác na Mariánském náměstí v Praze, jako své luxusní sídlo. Přišel ji na necelých 500 mil. Kč.

A to se dostáváme k dalšímu pohledu, ne méně šokujícímu, než ty, co zde zatím byly uvedeny. Za povšimnutí stojí poměrně zachovalá kaplička. Vypíná se na skále přímo nad obludnou stáčírnou. Kaple jepostavena v novorománském slohu z režného zdiva a byla zasvěcena sv. Anně. Peníze na stavbu kaple darovalahraběnka Anna Nosticová-Rieneck z vděčnosti za své uzdravení zdejšími prameny. Kaplička byla postavenav r. 1884. Její oltář zdobila socha sv. Anny s Pannou Marií.

V roce 1967 byla v kapli objevena kovová schránka s dokumenty z června roku 1884, kdy byla kaplička vysvěcena. Ve schránce byly seznamy významných lázeňských hostů v Kyselce, mince a publikace o Kyselce.

Obraťte list a podívejte se na kapličku detailněji. Opět upozorňuji – jen pro otrlé! Paní hraběnko Nosticová a sv. Anno, odpusťte hříšníkům, neb nevědí, co činí. Odpustit ale lze, dle mého názoru, jen pokud barbar své činy napraví!

M 4

I když je to k nevíře, opravdu vidíte dobře. Ne, není to oltář se sochami sv. Anny a Panny Marie, ale ohniště pro opékání masa s digestoří, jejíž roura jde proraženou novogotickou klenbou dostřechy. Vidět kouřící kapličku a cítit z ní pečené maso, to je snad pohled k potěše ďábla, pokudnějaký existuje. A to vše kousek nad stáčírnou minerální vody Mattoni! Mimochodem,v této kapličce se Heinrich Mattoni denně modlil za uzdravení své nemocné dcery Kamilky,která měla tuberkulózu.

Půjdete-li od kaple po skalnatém ostrohu, přijdete k dalšímu dílu Heinricha Mattoniho, a to kestanici lanové dráhy, kterou tu vybudoval, aby mohl od pramene svážet naplněné kontejnery kyselky a dole ve stáčírně z nich plnit lahve.

To, „díky“ vrtům, už dnes firma Mattoni dělat nemusí, a tak ji tento objekt nezajímá. Úžasný vztah k historii firmy, že? Přitom by to mohla být nádherná technická památka, ale není.

Všichni si jistě dobře pamatujeme televizní reklamní šot na minerální vodu Mattoni, kdy osazenstvo baru je vyděšeno sdělením číšníka že – MATTONI UŽ NENÍ! Je dobře, že Heinrich Mattoni už v Kyselce není, protože kdyby tu byl, tak by pohled na devastaci lázní, které s takovou láskou vybudoval, jistě nepřežil. Konečně není tu již ani jeho socha. O její přežití byly obavy, a tak skončila v lapidáriu muzea v Karlových Varech. Alespoň o tu sochu, že bylo postaráno.

Sestavil Pavel P. Ries na základě objednávky Odboru památkové péče Ministerstva kultury České republiky a České televize.

V Praze 27. 11. 2006, doplněno: 30. 12. 2007

Kontakt na autora:

Pavel P. Ries, Suchý vršek 2099/49, 158 00 Praha 5

tel: 222 967 674; mobil: 777 183 077; e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Poznámky:

1. V současném době je majitelem celého lázeňského areálu firma CTS: http://www.cts.cz/index.php?id=1&lang=cz

Ta vlastní i pozemky a má jistou studii na záchranu nejcennějších budov. Je prý i v poměrně dobrém vztahu s firmou Mattoni, a ta prý by byla ochotna, za určitých okolností, se do obnovy lázní i zapojit a případně i znovu obnovit železniční přípojku, aby tak kamiony jezdily od Chomutova do Vojkovic. Připravovaný dokument by tak mohl končit optimisticky?

2. Studie však není určena pro veřejnou prezentaci. Slouží pouze pro interní potřebu k jednání zúčastněných stran.

3. Poznámka z listopadu 2008: Optimismus se nekoná. CTS celé území bývalých lázní obehnala plotem a zamezila veřejnému odběru kyselky, který byl sice poněkud v asiatských podmínkách, ale léta zde byl k dispozici kolemjdoucím. Rekonstrukce budov lázní se nijak nevyvíjí (tak jako webové stránky CTS, které jsou ve stejné podobě nejméně 3 roky), objekty jen dále chátrají.

MK ČR po odchodu Dr. Koubové uložilo věc k ledu a nikdy na můj podnět k prošetření nereagovalo.

 

 

 

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473