NÁŠ KOMENTÁŘ - ŘÍJEN 2019

Motto: „Morálka národa i charaktery lidí se podobají zubům: čím jsou zkaženější, tím více bolí, když se jich někdo dotkne.“ Shaw.

H N U S

blahorodiNa jedné straně vzletná slova M. Kubišové: „Ať zloba, závist, zášť, strach a svár, ty ať pominou, ať už pominou….“, se kterými každý rozumný a slušný člověk musí bezvýhradně souhlasit a na straně druhé realita všedních dnů, která je od nich diametrálně odlišná. Taková je skutečnost. Mnozí si stále ještě po svém polistopadovém eufemismu neuvědomují, že naše společnost je vážně nemocná. Nejenom, že zhrubla, čemuž jsme už tak nějak přivykli, ale horší ranou je pro ni skutečnost, že se v ní jako rakovina šíří choroba zvaná „debilizace“. Na jejím „úspěšném“ šíření se podílejí především mnohá naše masmédia. Ta, díky některým „takypolitikům“ a jim podobným individuím, hochštaplerům a půlpánům všeho druhu vytvářejí živnou půdu pro obraz naší „demokratické“ společnosti. Je smutné, kam jsme se to třicet let po sametové revoluci dostali!

Slabou náplastí na to co se u nás děje je skutečnost, že v tom nejsme sami. Příkladem nositele a šiřitele „debilizace“ v celosvětovém měřítku je např. švédská aktivistka Greta Thunbergová. Dle mého názoru se tato dnes 16letá dívka zhlédla ve známé Lurdské sv. Bernadette Soubirous, které se zjevovala Panna Maria vyzývající lidstvo k pokání a obrácení. Byla to údajně ona, která přivedla Bernadettu mj. až k vizionářství. Zřejmě i Greta se na pokyn svých loutkovodičů začala považovat za jakousi zachránkyni lidstva. Svědčí o tom mj. i její poslední vystoupení na klimatickém summitu OSN, kde s fanatismem jí vlastním svou ostrou dikcí mentorovala jeho účastníky. Mnozí přítomní si zřejmě v té chvíli neuvědomili, že zmíněná dívka by měla chodit do školy a nikoliv manifestovat a poučovat o svých pseudovizích světové politiky. Tak opět i v jejím případě platí citát neznámého autora: „Svět chce být klamán, tedy jej klamejme!“

       Nechme Gretu Gretou, její kritiky i protagonisty a vraťme se na naši politickou scénu, která mnohdy připomíná sud střelného prachu. Celé naše neštěstí, v pravém slova smyslu, spočívá v intolerantnosti jednoho k druhému. Mnozí jedinci se dodnes nevyrovnali s realitou, že v posledních parlamentních i prezidentských volbách byli od svých rivalů poraženi a ztratili tak svoje pracně vybudované pašalíky. Samozřejmě, že to se neodpouští!

        Jejich zloba až nenávist se nejmarkantněji dotýká osob prezidenta M. Zemana a premiéra A. Babiše včetně mnohých jejich příznivců. V obou těchto případech nezná tzv. „demokratická“ opozice mezí. Prezident, premiér a jejich příznivci jsou mnohým těmto lidem doslova a do písmene trnem v oku. Svědčí o tom mj. i jejich dehonestace uskutečňovaná mnohdy za každou cenu. Žel urážky a sprostota všeho druhu vůči těmto lidem nabírají na intenzitě. Hledá se sebemenší záminka k jejich diskreditaci. Smutné přitom je, že se k tomu propůjčují vedle některých vesměs mladších „přitroublých“ jedinců podléhajících povětšinou uměle vytvářené davové psychóze i některé osoby, o kterých jsem si ještě donedávna myslel, že svoje pudy dokážou držet na uzdě. U některých však peníze a kariérizmus dělají divy. Stručně a jasně: charakter sem - charakter tam, hlavně když to bude sypat. Kouřová clona, která jejich pravé úmysly v rámci pomyslné demokracie či lidských práv vše zahalí, se přece vždycky najde a lidé jim opět uvěří. V tom se rozhodně nemýlí, tak o čem mluvit! Vždyť někteří lidé se díky nastoupené cestě „debilizace“ už dnes chovají podle starého římského úsloví „Panem et circenses“ (Chléb a hry.) A to jim k životu stačí. Na to někteří jejich vůdci spoléhají a spřádají v relativním poklidu svoje plány ke znovuzískání svých dřívějších pozic.

       Vysloveným hnusem však je, když si někteří „takypolitici“ přejí veřejně smrt svého politického odpůrce, prezidenta naší republiky z toho nevyjímaje. Prim v tomto směru rozhodně nesou tací jedinci, jako jsou např. europoslanec za STAN Stanislav Polčák či mně neznámý jakýsi Jaroslav Hrbek a jim podobná individua. Ten prvně jmenovaný v souvislosti s případnou abolicí prezidenta M. Zemana týkající se premiéra A. Babiše uvedl: „Doufám, že nejvyšší státní zástupce (Zeman) rozhodne o zrušení usnesení městského státního zastupitelství až v samém závěru lhůty. Můžeme si jen přát, že souboj Zeman vs. Zeman do té doby rozhodne příroda…“ Druhý pak, aby nezůstal za S. Polčákem nikterak pozadu, navázal na něho ve svém komentáři slovy: „Kdyby se o Zemana postarala příroda tak je republika měsíc v lihu…. Druhý Vánoce.“ K tomuto hnusu není třeba už nic dodat. Snad ani nelze použít naše staročeské rčení: „ Pařez zůstane pařezem a vůl zůstane volem.“

       A co říci závěrem? Snad pouze za všechny štvané a ponižované velikány naší novodobé historie vzpomenout prezidentů T. G. Masaryka a E. Beneše, kteří to rozhodně také neměli lehké. Štvaním, urážkám a dehonestacím se rozhodně nevyhnuli. A u E. Beneše to trvá v některých případech až dodnes. T. G. Masaryk už dávno před lety pojmenoval organizátory a účastníky takových štvanic slovem „HNUS“. Nic nového pod sluncem. Dnes tomu není jinak. Zdá se, že jsme v tomto směru nepoučitelní. Nevážíme si lidí, kteří něco umí a něco dokázali. Necháme, aby si na ně otevíral kdejaký komediant svoji neomalenou hubu a plival po nich svoji jedovatou slinu. Anebo se snad mýlím? Ale na to si již musí odpovědět každý sám!

I N G .   V Á C L A V  S V A T E K

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473