NÁŠ KOMENTÁŘ - DUBEN 2019

Motto: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“ - G. Orwell (Farma zvířat)

POJISTKA DEMOKRACIE NEBO KUKAČČÍ VEJCE?  

         V poslední době se v naší společnosti stále častěji ve všech pádech skloňuje slovo senát a to mnohdy v negativním slova smyslu. blahorodiJe tomu tak proto, že pro svoji důležitost tzv. pomyslné pojistky demokracie si někteří senátoři myslí, že nad ně není a mohou si dovolit cokoliv včetně nevybíravých urážek hlavy státu. Tací lidé vytvářejí okolo sebe jakousi pochybnou aureolu důležitosti a nedotknutelnosti při prosazování svých vlastních či skupinových přání, názorů a stanovisek. Tito senátní „kazisvěté“, neboť jinak se snad ani takové persony nazvat nedají, systematicky ničí dobrou práci a pověst ostatních volených zástupců. Nemalou roli sehrávají v tomto směru morální a volní vlastnosti jmenovaných, o jejichž kvalitách je v mnohých případech lépe ani nemluvit. Doslova tragikomedií je skutečnost, když se objeví i jedinci, o jejichž zdravém rozumu lze v některých případech zcela vážně pochybovat. V této souvislosti mně hlavou proběhla vzpomínka na knihu V. Párala „Země žen“, kde na str. 252 autor uvádí: „ …..obyčejný řadový pasivní blbec opakuje jen to, co mu jiní blbci nalili do hlavy, ale kdo si to tam cpe dobrovolně, sám, ten už není jen pasivní blbec, ale aktivní idiot, což je nejhorší nebezpečí pro lidstvo!“

         Zářným příkladem neskonalé senátorské moudrosti z poslední doby je mj. i nezvolení profesora A. Gerlocha ústavním soudcem a to i přes jeho doporučení výborem. Podle prezidenta M. Zemana se mnozí senátoři více než odbornou erudicí profesora A. Gerlocha nechali zaslepit pomstychtivostí. Stačí si přečíst jména senátorů, kteří hlasovali proti prezidentovu návrhu, ale i jména těch, kteří se hlasování nezúčastnili a každému musí být už na první pohled zcela jasné, o co v tomto případě šlo. Otevřenou otázkou zůstává, jak dlouho potrvá, než některý nový návrh prezidenta na ústavního soudce bude senát akceptovat či zdali prezident nebude čekat na jiné složení Senátu, který by mohl být k jeho návrhům daleko vstřícnější. Nezapomínejme, že o profesora A. Gerlocha v tomto případě vůbec nešlo, ale šlo o prezidenta M. Zemana. Toto politické rozhodnutí, které lze nazvat jakýmsi pofiderním Pyrrhovým vítězstvím antizemanovsky zaměřených senátorů, jehož pravým cílem bylo snížení prestiže prezidentova úřadu, nebude nakonec nejenom na škodu Ústavnímu soudu, ale i samotnému Senátu PČR. Jasné a otevřené stanovisko k případu nezvolení senátem profesora A. Gerlocha ústavním soudcem prezentoval mj. i předseda Poslanecké sněmovny R. Vondráček slovy: „Znám ho osobně, byl to skvělý kandidát po odborné i lidské stránce. Kdyby Zeman nominoval na ústavního soudce Ježíše Krista, tak v tomhle Senátu by neprošel“, což snad hovoří za vše!

         Nezapomínejme, že někteří povětšinou pravicově orientovaní poslanci a senátoři podporovaní širokou škálou mnohých bezpáteřních „takypolitiků“, novinářů a protizemanovských sympatizantů nemohou z těch či oněch důvodů přijít M. Zemanovi na jméno a trvale ho ostrakizují a urážejí; při tom na něho v žádném případě nemají. Za všechny takové, a málo jich rozhodně není, lze např. prokazatelně označit ambiciózního „rozumbradu“ senátora M. Hilšera, který se mj. dodnes nesmířil se svojí porážkou v nedávných prezidenských volbách. M. Hilšer svými stupiditami, např. typu že M. Zeman v podstatě ohrožuje bezpečnost České republiky, nadbíhá Rusku a Číně a jinými hloupostmi, se snaží být za každou cenu nejenom zajímavým, ale svým chlebodárcům především pak užitečným. Dobře si totiž zkalkuloval, mezi jaké lidi se dnes musí zařadit, aby to někam dotáhl. A zatím se mu daří.

         K ostrakizaci prezidenta M. Zemana v posledních dnech posloužil jeho tradičním „kritikům“ i účelově a uměle nafouknutý Zemanův výrok použitý na setkání s krajany ve Vídni při jeho oficiální návštěvě Rakouska. Zde mj. prezident M. Zeman vytkl bývalému vídeňskému starostovi M. Hauplovi, že za jeho působení Vídeň nepodporovala českojazyčnou školu J. A. Komenského což se ukázalo jako nepřesné. Prezident vycházel v tomto směru z informací od české velvyslankyně v Rakousku M. Červenkové. Velvyslankyně poté novinářům řekla, že M. Zemanovi před setkáním stručně sdělila, že jmenovaná škola žádné peníze od Vídně nedostává. Měla prý tím na mysli systémové a pravidelné příspěvky. Uvedla také, že za posledních 30 let dostala škola příspěvek jednou, a to v roce 2009, kdy obdržela milion eur na opravu budovy. Celou záležitost označila velvyslankyně M. Červenková za nedorozumění. Prezident M. Zeman se za nepřesnost svého výroku omluvil.

         Po prezidentově nepřesném výroku o českojazyčné škole J. A. Komenského se rozpoutala mezi jeho některými oponenty z řad části opozice především ODS, KDÚ-ČSL, TOP 09 a STAN uměle zinscenovaná vlna kritiky vůči jeho osobě. Přesně v souladu se známým rčením „Chceš-li psa bít tak hůl si vždycky najdeš.“ Stálý prezidentův „kritik“ předseda TOP 09 J. Pospíšil dokonce uvedl, že prezident svým výrokem způsobil mezinárodní ostudu. V jeho a obdobných takových případech lze doporučit zopakovat si stará známá slova útěchy: „Kamarádi, útěcha mi v duši raší; zblbneme-li, život bude snazší!“

         A co říci závěrem? Snad bych si už jen dovolil citovat slova velkého čínského filosofa Konfucia vystihujícího naši současnou realitu: „I to největší moře má své břehy; bezbřehá je pouze lidská hloupost,“ což hovoří za vše. Anebo se snad mýlím? Ale na to si již musí odpovědět každý sám!

I N G.   V Á C L A V   S V A T E K

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473