NÁŠ KOMENTÁŘ - ÚNOR 2019

Motto: „Posledním stupněm závisti je nenávist.“ Plinius ml.

DEJ  BOŽE,  AŤ  MU  TA  KOZA  CHCÍPNE!

         Dnešní komentář se týká jevů nezávislých na čase ani prostoru – závisti a nenávisti.

blahorodiJeho název byl převzat ze známého rčení od nepaměti charakterizující závist: „Soused má kozu a já ne, tak ať mu chcípne!“. Závist a nenávist se dnes stávají stále častěji jakýmsi koloritem současné společnosti. O té naší pak ani nemluvě. Závistí a nenávistí jsme se pyšnili od nepaměti natož dnes, kdy obě přerostly v jakousi českou národní vlastnost, se kterou se setkáváme takřka na každém kroku. Samozřejmě v žádném případě nelze popřít, že by závist a nenávist zde nebyly přítomny od samého počátku lidské společnosti. Pravdou přitom je, že intenzita těchto jevů v souvislosti s dobou a danými možnostmi navenek často kolísala. Jejich podstata však do dneška zůstává stejná – vždy se dá něco závidět a vždy někoho nenávidět!

           Této skutečnosti si byly vědomi už mnohé postavy historie. Mezi jinými to byli např. - římský komediální dramatik P. T. Afer (185-159 př. n. l.), nebo římský politik a státník M. T. Cicero (106 - 43 př. n. l.) či římský vojenský velitel S. M. G. Plinius (23 - 79 n. l.) a s nimi široká plejáda dalších. Známá jsou i stanoviska mnohých raně křesťanských filosofů a teologů, mezi nimiž bezesporu hraje prim sv. Augustin z Hipponi (354 - 430 n. l., který mj. závist a nenávist přirovnal k pudu, který člověka přibližuje impulzivnímu zvířeti. Nemalá zásluha v souvislost s odsouzením závisti a nenávisti jako takových bezesporu patří především papeži sv. Řehořovi I. Velikému. Jmenovaný mj. pečoval o církevní kázeň a v r. 600 formuloval sedm smrtelných hříchů, mezi něž vedle pýchy, hněvu, lenosti, smilstva a obžerství zařadil rovněž závist a nenávist. A tak lze pokračovat až do dnešních dnů.

          Abychom správně pochopili jedny z lidských emocí, kterými závist a její poslední stupeň nenávist jsou, (podle francouzského romanopisce A. Daudeta (1840 - 1897) nazvané hněvem slabých), nesmíme je v žádném případě kultivovat, aby nás postupně nezničily. Nezapomínejme, že závist je jedna z lidských emocí spočívající v touze po něčem co má někdo jiný. Snahou bylo a dodnes je předmět této touhy získat či druhého o něj připravit, mnohdy i za cenu zavrženíhodných činů. Tak tomu vždy bylo, stále je a nebude tomu jinak ani v budoucnu. Jedno indické přísloví říká: „Kdo si se závisti vypláče jedno oko, ze vzteku nad tím si vypláče i to druhé.“ A rozhodně se nemýlí neboť, lapidárně řečeno, závist spolu s nenávistí jsou nesmrtelné. A že tomu skutečně tak je přesvědčujeme se na každém kroku. Výjimku nedělá v tomto směru ani hlava našeho státu prezident M. Zeman.

             Závist spolu s nenávistí provázejí tohoto moudrého člověka, ze strany jeho otevřených či skrytých nepřátel, po celou dobu jeho odpovědné funkce prezidenta české republiky. Právě u něho se potvrzuje názor britského spisovatele (lépe spisovatelky) J. Rowlinga, že vysoká inteligence až genialita, vždy vzbuzuje závist. Tato myšlenka, ať už se někomu líbí či nikoliv, se týká mj. právě M. Zemana. Se závisti, jak je všeobecně známo, se rodí nenávist a nenávist je matkou lži. Nezapomínejme, že závist spolu s nenávistí vždy byly a dodnes také jsou průvodkyněmi slávy a lidé rádi utrhují na cti těm, které vidí příliš vynikat nad průměr. A to je i případ M. Zemana.

         Žel, často bývá, že někteří jedinci si ve svém velikášství povětšinou myslí, že by tu či onu funkci včetně funkce prezidenta, vykonávali daleko lépe, a proto také dělají vše, aby současnou hlavu státu patřičně dehonestovali. Bláhově přitom doufají, že se jim to s pomocí jejich domácích a zahraničních přátel podaří. Zapomínají však, že Česká republika není žádnou banánovou republikou, ale demokratickým státem. Tragikomedií přitom je i skutečnost, že někteří jedinci, kterým se M. Zeman z těch či oněch důvodů nelíbí, jako v případě bývalého policejního vyšetřovatele a dnešního senátora Václava Lásky a jeho nohsledů, se snaží prezidenta za každou cenu pošpinit a zdiskreditovat. V současné době dělají tito lidé vše proto, aby obrazně řečeno, pohnali prezidenta republiky před „soudnou stolicí Boží, zbavili ho svěcení a vydali ho moci světské.“ V. Láska coby jeden z hlavních iniciátorů této akce jak se zdá, zřejmě mnoho rozumu nepobral. Jinak by věděl, že jeho poštěkávání nikam nepovede. Budiž mu útěchou vzpomínka na strážmistra Flanderku z románu „Osudy dobrého vojáka Švejka“ od J. Haška, který se už také viděl s medailí a přesto ji neobdržel. Zřejmě jablko od stromu daleko nepadá, ale opakuje se v jiných paralelách

         A co říci závěrem? Dnes si dovolím pouze citovat slova našeho významného spisovatele K. Čapka, jehož slova vystihují i naši současnou realitu. „Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstávají stejní, jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný byl slušný vždycky, kdo byl věrný je věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív, kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslel vždycky jen na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky, kdo mění víru, nemá žádnou………….“ Myslím, že to plně odpovídá současné době. Anebo se snad mýlím? Ale na to si již musí odpovědět každý sám.                                                                              

I N G.   V Á C L A V   S V A T E K

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473