NÁŠ KOMENTÁŘ - ZÁŘÍ 2018

Motto: „ Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon čí ruce ho rozhoupaly

             Francie sladká hrdý Albion a my jsme je milovali.“                                                                                                                                                                                                                                                                                                             /F. Halas, Zpěv úzkosti/

U K Ř I Ž O V Á N Í

         „Mnichovská dohoda byla událostí, která poznamenala nebo ovlivnila atmosféru v naší zemi a její dějiny na dlouhá desetiletí. Proto je velmi důležité, aby byla trvalým tématem naší reflexe“.

blahorodiAutorem těchto slov pronesených v době Sametové revoluce nebyl nikdo jiný než náš exprezident V. Havel. Jmenovaný by se dnes jistě divil, kdo všechno se těchto jeho slov chytil a kam až to jeho pohrobci dotáhli. Obdobně se tak stalo i s jeho dobře míněným výrokem, který se mu stal i mottem: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“. Žel, i tento jeho výrok se zprofanoval. Zdá se, že těmto slovům už věří jen někteří z tzv. „ pravdoláskařů“, neboli „sluníčkářů“ a jejich sympatizantů jakož i ti, kteří se jich drží čistě z prospěchářských důvodů. Pro mnohé z těchto lidí platí slova: „Ubi bene ibi patria.“ (Kde je dobře, tam je má vlast.) Jejich autorem není nikdo jiný než velký římský filosof a státník M. T. Cicero.

         Tito lidé, se kterými v řadě případů osobně nesouhlasím, mají mnohdy na řadu věcí, slušně řečeno, své „osobité“ názory. Tak je tomu např. i v případě otázky Mnichova a doby s ním spojené. Pravdou je, že jsou mezi námi i tací, a rozhodně jich málo není, kteří by si přáli, aby už konečně po 80. letech byl Mnichov jako takový z hlav našich lidí vymazán. Přitom si neuvědomují anebo záměrně či z vlastní omezenosti si nechtějí uvědomit, že to, co přišlo po Mnichovu, se dotklo většiny našich rodin. Zapomínají přitom, ale mnohdy ani nevědí, že německý fašismus, kdyby druhou světovou válku vyhrál, by se s většinou z nás rozhodně „nepáral“ a tak či onak nás likvidoval. To znamená, že už bychom tady nemuseli být!

         Nesmíme nikdy zapomenout, že Mnichov 1938 je navždy spojen se zradou našich tehdejších spojenců Francie a Anglie, kteří nás bez skrupulí obětovaly A. Hitlerovi pro pomyslný mír. Žvanění jejich tehdejších představitelů pánů É. Daladiera a N. Chamberlaina o svých zásluhách na zachování světového míru nebylo nic jiného než prostá chiméra. Naopak, díky politice appeasementu britského ministerského předsedy N. Chamberlaina a jeho podporovatele francouzského předsedy vlády É. Daladiera přinesla tato jejich politika ústupků A. Hitlerovi už za necelý rok po Mnichovu své jedovaté ovoce ve formě druhé světové války.

         Když na podzim v r. 1938 došlo na „lámání chleba“ v Československu proti rozpínavosti A. Hitlera a jeho pomocníků z naší páté kolony Sudetských Němců, Francie a Velká Británie naši žádost o pomoc odmítly. Obětovaly nás ve prospěch svých vlastních sobeckých zájmů a nechaly nás Hitlerovi na pospas. Naší chybou bylo, že jsme se až příliš upnuli na spojeneckou Francii, které jsme věřili, neboť nás s ní spojovala vzájemná Francouzsko – Československá smlouva z r. 1924 o vzájemné pomoci. Neoddiskutovatelným faktem zůstává skutečnost, že jediným spojencem, který nám v této pro nás tak těžké době chtěl vojensky pomoci, byl SSSR. Po názorových neshodách mezi našimi představiteli bylo však rozhodnuto o jeho pomoc oficiálně nepožádat, i když, jak nám bylo jeho diplomaty tlumočeno, SSSR byl připraven vojenskou pomoc nám poskytnout.

         Samozřejmě, tak jako tomu v krizových situacích obvykle bývá, našli se mezi francouzskými politickými a vládními špičkami lidé, kteří účelově v této inkriminované době posedle dokazovali, že naše společná úmluva o vzájemné pomoci vlastně nemá žádnou právní hodnotu. Byli to např. pánové Barthélémy, Fabre-Luce, Berl aj., kteří vykřikovali: „My, že máme umírat kvůli Čechům? Vždyť naši voliči nemají ani „ánunk“, kde to Československo vůbec je“! Ani Angličané nezůstávali v tomto směru nikterak pozadu. Jejich Daily Express uveřejnil na svých stránkách např. provokativní otázku: „Kde je ta Praha“? A konec konců i ministerský předseda Velké Británie N. Chamberlain několikrát odkryl svoji pravou tvář. Hovoří o tom mj. např. i jeho osobní korespondence se svými dvěma sestrami Idou a Hildou: „…. Měli jsme snad rozpoutat evropskou, možná světovou válku kvůli, jak jsem to řekl v Parlamentu, pouhé hádce v jakési vzdálené zemi a lidem, o nichž nic nevíme? Měli jsme snad potopit britské impérium kvůli Benešovým rozmarům, abychom kryli jejich tyranskou vládu a surové zacházení se sudetskými Němci? …….. Spojenectví s Rusy? Spolčit se s tím ďáblem Stalinem proti muži, s nímž se konec konců můžeme dohodnout“? To snad hovoří za vše!

       Skončením Mnichovské konference v půl druhé po půlnoci z 29. na 30. září 1938 a podepsáním Mnichovské dohody v pořadí A. Hitlerem, N. Chamberlainem, B. Mussolinim a E. Daladierem byla zrada na Československu dokonána. Jejím vynuceným přijetím prezidentem E. Benešem a vládou republiky skončila Hitlerova a Mussoliniho commedia é finita! Jejím následkem bylo vyhánění Čechů z jejich domovů v pohraničí, jejich bití a vraždění. Významný podíl na všech těchto násilnostech měl Sudetoněmecký Freikorps, úderná pěst A. Hitlera a jeho sudetoněmeckých nohsledů K. Henleina a K. H. Franka. Na druhé straně se britský ministerský předseda N. Chamberlain po svém příjezdu z Mnichova do Londýna velkohubě chvástal slovy: „ Přivezl jsem mír pro naši generaci“!

         A co říci závěrem? Snad pouze tolik, že Mnichovská dohoda nás připravila o 28 000 km čtverečních území, snížila počet obyvatel o 3 653 292. Čechů a Slováků z toho bylo cca730 000. Celkem bylo registrováno cca 171 401 úprchlíků ze Sudet. Z nich 141 037 Čechů, 10 496 antinacistických Němců a 18 673 Židů. Některé prameny uvádějí počty větší. Zábor se týkal 40% větších průmyslových podniků a 43% lidí zaměstnaných v průmyslové výrobě. Ze 14 000 km železničních tratí zůstalo na teritoriu republiky jen 8 800 km. V odtržených oblastech zůstala třetina orné půdy a téměř polovina lesů.

         Při této příležitosti je třeba ještě připomenout známý fakt, že na parcelování Československa se v nemalé míře přiživilo jak beckovské Polsko, tak i horthyovské Maďarsko. Pokud jde o prezidenta E. Beneše, jsem přesvědčen, že po zradě Francie a Anglie udělal to nejlepší, co udělat mohl, když přijal Mnichovskou dohodu, aby zachránil svůj národ před jeho likvidací. Je tomu proto, že jsme zůstali sami. Bez pomoci jsme se v žádném případě ubránit nemohli. Po Anšlusu Rakouska jsme byli totiž totálně obklíčeni svými tehdejšími nepřáteli. A pokud jde o pomoc SSSR, který byl ochoten nám pomoci jsem názoru, že tehdejší vnitropolitická situace v Evropě tomu příznivá v žádném případě nebyla. Celá Evropa i s Francií a Velkou Británií by byla válku pokládala za válku proti bolševismu s Evropou a my bychom se ocitli v otevřeném nepřátelství se západním světem. Anebo se snad mýlím? Ale na to si již musí odpovědět každý sám!

I N G.   V Á C L A V  S V A T E K  

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473