ZPOZDILÝ ŠTĚTINA

Štětina: Návštěva Kohlíčka na Krymu je aktem kolaborace
Brusel
20. 4. 2018
Český europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM) navštívil v těchto dnech Ruskou federací okupovaný Krym. Informovala o tom ruská média. Jaromír Kohlíček byl pozván ruskou okupační administrativou na tzv. Jaltské ekonomické fórum, kde vystupuje jako „vedoucí české delegace". Mimo jiné kritizuje evropské sankce uvalené na Rusko Evropskou unií.
"Ruské sdělovací prostředky se snaží Kohlíčkovu návštěvu propagandisticky zneužít proti Ukrajině, proti České republice a proti Evropské unii," říká europoslanec Jaromír Štětina, který v Evropském parlamentu zastává post místopředsedy podvýboru pro obranu a bezpečnost a který se Ruskem dlouhodobě zabývá. „Kohlíčkova návštěva Krymu a jeho vystupování odporuje ukrajinským zákonům i rezolucím Evropského parlamentu o Ukrajině. Jaromír Kohlíček, poslanec za Komunistickou stranu Čech a Moravy, otevřeně kolaboruje s ruským okupačním režimem," dodává Štětina.
ČTK mne požádala o vyjádření k názoru bývalého spolustraníka, resp. aktivního člena nejen KSČ a SSM, pana Štětiny.
Tak tedy:
kohlik 2Na základě pozvání regulérně zvolených vedoucích činitelů Republiky Krym jsem přijel na ekonomické fórum. Můj kritický postoj k neuznávání výsledků referenda orgány EU je dlouhodobý a trvalý, v tomto ohledu jsem zcela konzistentní. Nepodporoval jsem a nepodporuji žádné násilné svržení vlády v kterékoliv zemi a vzhledem k nesmyslnosti sankcí zaujímám trvalý jasný postoj. Sankční režimy dosud nikdy nepoškodily vedoucí představitele zemí, na něž byly uvaleny, ale dosud vždy jejich negativní vliv pocítili zejména nejchudší vrstvy obyvatel. Z tohoto principiálního důvodu jsem zásadně proti sankcím jako řešení mezinárodních sporů.
Jaromír Kohlíček.
K vyjádření připojujeme komentář z října 2017, který by si měl pan Štětina přečíst, aby nebyl za blbce. - Pozn. RSP:
Připojení Krymu k Rusku je legální, tvrdí právníci Evropské unie. Skončí tedy sankce? Páteční komentář Štěpána Chába
Komentář 06. 10. 2017
Je úctyhodné, že v Evropské unii nejsou jen slepí a hluší a že jim agenda vlastní politiky nezatemnila mozek. Předseda Asociace akreditovaných právníků pro interakci s orgány veřejné správy při Evropské unii, Christian D. de Fouloy, publikoval analýzu právního postavení Krymu. Z ní zcela jasně vyplývá, že anexe Krymu nebyla anexí, ale zkrátka rozhodnutím Krymu o svém sebeurčení. Tečka.
Analýzu publikoval na oficiálních stránkách AALEP autor analýzy, s překladem ji pak přepublikoval senátor Konstantin Kosačev na stránkách Senátu Ruské federace. Právníci Asociace právníků pro interakci s orgány veřejné správy při Evropské unii konstatovali, že se zcela jednoznačně nejednalo o anexi, ale o znovusjednocení Krymu s Ruskem podle vůle občanů Krymu. K závěru došli právníci podrobným zkoumáním ukrajinské a krymské ústavy. Krym, jakožto autonomní část Ukrajiny, měl právo referendum vyvolat a podle jeho výsledku se i řídit.
Konečná analýza
Zde jsou některé z argumentů analýzy, které publikoval senátor Konstantin Kosačev:
1. V souladu s § 10 Ústavy z roku 1996 mělo území Krymu samostatný právní status, založený na zákonných právech národů.
2. V souladu s ustanovením § 10 odst 138,2 spadá pod jurisdikci Autonomní republiky Krym též „organizování a pořádání místních referend", a možná témata těchto referend nejsou omezena na „krymské" části ústavy.
3. V souladu s článkem 48 Ústavy Autonomní republiky Krym „Záruky a stav statusu a pravomocí autonomní republiky Krym" poskytuje záruky práva demokratickým institucím společnosti a občanům, včetně práva na konání referenda o jakékoliv věcné problematice.
4. Ústava Ukrajiny zaručuje svobodu výrazu vůle občanů v referendu v souladu s článkem 69, kterým je referendum definováno jako prvek přímé demokracie.
5. Ministerstvu obrany Ukrajiny je částí 4 článku 17 Ústavy zakázáno použít ozbrojených sil k omezení práv a svobod občanů.
6. Znovu potvrzuje oprávněnost přítomnosti ruských ozbrojených sil během referenda v Krymu na základě bilaterálních dohod mezi Ukrajinou a Ruskem.
7. Bere na vědomí zákonnost postupu Krymu pro dobrovolné odtržení od země - vyhlášení nezávislosti, referendum, prohlášení o přání připojení k Rusku.
8. Indikuje nepřítomnost důkladné předběžné právní analýzy usnesení Valného shromáždění OSN o „územní celistvosti" Ukrajiny.
9. Odvolává se na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora OSN ze dne 22. července 2010, které potvrzuje, že jednostranné vyhlášení nezávislosti ze strany státu není v rozporu s pravidly mezinárodního práva. Obecné mezinárodní právo neobsahuje žádný použitelný zákaz vyhlášení nezávislosti.
Jaké budou důsledky?
Doufejme, že šílenství sankcí vůči Rusku tímto uhasne. Vyvolání sankcí oslabilo nejen Rusko, ale zároveň i celou Evropu. Rusko se na nohy opět postavilo, navázalo spolupráci na jiných trzích a soustředilo se na oživení vlastní produkce. A díky tomu začalo nejen zdatně odolávat sankcím, ale zároveň i posilovat. Evropa se ovšem ochudila o jeden z nejdůležitějších trhů, který měla k dispozici. A tratí na tom doposud. Rusko se bez Evropy obejde. Evropa bez Ruska nikoliv.

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473