NÁŠ KOMENTÁŘ - DUBEN 2018

Motto: „Achillovou patou blbce je hlava." M. Twain.
C U I B O N O ?
Tato latinská fráze, kterou jsem použil coby název svého komentáře, znamená, jak je všeobecně známo, v čí prospěch nebo komu ku prospěchu.

svataTouto otázkou se mohu ptát na motiv určitého činu. Vycházím přitom z premisy, že úmyslné činy včetně těch trestních, jsou motivovány jak vlastním obohacením pachatele tak i získáním větší moci, vlivu, popularity, konkurenčních výhod apod., což je dnes zvláště aktuální. Jestliže se ještě do nedávna tato fráze povětšinou používala v kriminalistice a trestním právu, dnes už tomu tak vyhraněně není. Její dávný protagonista římský konzul L. C. L. Ravilla (kolem 125 let př. n. l.) či její pozdější populizátor římský řečník, politik, filosof a spisovatel M. T. Cicero (106 - 43 př. n. l.) by se dozajista divili, že zmíněná fráze stále častěji nalézá své plné uplatnění i v současné politice. Faktem přitom zůstává, že právě v této sféře není snadné odhadnout dopad toho či onoho činu nebo naznačení, že za politickým činem (např. zákonem) je kromě oficiálního důvodu i důvod jiný. O to je to vše složitější. Proto je důležité, aby člověk měl na věci vlastní názor, nepodléhal propagandám té či oné strany a nestával se tak jejich robotem.
V souvislosti se známým jezuitským heslem „Účel světí prostředky" - i tak by se dala nazvat causa někdejšího dvojitého agenta S. Skripala účelově ovlivňující současnou mezinárodní situaci. Její cíl zůstává stále stejný, jako tomu bylo u všech předešlých akcí toho druhu. Poškodit na mezinárodní aréně pověst Ruska. Vezměme např. smrt bývalého agenta KGB A. Litviněnka, který v r. 2006 v jednom londýnském hotelu vypil šálek čaje, do něhož mu bylo namícháno polonium 210. V tomto případě se mohlo jednat i o evidentní britský podvod což také mnohé zahraniční prameny dokumentovaly včetně Litviněnkova otce, přímého svědka oněch událostí. Jmenovaný byl přítomen v Británii, když zde umíral jeho syn. V této souvislosti zůstává neobjasněnou otázkou i smrt britsko-amerického experta zkoumajícího vraždu A. Litviněnka. Jmenovaný po návratu z vyšetřovacího pobytu v Moskvě spáchal sebevraždu. Zdá se, že zřejmě pochopil, o jakou hru se v Litviněnkově případě hraje, a proto odmítl, se v ní jakkoliv angažovat.
Nelze vyloučit, že nejinak tomu nebude ani v případě S. Skripala otráveného v Británii spolu se svojí dcerou paralytickou nervovou látkou zvanou Novičok. Oficiálními fakty nepodložená britská verze, že šlo o útok uskutečněný ruskými agenty na příkaz nějaké ruské vládní autority, V. V. Putina z toho nevyjímaje, se jeví jako plácnutí do vody. Nahrává tomu mj. i okamžité vyjádření britské premiérky T. Mayové, že za útok může s velkou pravděpodobností Rusko. Tato britská prezentace založená nikoliv na faktech, ale spíše na neověřených indiciích udělala to, co se od ní očekávalo. Nasadit na Rusko „psí hlavu." Toto jednání jakoby připomínalo nepravdivá oficiální slova bývalého britského premiéra T. Blaira, že v Iráku jsou rozmístěny chemické zbraně, což se tehdy stalo záminkou angloamerické agrese vůči Iráku. Skutečností zůstává, že T. Mayová svým oficiálním vyjádřením položila základ k další fázi protiruské kampaně zemí, které se podílejí na protiruských sankcích. Zdá se, jakoby cílem zmíněné dámy byla konfrontace za každou cenu, neboť se demonstrativně distancovala od jakýchkoliv pokojných nekonfrontačních snah zmíněný incident řešit.
Jak je všeobecně známo Velká Británie vyhostila ze svého území v souvislosti s údajným útokem Novičokem na S. Skripala a jeho dceru 23 ruských diplomatů. K Velké Británii se přidaly se solidarity i některé další státy včetně České republiky. Jak se dalo očekávat, Rusko na to recipročně vyhostilo diplomaty těch zemí, které se v této souvislosti připojily k Británii a vypověděly ze svých zemí desítky Rusů. Celkově má své působiště v zahraničí opustit cca 150 pracovníků ruských zastupitelských úřadů včetně ruské mise při NATO. Velmi aktivní byly v tomto směru USA, které vyhostily 60 ruských diplomatů. V našem případě jsme vyhostili 3 ruské diplomaty a Rusové nám recipročně vyhostili 3 naše diplomaty. Některé země EU se k solidaritě s Velkou Británií nepřipojily, jako tomu bylo v případě Rakouska a dalších. Země jako jsou Maďarsko, Belgie, Gruzie a Černá Hora sice ruské diplomaty vypověděly, ale odveta ze strany Ruska nepřišla. Moskva si však v jejich případě vyhradila právo učinit tak v budoucnu. Proti Londýnu však Moskva ještě přitvrdila, neboť požaduje, aby do měsíce zmenšil svůj diplomatický sbor v Moskvě na velikost ruské diplomatické mise v Británii.
A co říci závěrem? Snad pouze tolik, že USA a jejich nejbližší příznivci nenechaly aférou „Skripal" na pokoji prezidentské volby v Rusku a nenechají na pokoji ani stávající mistrovství světa ve fotbale. Lze očekávat i další sílící ekonomické tlaky např. ohledně plynovodů z Ruska. Markantním příkladem těchto protiruských tlaků je např. dnešní Bulharsko, které přišlo o plynovod Jižní proud a pod tlakem je i Německo pokud se týká plynovodu Severní proud II. Lze očekávat, že konec konců se protiruské tlaky nevyhnou ani nám, např. v souvislosti s naší ruskou exportní politikou. K tomu všemu rozhodně nenapomáhají ani některá rozhodnutí našich „osvícených" hlav jako tomu bylo v případě ministra spravedlnosti R. Pelikána vydat údajného ruského hackera J. Nikulina k potrestání do USA. S jistotou se dá říci, že tzv. „neoficiální" cesta třetího muže USA, předsedy americké Sněmovny reprezentantů P. Ryana, do ČR přinesla americké straně tolik žádoucí ovoce. Vydání J. Nikulina do USA se tak opět stalo ukázkovým projevem našeho rektálního alpinismu v praxi. Anebo se snad mýlím? Ale na to si již musí odpovědět každý sám!
I N G. V Á C L A V S V A T E K

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473