NÁŠ KOMENTÁŘ NA ČERVEN 2017

Motto: „Dejte mi média a z kteréhokoliv národa udělám stádo sviní.“ J. Goebbels.

P O L I T I C K Ý   H Y E N I S M U S   P O   Č E S K U

          To, co se dělo na naší politické scéně v průběhu letošního měsíce května nemělo už dávno obdoby. svataNevraživost, hádky, dehonestace se staly jejími průvodními jevy. Impertinence, hrubosti, lži, závist a nevybíravý slovník mnohých aktérů této „hry o moc“ nastavily realistické zrcadlo současnému „politickému výkvětu“ naší země. Jedinou výhodou této premiérem B. Sobotkou zinscenované politické šarády byla skutečnost, že někteří její přímí i nepřímí aktéři, ať už chtěli či nechtěli, byli okolnostmi přinuceni odhalit svoji pravou tvář. A jeden se nestačil divit jak jindy uvážlivé dámy a pánové zřejmě cítící za zády přibližující se parlamentní a prezidentské volby se začali účelově emotivně chovat. Mnohdy to bylo až k nevíře, jak se stavěli takřka bez znalosti věci ke sporu mezi premiérem B. Sobotkou a vícepremiérem A. Babišem. Zvláště aktivní byli v tomto směru představitelé opozice TOP 09 a ODS mezi nimiž mj. dominovali jejich lídři M. Kalousek a P. Fiala. Zvláště pak prvně jmenovaný si ve své zlobě stoupající nenávisti neviděl často do úst. Pokud jde o opoziční komunisty, ti se snažili chovat jako chytrá horákyně, ale zapomněli na maličkost, že jí nikdy nebyli a nejsou jí ani dnes. Potichu přešlapovali na místě, ale jak se dnes u jejich vedení stalo zvykem, oportunisticky čekali, jak se věci „vyvrbí“. Drželi se osvědčené zásady: „Hlavně se nenamočit s jednou ani s druhou stranou!“ Existenční strach a „korunková nemoc“ z případné ztráty dosažených postů plně zatlačily jejich politickou aktivitu.

          Přidáme-li k letošnímu májovému politickému mumraji, neboť jinak se to snad ani nazvat nedá, naše ambiciózní a „vždy nestranné“ sdělovací prostředky, o kterých je všeobecně známo, že v honbě za senzacemi rozdmýchávají spory a neklid ve společnosti, tak není třeba se vůbec divit na jak „ vysokou“ intelektuální úroveň jsme se díky i jim dostali. Vzájemné se obviňování B. Sobotky a A. Babiše z toho či onoho, přičemž nic nebylo dodnes seriózně prokázáno, silně připomíná plivání pavlačové drbny s cílem alespoň ušpinit toho druhého. Taková „takypolitika“ rozhodně nic dobrého naší pověsti doma i v zahraničí nepřinese. Stručně a jasně řečeno – závist a strach z výsledku nadcházejících parlamentních voleb vykonaly své. Na jedné straně trvale stoupající preference Babišova hnutí ANO a na straně druhé trvale klesající preference ČSSD. A to už cosi signalizovalo; vždyť přece zase půjde jen a jen o peníze! Zdá se, jakoby oba jmenovaní měli za sebou jakéhosi zlého a nenávistného skřítka „špidlíka“, který účelově vede jejich kroky a ke svému prospěchu rozdmýchává nenávist a společenské napětí. Na jedné straně proti sobě stojí racionálně uvažující úspěšný ministr financí, za kterým je vidět kus dobře vykonané práce, na straně druhé pak sebestředný premiér, který těžko snáší, když je někdo lepší než on sám. Jeho typickým rysem je komplex malých lidí, kteří nepřekročili svůj stín a zapomínají, že nejsou neomylní.

          Sporu mezi B. Sobotkou a A. Babišem se zákonitě nevyhnul ani prezident republiky M. Zeman. Ba mnohdy se i zdálo, lapidárně řečeno, že spor Babiš versus Sobotka je jen zástupným problémem, jehož pravým cílem je účelová diskreditace a znevážení prezidenta M. Zemana. Sobotkův návrh, ultimativně požadující urychlené odvolání A. Babiše z funkce místopředsedy vlády a ministra financí byl pozdržen prezidentem republiky. Tato skutečnost se stala záminkou pro rozpoutání vlny nenávisti proti M. Zemanovi a A. Babišovi. Jak se dalo předpokládat, svoji roli sehráli v tomto směru mj. Shapirovy pohrobci příslušníci pražské kavárny, opoziční TOP 09 spolu s ODS a jiní Zemanovi „přátelé“. Samozřejmě, že olej do ohně přilévají, jak už je u nás zvykem, naše „nestranná“ masmédia.  To co se spustilo proti M. Zemanovi a A. Babišovi by nemělo mít ve slušné demokratické společnosti místo. Někdy to člověku připadalo jako kdyby se nad některými našimi žurnalisty a komentátory vznášel pomyslný mrak jejich protektorátních aktivistických předchůdců typu K. Lažnovského, E. Vajtauera, K. Wernera a jim podobných vedoucích jejich kroky. Hysterie, která se rozběhla po sociálních sítích, byla nejenom hrubá, ale přímo sprostá. Začala se pozvolna projevovat už při návštěvě prezidenta M. Zemana v Libereckém kraji, kde se v mezích slušnosti provokativně „zaskvěl“ velký „znalec“ naší ústavy starosta Semil a poslanec za starosty a nezávislé J. Farský a gradovala v souvislosti s jeho oficiální státní návštěvou v ČLR, zvláště pak po prezidentově setkání s V. Putinem v Pekinu. Toto inkriminované setkání přineslo z naší strany mnohdy až téměř idiotské názvy komentářů jako např. „Zeman už má náhradu za Bílý dům. Kreml.“a pod.

          Vrcholem sprostoty, nenávisti, intolerance a hyenismu byly výroky na sociálních sítí typu, „aby spadl a nevrátil se ze setkání s Putinem“, apod. Zvláště se v tomto směru vyznamenal jakýsi Jiří Vinkler, který ať už pod svým pravým jménem či pseudonymem doslova uvedl: „Nic horšího než současný zlojed, který sedí na Hradě, už neexistuje“. A aby sprostot tohoto typu nebylo málo, svědčí i teze uveřejněná na sociální síti: „Češi mají svého B. Jelcina. Za chvíli tu trosku budou jen nosit a na chvíli ukazovat.“ Pomineme-li slušně řečeno autory těchto výroků připomínajících žumpu s protektorátním odérem, musí si každý slušný člověk před nimi několikrát odplivnout a říci si: „Hyeny ještě nevymřely.“

          A co říci závěrem? Snad pouze tolik, že ostudná květnová vládní krize byla zažehnána. Současný sociálně-demokratický triumvirát /Sobotka, Zaorálek, Chovanec/ oslavil své dočasné Pyrrhovo vítězství. Následné období ukáže, že tomu skutečně také tak bude.  Prezident M. Zeman, přes některé výhrady k jeho osobě, znovu prokázal, že je mužem na svém místě. Chová se jako opravdový představitel suverénní země nikoliv jako poskok Západu či Východu jak to činí jiní. Intelektuálně je rozhodně na výši a po této stránce vysoce převyšuje ostatní doposud známé prezidentské kandidáty. Po stránce zdravotní určité problémy má s chůzí, ale kdo v jeho věku nic nemá? Vzpomeňme jen např. 32. amerického prezidenta F. D. Roosevelta /1882-1945/ zvoleného 4x do úřadu amerického prezidenta přesto, že byl od r. 1921 uvázán na kolečkové křeslo a svoji funkci prezidenta plnil výborně.  Američané však nejsou Češi, aby pohybový handicap svého prezidenta zesměšňovali. To dělají jen hloupí lidé bez kapky taktu v těle. Přitom zapomínají, co se všechno dělalo s často nemocným exprezidentem V. Havlem. Ale o tom se dnes taktně mlčí.

          Anebo se snad mýlím? Ale na to si již musí odpovědět každý sám!

I N G.   V Á C L A V   S V A T E K

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473