MAŘÍKOVÁ A VÝZVY E-PARLAMENTU

Maříková promluvila o (ne)povinném očkování: Lidé mají oprávněné obavy, že tu vzniknou občané dvou kategorií. Názor

05. 12. 2020

Martin MazanýTatjana Naronskaja

Očkovat či neočkovat, to je oč tu běží. Dokáže vláda tuto zapeklitou otázku vyřešit? Poslankyně SPD Karla Maříková se obává, že ano. Sputniku poskytla exkluzivní rozhovor poté, co její návrh, který by zaručoval ryzí dobrovolnost vakcinace proti koronaviru, neprošel.

(Poznámka RSP: Hlasování se zúčastnilo jen 95 poslanců z 200 (105 bylo omluveno). Pro sněmovnu neplatí, že rozhodovat může, když je přítomna nadpoloviční většina?)

Žádná vakcína proti onemocnění covid-19 zatím není v Evropské unii oficiálně schválena, ale podle očekávání vlády první dávky mají do Česka dorazit na přelomu ledna a února. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) chce do konce léta příštího roku nechat naočkovat až 5,5 milionů obyvatel, což je zhruba 60 až 70 % dospělé populace.

„Divím se panu ministrovi, že si dělá tak dlouhodobé plány. Všichni víme, jaká je ‚životnost‘ ve funkci ministra zdravotnictví v ČR. Co je dnes, nemusí být zítra,“ ironicky poznamenala Maříková v rozhovoru pro Sputnik. „O očkování už nyní je malý zájem a motivační kampaň formou zvýhodňování očkovaných, jak se zmínil ministr Blatný, bude mít spíše ještě demotivační efekt.“

Očkování s výhodami

Blatný při nedávné interpelaci poslankyně Maříkové ujistil, že neočkovaní jedinci znevýhodněni nebudou, což obratem hned popřel, když doplnil, že proočkované osoby budou mít naopak zatím blíže neurčené bonusy.

„Já bych skutečně neřekl, že bude ten člověk (kdo se nenechá očkovat, pozn. red.) penalizován, ale ten, kdo bude (očkován), bude určitě zvýhodněn. Je to i součást motivační kampaně,“ prohlásil ministr zdravotnictví ve Sněmovně.

Poslanci dne 4. prosince „nepodpořili pozměňovací návrh z pera SPD, který stanovil, že neúčast na očkování proti covidu-19 „nesmí mít za důsledek omezení výkonu lidských práv a základních svobod ani hospodářských, sociálních a kulturních práv ve smyslu Listiny základních práv a svobod, ani jakékoliv jiné formy diskriminace jedince neočkovaného takovou očkovací látkou“.

„Hlasování byla zkouška, zda poslanci ctí ústavní práva občanů a výsledek je pro mě velkým zklamáním a obavy veřejnosti jsou tak oprávněné,“ reagovala na neúspěch svého návrhu Maříková.

Lidé dvojí kategorie

Poslankyně, která je sama povoláním zdravotní sestra, se domnívá, že veřejnost má oprávněné obavy ohledně toho, nakolik očkování proti koronaviru bude skutečně dobrovolné.

„Očkování nebude povinné, ale jsou oprávněné obavy díky vyjádření některých vládních představitelů a odborníků spolupracujících s vládou, že zde vzniknou občané dvou kategorií: očkovaní a neočkovaní s odlišnými právy a povinnostmi. To může někdo nazývat motivační kampaní, ale byla by to forma dobrovolně povinná,“ míní Maříková.

I přes výše uvedený výrok Blatného označují masmédia informace o povinném očkování za „fake news“. Pro příklad není nutné chodit daleko. Stačí si přečíst jeden z posledních článků serveru Seznam Zprávy.

„Mezi lidmi se totiž šíří řada hoaxů,“ tvrdí na Seznamu a pokračují, „například, že jim skrze očkování budou do těla vpraveny jedovaté látky. A v poslední době se šíří také fake news, že očkování bude povinné. ‚Všichni jsme zaspamovaní, nechodí nám už jiná pošta kvůli tomu, že nám lidé píšou, že nechtějí povinné očkování. Já jsem jen o víkendu mazala tisíc e-mailů,‘ postěžovala si na úterním zdravotnickém výboru poslankyně hnutí ANO Jana Pastuchová.

Maříková se rovněž domnívá, že „dobrovolně povinné“ očkování proti koronaviru nelze srovnávat s očkováním proti jiným nakažlivým chorobám, jako například žlutá zimnice, které se často vyžaduje při cestování do jiných zemí.

„Očkování je vyžadováno, aby do země onemocnění nezavlekli, a samozřejmě každá země si může stanovit svá pravidla. Rozdíl je pak vyžadovat to po občanech uvnitř státu. A další rozdíl je pak tvrdit, že očkování bude dobrovolné, ale zároveň znevýhodňovat neočkované, aby se byli nuceni naočkovat,“ uvedla poslankyně.

Splnit plán na 160 %?

Česko si už v rámci společné dohody států EU objednalo vakcíny pro zmiňovaných 5,5 milionu obyvatel. Zaplatí za ně 1,8 miliardy korun. Na tom se však vláda nechce zastavit a v záloze má ještě další dávky. Mnoho dávek.

„Vakcíny pro dalších až 10,6 milionu obyvatel jsou v záloze od dalších výrobců. Měli bychom ji tak mít až pro 16 milionů lidí, což je více, než je obyvatel ČR. Je to přístup, ke kterému přistoupily i další země,“ oznámil 23. listopadu ministr Blatný.

Vakcinační pas jako motivace k očkování? Usnadnilo by to i cestování, tvrdí EU (kecy, kecy, lež a kecy, viz následující článek). Prymula i Blatný jsou pro, Maříková zuří (co má do toho korupčník ve střetu zájmů a bývalý ministr Prymula, co kecat? – pozn. RSP)

Kupříkladu od firmy AstraZeneca bylo objednáno tři miliony dávek pro očkování 1,5 milionu lidí. Přesně tato firma, jak informovala agentura Reuters ještě v srpnu, si však od řady států obstarala ochranu před právními následky vedlejších účinků vakcíny. Běžně totiž vývoj a testování vakcíny trvá až deset let. Podle vlastních slov AstraZeneca dostala ochranu od většiny zemí, s nimiž se na dodání hotové vakcíny dohodla.

Česká lékařská komora již vyzvala vládu, aby se přímo v zákoně zavázala k tomu, že pacienty finančně odškodní, pokud se u nich objeví nežádoucí účinky s trvalými následky. (Je snad lépe nežádoucím účinkům s trvalými následky předejít, než odškodňovat poškozené, jako např. v USA. Lékařskou komoru, která plodí takové nesmyslné výzvy, je třeba zrušit! – pozn. RSP)

„Lidé mají pochyby z rychlé výroby vakcíny a způsobu, kterým jsou některé vakcíny vyrobeny. Proto si myslím, že o očkování nebude velký zájem a ministr pokud bude v té době ještě ve své funkci, bude muset hodně slevit z těchto čísel,“ zhodnotila Maříková vakcinační plány Blatného.

Podle průzkumu společnosti Median, který zpracovala pro Radiožurnál, je společnost v otázce očkování rozdělena na zhruba stejně velké skupiny. 48 % se očkování zdráhá. Naopak 45 % by se naopak nechalo vakcinovat. Přitom až 72 % lidí, kteří se nechtějí dát očkovat, se vyslovilo pro uvolnění opatření.

„Očkování by odmítli zejména voliči SPD (76 %) a dále nadpoloviční většina voličů ODS (56 %), lidé ve věku 18-44 let (56 %),“ píše portál iRozhlas.cz.

ZDROJ: Sputnik

„Viz následující článek“

EP vyzývá členské státy, aby:

  

zvážily ukončení nouzového stavu nebo dopadu jiných opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na demokracii, právní stát a základní práva,

  

vyhodnotily ústavní a institucionální pravidla platná v jejich domácích řádech s ohledem na doporučení Benátské komise, například přechodem od faktického nouzového stavu založeného na běžné legislativě k de iure ústavnímu nouzovému stavu, a tedy zajištění lepších záruk demokracie, právního státu a základních práv v případě nouze;

výslovně definovaly v legislativním aktu, jímž je de facto zajištěn nouzový stav, cíle, obsah a rozsah přenesení pravomoci ze zákonodárného sboru na výkonnou moc,

  

zajistily, aby jak vyhlášení, tak možné prodloužení nouzového stavu na jedné straně a aktivace a uplatňování mimořádných pravomocí na straně druhé podléhaly účinné parlamentní a soudní kontrole, vnitřní i vnější, a zajistily, aby parlamenty byly oprávněny zrušit nouzový stav,

  

zajistily, aby v případě přenesení legislativních pravomocí na výkonnou moc byly jakékoli právní akty vydané výkonnou mocí předmětem následného parlamentního schválení a přestaly mít účinky, pokud takové schválení nezajistí do určité doby; řešily nadměrné používání zrychlených a mimořádných právních předpisů, tedy otázku, na niž poukázala také Komise ve své zprávě o právním státu z roku 2020

  

prozkoumaly, jak lépe zajistit ústřední úlohu parlamentů v krizových a mimořádných situacích, zejména jejich úlohu při sledování a kontrole situace na vnitrostátní úrovni,

  

zvážily názor Benátské komise, že parlamenty musí pořádat svá plenární zasedání a že by neměly umožňovat dočasné nahrazování členů nebo omezení jejich účasti (i když proporcionálně);

5.  vyzývá členské státy, aby prosazovaly opatření související s COVID-19 s náležitým ohledem na přiměřenost donucovacích opatření; potvrzuje, že při prosazování opatření souvisejících s COVID-19 je třeba dodržovat základní práva a právní stát EU, a domnívá se, že v tomto ohledu je zásadní rovné zacházení s osobami;

6.  vyzývá členské státy, aby při zvažování zavedení nových omezení svobody pohybu vyhodnotily opatření, která zavedly a která omezují svobodu pohybu, a uplatnily maximální zdrženlivost a zajistily úplné dodržování práva EU, zejména Schengenského hraničního kodexu a směrnice o volném pohybu; připomíná, že podle Schengenského hraničního kodexu by mělo být na úrovni Unie sledováno posouzení nutnosti kontroly vnitřních hranic a jejího prodloužení, pokud bude zavedena jako okamžitá akce; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby náležitě kontrolovala uplatňování schengenského acquis, zejména aby posoudila opatření, která již členské státy přijaly, jakož i včasnost a kvalitu oznámení učiněných členskými státy, aby pečlivě sledovala vývoj a v případě potřeby připomněla členským státům jejich právní povinnosti a přijala stanoviska; vybízí Komisi, aby využila svých výsad a požadovala od členských států další informace; vyzývá Komisi, aby posílila podávání zpráv Parlamentu o tom, jak využívá svých výsad podle Smluv; připomíná význam další integrace schengenského prostoru na základě hodnocení a doporučení Komise;

7.  vyzývá členské státy, aby respektovaly právo na rodinný život, zejména rodin žijících a pracujících v různých členských státech i mimo ně, a omezení povolily pouze v nezbytně nutných a přiměřených případech; vyzývá členské státy, aby umožnily znovusjednocení párů a rodin oddělených opatřeními souvisejícími s COVID-19, bez ohledu na jejich rodinný stav, a upustily od zavedení zbytečně vysokých standardů dokazování vztahu;

8.  vyzývá členské státy, aby omezovaly svobodu shromažďování pouze v případě, že je to nezbytně nutné a odůvodněné s ohledem na místní epidemiologickou situaci a že je to přiměřené, a aby nevyužívaly zákaz demonstrací k přijetí kontroverzních opatření, i když nesouvisí s COVID-19, která by zasloužila řádnou veřejnou a demokratickou diskusi;

9.  naléhá na členské státy, aby nepřijímaly opatření, která by měla výrazný dopad na základní práva, například na sexuální a reprodukční práva žen, a to zejména v situaci, kdy vzhledem k obavám o zdraví veřejnosti nemůže probíhat řádná demokratická diskuse, nelze zajistit bezpečný průběh protestů a účastníci protestů tak musí nutně ohrozit své zdraví a život, chtějí-li hájit svá práva;

10.  vybízí členské státy, aby přijaly opatření zaměřená na zajištění práva na vzdělání během této pandemie; vyzývá členské státy, aby ve světle opakujících se vln pandemie poskytly prostředky a bezpečný rámec, který zaručí pokračování výuky a zajistí, aby měl každý student efektivní přístup;

11.  vyzývá členské státy, aby respektovaly právo na soukromí a ochranu údajů a zajistily, aby všechna nová opatření pro sledování nebo trasování, přijatá po úplné konzultaci s orgány pro ochranu údajů, byla nezbytně nutná a přiměřená, měla pevný právní základ, byla omezená, pokud jde o účel, a měla dočasnou povahu; vyzývá Komisi, aby sledovala tato opatření, zejména s ohledem na své vlastní doporučení (EU) 2020/518 ze dne 8. dubna 2020 o společném souboru nástrojů Unie pro využívání technologií a údajů k boji proti krizi COVID-19 a jejím ukončení, zejména pokud jde o mobilní aplikace a používání anonymizovaných údajů o mobilitě; 

12.  připomíná, že nejlepším způsobem, jak bojovat proti dezinformacím, je chránit a zajistit právo na informace a svobodu projevu a poskytovat podporu k zajištění plurality médií a nezávislé žurnalistiky; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby při přijímání opatření zajistily transparentnost a poskytly svým občanům komplexní, aktuální, přesné a objektivní informace a údaje týkající se situace v oblasti veřejného zdraví a opatření přijatých k její kontrole, aby bojovaly proti dezinformacím, jejichž cílem je zdiskreditovat nebo zkreslit vědecké poznatky o zdravotních rizicích a které se týkají vládních opatření, která jsou oprávněná v boji proti šíření COVID-19, vyváženým způsobem a s velkou péčí tak, aby neměla mrazivý účinek na svobodu projevu a na novináře, zdravotnické pracovníky nebo jiné osoby tím, že by se uchýlily ke kriminalizaci nebo nepřiměřeným sankcím; zdůrazňuje, že pandemie zvýšila stigmatizaci migrantů a že se v jejím důsledku zvýšil počet případů diskriminace, která byla umocněna dezinformacemi a falešnými zprávami, včetně rasistických a xenofobních incidentů proti příslušníkům etnických menšin, a projevů nenávisti vůči osobám se zdravotním postižením a uprchlíkům; zdůrazňuje, že dezinformace je vyvíjející se výzvou, která může negativně ovlivnit demokratické procesy a společenské diskuse ovlivňující všechny oblasti politiky, podkopat důvěru občanů v demokracii a odrazovat od evropské spolupráce a solidarity; připomíná, že Parlament již pracuje na souboru možných opatření prostřednictvím svého zvláštního výboru pro zahraniční zásahy do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (INGE);

13.  vyzývá k dalším významným investicím do strategických komunikačních schopností EU v souladu s akčním plánem proti dezinformacím, k posílení spolupráce a koordinace s členskými státy a k plnému využití stávajících mechanismů s cílem usnadnit konkrétní spolupráci s členskými státy a mezinárodními partnery pro strategickou komunikaci;

14.  domnívá se, že práce novinářů se ztížila v důsledku opatření souvisejících s pandemií COVID-19, například v důsledku omezení fyzického přístupu k tiskovým konferencím, chybějících nebo nedostatečných odpovědí na otázky veřejných orgánů a zrušených nebo odložených lhůt pro žádosti o informace v rámci svobody nebo přístupu k dokumentům; vyjadřuje politování nad tím, že i když je více než kdy jindy zapotřebí kvalitní žurnalistika, zejména vzhledem k její úloze v boji proti stále častějším dezinformacím, ekonomický dopad této krize ovlivňuje také finanční životaschopnost sdělovacích prostředků, zejména nezávislých sdělovacích prostředků a novinářů, což dále podkopává pluralitu médií v EU; je znepokojen nedostatečnou transparentností v některých členských státech, pokud jde o umisťování reklam a distribuci dotací do médií, a nad zvyšující se koncentrací vlastnictví médií v některých členských státech; zdůrazňuje, že zásadní změny v mediálním sektoru by neměly být zaváděny během faktického nebo de iure nouzového stavu;

15.  vyzývá členské státy, aby zaručily práva obžalovaných, včetně jejich neomezeného přístupu k právníkovi, a aby vyhodnotily možnost online slyšení jako řešení a alternativy ke slyšení u soudu nebo k předávání podezřelých do jiných členských států EU podle evropského zatýkacího rozkazu; vyzývá členské státy, aby zajistily dodržování všech hlavních zásad soudního řízení, včetně práva na spravedlivý proces; vyzývá členské státy, aby zajistily práva a zdraví všech osob ve věznicích, zejména jejich práva na lékařskou pomoc, návštěvníky, čas na čerstvém vzduchu a vzdělávací, profesní nebo volnočasové aktivity;

16.  uznává, že většina členských států obnovila své azylové řízení a že některé využily nedávné období nižšího počtu nových žádostí ke snížení počtu nevyřízených žádostí; vyzývá členské státy, aby plně zaručily přístup k azylovému řízení a zachovaly individuální právo na azyl, jak je zakotveno v Listině základních práv, a aby při plném dodržování mezinárodního práva prováděly přesídlování a důstojné navracení; dále žádá, aby osobám, které žádají o azyl, byl co nejdříve poskytnut nebo obnoven přístup k překladatelům; naléhavě žádá členské státy, aby v přijímacích střediscích zajistily odpovídající zařízení pro fyzické a duševní zdraví, a to s ohledem na špatné hygienické podmínky, vysoce rizikové prostředí a zranitelnost uprchlíků během pandemie COVID-19; vyzývá Komisi a členské státy, aby s důrazem na veřejné zdraví vypracovaly účinný plán, který bude komplexně řešit jejich situaci, včetně situace na vnějších hranicích, a to tak, že uprchlíkům a žadatelům o azyl zaručí právo na azyl a zajistí jim adekvátní podmínky přijetí; připomíná, že opatření přijímaná v souvislosti s epidemií COVID-19 by nikdy neměla vést k zadržování; vyzývá k urychlenému slučování rodin, k okamžité evakuaci obyvatel táborů na řeckých ostrovech a k přemístění žadatelů o azyl do jiných členských států s tím, že přednost budou mít nejzranitelnější osoby, nezletilé osoby bez doprovodu a rodiny s dětmi; vyzývá členské státy, aby umožnily vylodění a zajistily, aby vylodění probíhalo pouze na bezpečném místě, v souladu s příslušným mezinárodním právem a právem Unie, a co nejrychleji;

17.  domnívá se, že během pandemie vzrostla diskriminace a že určité skupiny jsou terčem nenávistných projevů a diskriminačních opatření; vyzývá členské státy, aby proti těmto nenávistným projevům bojovaly a aby tato diskriminační opatření odstranily a napravily; vyzývá vnitrostátní a zejména místní orgány, aby zdvojnásobily své úsilí v boji proti nenávisti vůči Romům, kriticky rozebraly negativní stereotypy a zapojily samotné osoby z romského prostředí do zjišťování a provádění opatření k řešení pandemie; vyzývá dále členské státy, aby pokračovaly ve svém úsilí v boji proti homofobii a transfobii, neboť pandemie prohloubila diskriminaci a nerovnosti, jejichž obětmi jsou osoby LGBTI+;

18.  vyzývá členské státy, aby efektivně zajistily bezpečný a včasný přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a souvisejícím právům a nezbytné zdravotní služby pro všechny ženy a dívky v době pandemie COVID-19, zvláště přístup k antikoncepci, včetně nouzové antikoncepce, a k přerušení těhotenství; zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v osvědčených postupech a hledat inovativní způsoby, jak zajistit služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a související práva, včetně telemedicíny, konzultací on-line a dostupnosti přípravků pro včasné přerušení těhotenství v domácím prostředí; vyzývá Komisi, aby zřídila fóra, na nichž by si členské státy a zúčastněné strany mohly vyměňovat postupy, jež se jim v tomto ohledu osvědčily, a aby podporovala kroky, které v členských státech zajistí přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a souvisejícím právům;

19.  vyzývá členské státy, aby v případě potřeby zapojily do rozhodování nezávislé odborníky na demokracii, právní stát a základní práva; vyzývá členské státy, aby při přijímání nových opatření využívaly odborných znalostí a aktivně konzultovaly širokou škálu odborníků a zúčastněných stran, včetně vnitrostátních institucí pro lidská práva, institucí veřejného ochránce práv a občanské společnosti;

20.  vyzývá členské státy, aby respektovaly právo na svobodné a spravedlivé volby; připomíná doporučení Benátské komise, aby k přijímání reforem volebních kodexů během tohoto období mohlo dojít až po široké diskusi a s velkou shodou jako zárukou proti zneužití a zárukou důvěry ve volební proces a jeho legitimitu; zdůrazňuje, že strany soutěžící o voličskou podporu musí mít stejná práva na kampaň a že o poctivosti voleb konaných během výjimečných stavů mohou panovat pochybnosti; vyzývá členské státy, aby zvážily institucionální důsledky jakéhokoli rozhodnutí o odložení voleb; zdůrazňuje, že podle Benátské komise by konkrétní pravidla pro odklad voleb neměla být přijímána výkonnou mocí ani prostou většinou v parlamentu, ale měla by být stanovena ústavou nebo organickým zákonem, a že rozhodnutí o odložení voleb by mělo být přednostně přijímáno parlamentem v přiměřené lhůtě před volbami, pokud možno před zahájením oficiální kampaně;

21.  vyzývá Komisi, aby neprodleně zadala nezávislé a komplexní hodnocení opatření přijatých během „první vlny“ pandemie COVID-19 s cílem vygenerovat získané zkušenosti, sdílet osvědčené postupy a posílit spolupráci a zajistit, aby opatření přijatá během následujících vln pandemie byla účinná, cílená, řádně odůvodněná na základě konkrétní epidemiologické situace, nezbytně nutná a přiměřená, a aby omezila jejich dopad na demokracii, právní stát a základní práva; vítá skutečnost, že první takové posouzení opatření členských států v souvislosti s COVID-19 je zahrnuto do první výroční zprávy Komise o právním státu; vyzývá Komisi a Radu, aby zahájily jednání o interinstitucionální dohodě o účinném mechanismu monitorování právního státu, demokracie a základních práv, jak požaduje usnesení ze dne 7. října 2020 o zřízení mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva, který by svědomitě a spravedlivě posoudil situaci ve všech členských státech a přispěl k lepší ochraně právního státu a hodnot Unie během mimořádných situací.

22.  opakuje svou výzvu institucím EU a členským státům, aby se poučily z krize COVID-19 a aby se zapojily do mnohem užší spolupráce v oblasti zdraví, vzhledem k obrovské zátěži, které občané čelí ve snaze zvládnout své problémy v oblasti fyzického a psychického zdraví během této pandemie, mimo jiné prostřednictvím vytvoření Evropské unie zdraví, jak bylo uvedeno v jeho usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19;

23.  vyzývá Komisi, aby pokračovala ve sledování přijatých opatření, zintenzivnila svou činnost v oblasti koordinace členských států, proaktivně řídila orgány při řešení pandemie v souladu s demokratickým právním státem a základními právy, podnikla právní kroky a využívala další nástroje kdykoli je to nutné, a zvážila dostupné možnosti, jak zajistit respektování základních hodnot Unie, a také převzala vedoucí postavení při zajištění co nejrychlejšího zrušení omezujících opatření; vyzývá agenturu FRA, aby pokračovala v podávání zpráv o dopadu opatření COVID-19 na základní práva;

24.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Organizaci spojených národů.

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473