DODATEČNĚ

Regulace, zákazy a opatření nám narušily kdeco. Museli jsme měnit termíny akcí, dovolených, rekreací i technologických odstávek. Ale o akcích, které proběhly bez naší přímé účasti vás chceme a díky přátelům a spolupracovníkům i můžeme informovat aspoň dodatečně.

30. 5. 2020 LIPANY

Čas korona-bláznění dospěl ke konci nebo přestávce (to teprve uvidíme) a někteří (zdaleka ještě ne všichni vyděšení) se vracejí k životu a akcím.

ANS, která těsně nestihla provést slibnou akci na vrchu Tábor u Lomnice nad Popelkou, pokračuje ve svém programu vlasteneckých poutí.

První možná se uskutečnila 30. 5. 2020 u mohyly Prokopa Holého, u Lipan.

lipany mohyla 2

Snímek: První účastníci dorazili.

Děkujeme účastníkům za zaslané fotografie. Např. místopředsedovi ANS Petru Kaniovi, který k fotkám připojil tuto poznámku:

Počasí nám velmi přálo. Děkuji všem, že jste poslouchali můj neprofesionální projev u mohyly Prokopa Holého a dále děkuji za neopakovatelnou přátelskou atmosféru, naši svornost a jednotu.

S pozdravem Petr Kania“

Petrovi Kaniovi bychom mohli vzkázat, že „neprofesionální projevy“ bývají ty nejlepší, protože jsou nestrojené a lidské.

Mohylu by mělo navštívit velmi mnoho zejména mladých, historii neznalých našich spoluobčanů.

3 lipany mohyla

Je tu mnoho odkazů předků a v nich mnoho pravdy a moudrosti věků. Jeden na fotce špatně čitelný jsme pro vás přepsali ze staročeštiny do té dnešní:

MNOHO LET JSME ZA VÁS BOJOVALI,

MNOHO Z NÁS ZDE PADLO.

DĚTI ZÍTŘKŮ, POTOMCI NAŠI,

PROTI MAMONU A HAMIŽNOSTI CÍRKVE SE BIJTE.

CTĚTE PRAVDU, KAŽTE PRAVDU, DRŽTE PRAVDU

AŽ DO MILOSRDNÉ SMRTI,

TAK JAKO MY ZDE!

To by si měli denně před spaním číst třeba schvalovatelé zlodějských tzv. církevních restitucí.

A tu máme další:

1 lipany výstraha

csol lipany

co nemohlo 15 stol

A přidáváme článek Karla Dudka:

Husité přestávali být nositeli nové pravdy, ale obyčejnými zloději. Bitva u Lipan

Karel Dudek

29. 5. 2020

Máte pocit, že jste se vrátili v čase. Zapomenete na potemnělý sál a zaplacené vstupné. Před vámi vyvstane živý, reálný obraz středověké bitvy. Převrácené válečné vozy, poházené zbraně, mrtvoly koní a vojáků. V duchu slyšíte řev, dusot kopyt, řinkot zbraní a rachot střelby. Nemusíte se děsit. Je to jen obraz, i když poházené zbraně v popředí jsou skutečné. Více než sto dvacet let se návštěvníkům naskýtá tento pohled.

Maroldovo panorama bitvy u Lipan je velmi známé. Sám Marold měl ale štěstí, že svůj obraz na výstavě ještě spatřil, zemřel téhož roku na tyfus, v pouhých 33 letech. Jak se na bitvu u Lipan dívat? Myslím na tu skutečnou, která se kdysi na konci května roku 1434 odehrála, u malé vesnice nedaleko Českého Brodu. Jsou různé úhly pohledu.

Pro někoho tragický konec husitské revoluce, pro někoho vysvobození z válečného běsnění, které z kvetoucí země vytvořilo úhor s bodláčím.

Jedinou armádou, která může Čechy porazit, je armáda česká. Byla bitva u Lipan tragédie nebo spása?

V Čechách máme k osudovým bitvám zvláštní přístup. Ty slavné, vítězné, jaksi pomíjíme.  Zapomínáme na ně. V popředí stojí Moravské pole, Kresčak, Bílá Hora. Stále dokola pitváme, kde se tehdy stala chyba, a přitom ji stále opakujeme. Stala se součástí naší mentality. Myslet jenom na porážky, znamená cítit se poraženecky i nyní.

S bitvou u Lipan je to trochu jiné. Proto jsem ji mezi ty prohrané nezařadil. Zde válčili Češi mezi sebou. Byla logickým vyústěním husitské revoluce, který se dal očekávat. Žádná zrada, žádný podraz, jak by napsal Jirásek. Od Husova upálení uplynulo téměř dvacet let a země stála krůček před propastí. Hospodářský stav země byl katastrofální. Vylidněné vesnice, vypálená města, hlad a nemoci. To není ideologický úhel pohledu, ale čistě pragmatický.

Touha po odplatě za Husovu smrt, chialistické blouznění, i obyčejná lidská hrdost se tehdy spojili v tvrdou pěst, která rozbíjela lebky křižáckým armádám. Země se vzepjala k heroizmu, který měl však svoje hranice. Ekonomické i vojenské.

bitva

Část dnes velmi opomíjeného panoramatu Luďka Marolda: Bitva u Lipan.

Dosud bohatá země začala chudnout. Ideály se začaly vytrácet a do popředí se tlačily kořistnické zájmy. Staří bojovníci umírali a ti noví už chtěli jenom jedno, zbohatnout a přežít. Pro obyvatelstvo v Čechách přestávali být husité nositeli nové pravdy, ale obyčejnými zloději, před kterými je dobré všechno cenné někam dobře ukrýt. Už nedělali rozdíl v tom, kdo vesnici vyrabuje. Bylo to jedno a totéž.

Je to nepříjemné číst, ale je to bohužel fakt. Bitvou u Domažlic dosáhla husitská revoluce svého zenitu. Ale abychom byli spravedliví, i na diplomatickém poli dosáhla úspěchu. Poprvé v dějinách musela katolická církev pozvat husity do Basileje k jednání. Meč na ně nestačil. Místo nadávek a vyhrůžek museli říkat kacířům, vážený pane oponente. To jistě bylo pro preláty velice trpké. Přes všechny úspěchy bylo však jasné, že nastává krize. Naprostá většina lidí už měla válek plné zuby. I husité. Ti umírnění. Radikální křídlo chtělo ve válce pokračovat, umírnění chtěli skončit. Dohoda nepřicházela v úvahu a konflikt skončil bitvou u Lipan, ve které bylo radikální křídlo husitství zničeno.

NĚMCI TO NIKDY NEVZDAJÍ
V zájmu vybudování jednotné německé EU-říše je potřeba zlikvidovat národní identitu, pošpinit a pošlapat vše, na co jsme byli vždy hrdí. Naše děti se učí, že Jan Žižka byl zloděj, Mistr Jan Hus fanatický kacíř, který po právu skončil na planoucí hranici, Husité byli vraždící monstra, která nebojovala proti odvěké rozpínavosti křižáků, cizáků /Germánů, Němců/, kteří nás po staletí drancovali, vládli v našich zemích železnou rukou a s pomocí úchylné církve vraždili, mučili, upalovali. NE. My budeme lhát našim dětem, že chudáci křižáci se jen snažili zastavit české krvelačné šelmy. Husity, kteří se nevzepřeli bestialitě, svévoli a drancování „Němců“ v naší zemi, ale bojovali pouze proto, aby ukojili žízeň po krvi, aby mohli vraždit chudáky křižáky, kteří se rozpínali v českých zemích, do nichž asi jen tak omylem zabloudili. Za takový výklad dějin, by mělo být doživotí, když už pro takové vlastizrádné svině hanobící český národ nemáme trest smrti. Nejen ve středověku, ale po celá staletí až do roku 1918 jsme byly pod útlakem rozpínavých loupeživých germánských ksindlů, kteří vysávali naši zemi a nevzdali to ani ve 20. století rozpoutáním obou světových válek a nevzdávají to ani ve 21. století nehorázným nátlakem a diktátem pod pláštíkem EU.
Němci jdou až tak daleko, že nás dokonce viní i z holokaustu, čteme ve své vlastní zemi hanlivé degradující nápisy o Češích v galeriích, v novinách, posloucháme v rádiu a v naší české veřejnoprávní televizi nářky o naší brutalitě při odsunu Sudeťáků a blamáže a fabulace ve všem co souvisí s Němci a EU. Běží nám tu propagace v kalendářích a na tričkách podobenky největších německých zrůd, prohazujeme pomníky, pliveme na osvoboditele, vyznamenáváme vrahy, lžeme a lžeme a lžeme.

Je třeba pošpinit vše české, zašantročit národní identitu a vrhnout naši zemi zpět tam, kde byla po celá dlouhá staletí, pod nadvládu a útlak Němců. Na pamětních deskách jsme četli varování E. Beneše /než je nechal odklidit D. Herman z KDU-ČL/, že to s námi Němci nikdy nevzdají. A to je svatá pravda!!! Mají bohužel v řadách našich občanů zkorumpované ksindly, české zrádce, kteří se za těžké prachy Merkelové div nepřetrhnou ve lžích a fabulacích. Špiní i současné osobnosti, nasazují psí hlavu Karlu Gottovi, Jaromíru Jágrovi a Emilu Zátopkovi. S českými zrádci udavači řiťolezci kolaboranty - je to těžký nekonečný boj o zachování nezávislosti ČESKÉHO NÁRODA.

 

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473