DÍKY, MARKU DRTINO

Počátkem ledna 2010 jsme zaznamenali na stránce „fóra“ www.severoceskapravda.cz následující příspěvek Marka Drtiny:

„Bohužel při pohledu na kandidátní listinu pro volby jsem se celkem zděsil. Myslíte, že kandidát důchodce osloví? Před ním sice kandidátka, ovšem s dovolením a omluvou nikterak přitažlivá a jména obou mi nic neříkají. Na portálu volby.cz ze statistik vyplývá, že ostatní jsou asi jen do počtu. Mohu znát váš názor, proč nemáte v popředí někoho mladého a perspektivního, kdo by oslovil mladé a mladší voliče? Nejen vymírající starší generaci, která bude volit KSČM, dá se říci ze zvyku? Se zájmem jsem přečetl rozhovor s předsedou okresu, a ač ho neznám, jsem poměrně zděšen. Tak trochu se mi do mysli vkrádá srovnání s papežským úřadem, kdy funkce trvá do doby smrti a poté je ustaven další s nadsázkou napsáno jinoch. Můžete mi sdělit, jak starou máte základnu na okrese či v republice? Jaké možnosti dáváte mladším, s jakou vstřícností k nim přistupujete? Ať už v práci pro stranu nebo možnosti na kandidátkách. Jaký je poměr funkcionářů v okrese či okresech jiných s ohledem na věk? Možná jsou mé dotazy až příliš zvídavé, ale obávám se, že ona nálepka že KSČM je stranou důchodců asi nebude nikterak mylná. Přiznávám, že jsem KSČM nikdy nevolil, již dlouho o tom přemýšlím, ale výše uvedené mě poněkud straší. A to je mi 47 let, takže též nejsem junior. S pozdravem Marek Drtina.“

 

 

Děkujeme, i já osobně za řadu dotazů a námětů, na které se pokusím odpovědět: Jakékoli dotazy vítám. Jsou projevem zvídavosti, jak uvádí autor, ale také zájmu a ten vítám. Dotazy, jsou-li vedeny slušnou formou, si cením a vždy jsem se na ně snažil odpovědět. M. Starý, zmíněný předseda okresu.

Kandidátka – kandidáti.

Co je vlastně kandidátní listina? Soupis lidí, kteří kandidují za volební stranu (politickou stranu nebo občanské sdružení) sestavených do pořadí podle pravidel, které si volební strana určí. Počet je v každém kraji jiný, podle počtu voličů. V Libereckém kraji je to nejvýše 17 lidí na jedné kandidátní listině. Obdobně je možno odvodit i počet poslanců, kteří za svůj kraj se sněmovně zasednou. Za Liberecký kraj je to 7. Při pohledu na kandidátní listinu vidíme 17 naprosté většině voličů neznámých jmen u většiny kandidujících stran. Volební strany usilují o to, aby dostali na kandidátní listiny známé osobnosti, protože to ovlivňuje voliče. Jde zejména o osobnosti známé z kultury, sportu, politiky. Jejich přítomnost na kandidátní listině může být svým způsobem klamáním veřejnosti, která zná umělce z vystoupení, sportovce ze závodů a utkání, ale neví toho moc o jejich občanských názorech a postojích. Jinak je to s politiky známými zejména z médií, a to kladně i záporně, např. z korupčních afér. O schopnostech známých osobností pracovat ve prospěch lidí naší země neví veřejnost téměř nic a při této neznalosti pak dává hlasy na základě vypěstovaných sympatií k některým osobám. V Libereckém kraji např. poslanec Pavel Ploc, kdysi úspěšný reprezentant ve skocích na lyžích. Volič může jen předpokládat, že dobrý sportovec by mohl být dobrým politikem a může se v tom zcela mýlit. Kandiduje za ČSSD, stranu, která už měla poměrně hodně možností řadu věcí změnit a všechny prohospodařila, dle mého názoru hloupě, ale ovšem v duchu svých historických tradic. Proč by za ni nakonec nekandidoval? Je lákadlem, dají ho na přední místo zajišťující zvolení a poslanecký plat a náhrady jsou jistě příjemné záležitosti.

Známost kandidátů, jak z toho plyne, může být matoucí, dokonce může působit i negativně.

Čelo kandidátky a kandidáti do počtu.

Při počtu mandátů na volební kraj se stává pravidlem, že v Libereckém kraji je volen za KSČM zpravidla jediný poslanec, který k tomu potřebuje počet hlasů v rozpětí nějakých 12, 15 i více procent. Nelze vyloučit, že když se podaří straně výrazně oslovit a zasáhnout voliče, že by mohli být zvoleni 2 kandidáti. Za jistých podmínek je to reálné. Záleží na účasti a také na množství hlasů pro strany, které nedosáhnou pěti procent a „propadnou“, O tyto hlasy se potom strany „přes 5 procent“ rozdělí, stejně jako se v podstatě rozdělí o neodevzdané hlasy lidí, kteří nešli volit. Z toho vyplývá, že šanci na zvolení za KSČM v Libereckém kraji mají zejména první 2 kandidáti. Mohli bychom se ptát, proč tedy strana nestaví pouze kandidátku o dvou kandidátech? Strana ovšem chce před veřejností demonstrovat, že má i další lidi z různých sociálních skupin i věku. Muže, ženy, odborníky, dělníky, podnikatele, atd. O lidech od 3. místa na kandidátce bych netvrdil, že jsou do počtu (jsou na všech kandidátkách). Kandidují-li v dnešní době za KSČM, je třeba si jich o to víc vážit. (2 výjimky snad jen potvrzují pravidlo.)

Důchodce, přitažlivá či nepřitažlivá.

Důchodcem je zde myšlen zřejmě stařík, který už nemá co říci mladým. V daném případě je to hodně zavádějící. Prvně a obecně bychom mohli říci, že důchodci jsou velmi početná sociální skupina, která se bude v příštích letech dále rozrůstat, společnost se k nim chová stále hůře a zastoupení mezi zákonodárci by potřebovali. V konkrétním případě je František Pešek teprve na hranici vstupu do důchodu, stále pracuje, je velmi schopný a jeho fyzickou i duševní kondici by mu mohli závidět muži o 10 i více let mladší. Jinak bych mohl připomenout, to známé, že mladý je ten, kdo má i v 70-ti nebo i více sny a plány do budoucna, starý je ten, kdo má ve 30-ti splněno.

Soudní muži by měli s kategorií přitažlivá – nepřitažlivá zacházet velmi opatrně. Také by měli vědět, že přitažlivost nelze posuzovat podle vzhledu. Podotýkám, že vkus pánů bývá velmi rozličný a že v podstatě každá žena může být pro někoho přitažlivá. Kdo zná Marii Nedvědovou jinak než jen z fotky, potvrdí, že je velmi příjemná, společenská – tedy v její společnosti se lidé vesměs cítí hezky a dobře. Svému „řemeslu“ opravdu rozumí. Na Českolipsku rozhodně nelze říci, že by ji znalo málo lidí a jejich řady se každým dnem množí o další a další, kteří prošli její advokátní kanceláří, když zde hledali pomoc. Předpokládám, že mnoho lidí stejně jako já se setkalo v životě nejednou se ženami, o kterých se obecně říká „to je kus“ (nezaměňovat s líbí se mi – tady je skoro každý vyznavačem jiných křivek a linií), takovými těmi „barbínami“, které vypadají, ale jen pokud mlčí a v okamžiku kdy promluví, máte pocit, že rána kladivem do hlavy by byla lepší.

Kdo je mladý a perspektivní?

Kategorie „mladý“ se zdá jednoduchá měřeno počtem let. Zde je ovšem značné nebezpečí, jestliže už nestanovíme další nároky. Připomínám např. jak v roce 1992 (bylo mi 46 let) jsem se rozhodl postoupit své volitelné místo na kandidátce 23-letému Martinu Chudobovi, protože jsme chtěli na kandidátce mladého. Stalo se, byl zvolen. Členem KSČM pak byl asi tři čtvrtiny roku, jeho řeči – stylu „nechám si plat dělníka z Vagonky a vše ostatní dám potřebným, na stávkové fondy,“ atd. rychle vzaly za své. Mnozí si to stále pamatují a asi oprávněně nám to dosud předhazují. K tomu je možno dodat snad jen to, že mladý a na první poslech i schopný nemusí být ještě perspektivním a potřebným. Zkušenosti nejen minulé, ale i současné nám jasně říkají, že zde je třeba značné opatrnosti a znalosti u každého takového člověka.

Suma sumárum ať tak nebo jinak, kandidátní listinu můžete sestavovat jen z lidí, které máte k dispozici. S těmi, kterým strana nabídla, zda nechtějí za ni kandidovat a přijali. Může se stát, že i s těmi, kteří se spíše vnutili. Liberecký kraj má 4 okresy. Každý dal na hromádku co má a mohl dát. Jestli se mě ptáte, zda jsme vyčerpali všechny možnosti a udělali jsme opravdu vše, oslovili jsme všechny, které jsme mohli oslovit, odpovím, že ne, protože nikdy nemůžete říci, že nebylo možno udělat víc. ….

O pořadí získaných lidí potom rozhodla Krajská nominační konference v květnu loňského roku tajným hlasováním. Znáte snad jiný lepší způsob?

Volič by se měl rozhodovat podle toho, jak věří nebo nevěří té nebo jiné straně. V tom by mělo být rozhodující, jak dodržely, co slibovaly nebo jak nakonec vyvedly, co neslibovaly nebo dokonce tajily. Rozhodující by v tom neměl být seznam 17 lidí. Jistě ale důvěra, že strana, kterou jsem si vybral postavila v daných podmínkách (pro KSČM hodně obtížnějších než u jiných stran) tým, který deklarované předvolební sliby bude také plnit. Ostatní nám už opakovaně prokázaly, že na to zapomenou hned po volbách.

KSČM je v tomto směru z reálných politických sil jediná, která si ještě neplněnými sliby nebo přímo podvody na voliče nezasvinila svůj dosud čistý štít.

(Příště pokračování o podmínkách při výkonu funkcí, jejich doživotnosti a výměně za mladé.)

 

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473