ZASTAVTE POMOC AFRICE!

JAMES SHIKWATI: Proboha, přestaňte prosím vás s tou pomocí!

Keňský ekonomický expert James Shikwati (35) tvrdí, že pomoc Africe víc škodí, než pomáhá. Mluvil s časopisem Der Spiegel o ničivých vlivech západní rozvojové politiky v Africe, zkorumpovaných vládcích a o tendenci zveličovat problém s AIDS.

SPIEGEL: Pane Shikwati, summit G8 v Gleneagles se chystá posílit rozvojovou pomoc Africe...

Shikwati: ... proboha, jen prosím přestaňte.

SPIEGEL: Přestaňte? Rozvinuté země Západu chtějí odstranit hlad a chudobu.

Shikwati: Podobné snahy ničí náš kontinent už 40 let. Jestli chtějí průmyslové země Afričanům opravdu pomoci, měli by konečně zastavit tuto příšernou pomoc. Země, do kterých plyne nejvíc rozvojové pomoci, jsou současně v nejhorším stavu. Navzdory miliardám, které byly nality do Afriky, zůstává kontinent stále chudý.

SPIEGEL: Máte vysvětlení pro tento paradox?

Shikwati: Pomocí peněz ze subvencí jsou financované obrovské byrokratické aparáty, je podporovaná korupce a samolibost. Afričané se neučí být nezávislými, ale žebráky. Rozvojová pomoc navíc všude oslabuje místní trhy a tlumí duch podnikání, který tak zoufale potřebujeme. Je to opravdu tak absurdní, jak to zní: Rozvojová pomoc je jedním z důvodů afrických problémů. Kdyby Západ zastavil tyto platby, obyčejní Afričané by si toho vůbec nevšimli. Tvrdě zasažení by byli jen funkcionáři. Proto tvrdí, že by zastavení této rozvojové pomoci znamenalo konec světa.

SPIEGEL: I v zemi, jako je Keňa, lidé stále umírají hlady. Někdo jim musí pomoci.

jamesShikwati: Ale musí to být samotní Keňané, kdo jim pomůže. Když se v oblasti Keni vyskytne sucho, volají všichni zkorumpovaní politici okamžitě o pomoc. Toto volání se dostane až k Světovému potravinovému programu OSN (United Nations World Food Program), což je mohutný úřad byrokratů v absurdní situaci. Na jedné straně bojují proti hladu, ale na druhé straně musí čelit nezaměstnanosti, kdyby byl hlad skutečně odstraněn. Je úplně přirozené, že si rádi poslechnou žádost o další pomoc. A není neobvyklé, že požádají o trochu víc peněz, než příslušná africká vláda žádala.Potom odevzdají žádost svému vedení a zanedlouho se do Afriky dopraví několik tisíc tun obilí…

SPIEGEL: …obilí, které převážně pochází od silně subvencovaných evropských a amerických farmářů…

Shikwati: … a potom nakonec toto obilí skončí v přístavu Mombasa. Část jde přímo do rukou bezcharakterních politiků, kteří to odevzdají svým vlastním kmenům, aby podpořili svou volební kampaň. Část zásilky skončí na černém trhu, kde se obilí obchoduje za extrémně nízké ceny. Místní zemědělci mohou rovnou zahodit své motyky – nikdo nedokáže konkurovat Světovému potravinovému programu OSN. A protože zemědělci vystavení přímo takovému tlaku krachují, nemá Keňa žádné rezervy, ze kterých by čerpala v případě, že by skutečně přišel hladomor. Je to jednoduchý, ale smrtící kruh.

SPIEGEL: Když by Světový potravinový program nic neudělal, lidé by hladověli.

Shikwati: To si nemyslím. V takovém případě by Keňané byli přinucení začít obchodovat s Ugandou nebo Tanzánií a nakupovat tam potraviny. Tento typ obchodu je pro Afriku životně důležitý. Přinutil by nás zlepšit naši infrastrukturu a více otevřít hranice zemí, které byly mimochodem vytvořené Evropany. Také by nás donutil zavést zákony podporující tržní hospodářství.

SPIEGEL: Byla by Afrika opravdu schopná sama řešit své problémy?

Shikwati: Samozřejmě. Hlad by neměl být problémem pro většinu zemí jižně od Sahary. Navíc tu jsou obrovské zásoby nerostných zdrojů: ropa, zlato, diamanty. Afrika je zobrazovaná jako trpící kontinent, ale většina čísel je značně přehnaných. V rozvinutých zemích si myslí, že by Afrika bez rozvojové pomoci vymřela. Ale věřte mi, Afrika existovala i před tím, než jste sem vy Evropané přišli. A také jsme na tom nebyli tak úplně zle.

SPIEGEL: V té době ale neexistovalo AIDS.

Shikwati: Kdybychom uvěřili všem těm strašným zprávám, potom by měli být všichni Keňané dnes už mrtví. V současnosti všude probíhají testy a ukazuje se, nestaré údaje byly značně přehnané. Nejsou žádné tři miliony nakažených Keňanů. Najednou jich je jen jeden milion. Malárie je stejně velký problém, ale lidé o ní mluví jen málokdy.

SPIEGEL: Čím to je?

Shikwati: AIDS je velký byznys, možná největší v Africe. Nic nedokáže vygenerovat tolik finančních prostředků pro pomoc, jako šokující údaje o AIDS. AIDS je politickou chorobou a v souvislosti s ní bychom měli být velmi skeptičtí.

SPIEGEL: Američané a Evropané zmrazili finanční prostředky, které byly předtím Keni přislíbené. Země je příliš zkorumpovaná, říkají.

Shikwati:Obávám se ale, že peníze budou převedené jinam ještě dlouho předtím. Musí přece někam odejít. Bohužel, ničivé odhodlání Evropy dělat dobro, se už dlouho neumí vypořádat s příčinami. Nemá žádný smysl, aby se bezprostředně po zvolení nové keňské vlády – změně vedení, která ukončila diktaturu Daniela arap Moise – náhle otevřely kohoutky a do země se vylily toky peněz.

SPIEGEL: Ale takováto pomoc je obvykle vyčleněna na konkrétní cíl.

Shikwati: To nic neznamená. Miliony dolarů vyčleněné na boj proti AIDS jsou stále ukryté na keňských bankovních účtech a nevyužité. Naši politici byli zaplaveni finančními prostředky a snaží se z nich co nejvíc odčerpat. V minulosti tyran ze Středoafrické republiky Jean Bedel Bokassa to cynicky shrnul: „Francouzská vláda platí v naší zemi za všechno. Žádáme od Francouzů peníze. Dostaneme je a potom je rozházíme.“

SPIEGEL: Na Západě je mnoho milosrdných občanů, kteří chtějí pomoct Africe. Každý rok dávají peníze a balí své staré oblečení do sběrných pytlů …

Shikwati: … a zaplavují naše trhy s těmito věcmi. Tyto darované šaty můžeme lacino nakupovat na našich takzvaných trzích Mitumba. Existují Němci, kteří utratí několik dolarů, aby získali použité dresy klubu Bayern Mnichov nebo Werder Bremen, jinými slovy oblečení, které některé německé děti poslaly do Afriky z dobrého úmyslu. Po zakoupení těch dresů je lidé vydraží na Ebay a pošlou je zpět do Německa - za třikrát vyšší cenu. To je šílenství …

SPIEGEL: … a doufejme, že jde o výjimku.

Shikwati: Proč máme tyto hory oblečení? Nikdo tu nemrzne. A kromě toho – naši krejčí ztrácejí své živobytí. Jsou na tom stejně jako naši farmáři. Nikdo v nízko příjmovém světě Afriky nemůže být dostatečně efektivní, aby udržel krok s darovanými produkty. V roce 1997 pracovalo v Nigérii 137000 pracovníků v textilním průmyslu. Do roku 2003 klesl tento počet na 57000. Výsledky jsou stejné ve všech oblastech, kde se spolu srazí ohromující vlna dobročinnosti a křehké africké trhy.

SPIEGEL: Po Druhé světové válce se Německo dokázalo postavit na vlastní nohy len díky Američanům, kteří pomocí Marshallova plánu nalili do země peníze. Neoznačil byste to za úspěšnou rozvojovou pomoc?

Shikwati. V případě Německa bylo třeba opravit jen zničenou infrastrukturu. Navzdory ekonomické krizi Výmarské republiky bylo předválečné Německo vysoce rozvinutou zemí. Škody vzniklé při tsunami v Thajsku mohou být také napravené trochou peněz a nějakou pomocí s obnovou. Afrika ale musí udělat první kroky k modernímu světu sama. Musí dojít k posunu myšlení. Musíme se přestat na sebe samotné dívat jako na žebráky. V dnešní době se na sebe Afričané dívají jako na oběti. Na druhé straně si nikdo neumí představit Afričana jako podnikatele. Ke změně současné situace by bylo užitečné, kdyby odešly organizace, které zprostředkovávají pomoc.

SPIEGEL: Kdyby to udělaly, potom by okamžitě zaniklo mnoho pracovních míst …

Shikwati: … pracovních míst, která byla hlavně vytvořena uměle a deformují skutečnost. Pracovní místa u těchto rozvojových organizací jsou samozřejmě velmi oblíbená, a proto si mohou selektivně vybírat nejlepší lidi. Když každá organizace potřebuje řidiče, ucházejí se o toto místo tucty lidí. A protože je neakceptovatelné, aby řidič nějakého humanitárního pracovníka mluvil jen svým domorodým jazykem, musí uchazeč mluvit plynule anglicky – a musí se také v ideálním případě umět vhodně chovat. Skončíte tak u nějakého afrického biochemika, který vozí humanitárního pracovníka, distribuuje evropské jídlo a bere práci místním zemědělcům. To je jednoduše šílené.

SPIEGEL: Německá vláda se pyšní tím, že důkladně sleduje příjemce své finanční pomoci.

Shikwati: A jaký je výsledek? Katastrofa! Německá vláda poslala peníze rwandskému prezidentovi Paulovi Kagame. To je člověk, který má na svědomí miliony mrtvých – ty, které jeho armády zavraždily v sousední zemi Kongo.

SPIEGEL: Co by tedy měli Němci dělat?

Shikwati: Pokud chtějí skutečně bojovat s chudobou, potom by měli úplně zastavit rozvojovou pomoc a dát Africe šanci zajistit si své vlastní přežití. Nyní je Afrika jako dítě, které volá na svou pečovatelku, kdykoliv se něco pokazí. Afrika by se měla postavit na své vlastní dvě nohy.

Zdroj: Spiegel International

https://slobodnyvyber.sk/james-shikwati-preboha-prestante-prosim-vas-s-tou-pomocou/?fbclid=IwAR2HTIrCO8CAvyksxIvSQcsDlAW2jcBo2LzlWLNOAT-yuFdw1v7iY_5l9N8

 

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473