KOHLÍČEK NA ČR PLUS

Úvodní slovo redakce Severočeské pravdy:

Naší snahou bylo přinést přesný přepis rozhovoru z videozáznamu. To bylo poměrně obtížné, protože jak už víme a známe: redaktoři televizní, ale zjevně i rozhlasoví neznají jedno ze základních pravidel slušnosti – nechat druhého domluvit. A když redaktor skočí (několikrát) J. Kohlíčkovi „do úst“, mluví dva najednou a každý říká něco jiného,… ? Kde to nešlo rozšifrovat je pár teček. Naštěstí to není mockrát a nezkreslilo to nijak charakter a obsah rozhovoru.

ROZHOVOR pro Český rozhlas Plus s Ing. Jaromírem Kohlíčkem, CSc., poslancem Evropského parlamentu:

„Někteří čeští politici považují Krym po referendu za součást ruského území. Členem delegace na Krymu byl i europoslanec za KSČM Jaromír Kohlíček, který je mým hostem ve studiu. Já jsem Michal Rozsypal a přeji dobrý poslech.

epokoh

MR: Pane europoslanče, jsou vám bližší zájmy Ruské federace, než zájmy České republiky?

JK: Jsou mi bližší zájmy České republiky, a proto vím, že pokud se podle mezinárodních úmluv a podle ústavy příslušné země provede referendum, pak to referendum je platné.

MR: Mluvíte o referendu v březnu 2014 na Krymu?

JK: Ano, o referendu, které bylo provedeno ve shodě s ústavou Krymu a s ústavou Ukrajinské republiky.

MR: Na druhou stranu, jak dlouho trvá příprava referenda, třeba na Západě, v západních zemích nebo i v České republice?

JK: V České republice jsme to prakticky nezažili, protože takové to zvláštní referendum, které bylo ke vstupu do Evropské unie, bylo referendum jednoúčelové a ne příliš dobře připravené.

MR: Ale i tak. Jak dlouho se připravovalo?

JK: Připravovalo se neskutečně dlouho, protože u nás s tím nemáme žádné zkušenosti a byla velká opozice od výrazné většiny politických stran, aby vůbec se nějaké referendum pořádalo.

MR: Může být legitimní referendum, které je připravené v řádu dní?

JK: Ano, může.

MR: Je to v pořádku, když zhruba za 10 dní mají lidí hlasovat a když ten termín se tuším dvakrát posouval, dvakrát byl zkracován?

JK: Myslím, že je to v pořádku, protože ti lidé jednoznačně věděli, o čem hlasují. A to je nejdůležitější u referenda.

MR: Proč tedy třeba v Katalánsku nebo ve Skotsku trvají přípravy referenda několik měsíců a na Krymu to „sfoukli“ za pár dnů?

JK: Je to tím, že jak v Katalánsku, tak ve Skotsku ústava daného území a ústava nadřízené jednotky, tzn. Velké Británie nebo Španělska nezná možnost, že by se země v referendu odpojila.

MR: Je v pořádku, když referendum probíhá za přítomnosti vojáků, neoznačených vojáků cizí mocnosti?

JK. Není to v pořádku.

MR: Ale tomu tak na Krymu bylo.

JK: Nesporně.

MR: Takže není to v pořádku, ale to referendum ve výsledku v pořádku je?

JK: Ano. Ta účast byla tak impozantní, to množství lidí, kteří se jednoznačně vyjádřili, bylo tak obrovské, že není možné, že jedna nebo druhá část toho sporu může toto zpochybnit. V Katalánsku třeba - já jsem mluvil s Katalánci před referendem – bavili jsme se o tom, že nejdříve je třeba zakotvit do ústavy Španělska možnost, aby jednotlivá území, ať už Baskicko, Katalánsko nebo další země, vyhlásily referendum a skutečně se v referendu mohly odpojit - a teprve potom, že mohou provést to referendum.

MR: Když se vrátíme ke Krymu, vy uznáváte, že není úplně v pořádku, když to referendum se koná v řádu dní za účasti ruských jednotek nebo ruských vojáků. To nejdříve popíral prezident Putin, ale poté v podstatě přiznal, že tam byli přítomni?

JK: Já jsem tam nebyl a nemohl jsem s nimi mluvit, abych věděl, dokud jsou – „zelení mužíčci“, jak se jim říkalo – tak tam zjevně byli, ale ta účast byla tak obrovská, že to nehrálo roli. V Katalánsku, tam jsme viděli armádu na všech rozích ale ti „zelení mužíčkové“, kteří byli na Krymu, neměli na průběh vliv.

MR: V tehdejším Československu před rokem 1989 byla také obrovská účast u voleb.

JK: Nesporně.

MR: A dá se říct, že to byly volby svobodné? Že lidé se mohli rozhodnout, jak chtěli a koho chtěli volit?

JK: Mohli se rozhodnout, protože mohli volit buď pro kandidátku, mohli dát dokonce i preferenční hlasy anebo také nevolit.

MR: Lidé mohli nevolit? Bez nějakých sankcí?

JK: Samozřejmě.

MR: Chcete mi říct, že v Československu před rokem 1989 probíhaly svobodné volby?

JK: Ty volby, u kterých jsem sám byl a mohl jsem sledovat i jako člen volební komise, dokonce i sčítat hlasy, dívat se, jakým způsobem lidi chodili, tak ty byly v tomto ohledu svobodné. Členové volební komise a lidé, kteří byli z místa, třeba říkali: „Přijďte k volbám, je to vyjádření vašeho vztahu k režimu.“

MR: To že byla jednotná kandidátka Národní fronty, že se třeba nesmělo jít za plentu, to problém nebyl?

JK: Za plentu se muselo jít, to bylo v zákoně, aspoň u těch voleb, které já jsem zažil – jsem ročník 1953 – v zákoně to tak bylo, přečtěte si ten zákon z té doby.

MR: Zpátky ke Krymu. Vy jste před pár dny spolu s místopředsedou KSČM Josefem Skálou a senátorem Jaroslavem Doubravou…

JK … bývalým místopředsedou, prosím.

MR: Pardon, s Josefem Skálou z KSČM jste byli členy delegace na anektovaném Krymu.

JK: Ne na anektovaném. My jsme byli na strukturální jednotce Ruské federace, která byla řádně přijata po řádném referendu do Ruské federace.

MR: Teď tvrdíte něco jiného, než říká oficiální česká zahraniční politika?

JK: Jestliže něco oficiální česká zahraniční politika tvrdí, tak to nemusí být stoprocentně pravda.

MR: Čili: Když ministerstvo zahraničí, 16. 3., 4 roky po anexi Krymu napsalo status, a teď cituji: „Před čtyřmi roky Rusko anektovalo Krym. Česká republika považuje tento akt za porušení mezinárodního práva. Plně podporujeme Ukrajinu, náš postoj zůstává neměnný.“ Tak vy tuto pozici zpochybňujete?

JK: Ano.

MR: Vyjadřujete se v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou?

JK: Ano.

MR: Jako europoslanec zvolený za KSČM?

JK: Ano. Nejsem ovce, jak jste správně řekl.

MR: Já jsem nic takového neřekl.

JK: Bylo to v podtextu.

MR: Je v pořádku, když europoslanec zpochybňuje v zahraniční oficiální pozici České republiky?

JK: Je v pořádku, když europoslanec zpochybňuje v zahraničí mezinárodní právo?

MR: O čem mluvíte?

JK: Mezinárodní právo jasně hovoří o tom, že jestli je referendum podle ústav daných jednotek, to znamená v tomto případě Ukrajiny a Krymu provedeno, že je platné.

MR: … Krymu v roce 2014 nebyla podle mezinárodního práva, právě naopak.

JK: Já jsem byl na Krymu, já jsem mluvil s místními lidmi, na rozdíl od vás. Přijeďte se tam podívat.

MR: To jsou lidé, kteří se vyznají v mezinárodním právu?

JK: Ne, ne, ne. To jsou lidé, kteří mi řekli, jak to tam skutečně v tom roce 2014 bylo.

MR: To je jejich úhel pohledu, ale mě zajímá, že zpochybňujete českou zahraniční politiku a vyjadřujete se v rozporu s mezinárodním právem.

JK: Já ji nezpochybňuji.

MR: 27. března 2014 VS OSN přijalo rezoluci č. 68/262 s názvem Územní celistvost Ukrajiny. Rezoluci odhlasovaly všechny členské státy EU a většina zemí VS OSN. Takže vy popíráte i rozhodnutí VS OSN?

JK: VS OSN se nemýlí poprvé. V případě např. Koreje, když tam byly nasazeny jednotky…

MR: Měl jsem pocit, že KSČM, když se jí to hodí, tak se velmi ráda odvolává na OSN, např. Radu bezpečnosti, kde má ale Ruská federace právo veta.

JK: Tam mají právo veta také Spojené státy, Francie, Velké Británie a další, takže to nevytrhávejte z kontextu.

MR: Takže někdy se vám rezoluce OSN, třeba Rady bezpečnosti hodí, v případě, že VS odhlasuje něco, co se vám nelíbí, tak tvrdíte, že OSN se mýlí.

JK: Spojené státy dělají to samé. Chcete zpochybňovat to, co říkají Spojené státy, „náš velký bratr“?

MR: Teď tomu nerozumím.

JK: Jestliže se jim rezoluce Rady bezpečnosti OSN nebo Valného shromáždění nehodí, tak ji zpochybní.

MR: Když někdo dělá něco, s čím nesouhlasíte, když váš spolužák dostane pětku, tak byste argumentoval tím, že když on dostal pětku, tak já také mohu dostat pětku?

JK: Ne, pokud ji dostal nespravedlivě. Já jsem argumentoval tím, že uměl a přesto dostal pětku.

MR: Ještě jedna věc, pane europoslanče: Závěry summitu NATO schválené i českým prezidentem Milošem Zemanem v červenci tohoto roku praví, cituji: „Euroatlantické prostředí není stabilní a méně předvídatelné v důsledku nezákonné a nelegitimní anexe Krymu a pokračující destabilizace východní Ukrajiny. Agresivní akce Ruska včetně hrozby silou a použití síly k dosažení politických cílů ohrožují alianci, podrývají euroatlantickou bezpečnost a na pravidlech založený mezinárodní pořádek.“ S tím nesouhlasíte?

JK: Ano, s tím nesouhlasím.

MR: Proč to tedy český prezident Miloš Zeman podepsal?

JK: Nevím, proč to podepsal. To se musíte zeptat Miloše Zemana. Já se s ním znám, takže vím, že občas podepíše některé věci, s kterými nesouhlasí. Neznám nikoho takto vysoce postaveného, u kterého bych mohl podepsat každé slovo, které on podepsal. Ale v tomto případě se opravdu hluboce mýlí.

MR: Vy jste říkal, podle „Rosijskaja gazeta“, že členové delegace považují po referendu z roku 2014 Krym i Sevastopol za součást ruského území a je nutné rozvíjet vztahy mezi Českem, EU a Ruskou federací včetně Krymu a Sevastopolu. Konzultoval jste to třeba s někým z českého ministerstva zahraničí nebo z vedení Evropského parlamentu?

JK: S vedením Evropského parlamentu jsme v rozporu. Jsou ale další poslanci v Evropském parlamentu, kteří mají stejný názor. Protože Evropský parlament má 751 poslanců, bylo by divné, kdyby všichni měli jednotný názor, který neodpovídá mezinárodnímu právu. Musím říci, že to nejsem jenom já a není to jen pár desítek poslanců. Když se podíváte např. na současnou rakouskou vládu, na akty, které dnes podniká současná italská vláda, tak tam vidíte, že opravdu v rámci EU, není v tomto názor takový, jak jste prezentoval.

MR: Na druhou stranu ani jedna z těch zemí neuznala Krym jako součást Ruska.

JK: Nesporně. To je pravda.

MR: To že se objevují nějaké názory, neznamená, že země jako takové by s ruskou anexí souhlasily.

JK: Ano. To znamená stejnou věc, jako když vláda na svém výjezdním zasedání mimořádně zařadí, v Teplicích konkrétně, uznání Kosova, takže to Kosovo je právoplatný stát. Vždyť tam neproběhlo žádné referendum, neproběhly žádné další kroky…

MR: Srovnání Kosova s Krymem přece jen trochu pokulhává.

JK: Rozhodně. Krym to je naprosto jasná věc. Tam bylo jasné referendum, zatímco v Kosovu nic takového neproběhlo.

MR: Počkejte, ale ten vývoj byl přece úplně jiný u Kosova a u Krymu.

JK: Nesporně. Právě proto to tady říkám. Přesto, že je u Kosova naprosto nesmyslný vývoj – je to odtržení od jednotného státu srbského – tak přesto naše vláda to uznala, zatímco u Krymu je naprosto jasně vyjádřená vůle obyvatel referendem a přesto naše vláda v zákrytu za „velkým bratrem“ …

MR: Na Krymu docházelo k etnickým čistkám – vyvražďování určité skupiny obyvatel?

JK: Nikoliv. To je právě zásadní rozdíl vůči Kosovu. Zatímco v Kosovu Albánci, kteří byli loajální se srbským režimem, byli vyvražďováni, jak jste teď správně řekl, tak tady se nic takového nedělo.

MR: Jak je možné, že přiřazení Krymu k Ruské federaci je ospravedlnitelnější než odtržení Kosova?

JK: Nesporně. Odtržení Kosova je nezákonný akt i podle mezinárodních úmluv

MR: Ale trestní tribunál v Haagu dva roky po odtržení odmítl žalobu Bělehradu a rezoluce 1244, ta neplatí?

JK: Ted jsem vás chytil, protože vy neuznáváte některé rezoluce …

MR: Ale někde jsou rezoluce v rozporu. Rezoluce 1198 odsouhlasená i Ruskem konstatovala, že oddělení Kosova od Srbska předcházely ostré ozbrojené střety obou stran a mezinárodně zdokumentované zločiny srbských jednotek. Kosovo potom 9 let fungovalo pod v podstatě protektorátem OSN opět odsouhlaseným Ruskem.

JK: A v protikladu s rezolucí 1244 bylo odtrženo od Srbska, jste zapomněl dodat.

MR: Rusko v případu Kosova zdůrazňovalo požadavek územní celistvosti Srbska. Proč to neplatí v případě Krymu?

JK: Protože v případě Krymu proběhlo referendum, to je právě zásadní rozdíl, jak jste před chvilkou řekl, mezi Kosovem a Krymem. Na Krymu jednoznačně obyvatelé místa v obrovské účasti a při víc než devadesáti procentní většině jasně řekli, že nechtějí být součástí Ukrajiny. A bylo to způsobeno tím, co se vyvinulo za situaci uvnitř Ukrajiny. Přece víte, že žádná situace v mezinárodní politice se neděje sama o sobě. Pokud by nebylo Majdanu, pokud by nebylo obrovské zainvestování nesmyslného převratu na Ukrajině, pokud by nebylo novel jazykových zákonů, tak by se nic takového nestalo. Já jsem s těmi lidmi mluvil a oni říkali: „Prosím vás, když jsme viděli, co se děje, co se děje v Ukrajině, co se děje v Kyjevě, tak nám potom opravdu nezbylo než provést referendum podle naší ústavy. Na Krymu se nikdy neděly zločiny takového typu jako v Kosovu.

MR: Důvod, proč více než 100 států uznalo odtržení Kosova je i ten, že tam docházelo opravdu k etnickým čistkám …

JK: .. ze strany albánských separatistů, kteří vyhnali všechny národnosti …

MR: .. ze strany prezidenta Miloševiče.

JK: Ne, ne, ne. Tam to začalo úplně jinak. Musíte se tam přijet podívat.

MR: Takže Mezinárodní soudní tribunál v Haagu, který potvrdil legitimnost kosovské nezávislosti a ve svém verdiktu odmítl žalobu Bělehradu, že Kosovo svým odtržením narušilo jednotnost Srbska, se také mýlí?

JK: Ano. Dokonce mezinárodní tribunál byl veden, to jistě víte, jednou paní, která prohlásila teprve v momentě, kdy odstoupila, že všechno bylo jinak. Dokonce o tom napsala i knížku. Je třeba si tyto věci dávat dohromady, protože mezinárodní právo není trhací kalendář.

MR: Vy jste v krymské televizi v dubnu, pardon, to bylo teď v červenci, vyzval ke zrušení protiruských sankcí, které podle vás překáží normální spolupráci mezi státy. Proč?

JK: Já jsem zásadně proti jakýmkoli sankcím. V době největších sankcí jsem se byl podívat v Iránu. Viděl jsem, jak tam jednotlivé státy, které tyto sankce podpořily, ať už to byla Británie, Francie, Itálie, jak tam staví obrovské komplexy. Moderní rafinérie, moderní zařízení na zpracování.

MR: A když zůstaneme u protiruských sankcí?

JK: To je úplně stejné. Sankce protiruské jsou stejné jako proti-irácké, jako proti-libyjské nebo další. Vždycky ty sankce zasahují obyčejné lidi.

MR: Čili by Evropská unie neměla dělat nic?

JK: Ne, ne, ne. Měla by jasně vyjádřit svoje stanovisko, a měla by říct, že chce rozvíjet vztahy za předpokladu, že ty věci, které se jí nelíbí, se budou řešit. A v tomto případě není co řešit. Nebo řekněte mi, co chcete řešit?

MR: Pokud se EU, 28 jejích členských států shodlo na protiruských sankcích, tak je na místě pro agenturu Ria Novosti říci, že je třeba hledat možnosti, jak sankce obejít, pokud se nepodaří spolupracovat přímo? Že protiruské sankce lze obejít např. přes Bělorusko, Kazachstán nebo Arménii? Je na místě vyzývat k obcházení platných sankcí?

JK: Ano, je to na místě, protože nesmyslné sankce je třeba zrušit a když je nemůžeme zrušit, tak je třeba je obcházet. V Iránu to byl také ten případ.

MR: Je třeba porušovat zákon, pokud vám přijde nesmyslný například?

JK: Ne. Tohle to není zákon.

MR: Ale je to pravidlo nebo dohoda 28 členských zemí, která má nějaký cíl!

JK: Pravidlo a dohoda není zákon.

MR: Čili když se vám ta dohoda nelíbí a když jsme jeden z 28 členských států, který to odhlasoval a odhlasovává vždy jednou za půl roku, tak je na místě vyzývat k obcházení těchto dohod?

JK: Protože je to naprosto nesmyslné a za druhé, je to proti zájmům EU. Tyto sankce přijaté na pokyn USA …

MR: … 28 evropských států se rozhoduje na základě pokynů svých vlád.

JK: Nejsem o tom vždycky přesvědčen.
MR: Máte důkaz, že se státy EU rozhodují na pokyn USA?

JK: V některých případech ano.

MR: V kterých případech?

JK: Např. v tomto případě. Podívejte se na to, kdo ty sankce navrhl.

MR: Kdo je navrhl?

JK: USA.

MR: Ale odsouhlasilo to 28 států EU.

JK: Nesporně. Vždycky musí někdo něco odsouhlasit, když to někdo jiný navrhne.

MR: Čili když někdo něco navrhne, tak je to podle vás důkaz, že je to pokyn?

JK: Není. Ale v tomto případě to bylo naprosto jednoznačné. Dívám se na vývoj obchodu mezi Ruskou federací a USA a Ruskou federací a EU. Sankce výrazně pomohly zvýšení obratu obchodu mezi Ruskou federací a USA. To znamená, že USA tyto sankce vyprovokovaly, prosadily i v rámci EU, aby si pomohly.

MR: USA zařadily na sankční seznamy spoustu ruských občanů, kteří nesmějí cestovat do USA.

JK: Občany, kteří jsou na seznamu, tak to nic prakticky neznamená. Myslím pro hospodářství a pro normální lidi. Ale daleko důležitější je, jestliže někdo zakazuje obchodovat s některými naprosto obyčejnými artikly, např. u nás to byla výroba pastiček na myši. To je opravdu naprosto zásadní, že v rámci sankcí se nesměly vyvážet pastičky na myši, že?

MR: Je důležitější byznys a příběhy jednotlivých firem než respektování mezinárodního práva a lidských práv?

JK: Respektování mezinárodního práva a lidských práv je nade vše. Ovšem sankce, které jsou v rozporu s mezinárodním právem a v rozporu s lidskými právy jsou nesmyslné od začátku.

MR: Neřekl jste mi jediného aktéra nebo jedinou autoritu, která by tvrdila, že Krym byl anektován v rozporu s mezinárodním právem, krom oficiální propagandy Ruské federace.

JK: Krym nebyl anektován. Ještě jednou – vám to tady vysvětluji už podesáté. Musím se podívat na ústavu obou dvou jednotek. Ať už Krymské republiky, jako autonomní součásti, která nebyla zrušena ukrajinskou vládou a za druhé na ústavu Ukrajiny. To bylo provedeno podle těchto dvou ústav.

MR: Čím to je, že čeští komunisté jsou tak fascinováni Ruskem? Je Rusko pro nás vzor?

JK: Nikoliv, Rusko v některých oblastech je pro nás obrazem kapitalismu 19. století.

MR: No právě. Proč tedy pro vás jsou důležitější argumenty oficiální ruské vlády nebo Ruské federace, než třeba argumenty českého ministerstva zahraničí, EU nebo NATO?

JK: Od toho máme hlavu, abychom přemýšleli. A my se snažíme ji používat. Já osobně to dělám.

MR: Měli bychom směřovat k tomu, aby sociální stát nebo životní úroveň v ČR byla taková, jaká je v Rusku?

JK: Proč?

MR: Protože to vypadá, že vám jsou bližší zájmy Ruské federace nežli České republiky.

JK: Ne. Nám jsou bližší zájmy našich občanů a naši občané mají zájem, aby se rozvíjely tradiční hospodářské vztahy, kulturní vztahy, sportovní vztahy s Ruskou federací stejně, jako se rozvíjejí s Francií, Německem s velkou Británií nebo Spojenými státy.

MR: Vy jste se na oficiálním twiterovém účtu ruského ministerstva zahraničí na Krymu objevil na fotografii spolu s pány Skálou a Doubravou s vůdcem motorkářského klubu „Noční vlci“ Alexandrem Sergějevičem Zaldostanovem, což je člověk, který se aktivně podílel právě na anexi Krymu, otevřeně adoruje Sovětský svaz, neví, že na začátku druhé světové války Stalin a Sovětský svaz stál na straně Adolfa Hitlera a je to člověk, který byl také vyznamenán prezidentem Vladimírem Putinem. A je na sankčním seznamu EU. Proč jste se s takovým člověkem vyfotil?

JK: Protože jsou mi sympatické některé jeho myšlenky. Např. v rozporu s realitou, jak tvrdíte, že Sovětský svaz se spojil s Hitlerem. Prosím vás, přečtěte si něco o historii. Zjistíte, že nejdříve jednali s Francií, Velkou Británií, potom zjistili …

MR: … takže nevěděl o paktu Molotov – Ribentrop vám nevadí?

JK: On o tom jistě věděl.

MR: Nevěděl. Podle Rádia Svobodná Evropa, Rádia Svoboda, to video z toho existuje, o tom nevěděl.

JK: To je druhá věc, ale je škoda, že vy nevíte o těch zásadních věcech, které předcházely „Mnichovské dohodě, kdy nás naši spojenci hodili přes palubu. Zcela jednoznačně.

MR: Vám jsou sympatické názory pana Zaldostanova, člověka zařazeného na sankčním seznamu EU?

JK: Ne všechny. Ale ty jeho názory, že je třeba uctít ty, kteří padli za naši svobodu, to je mi naprosto sympatické a s tím naprosto souhlasím.

MR: A to že otevřeně adoruje Sovětský svaz, a že např. Noční vlci přijeli i do České republiky s vlajkou Doněcké lidové republiky vám přijde v pořádku?

JK: To je jejich rozhodnutí.

MR: A nemáte problém se šéfem tohoto spolku, což není spolek jen nějakých motorkářů, to je v podstatě politický spolek, nemáte problém se s ním vyfotit.

JK: Nemám s tím problém.

MR: Vy jste také na vašem facebooku, konkrétně 14. 7. (a uvedena další tři data) sdílel články serveru Sputnik. Server Sputnik je přiznaný oficiální kanál Ruské federace a ruské vlády. Podle analýzy politologů Masarykovy univerzity byl Sputnik zařazen mezi weby, které dávají prostor pro prokremelsky orientované dezinformační kampaně a aktivně pomáhají hájit politiku současného Ruska a jeho pohled na dění ve světě i u nás. Tak mě znovu zajímá, jestli se nestáváte i vy nástrojem ruské propagandy?

JK: Prosím vás, znamená to, co jste teď četl, že jenom interpretuji takovéto názory nebo i interpretují tyto názory? Každý, kdo se na mě obrátí …

MR: Takže vy s tím souhlasíte nebo proč sdílíte věci ze serveru Sputnik, který je dezinformačním proruským webem?

JK: Pokud jsem s nimi já měl interview, tak to potom sdílím.

MR: Vy jste tam sdílel i nějaké články, pokud jsem se správně díval.

JK: To byly články, kdy jsem já byl v tom zastoupen. To znamená, jestliže se na mě obrátí nějaký novinář, já nezjišťuji, jestli má hnědé vlasy, modré oči…

MR: Ale to je přece něco úplně jiného, než když některý server je oficiálně přiznanou prokremelskou propagandou a je zařazován např. podle analýzy Kremlinwatch a evropských hodnot mezi dezinformační weby?

JK: Prosím vás, evropské hodnoty, nechme porno teď stranou a podívejme se na to…

MR: Pojďme se bavit spíš o …, než o osobních invektivách.

JK: Ne, osobní invektivy tady teď předvádíte vy, ale pojďme se podívat na to, proč bych neměl dát kterémukoli novináři interview, pokud má rozumné otázky a skutečně nezkresleně informuje o tom, co jsem mu řekl.

MR: Server Sputnik nezkresleně informuje?

JK: To, co jsem jim já řekl, tak oni skutečně uvedou.

MR: Čili nemáte problém s tím, že ten server je zařazován např. politology Masarykovy university mezi dezinformační weby podporující proruské vidění světa.

JK: Nemám s tím žádný problém, stejně jako nemám problém, když přijede TF 3, která je oficiálně zařazována mezi weby, které prezentují ve světě pohled francouzské vlády, a dám jim také interview. Podobně je to s Rai Uno, když za mnou přijdou. Italská vláda samozřejmě je tam napojená, pan Berlusconi tam má svoje prstíky, ale vím, že pokud jim něco řeknu, tak to skutečně budou interpretovat tak, jak jsem to řekl, nikoliv zkresleně. Mám problém s tím, pokud by některý novinář přišel, zeptal se mě, já jsem mu odpověděl a on zkresloval moje odpovědi. Ale v tomto případě to tak není.

MR: Říká europoslanec za KSČM Jaromír Kohlíček, který byl hostem Českého rozhlasu Plus, v pořadu Interview Plus. Děkuji vám za rozhovor.

JK: Děkuju, mějte se hezky.

MR: Od mikrofonu se loučí Michal Rozsypal.“

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473