V LEPŠÍ SPOLEČNOSTI ...

Politika, hospoda, politikaření, večírky, „pátá kolona“ USA v Praze. ... Vše, co chcete vědět o Janu Hamáčkovi, možném šéfovi ČSSD. Nejen od zdrojů ČSSD:

17. 02. 2018

Současný místopředseda ČSSD a kandidát na nejvyšší stranickou funkci Jan Hamáček je stranickými kolegy často přirovnáván ke končícímu předsedovi německé SPD a bývalému předsedovi Evropského parlamentu Martinu Schulzovi. Pro nedokončené vzdělání, sklony k opilství, ale hlavně kvůli fanatickému „eurohujerství“. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček jede na mimořádný sjezd ČSSD jako favorit. Na krajských stranických konferencích získal pět nominací na předsedu ČSSD. Jeho největší momentální rival, exministr vnitra a současně „zastupující šéf ČSSD“ Milan Chovanec, který stanu „řídí“ jako místopředseda po odstoupení Bohuslava Sobotky, získal tři nominace. Ostatní kandidáti mají maximálně jedno „navržení“ z regionu. Většinou ze svého domovského kraje.

Příkladem je jihočeský exhejtman a jeden z „lánských pučistů“ Jiří Zimola, který byl napřed ze Sněmovny a poté i z kraje „vymeten“ intrikami lidí kolem expremiéra Sobotky. Dále starostka České Lípy Romana Žatecká a primátor Olomouce Antonín Staněk. Výjimku tvoří bývalý šéf Vojenského zpravodajství brigádní generál Miroslav Krejčík, kterého na předsedu navrhuje velmi početný Jihomoravský kraj. I když je to Středočech. Což je samo o sobě zajímavé, protože Středočeši mají podle usnesení své krajské konference oficiálně podporovat svého krajského předsedu Hamáčka.

Čeká se „bitva“ Hamáčka s Chovancem

Středočech a bývalý poslanec Stanislav Huml ale tvrdí, že na sjezdu se hlavní rvačka o předsednické křeslo zřejmě odehraje mezi Hamáčkem a Chovancem. Z nichž ani o jednom si přitom nic moc dobrého nemyslí. Podle Humla sice „někdo z ostatních kandidátů samozřejmě může nečekaně zazářit, třeba takový Zimola“. Zároveň však dodává, že jihočeský exhejtman má nevýhodu v tom, že byl po Sobotkou vynuceném odchodu ze Sněmovny po lánské schůzce řadu let mimo nejvyšší politická patra. „Nebyl u těch kšeftů a kšeftíků s různými dotacemi do regionů, s různými pozměňovacími návrhy pro různé zájmové skupiny, které mají zavázané mnoho stranických funkcionářů na různých úrovních,“ řekl exposlanec. Právě při tom se ale podle něj „kovají kliky přátel“, které pak politika tlačí do vyšších stranických funkcí. „Ale může klidně překvapit. Může mu také pomoci třeba prezident Miloš Zeman – uvidíme v neděli,“ konstatoval Huml.

Hasit bude ten, kdo zapaloval

I řada dalších oslovených sociálních demokratů se domnívá, že druhé kolo volby předsedy bude zřejmě mezi Chovancem a Hamáčkem. Tedy mezi dosavadními místopředsedy strany, kteří se spolu s expremiérem Sobotkou výrazně podíleli na pádu strany na jednociferný výsledek ve sněmovních volbách. Podle většiny oslovených je kandidatura ostatních méně známých tváří spíše pokusem, jak se zviditelnit. Jakási investice do budoucna, pokud by strana přežila současnou krizi. Současní členové zbylého poslaneckého klubu ČSSD se ke kandidátům vesměs odmítají veřejně vyjadřovat. Ze série vyhýbavých nebo nic podstatného neříkajících odpovědí socanských poslanců stojí za zveřejnění pouze jediná z nich: „Generál Krejčík? To je pouze hra Milana Chovance. Je nastrčený, aby rozrazil řady středočeských delegátů a ubral hlasy Hamáčkovi,“ řekl ParlamentnímListům.cz jeden z poslanců, který však trval na tom, že jeho jméno nebude zveřejněno. Dodal, že část Moravy si jej kooptovala, protože nechtějí pokračování dosavadní „sobotkovské“ linie politiky. „A Hamáček by byl pokračovatelem této linie, která se táhne až do doby Špidly, Grosse a Buzkové,“ vysvětluje poslanec. Ideově je podle něj tato linie „takové to s EU a s NATO na věčné časy – a nikdy jinak“. Moraváci podle něj vědí, že Krejčík asi nemá šanci se předsedou ve skutečnosti stát. „Oni si tu službu ale vyberou zpět protislužbou v podpoře pro některého moravského kandidáta na místopředsedu od lidí, kteří jsou za Chovancem,“ vysvětluje poslanec složité a normálním smrtelníkům těžko pochopitelné intriky uvnitř nejstarší české politické strany.

Strana je ve „sračkách“

Po poměrně zdlouhavém vysvětlování „stranických silokřivek“ přiznal, že ČSSD těmito léta se táhnoucími vyčerpávajícími vnitřními boji „zabředla do pěkných sraček“. „Stranu to zcela stravuje. Lidi to stravuje. Žádná reálná politika se už léta nedělá. Poslanci jsou místo soustředění se na legislativní práci zcela pohlceni vnitřními boji o pozice ve straně,“ konstatoval poslanec. Dodává, že všichni to však dělají proto, aby získali příště zase volitelné místo na kandidátce.

Držet hubu a krok

Další z poslanců, kterému se podařilo přežít ve Sněmovně loňské, pro ČSSD katastrofální volby, rovněž pod podmínkou anonymity, dodává, že „dělání politiky“ poslancům ve skutečnosti přímo zakázalo vedení strany. „Sobotka, když byl premiér, Chovanec jako ministr vnitra a i Hamáček jako předseda Sněmovny nikdy nechtěli, aby naši poslanci do projednávaných zákonů navrhovali něco, co pomůže lidem. Nebo aby vychytávali pomocí pozměňováků i zjevné chyby, které tam nasekali záměrně nebo z hlouposti úředníci. Oni celou dobu razili zásadu, že jako vládní poslanci máme pro vládní návrhy zvedat ruce, mačkat hlasovací čudlíky a držet hubu,“ konstatoval poslanec za ČSSD.

V minulém volebním období  podle něj byl na poslaneckém klubu mnohokrát „pořádný kravál“. „Někteří poslanci zkoušeli předkládat pozměňovací návrhy. A často to mělo věcnou logiku. Ale pak na ně z pódia řvala nejsvětější trojice,“ dokresluje atmosféru poslanec. „Nejsvětější trojicí“ bylo mezi poslanci ČSSD nazýváno trio premiér Sobotka, ministr vnitra a zastupující šéf strany Chovanec, a předseda poslaneckého klubu Roman Sklenák. Hamáček jim v tom prý dost často také dělal sekundanta. I když nebyl nikdy tak na očích. „Pódiem“ se označují vyvýšené stoly a židle, za nimiž při jednání poslaneckého klubu seděli ve vyhrazené zasedačce členové vedení ČSSD, členové vlády za stranu a vedení klubu. I tento zkušenější poslanec potvrzuje názor svého nového kolegy, že zvolení Hamáčka předsedou strany by „bylo zárukou pokračování dosavadní politiky“. „Až do hořkého úplného  konce,“ dodal. S tím, že možná právě proto má Hamáček největší šance na zvolení.

Tresty za práci

Informaci o „umravňování“ snaživých poslanců vedením strany a bývalé vlády potvrzuje i exposlanec Huml. „Když jsem byl poslanec, tak jsem taky navrhoval pozměňovací návrhy. Třeba k zákonu o provozu na pozemních komunikacích. Chtěl jsem rozbít pracovní nástroje mafií tvořených některými městskými strážníky, odtahovými službami a exekutory. Stejně jako řada dalších poslanců, kteří se pokoušeli v zákonech něco změnit, aby to bylo dobré pro obyčejné lidi, jsem však byl potrestán úplným odsunutím z kandidátky. Pro jistotu – aby mě lidé nevykroužkovali jako minule,“ řekl Huml. Většina jeho kolegů, kteří předkládali pozměňováky, byla stranickým vedením potrestána „jen“ odsunutím na nevolitelná místa.

Kdo je Jan Hamáček?

Vzhledem k tomu, že Hamáček se i při výkonu třetí nejvyšší ústavní funkce – předsedy Poslanecké sněmovny – doposud pohyboval víceméně v mediálním stínu svých známějších kolegů Sobotky, Chovance nebo Zaorálka, tak se ParlamentníListy.cz před jeho nadcházejícím pokusem o „dobytí“ nejvyšší stranické funkce pokusily zmapovat jeho dosavadní politickou kariéru. Při bližším pohledu na jeho životopis se ukazuje, že jde o pravého nástupce Bohuslava Sobotky. Čistokrevného celoživotního politického „bafuňáře“. Stejně jako bývalý premiér se ani Hamáček nikdy v životě neživil prací. Jediná jeho pracovní zkušenost mimo politiku byla brigáda ve Škodě Auto v jeho rodné Mladé Boleslavi. V době svých středoškolských a vysokoškolských studií chodil „stážovat“ do naší největší automobilky. Ovšem nikoli k výrobnímu pásu nebo do vývoje. Ale do kanceláře oddělení prodeje náhradních dílů.

Přítel příteli sociálním demokratem

Po ohlášení Hamáčkovy kandidatury na funkci předsedy ČSSD se mediální zájem o jeho osobu zvýšil. Zvýšilo se však i množství fám, které se kolem něj točí. Je docela dobře možné, že některé z nich vypouští do oběhu sami sociální demokraté z jiných stranických táborů. Ne nadarmo se v ČSSD traduje, že staré římské pořekadlo „homo homini lupus“ (člověk člověku vlkem) se v Lidovém domě praktikuje v podobě „přítel příteli sociálním demokratem“. Přičemž „přítel“ je oficiální oslovení stranického kolegy. Jako se u komunistů říká „soudruh“. Redakci ParlamentníchListů.cz byla „exkluzivně“ nabídnuta „zaručená nová informace“ o Hamáčkových studijních úspěších. Již delší dobu je veřejně známo, že současný místopředseda Poslanecké sněmovny nikdy nedokončil žádnou vysokou školu. Hamáček se tím ostatně sám ani netají a má tuto informaci uvedenu ve vlastním životopise na webových stránkách ČSSD. Nyní však mediálním prostorem obíhá informace o tom, že Hamáček byl natolik slabým studentem, že jedinou střední školou, kam se mu podařilo dostat, měla být poddůstojnická škola ve Vyškově. Tato informace se však při bližším prověřování jak na škole ve Vyškově, tak i v Armádě ČR, která má evidenci všech vojáků i studentů vojenských škol, ukázala jako nepravdivá.

Nikdy nebyl v armádě

Hamáček podle oficiálních informací Ministerstva obrany nikdy nebyl členem Armády ČR. Neabsolvoval základní vojenský výcvik ani žádnou vojenskou školu. Což je dost kuriózní u odborného mluvčího pro otázky obrany, kterým Hamáček byl v době, kdy byla ČSSD v opozici. Ale nic víc. Fámu vyvrací i Hamáčkův stranický kolega a kamarád z dětských let – dnes starosta středočeské obce Cerhenice Marek Semerád (ČSSD). „To je blbost. Na žádnou školu pro podgumy Honza nechodil. Studoval normálně gymnázium a rozhodně ne se špatnými výsledky. Dokonce se dostal na roční výměnný pobyt do Anglie, protože je dost nadaný na jazyky,“ konstatoval Semerád. Podle něj Hamáček rozhodně není nějaký hloupý člověk. Na vysokou se dostal normálně – bez protekce.

Podle oficiálního životopisu Hamáček v letech 1997 až 2001 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor překladatelství a tlumočnictví. Jeho talent pro jazyky potvrzují i poslanci, kteří s ním v letech 2006 až 2013 zasedali v zahraničním výboru Sněmovny. „Hamáček v té době dost často vedl sněmovní delegace do ciziny, protože uměl velmi dobře nejen anglicky, ale i německy a španělsky. Domluvit se dokázal i francouzsky. Na rozdíl od předsedy výboru z let 2010 až 2013 Davida Vodrážky (ODS),“ konstatuje tehdejší místopředseda výboru Robin Böhnisch (ČSSD). Jak je tedy možné, že vysokou školu nedostudoval?

Veselý život studentský

Podle Semerádova názoru za to může kombinace Hamáčkova brzkého zapojení do politiky a jeho bonvivánský přístup k životu. „Honza se už na vysoké zapojoval do různých společenských aktivit. Byl členem akademických senátů a později za studenty zasedal i v Radě vysokých škol. Celkem brzo taky vstoupil do strany a do Mladých sociálních demokratů (MSD), kde začal dělat politickou kariéru. Za MSD byl vyslán do Evropského sdružení socialistických mládežnických organizací,“ vypočítává. Na oficiálních stránkách ČSSD je k tomu uvedeno, že v mezinárodní mládežnické organizaci ECOSY vykonával v letech 2000 až 2002 funkci člena řídícího výboru. „Honza byl vždycky velmi společenský člověk. Na večírcích a u skleničky se cítí jako ryba ve vodě. Ono mu to taky hodně pomohlo při šplhání po těch mezinárodních funkcích,“ domnívá se cerhenický starosta. V těchto typech organizací si prý člověk funkci musí „vychlastat“. Což pro Hamáčka prý nikdy nebyl problém. „Kdykoli jsem mu v té době volal, když jsem něco potřeboval, tak mi říkal: Jé, ty seš v Praze, tak zajdem na pivo a tam to pořešíme...“, vykresluje Hamáčkův starý kamarád. Pro politiku a večírky pak prý Hamáčkovi už nějak nezbýval na školu čas. Studium na Filozofické fakultě mu bylo ukončeno v roce 2001.

Hurá do politiky

Hned po odchodu z vysoké školy se mu však podařilo získat obživu v politice. Byl jmenován do placené funkce tajemníka Klubu zastupitelů Středočeského kraje. V roce 2004 se přesunul do Lidového domu, kde obsadil post vedoucího zahraničně politického oddělení ČSSD. V Lidovém domě si jej všimla tehdejší nastupující hvězda – tehdy poprvé upadající sociální demokracie – místopředseda Jiří Paroubek. Když se po pádu nepopulárního premiéra Vladimíra Špidly a krátkém intermezzu premiéra Stanislava Grosse stal Paroubek premiérem a předsedou ČSSD, tak si jazykově nadaného Hamáčka přivedl i na Úřad vlády. Až do voleb v roce 2006 Hamáček působil jako poradce předsedy vlády. Jiří Paroubek byl v té době znám jako milovník zahraničních styků. Rád se potkával s předsedy jiných socialistických vlád a rád se účastnil různých mezinárodních akcí. A taky se rád fotil s různými celebritami, jako byli tehdy Tony Blair, (Labour party) nebo Gerhard Schröder (SPD). A v tom mu byl Hamáček cenným spolupracovníkem. Protože se přes své studentské a mládežnické mezinárodní konexe znal s řadou jiných mladých „podržtašků“, kteří působili na podobných funkcích v okolí předsedů vlád.

Paroubek se staral o lidi

Jiřímu Paroubkovi je přes všechny možné výhrady k jeho osobě nutné přiznat k dobru minimálně dvě věci. Jednak se mu podařilo tehdy zastavit a otočit „volný pád“ popularity ČSSD z doby premiérů Špidly a Grosse. Takže sociální demokraté se pod jeho vedením v preferencích zvedli z 10 % na 32 % a málem volby vyhráli. Tehdy ČSSD skončila jako druhá nejsilnější strana s těsným odstupem za vítěznou ODS, která získala ve volbách 35 % hlasů. A pak se Paroubek jako jeden z mála předsedů ČSSD uměl postarat o své spolupracovníky. Jeho oblíbení ministři jako David Rath nebo Vítězslav Jandák byli ústředím strany „protlačeni“ na čelná místa na kandidátkách. A to často i ne úplně v souladu s místními organizacemi. Paroubek však uměl myslet i na své blízké spolupracovníky, kteří nebyli členy vlády. Své sekretářce Gabriele Kalábkové pomohl na volitelné místo na kandidátce v Praze. A Janu Hamáčkovi zase ve středních Čechách. Díky této „forsáži“ se Hamáčkovi „svět nezhroutil“, ani když ČSSD odešla do opozice. Ve Sněmovně dokonce hned napoprvé získal post předsedy zahraničního výboru. A k tomu členství ve veřejnosti málo známém, ale z hlediska dopadů na fungování firem velmi důležitém výboru pro evropské záležitosti, který dává vládě mandát k jednání o evropských směrnicích a nařízeních. A návdavkem i funkci vedoucího delegace do Parlamentního shromáždění NATO. Život šel dál v dosavadním rytmu čtverylky: politika, hospoda, politikaření, večírky. Jen na vyšší úrovni. V Poslanecké sněmovně Hamáček v té době zpravodajoval 16 mezinárodních smluv. Nejvýznamnější z nich byl Římský statut Mezinárodního trestního soudu. Ostatní dohody – vesměs typu o zamezení dvojího zdanění, nebo vzájemné ochraně investic, veřejnost, novináře ani poslance nijak nezaujaly. Projednávány většinou byly s přítomností minimálního nutného počtu poslanců. V maximální rychlosti.

Práce?

Jako spolupředkladatel se tehdejší předseda zahraničního výboru podepsal pod 15 návrhů zákonů. Od velkých zásadních návrhů jako byl návrh ústavního zákona o celostátním referendu z dílny poslance a ústavního právníka prof. Zdeňka Jičínského (ČSSD). Ten však podepsali všichni poslanci za ČSSD a byl zamítnut tehdejší vládní většinou ODS+KDU-ČSL+Zelení. Stejně jako novela Ústavy o přímé volbě prezidenta. Podobný byl ostatně osud většiny návrhů zákonů, které Hamáček spolupodepsal. Schváleno bylo pouze 5 návrhů. Předně zákon z dílny kolem tehdejšího jihomoravského hejtmana Michala Haška, kterým byla ze státu na kraj převedena úrazová nemocnice v Brně. Vláda ji tehdy chtěla zrušit. Potom novela Jednacího řádu Poslanecké sněmovny, která byla výsledkem politických dohod mezi stranami napříč Sněmovnou. Stejně jako změna restitučního zákona. Větší samostatný počin představovala novela obchodního zákoníku o zákazu nekalé reklamy z dílny bývalého ministra pro místní rozvoj a poté ministra spravedlnosti Pavla Němce (US) – pro faktické ukončení trestního stíhání pedofilního katarského prince As-Sáního přezdívaného „Katar“.

Druhý pokus o vzdělání

V tomto volebním období se Hamáček podruhé pokusil získat vysokoškolské vzdělání. Přihlásil se na soukromou Vysokou školu mezinárodních a veřejných vztahů (VŠMVZ) na pražském Smíchově. Na této škole tehdy učila řada uznávaných kapacit z oblasti zahraničního obchodu, jako bývalá ředitelka CzechInvestu Judita Šťouračová, či v oboru mezinárodních vztahů a politologie, jako prof. Oskar Krejčí. V té době většina tehdejších poslanců očekávala, že Hamáček vzhledem k jazykové výbavě a předchozím politickým zkušenostem bude mířit k dalšímu kariérnímu posunu směrem k funkci ministra zahraničních věcí. Osud mu však podivným způsobem přehodil výhybku. V té době probíhala další etapa válek v Jugoslávii. Vzhledem k tomu, že v minulosti se Hamáček jako stranický expert na zahraniční politiku podle pokynů předsedy ČSSD Paroubka „povinně“ veřejně vymezoval proti umístění amerického vojenského radaru v Brdech, byl přizván i ke spolupráci na tvorbě návrhu zákona přezdívaného „Lex Kosovo“. 

Mafie s diplomatickým pasem

Návrh zákona byl vypracován skupinou expertů, mezi nimiž byl i Hamáčkův profesor mezinárodního práva na VŠMVZ Oskar Krejčí. Návrh vznikl v reakci na uznání nezávislosti Kosova vládou premiéra Mirka Topolánka (ODS). Od letecké války NATO proti Srbsku v roce 1999 bylo do té doby Kosovo spravováno jako protektorát OSN v rámci Srbska. V roce 2008 představitelé Kosovské osvobozenecké armády (UCK), která byla zařazena na seznamu teroristických organizací, vyhlásili nezávislost Kosova. Ačkoli to bylo v rozporu s Rezolucí rady bezpečnosti OSN č. 1444, která upravovala statut oblasti. Krátce poté Kosovo jako stát uznaly některé státy EU, jako Německo či Francie. Topolánkova vláda se k uznání přidala, ačkoli k tomu neměla žádné platné právní zmocnění. Tehdejší prezident republiky Václav Klaus (ODS), který má podle Ústavy stát zastupovat navenek, uznání Kosova odmítl podepsat. Čímž vznikla ústavní krize s mezinárodním přesahem.

Vláda uznání provedla podle tehdy již neplatné vyhlášky Federálního ministerstva zahraničních věcí ČSSR. Tedy již neexistujícího státu. Na návrh právních expertů se skupina poslanců napříč Sněmovnou pokusila problém vyřešit návrhem dvou zvláštních zákonů. O uznávání nově vzniklých států. A zákonem Lex Kosovo. V prvním návrhu měla být pravomoc uznávat nově vzniklé státy dána Parlamentu podle ústavního zmocnění, že komory Parlamentu vykonávají i další činnosti pokud tak stanoví zákon. Lex Kosovo byl navržen i s ohledem na podněty Národní protidrogové centrály Policie ČR, která upozorňovala na to, že v případě uznání státu Kosovo hrozí zvýšené riziko, že se po území ČR budou pohybovat pašeráci drog s diplomatickými pasy Kosova. UCK v té době totiž byla známa organizací kriminálního mezinárodního obchodu s drogami a s lidskými orgány.

Nečekaný NATOfil

Hamáček však připravený návrh zákona odmítl spolupodepsat s tím, že by to poškodilo vztahy ČR v rámci NATO. A dokonce se v rámci klubu ČSSD vehementně zasazoval o to, aby zákon nebyl schválen. Což se stalo, i když jej podpořila část poslanců tehdy vládní ODS. Hamáčkův nepochopitelný postup velmi rozčílil prof. Krejčího. A když mladý poslanec krátce poté přišel ke zkoušce z mezinárodního práva, tak jej opravdu důkladně vyzkoušel. A třikrát po sobě jej „načapal“ při neznalosti základních principů fungování mezinárodního práva, jako je Charta OSN či Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách. I přes intervence nadřízených mu zkoušku odmítl pro neznalost dát. Takže Hamáček ukončil neúspěšně i své druhé vysokoškolské studium. Vzápětí poté svůj zájem přeorientoval ze zahraniční politiky na obranu.

Ti, co spolu mluví

Co Hamáčka k tomuto postupu přimělo, se nikdy nikomu nepodařilo uspokojivě vysvětlit. Spekuluje se o tom, že zřejmě v rámci Meziparlamentního shromáždění NATO navázal nějaké zvláštní vztahy. Nelze však říci, že by to pro něj mělo fatální kariérní následky. Je známo, že krátce po tomto incidentu byl přizván do klubu Aspen Institutu. Jde o mezinárodní nevládní neziskovou organizaci, která byla založena v roce 1950 americkým podnikatelem Walterem Paepckem jako tzv. think-tank. Z velké části je financována příspěvky rodinných a firemních nadací největších světových miliardářů jako Carnegie Corporation, The Rockefeller Brothers Fund, či Fordovy nadace. Dnes je Aspen Institut tvořen sítí poboček v řadě zemí světa. Ve správní radě centrály sídlící ve Washingtonu DC zasedá bývalá poradkyně pro národní bezpečnost prezidenta George W. Bushe Condoleeza Rice, bývalá ministryně zahraničních věcí USA ve vládě prezidenta Billa Clintona Madeleine Albrightová, která organizovala válku proti Srbsku, či bývalý generální tajemník NATO z doby války proti Srbsku Javier Solana.

V lepší společnosti

V roce 2012 byla pobočka této organizace otevřena i v ČR. Za její otevření lobboval bývalý ministr zahraničí Karel Schvarzenberg (TOP 09). Finančně její vznik podpořil finančník Zdeněk Bakala, který privatizoval OKD. Jan Hamáček je dnes členem správní rady Aspen Institute Prague o.p.s. O tom se v minulosti například bývalý vicekancléř exprezidenta Václava Klause Petr Hájek vyjádřil jako o „páté koloně“ USA v Praze. V této organizaci lze podle jejích internetových stránek najít řadu „zajímavých osobností“ ze všech vlivných sfér veřejného života. Předsedou správní rady je Michael Žantovský – dnes ředitel Bakalovy Knihovny Václava Havla. V jejích řadách působí i Madeleine Albrightová (přezdívaná „Balkánská řeznice“), která je spolumajitelkou největšího kosovského mobilního operátora. Pak zde můžeme najít lidi, jako jsou novinář a vícenásobný šéfredaktor řady periodik Adam Černý, publicista Filip Rožánek, politolog Jiří Pehe, ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Aleš Michl, člen Hospodářského a sociálního výboru EU Petr Zahradník, šéf ČSOB Pavel Kavánek, nebo šéf Svazů průmyslu a dopravy Radek Špicar, či bývalý guvernér ČNB Pavel Kysilka. Některé z největších firem jsou zastoupeny v klubu zvlášť. Zájmy Škody Auto zastupuje Hamáčkův letitý kamarád a hlavní lobbista mladoboleslavské automobilky Michal Kadera, který měl Hamáčka do této exkluzivní společnosti údajně přivést. Najít zde můžeme i zástupce silových složek. Jako třeba bývalého náčelníka generálního štábu Armády ČR a dnes přidělence ČR ve vojenském výboru NATO generála Petra Pavla. Nebo vrchní státní zástupkyni v Praze Lenku Bradáčovou.

A pak také další politiky. Poslankyni za TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou, exposlance za KDU-ČSL Ivana Gabala, bývalého ministra životního prostřední a expředsedu Zelených Martina Bursíka. Mezi dnešní hvězdy patří europoslankyně Dita Charanzová (ANO) a současný ministr zdravotnictví Vojtěch Adam (ANO).

Jede dál i bez Paroubka

V roce 2010 ČSSD sice volby vyhrála, ale jako nejsilnější strana se opět ocitla v opozici. Vládu sestavila ODS vedená Petrem Nečasem spolu s TOP 09 Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska a s Věcmi veřejnými Víta Bárty. Jiří Paroubek vzápětí odstoupil z čela ČSSD. Vedení strany převzal tehdejší 1. místopředseda Bohuslav Sobotka, který se stal i stínovým premiérem. A Jana Hamáčka  jmenoval stínovým ministrem obrany. Hamáček, který za svoji strmou politickou kariéru hodně vděčí Jiřímu Paroubkovi, se svého bývalého patrona nijak nezastal. A naopak se o něm dost nelichotivě vyjadřoval. Ve funkci stínového mistra obrany se Hamáček pohyboval dokonale „ve stínu“. Zejména když jeho vystupování srovnáme s dalšími stínovými ministry. Jako třeba zdravotnictví, což byl v té době David Rath. Jeho kritika vedení resortu byla hodně slyšet až do jeho zatčení. A že i na resortu obrany bylo i v té době hodně co kritizovat. Třeba různé podivné nákupy armádního vybavení. Mnoho lidí proto (ne)překvapilo, že Hamáček byl vyznamenán záslužným křížem Ministerstva obrany, který mu udělil ministr obrany Martin Barták.

Z německých křížů se neposere

V roce 2012 osud Hamáčkovým životním kormidlem otočil nečekaným směrem znovu. Večer po jednání Výboru pro obranu, který řešil další budoucí používání švédských nadzvukových stíhaček Gripen v českém letectvu, Hamáček s dalšími poslanci vášnivě a nahlas diskutoval v restauraci nazývané „Dolní sněmovna“. Jde o nejstarší hospodu v prostorách hlavní budovy Poslanecké sněmovny, v podzemí pod jednacím sálem. Řada bývalých i současných poslanců nezávisle na sobě potvrzuje, že v „dolní“ Hamáček svůj pracovní den často začíná i končí. Ten večer se „rozkurážen“ několika panáky pustil do svérázného politického vystoupení ve věci obrany. Na celou hospodu řval, že „je mu to jedno, jestli pronájem Gripenů nebude prodloužen. Že jako budoucí ministr klidně podepíše, aby naše nebe střežily Eurofightery německé Bundesluftwafe“. Před řadou poslanců a dokonce i několika novináři vykřikoval, že se „z toho neposere“. „Akorát že neví, co těm černým křížům na bocích řeknou pamětníci 2. světové války.“ Měl velké štěstí, že už bylo hodně pozdě po uzávěrce novin, takže incident nebyl pořádně „rozmáznut“. Na Hamáčka však „podal hlášení“ Sobotkovi pozdější předseda poslaneckého klubu ČSSD Sklenák.

Vykopnutí nahoru

A Sobotka tím prý byl velmi zděšen. Místo potrestání však byl Hamáček kupodivu povýšen. Lidově řečeno z funkce stínového ministra obrany byl odsunut metodou „vykopnutí nahoru“. V té době se totiž rozpadla strana Věci veřejné. O funkci místopředsedkyně Sněmovny tak přišla přítelkyně šéfa strany Víta Bárty Kateřina Klasnová. Vláda se na chvíli ještě udržela, protože ji podržela skupina „odpadlíků“ z VV kolem Karoliny Peake. Vzniklou krizi šéfové stran vyřešili zvýšením počtu místopředsedů. Nového místopředsedu Sněmovny získala ODS pro Jiřího Pospíšila (dnes předseda TOP 09). Další křeslo získala podle dohod ČSSD. A Sobotka pro mnohé překvapivě navrhl do funkce Hamáčka. Ačkoli nepatřil nikdy ke znalcům jednacího řádu. Což se pak několikrát projevilo při řízeních schůze ve složitých okamžicích, kdy je problémy třeba řešit se znalostí procedur. Kromě starých sněmovních matadorů si toho však nikdo nevšiml. Vzniklé legislativní průšvihy byly napravovány v Senátu.

V roce 2013 však už vláda padla. V důsledku tzv. „policejně-prokurátorského puče“, při němž policejní těžkooděnci v kuklách a se samopaly obsadili Úřad vlády. Následovala demise premiéra Petra Nečase (ODS). Poté čerstvě v přímé volbě zvolený prezident Miloš Zeman jmenoval úřednickou vládu premiéra Jiřího Rusnoka, která nezískala důvěru Sněmovny. A krátce nato se Sněmovna rozpustila. A byly předčasné volby.

Dosavadní vrchol

Po nich na podzim 2013 Hamáčka čekal dosavadní vrchol jeho kariéry. ČSSD volby vyhrála. I když s nejhorším „vítězným“ výsledkem. Následovala známá schůzka tehdejších stranických rebelů ČSSD – hejtmanů a poslanců Michala Haška, Jeronýma Tejce a Milana Chovance s prezidentem republiky na zámku v Lánech. Schůzku „vyzradil“ Chovanec médiím. A tak začala být označována lidmi kolem Sobotky jako tzv. „Lánský puč“. Termín údajně pochází z úst pozdějšího ministra bez portfeje Jiřího Dienstbiera, který se skupinou Mladých sociálních demokratů organizoval demonstrace proti „Zemanovu puči“ před Pražským hradem. Sobotku hned zpočátku veřejně podpořil i Hamáček, který ze „svých“ stranických buněk dodal na akce několik lidí. Za odměnu byl Hamáček na návrh Sobotky a po dohodě s ostatními stranami zvolen předsedou Poslanecké sněmovny. Tedy třetím nejvyšším ústavním činitelem. Sobotka se stal předsedou vlády.

Suchý dekret a „pslanec Ko-ko-Kolovrtík“?

Hned zkraje svého úřadování v čele Sněmovny Hamáček všechny poslance překvapil tzv. „suchým dekretem“. Tehdejší místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Jermanová (ANO) veřejně usilovala o projednání návrhu usnesení o zákazu podávání alkoholu ve Sněmovně. Podle řady poslanců by její návrh neměl šanci na schválení. Neměl totiž podporu ani v rámci ANO. Hamáček však jejímu návrhu předešel tím, že svým příkazem zakázal sněmovnímu personálu v restauracích nalévání alkoholu v době jednání pléna Sněmovny. Rozhodnutí vzbudilo kritiku jako čiré pokrytectví. Do té doby poslanci během jednání mohli pít a za více než dvacet let demokratické Sněmovny bylo pouze pár opileckých incidentů. „Dokud to nebylo zakázané, tak si poslanec dal k obědu pivo, ale naprostá většina se neopíjela. Když ale Hamáček zakázal pivo k obědu, tak řada poslanců začala pít v kancelářích. A tvrdý alkohol, protože pivo se špatně skladuje,“ přibližuje výsledky „suchého dekretu“ exposlanec Huml. Počet více podnapilých vystoupení na plénu pak prudce vzrostl. Korunu absurdity si pak nasadil sám Hamáček, který jednání Sněmovny řídil tak opilý, že měl problémy vyslovovat jména poslanců. Televizní záznam jeho „výkonu“ pak bavil národ ještě na Silvestra. A dodnes je dostupný na youtube.

Tak zase v „dolní“

V nynějším volebním období byl novým předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO) suchý dekret zrušen. Hamáček se stal opět místopředsedou Poslanecké sněmovny. A podle řady poslanců často začíná pracovní den „v dolní“ u sklenice piva. A končí jej v některé z dalších sněmovních restaurací.

Od prosince, kdy ohlásil kandidaturu do čela ČSSD, je ve sněmovních hospodách vidět méně. Což ostatně ve sněmovním areálu jako celku. Stejně jako jeho hlavní rival objíždí stranické buňky a slibuje funkce v Babišově vládě a na ministerstvech. „A taky dotace do obcí. A dotace z eurofondů,“ sdělil ParlamentnímListům.cz pod zárukou anonymity jeden z delegátů sjezdu. Kdyby se podle něj sliby obou kandidátů sečetly, tak by na jejich splnění nestačily ani tři státní rozpočty.

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473