ZE ZASTUPITELSTVA LIBERECKÉHO KRAJE 30. 1. 2018

Informace z 1. jednání zastupitelstva Libereckého kraje v roce 2018

Jednání se konalo v úterý 30. 1. 2018.

Mimořádný byl začátek jednání. Zastupitel Jan Farský, který byl v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny PČR zvolen poslancem, rezignoval na post krajského zastupitele a na jeho místo postoupil Mgr. Josef Horynka, starosta Hrádku nad Nisou. Následně nový krajský zastupitel složil slib.

Hejtman poté pozdravil delegaci ze spřátelené Vinnycké oblasti na Ukrajině, jejíž členové byli v sále. Vedoucí delegace pan Olejnik poté vystoupil a pozdravil zastupitele Libereckého kraje. V úvodu vystoupení se omluvil, že bude mluvit rusky, protože překladatelka neovládá ukrajinštinu. Kromě pozdravu se zmínil o reformách státní správy a jiných, které směrem k lidem, u nich probíhají. Jeho ruština byla velmi dobrá a srozumitelná. Když se hejtman poté dotázal, zda chce někdo překlad, ze 42 přítomných (3 zastupitelé byli omluveni) se přihlásili 4. Bylo jim vyhověno.

Z programu jsme přivítali např. vyhlášení programu podpory jednotek požární ochrany. Dozvěděli jsme se také, že v kraji jsou (jen?) dva fungující spolky Českého červeného kříže (Jablonec n. N., Liberec).

Protože se Bc. Stefanová svou prací osvědčila v předchozích letech, byla zvolena na další období přísedící krajského soudu, když se pro nemoc nemohla osobně účastnit jednání, tedy v nepřítomnosti.

Diskuze se rozvinula u bodu „podnikatelský inkubátor“, a to hlavně k úrovni odměny ředitele zařízení. Zastupitel Mackovík se dožadoval srovnání s odměnami ředitelů příspěvkových organizací. Byl upozorněn na to, že zařízení tohoto typu je zcela jiná kategorie – v prostředí, které nelze s příspěvkovými organizacemi srovnávat, což se týká i odměn managementu.

Byl schválen plán rozvoje sportu v Libereckém kraji na roky 2018 – 2020. Sporty jsou zde rozděleny do tří skupin. Diskuze byla, jestli roztřídění je správné a neměly by být některé sporty přeřazeny. V tom směru padly i nějaké pozměňovací návrhy, ale neprošly. Prošel ale návrh, aby se jednou za rok stav zhodnotil a případně se program aktualizoval.

Nás potěšilo schválení navýšení závazku předfinancování a spolufinancování SUPŠS v Kamenickém Šenově. Je to zařízení významné a zcela výjimečné v rámci nejen kraje, ale celé republiky, jak správně zdůvodňoval předkladatel pan Tulpa.

Diskuzi k námi očekávanému bodu – řešení dopravní obslužnosti Libereckého kraje předznamenal zastupitel Mackovík když zaujal ostře kritický postoj k písemné informaci (bere se jen na vědomí) „Rozhodnutí předsedy ÚOHS…“. Na to reagoval hejtman Půta, že by se měl lépe seznámit s materiály, resp. nepoužívat účelově jen to, co se mu právě hodí. Pokud mohu použít své povědomí, musím dát hejtmanovi za pravdu. Bod, který měl původně následovat a týkal s právě postoje ÚOHS a řešení dopravní obslužnosti Libereckého kraje, byl přesunut až na konec jednání. Řekl bych, že to nebylo právě to nejlepší rozhodnutí a v závěru se ukázalo, že bylo dost riskantní.

Tento bod měl název: „Založení vnitřního dopravce Libereckého kraje formou obchodní korporace“. K tomuto, dle mého názoru správnému rozhodnutí se dospělo, protože řešení formou většinového akciového vstupu do některého vybraného dopravce se neskutečně vleklo. Díky stížnostem a rozvleklému přístupu Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, které vracely řešení opět na začátek, a jehož pozitivním výsledkem byly asi jen výdělky právníků zastupujících sporné strany, protože k ničemu jinému to stále nevedlo.

Proto byla nastolena otázka vytvoření vlastní společnosti, která bude mít zajištění dopravy ve svých rukou (kraj jediným vlastníkem). Něco podobného, jako nedávno vytvořený vlastní dopravce v Ústeckém kraji. Vzniklá diskuze byla vedena spíše snahami ozřejmit postup a získat povědomí záruk jeho úspěšnosti. Z toho se asi vymykal jen pan Mackovík, jehož vystupování, účelově podložená vybranými vyjádřeními, vyznívala proti záměru. Mimoděk jsem si vzpomněl na slib krajského zastupitele, který skládal pan Horynka na počátku jednání. Myslím, že tam je něco o tom, že „zastupitel bude pracovat pro Liberecký kraj a jeho obyvatele“. Možná by si to měl pan Mackovík znovu přečíst, když už na třetí pokus „nezdrhnul“ a zůstal zastupitelem.

Zastupitelé záměr – jít cestou vlastní společnosti – schválili 30 hlasy, 5 se zdrželo a 1 nehlasoval. Protože jsem neznal znění návrhu usnesení, domníval jsem se, že tímto hlasováním byla schválena zakládací listina, jmenován jednatel, atd. Jak se dále ukázalo, nebylo tomu tak. Následně bylo přistoupeno nejdříve k volbě tří členů dozorčí rady. Návrhy byly čtyři. Volba byla tajná s tím, že zvolený musí mít více než 50 %. Tomu vyhověli jen dva navržení a tak zbylí dva museli absolvovat ještě jedno kolo. Organizačně neskutečně rozvleklý způsob voleb – podle mě i malé schopnosti volební komise – prodloužily jednání o více než hodinu a důsledkem bylo téměř ohrožení úspěšného uzavření bodu. Počet zastupitelů se totiž postupně snižoval a v závěru nebylo jisté, zda se vůbec najde z „pozůstalých“ 23 hlasů potřebných pro schválení zakládací listiny a dalších náležitostí. Při rozcouranosti zbylých účastníků se muselo nakonec hlasování opakovat, protože počet přítomných v sále neodpovídal počtu elektronicky přihlášených. Nakonec to přece jen klaplo: 23 hlasů PRO!

Tentokrát mi opravdu nevadilo, že jsem nebyl fyzicky přítomen.

(Zpracováno z on-line přenosu z Liberce), 30. 1. 2018, Miroslav Starý

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473