K ROČNÍMU "VYÚČTOVÁNÍ" ČT

Konec roku je na dosah, tak ještě maličký přídavek do bilance ČT:

Česká televize neoprávněně zasáhla do volební kampaně, čímž mohla porušit zákon o volbách do Parlamentu ČR

Specifická analýza (11060)

Česká televize v rámci volební kampaně pro volby do Poslanecké sněmovny (říjen 2017) výrazně zvýhodnila deset politických subjektů1, přičemž kandidovalo celkem 31 politických stran nebo hnutí. Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů obsahuje paragraf 16 s názvem „Volební kampaň“, v němž je následující odstavec:

„Pro volby do Poslanecké sněmovny mají v době začínající 16 dnů a končící 48 hodin před zahájením voleb kandidující politické strany, politická hnutí a koalice, jejichž kandidátní listina byla zaregistrována, vyhrazeno v Českém rozhlase celkem 14 hodin a v České televizi celkem 14 hodin v rámci jejich vysílacích okruhů bezplatně poskytnutého vysílacího času, který se rozdělí kandidujícím politickým stranám, politickým hnutím a koalicím rovným dílem. Termíny vysílacích časů se určí losem. Odpovědnost za obsah těchto pořadů mají politické strany, politická hnutí a koalice.“ (§ 16 odst. 8)

Výše uvedené ustanovení zákona bylo splněno tím, že se v České televizi od 4. do 18. října 2017 vymezil prostor, v rámci něhož byly na programu ČT1 a ČT2 vysílány šoty jednotlivých kandidujících subjektů. Vymezený prostor neboli pořad nesl vždy název „Vyhrazeno pro pořady politických stran, politických hnutí a koalicí kandidujících ve volbách do Poslanecké sněmovny 2017“. Celkový vysílací čas dosáhl v tomto případě 16 hodin a 40 minut. 

Česká televize dále poskytla všem zástupcům kandidujících politických subjektů rovnoměrně rozdělený čas v pořadu „Události, komentáře“ (pro každý subjekt zhruba 12 minut), avšak tím spravedlivé rozdělení vysílacího času končí. Pro další vysílací čas a pořady v rámci volební kampaně si pracovníci ČT sami určili kritérium, podle něhož zvýhodnili deset politických subjektů. Pro deset vybraných politických subjektů tak bylo v následujícím nerovnoměrném rozdělení vyčleněno 30 vysílacích hodin. Naproti tomu zbylých 19 subjektů, jejichž zástupci přijali pozvání do ČT (zástupci dvou subjektů se v ČT neobjevili), mělo k dispozici pouze 3 hodiny a 30 minut vysílacího času.

Navíc bylo oněch 30 „bonusových“ hodin zařazeno do hlavního vysílacího času (za hlavní vysílací čas je u televize považována doba od 18:00 do 23:00 hodin). Všech deset politických subjektů tak pravidelně (opakovaně) vystupovalo na obrazovkách ČT, a to od 15. září do 19. října 2017 vždy v pondělí, středu a pátek kromě poslední relace, jež byla místo středy vysílána ve čtvrtek, tedy den před volbami, aby se stala přitažlivějším a vlivnějším dílem.

Déle než měsíc mohli čeští voliči při zapnutí programu ČT24 ve večerních hodinách sledovat řečnění zástupců z deseti zvýhodněných politických subjektů. Vyčleněné hodiny byly rozděleny do 15 vysílacích relací vždy po dvou hodinách. Všechny relace tvořily seriálový pořad pojmenovaný „Předvolební debata“ s doplněním konkrétní oblasti, o níž se v příslušné relaci debatovalo. Výjimkou byl poslední díl, který se jmenoval „Superdebata: Poslední slovo“ a byl vysílán v předvečer voleb do Poslanecké sněmovny. 

Zástupci zbylých subjektů se museli spokojit s pořadem „Politické spektrum“, jenž byl vysílán pouze v sobotu v odpoledních hodinách (vždy po zprávách po 14. hodině). Celkem byly odvysílány pouhé čtyři díly „Politického spektra“ věnované představení politických subjektů prostřednictvím jejich zástupců. Každý díl trval necelou jednu hodinu. Vždy, až na jeden díl, to byly díly s pěti hosty (jeden díl byl se čtyřmi hosty vzhledem k počtu přijatých pozvání), což znamená, že zástupci ze zbylých 19 politických subjektů v nich nemohli vystupovat opakovaně, ale vždy jen jednou. Poslední díl „Politického spektra“ věnovaný politickým subjektům skončil dnem 7. října 2017, čímž se na celých 14 dnů před volbami omezila této skupině politických subjektů možnost vystupovat v televizi a působit na voliče. Na rozdíl od nich mohli zástupci zvýhodněných deseti stran a hnutí vystupovat v ČT až do předvečera sněmovních voleb. 

Moderátor Jakub Železný objasnil zvýhodnění vybraných politických subjektů v úvodu prvního dílu „Předvolební debaty“ (15. září 2017) následujícím způsobem:  

„Pojďme si ve stručnosti vysvětlit, proč vlastně 14 debat a proč vlastně deset politických subjektů. Nejsilnější strany, které se nominovaly do debaty na základě volebního potenciálu dle TNS Kantar a Medianu jsou tady, respektive jejich zástupci. Česká televize ten volební potenciál zveřejňovala v nedělních událostech a je pochopitelně také k nahlédnutí na našem webu, tedy na stránkách www.ct24.cz.“

Moderátor Vladimír Kučera to samé v pořadu „Politické spektrum“ (16. září 2017), kam byli pozváni první zástupci zbylých kandidujících subjektů, vysvětlil takto:

„Česká televize představí všechny strany a všechna hnutí, které v letošních volbách kandidují do sněmovny. Kritériem rozdělení je průzkum veřejného mínění, průzkum takzvaného volebního potenciálu. Ten průzkum proběhl na začátku září a ti, kteří dosáhli na prvních deset míst v tomto průzkumu, se zúčastní tematických debat večer na ČT24. Další od 11. místa přivítáme zde v Politickém spektru sestupně podle volebních čísel.“

Česká televize jako veřejnoprávní televize měla přirozenou a morální povinnost rozdělit všechen vysílací čas věnovaný volební kampani rovnoměrně mezi všechny kandidující politické strany a hnutí. V opačném případě se jedná o narušování rovnoměrné volební soutěže a neoprávněné ovlivňování voleb. Rozdělení vysílacího času rovným dílem se nekonalo, a to bez ohledu na to, zda se jednalo o stanovených 14 hodin, anebo o rozšířený počet vyčleněných hodin. Zásahem České televize měl každý z deseti zvýhodněných politických subjektů k dispozici 3 hodiny (pokud nepočítáme vstupy moderátora). Zbylých 19 subjektů pak mohlo využít jen po 11 minutách vysílacího času, a to ještě mimo hlavní vysílací čas. Takovýto přístup veřejnoprávní televize není v pořádku. 

Česká televize si sama stanovila kritérium pro zvýhodnění několika subjektů. Jenže veřejnoprávní Česká televize nemá právo stanovovat žádné kritérium pro volební kampaň na svých obrazovkách, nýbrž bezpodmínečně dodržovat rovnoměrný přístup ke všem kandidujícím. Jediným kritériem pro Českou televizi je zákon. Navíc výzkum veřejného mínění je jen orientační prostředek pro náhled na pravděpodobný vývoj situace, ale nikoli prostředek, ze kterého by měla vycházet nějaká pravidla či kritéria.

V demokratické společnosti, o kterou se politici neustále opírají, není možné zvýhodňovat část politických subjektů, a to ještě ve více oblastech jako zvýhodnění v množství poskytnutého vysílacího času, zvýhodnění v zařazení do hlavního vysílacího času a zvýhodnění v možnosti působit na voliče až do konce posledního dne před dnem voleb. V případě poslední výhody, kdy ještě 16 hodin před otevřením volebních místností promlouvali zástupci deseti upřednostněných subjektů z obrazovky České televize k voličům, postrádá jaksi smysl ustanovení zákona (§ 16 odst. 8), v němž se píše o ukončení vyhrazeného vysílacího času 48 hodin před zahájením voleb.

Pokud by si oněch deset politických subjektů tyto výhody platilo jako výdaje na svou volební kampaň, byla by to jiná situace (vyjma podmínky o ukončení vyhrazeného času 48 hodin před zahájením voleb). Avšak potom by to musely vykázat v souladu se zákonem. Ale jak by své příjmy vykazovala veřejnoprávní Česká televize?

Zajímavý je odstavec 4 paragrafu 16, podle něhož může starosta pro účely volební kampaně vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů pod podmínkou, že její využívání bude odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran a koalic. Pokud by ale postupoval jako Česká televize, tak by přece mohl vyčlenit více plochy pro vybrané politické subjekty, čímž by však na druhou stranu porušil zákon. Proč ale nikdo neřeší za porušení zákona Českou televizi, která ve svém vysílání poskytla speciální prostor (propagaci a reklamu navíc) pro vyvolené politické strany a hnutí?

Česká televize tímto přístupem poškodila větší část kandidujících subjektů. Záměrem mohlo být zabránit tomu, aby se do Poslanecké sněmovny dostaly nežádoucí politické subjekty, které v parlamentu ještě nepůsobily. To by ale mělo být předmětem šetření Rady ČT a Poslanecké sněmovny, která členy Rady ČT volí a odvolává. Ale nic se neděje. A proč taky, když se zvýhodnění týkalo politických stran, které byly v době volební kampaně v Poslanecké sněmovně. Česká televize tak mohla jenom plnit zadání státních institucí.

Související zpravodajský produkt:

Produkt 13029 Česká televize a její tristní a účelová anketa pro volební lídry aneb Jak se (ne)má ptát veřejnoprávní televize


1 K deseti zvýhodněným subjektům patřily ČSSD, ANO 2011, KDU-ČSL, ODS, TOP 09, KSČM, SPD, Piráti, STAN a Zelení.

Zpravodajský produkt 11060

Specifická analýza

© 2017 Agentura EXANPRO

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473