OHLÉDNUTÍ ZA MINULÝMI ČTYŘMI LÉTY

OHLÉDNUTÍ VEŘEJNOSTI ZA KONČÍCÍM ZASTUPITELSTVEM

Až na vzácné výjimky jsem byl pravidelným zástupcem veřejnosti a účastníkem jednání zastupitelstev města Mimoně za poslední čtyřleté volební období.

Než se za ním ohlédneme, měli bychom si říci, jací lidé by asi v zastupitelstvu měli být, i naopak, které bychom mohli lehce postrádat. Ideálně by měl být zastupitel týmový hráč. Schopný se s ostatními domluvit a také jim naslouchat, spolupracovat. Mělo by to být o nahrávkách a tahu za společným cílem, ne o faulech a vlastních gólech. To bohužel v našem zastupitelstvu chybí stále víc. Škoda, že není nějaký paragraf na to, aby bylo možno lidi, kteří zastupitelskou činnost zřetelně kazí ze zastupitelstva vyhnat. Bohužel už nějaký čas to probíhá tak, že zastupitelstvo se po volbách rozdělí. Větší část, pokud se dá nějaká dohromady (modleme se, aby pánbůh i tentokrát co nejlépe dal) se o cosi snaží, zbytek jim ale nepomáhá, napadá je, hází jim klacky pod nohy a hledá, jak kohokoli nachytat „na švestkách“ a následně ho znectít, že by pes od něj kůrku nevzal. Spolupráce nula, šarvátky a rvačky, o kterých si někteří zabedněnci možná myslí, že je to nějaký politický boj. Spíš ale myslím, že projev mozkové nedostatečnosti neboli blbosti! Doplácí na to město a všichni jeho občané, protože se všichni musí chovat velmi opatrně, aby mu kolega „na číhané“ hned nepodrazil nohy nebo neprovedl něco horšího.

Kdysi jsem zaslechl pana Šťastného, který se minule dostal do zastupitelstva z posledního místa kandidátky, protože je člověkem slušným, obecně váženým, vzdělaným, „že už ho do zastupitelstva nikdo nedostane“. Poté, co tam zažil se nelze divit. Nenašel jsem nyní na kandidátce pana Slavíka. Po různých a hrůzných inscenacích kolem ZUŠ, které, jak se obávám, stále nějak trvají, se mu také nevidím. Snad se i bojím, že by klidně mohla slovutná „Snítilova“ ZUŠ v Mimoni skončit.

Podívejme se na další, kteří tam byli poslední 4 roky, mnozí i déle. Pan Baloun je nepochybně člověkem, který pro město poctivě odpracoval a vykonal velmi mnoho. Chápu jeho rozhodnutí, že už dále nechce, a proto je také na posledním místě své tradiční kandidátky. Při poctivém přístupu je taková práce totiž velká dřina a každý se časem opotřebuje a unaví.

Václav Konopiský je v mých očích dobrým a rozumným zastupitelem, který hájí zejména zájmy sportovců. Je prostě dobře, že tam někdo je, kdo sportu rozumí a snaží se pro rozvoj sportu dělat, co se dá. To dnes není vůbec lehké. Myslím, že svou náklonnost ke sportu a sportovcům uchoval v sobě i pan Jirutka, se kterým jsme kdysi zkoušeli křísit v Mimoni lehkou atletiku.

Pan Chýle se ukázal jako člověk, jehož město a jeho vývoj zajímá. Myslím, že k tomu má dostatek znalostí a zkušeností. Podobně bych viděl pana Zubka, který má navíc tu výhodu, že je mladší.

Františka Kaisera považuji za svého přítele z dob poměrně dávných, kdy ještě dávno nebyl starostou ani zastupitelem, a kdy nás pojily zejména kulturní, ale i jiné zájmy. Je mi dost líto, jakým nenávistným výpadům musel často odolávat. To, co musel vydržet, nejen v minulém období, byl velký výkon, hodný úcty. Je stále stejný, na nikoho se nevytahuje. Jeho snahy a úsilí jsou nepochybně upřímně míněné.

Všechny výše uvedené a jmenované zastupitele považuji za lidi schopné domluvy, spolupráce, vzájemné a klidné výměny názorů.

Pan Ráček je člověkem poněkud zvláštním. Neuvádím prvně, že není příliš přístupný argumentům, jestliže se rozcházejí s jeho názorem. To bohužel znamená, že není schopen svůj názor upravit nebo korigovat. Výsledkem jsou zbytečně opakované a zdlouhavé diskuze. Při hlasování často zachovává své původní stanovisko, i když je toho názoru třeba jen on sám proti všem. Jistě není bez zájmu o naše město. Svým způsobem to dokazuje častými interpelacemi, kde v počtu s ním může soupeřit asi jen paní Krousová. Stejně jako pan Ráček není týmovým hráčem, není jím ani paní Krousová. Oba jsou sólisté. Paní Krousová si to komplikuje ještě tím, že kandiduje za nejhorší možnou stranu, která je k dispozici a dokonce je její členkou. Být členem strany, které vévodí pan Kalousek a kandidovat za ni je důvod k zamyšlení. V krajním případě bychom se mohli obávat o duševní zdraví. Může ale být, že dotyčnému je jedno za jaké zlosyny kandiduje, jen když kandiduje, i když tento příměr se k paní Krousové asi nehodí. Se sólistou panem Ráčkem má sólistka paní Krousová to společné, že hájí své postoje a stanoviska i ve chvíli, kdy je zřejmým, že jsou chybná. To jistě není dobře a zastupitelské práci to neprospívá, ale právě naopak. A to jsou potom zdroje často zbytečných střetů a „vášní“.

A zbývají kandidáti strany – nestrany ANO 2011. Kdo čte náš měsíčník, ví, že jsme se souhlasem autora publikovali na téma ANO 2011 diplomovou práci jednoho ze zakládajících členů ANO, který maje vlastní názory nemohl ve straně, kde názory určuje jeden člověk – Babiš – skončit jinak než špatně. Autor vydal i další tematicky navazující diplomovou práci vyššího stupně. Tu už ovšem musel z důvodů jistých obav vydat v blízkém zahraničí – na Slovensku, přesněji na universitě v Bratislavě. Je celkem nepochopitelné, jak může strana - spíše nesourodý chaotický slepenec, bez programu vůbec existovat. Nicméně tomu tak zatím je, voliči, nemající koho volit ji volí, i když si myslíme v souladu s autorem obou zmíněných prací, že dlouho to nepotrvá. Ale zatím se toho ale mohou chytat lidé s ambicemi, kteří se jinde nechytají, neuplatní a někde se dosud mohou i prosadit.

O paní Raškové jsem se už vyjádřil. Přes mou velkou snahu mi zůstaly její duševní pochody zcela utajeny a nepochopil jsem snad ani jediný. Tím netvrdím, že je to vinou paní Raškové. Třeba jsem já ten nedůvtipný a nechápavý, u koho je chyba. O paní Raškové bych nemohl tvrdit, že je týmová hráčka, ale také ani, že je sólistka. Podle mě jen statistka do počtu.

Zbývá snad už jen pan Král. Ten prokázal velmi jasně, že není týmovým hráčem, není schopen spolupráce a naopak společnou práci ničí. To je zcela zjevné. Pan Král byl členem rady města. Z rady odešel. Pan Král byl členem komise, která měla prošetřit stížnost notorické stěžovatelky a její kamarádky. Z této komise také odešel. Jestli komise dál bude něco dělat a šetřit, je „ve hvězdách“. Vychází mi z toho celkem zřejmě, že není schopen pracovat ve skupině, i když cíl skupiny by měl být jasný a společný. Kromě toho nám to dokazuje průběžně snad na každém jednání zastupitelstva. Nechci se zde zabývat všemi kritikami, nebo napadáními, kterými zaplnil stránku Zpravodaje, ani nechci řešit, co z toho a zda bylo oprávněné. Jde mi v první řadě o přístup – způsob vystupování. Bezohledný, arogantní, autoritativní, který nepřipouští jiný názor. Napadlo mě, zda nejde o profesní deformaci, kterou ten člověk přenáší do zastupitelstva. Při jeho vystoupeních má člověk často pocit, že slyší veřejného vyšetřovatele a žalobce v jedné osobě, a zastupitelům nezbývá, než sedět zkroušeně na lavici obžalovaných a očekávat verdikt o výši trestu. Nejsem odborník. Možná jako vyšetřovatel trestné a podobné činnosti může k obviněným takto přistupovat, ale k zastupitelům, se kterými by se měl snažit domluvit a spolupracovat?

Vystupování pana Krále je skutečně velmi zvláštní. Vysype určitou „navážku zločinů a nepravostí“ a řekne: „Ale to je jedno!“ A vytáhne další fůrku hnoje. Chtěl bych k tomu podotknout: „Nic není jedno!“ Je třeba si uvědomit, že každé slovo, které vypustíme z úst je jako výstřel, který už nelze vrátit. (To policista jistě ví.) Zejména veřejně vyřčené slovo snímané místní televizí. To neplatí jen na pana Krále, ale na všechny zastupitele, hlavně ty budoucí. Než něco vyřknete, přemýšlejte a važte slova!

My - voliči volíme své zástupce, dáváme jim své hlasy a svou důvěru proto, aby rozhodovali a mysleli ke společnému prospěchu našeho města a jeho obyvatel. Ne k tomu, aby se napadali, hádali, prali, házeli na sebe špínu, ale aby spolu mluvili, přemýšleli, hledali cesty, poslouchali se, poslouchali také nás – občany našeho města. Myslím, že u nás v Mimoni nažijeme špatně. Každý jistě řekne, že by to mohlo být lepší. To může jistě být! Vždycky! Ale rozhodně tomu prospěje, když bude společná dobrá vůle bez zbytečných hádek osočování a napadání, v klidu a s úsměvem na rtech.

V Mimoni 3. 10. 2018, Miroslav Starý

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473