KDYŽ SE DVA PEROU A ...

KDYŽ SE DVA PEROU A TŘETÍ JSOU ZA BLBCE …

Jedna z historicky vzniklých moudrostí říká: Když se dva perou, třetí se směje.

Nedávná situace na jevišti politického panoptika v ČR mě inspirovala k obměně: Když se dva perou, třetí jsou za blbce. Množné číslo je správně. Těch třetích je totiž hodně. Tak se na to podívejme …

Kdo se tady pral? Sobotka a Babiš! To v té zcela nedávné době vědělo už i každé malé dítě, protože nic jiného kolem sebe skoro neslyšelo.

Prožil jsem 8 dní (15. – 23. 5. 2017) plánovaného odpočinku mimo internet a jinou elektroniku, v oáze klidu, kde lišky a dnes i vlci dávají dobou noc. Za ten čas se ale naprosto nic nezměnilo. Televize nám dále ve zpravodajství předváděla záběry, ze kterých by si i nezaujatý myslel, že jsou z prostředí nějakého ústavu mentálně postižených spoluobčanů. Hlavní postavou byl přihlouple se usmívající Sobotka a kolem něho lidé, kteří předstírali, že chápou důvody premiérova veselí a pro jistotu se usmívají stejně hloupě. Vizi probíhajícího souboje – zápasu, který televize a podobní nazývají krizí – se snaží právě tato sdělovadla vnucovat občanům už jen svými titulky o počátku nebo konci vládní krize s vnucovanou otázkou „kdo zvítězil a kdo byl poražen?“.

K fyzickému souboji nedošlo (to je možná škoda – pustil bych oba do ringu, jako v pohádce Šíleně smutná princezna a byla by aspoň sranda!). Bojuje se o to, které strany zastánci převáží ve veřejném vědomí. Jací jsou bojovníci?

Na jedné straně Sobotka. Člověk, který se asi snaží vylepšit letitou taktiku ČSSD. Předáci této historické strany jsou zdatní ve slibování, ale jsou velmi nespolehlivými, protože svá stanoviska často mění. Motivem jejich jednání je osobní prospěch předáků. Tak musí pomlouvat a napadat konkurence, aby si s ní po volbách a sečtení výsledků padli do náručí, protože nejdůležitější je přerozdělit si koryta. Pan Sobotka se asi snaží tuto letitou praxi vylepšit tím, že zvýšil rychlost změn názorů a stanovisek. Přišel se svými poradci zřejmě na taktiku, že je třeba měnit svá stanoviska tak rychle, aby okolní lidé to nestíhali zaznamenávat anebo, aby si už nepamatovali, co bylo to poslední, i když už možná také neplatné. Pan Sobotka je záhadně dosud premiérem, přestože by mohl být klidně na seznamu hledaných zločinců, když se podílel na kauze OKD, kde stát přišel o řadu miliard. To je ovšem pro média nevhodné téma. Redaktoři jsou za peníze hluší, a to tak, že velmi, jestliže kauza OKD, tj. okradení státu za podílnictví premiéra zazněla i ve sněmovním sále z úst poslankyně.

Babišův profil média naopak nevylepšují. Lidem, kteří o médiích, zejména o náplni televizního vysílání rozhodují, se hodí kauza Babiš k očerňování prezidenta Zemana. Je notoricky známo a zjevné, že „kavárenská“ skupina ovládající hlavně televizi, k očernění našeho prezidenta využije kdeco, i kdyby to byly sebevětší blbosti.

A tak se pro vyvážení na obranu Babiše strhla na sociálních sítích záplava mailů, z nichž částečně je autorem sám Babiš nebo jeho spolupracovníci, obsahující chválu a vynášení zásluh ministra financí.

Je to právě tak špatně, jako kladné televizní nátěry premiéra. Vztahovat jakékoliv zásluhy na jednu osobu je vždycky špatně. Chápat se to dá možná jen v situacích, kdy nějaká osoba se stala symbolem, jako např. Stalin ve Velké vlastenecké válce proti německému fašismu. Pokud se týká ekonomiky a financí, za klady nebo zápory může dost málo jako osoba ministr, ať už jím je supergauner Kalousek (dnes kamarád se Sobotkou) nebo Babiš. Ministerstvo je tým odborných pracovníků (snad) a v konečné fázi rozhoduje vesměs vláda, nikolivěk ministr sám.

Jiná věc je, jaký je skutečně stav naší ekonomiky a financí, tedy spíše dluhů. Je potřeba si uvědomit, že to, co se nám předkládá jako ekonomická nebo finanční situace je pouze sestava čísel, vymyšlená, ničím nepodložená a skutečný stav ekonomiky reálně neodrážející. Už vícekrát jsme na těchto stránkách poukazovali na to, že měna je stanovena jen papírově s meziměnově neodpovídající vymyšlenou soustavou kursů, aniž by byla něčím podložena, jako kdysi třeba zlatem nebo jinou hodnotou. Také HDP – jediný sledovaný „ekonomický“ ukazatel, od kterého se vše odvíjí, neodráží stav ekonomiky. Každý malý podnikatel nebo živnostník vám řekne, že pro něj není nejdůležitější celkový objem výroby, ale zisk nebo ztráta, které mu tato výroba přinese.

Informace o růstu naší ekonomiky, zpevňování nebo uvolňování měny mě spíše pobaví a napadá mě otázka, co se asi proboha dnes učí na ekonomických školách, když ekonomika není ekonomikou? A také naštve, protože se na číselných a papírových podvodech veřejnosti velmi slušně živí mnoho lidí.

Objem mé vlastní peněženky se ale nezvětšuje, spíše naopak, finanční rezervy se tenčí a ceny rostou. To jsou ekonomické ukazatele, kterým rozumí každá hospodyňka, jen vlády se jimi neřídí.

Jó, když se dva perou a všichni na to zírají, přeposílají si maily jako o život, někteří fandí jednomu, jiní druhému, když jeden je za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet, to je přesně to, co potřebujeme.

Chtělo by to zásadní změny. Jenže to byste, vážení občané nesměli volit ty budižkničemy, kteří nám už tak dlouho vládnou a nejvýše se přemístí do jiné partaje nebo vymění nějakého kamaráda.

To byste museli přestat být těmi „třetími“, co jsou tady za blbce!

V Mimoni 29. 5. 2017. M. Starý

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473