NALÉHAVOST ŘEŠENÍ DOPRAVY V MIMONI

K ŘEŠENÍ DOPRAVY V MIMONI

Město Mimoň je na křižovatce dopravních komunikací z různých směrů. Od Děčína a České Lípy. Od Liberce, Českého Dubu a Stráže pod Ralskem. Od Mnichova Hradiště a Ralska. Od Doks. Tam i zpět. Řeklo by se: výhodná poloha pro obchod a podnikání. Město leží v údolí řeky Ploučnice na soutoku s Panenským potokem. Vedení komunikací ovlivnily historicky tvar údolí, omezení vodním tokem a výsledkem je, že všechny spojené komunikace procházejí přímo středem města. Bohužel stupidní dopravní politika, která se odklonila od dopravy po husté železniční síti směrem ke kamionové dopravě, která nadměrně zatěžuje prostředí exhalacemi, ničí komunikace a nejen ty.

Hlupák by mohl říci, že jsou tak aspoň vytvořeny pracovní příležitosti (řidiči a opraváři silnic). Normální člověk by měl ale vědět, že je lépe tvořit nové hodnoty než neustále opravovat a nestíhat opravovat staré (pro rozsah škod a nedostatek financí – do toho může přijít zas nějaká povodeň, že?).

Bohužel kamionová doprava neustále stoupá a zřejmě ještě bude, pokud nám budou vládnout neumětelové, pro které jsou na prvním místě prachy a nic jiného je nezajímá.

Z pohledu Mimoně by se mohlo stát, že by kamionové trasy byly zcela vedeny mimo toto město, přes Doksy, Osečnou, Ralsko. Město Mimoň, které je už dost dlouho obtížně průjezdné, by se stalo nezajímavým a chátrajícím místem, kde by se nikomu nelíbilo.

Aby se tak nestalo, je třeba naléhavě řešit dopravní situaci v Mimoni. Snahy jsou, výsledky jsou stále velmi nepatrné. V této době se k problematice vedou besedy s občany, kteří jsou seznamováni s možnostmi řešení, jejich výhodami a nevýhodami. Běží informace zástupců města a pracovníků Městského úřadu v místní televizi MITEL. Vraťme se ale o mnoho, tak asi 20 let zpět.

Na počátku byl záměr velkého obchvatu, kterým by byla odvedena těžká doprava zcela mimo město. To by bylo jistě hlavně pro historické centrum města nejlepším řešením

Hovořilo se o nutnosti získání příslušných pozemků, podúrovňové vedení v blízkosti hřebčína a chovu koní a jiných souvislostech. Konečnou byly finance. Kde je vzít? Jestliže dnes pan místostarosta mluví o 400 milionech, měl by dodat, že to byly náklady pouze na jednu větev spojující příjezdy od Mnichova Hradiště, Doks a České Lípy. S druhou větví propojující příjezd od Liberce a České Lípy by to bylo mnohem víc. Zbývá dodat, že předmětné komunikace nejsou ani dálnice ani komunikace I. třídy a tedy spadají do hospodaření kraje. V té době měl Liberecký kraj na dopravu pro celý kraj asi 700 milionů na celé čtyřleté volební období. V této fázi vývoje problému bylo nutno odejít od obchvatu, jako záležitosti i do budoucna nereálné a hledat jiné řešení a to rychle. Bohužel v zastupitelstvu byli lidé, jejichž myšlení neovlivňuje reálný momentální nebo budoucí vývoj a obrazně řečeno myslí, jako v době kamenné, přestože jsme se posunuli už daleko jinam. Lidé, kteří se nadále drželi nereálné myšlenky velkého obchvatu, Možná bychom zkamenělinu toho druhu našli i dnes. Myšlení např. pana Ráčka a jeho názory neovlivňuje vývoj, změny podmínek ani výhledy, ať jsou sebezřejmější.

V jisté době padla možnost odklonit dopravu z centra a vést ji po břehu řeky. Byl jsem u toho a řešení se mi nelíbilo. Doprava by byla vedena po břehu, kde je park. Řekl jsem tehdy a už to bude slušná řádka let, proč ničit část parku, a proč nevést dopravu po břehu blíže centra, břehu, který je téměř pustý a nezastavěný. Tato myšlenka se potom v čase několikrát objevila. K řešení jsme se ovšem neposunuli. Dnes se beseduje o několika variantách, přičemž variantu nákladově do úrovně asi 100 milionů by hradil kraj. Úspěchem je, že se z krajských peněz vybudovaly tři kruhové objezdy, které zapadají koncepčně do řešení průtahu po břehu. Ty dopravu v městě poněkud zlepšily, stejně tak pohyb a bezpečnost chodců. Zůstal ovšem ten nejpalčivější problém – odstranit těžkou dopravu z centra. To už mělo být, pokud nechceme výhledově centrum města zplanýrovat, jako se to stalo s historickou zástavbou Husovy ulice na přelomu 70. a 80. let, což je doba, kdy jsem ještě ani nevěděl, kde se Mimoň nachází, natož, že zde budeme pracovat a žít. A žijeme už 33 let.

Vedle argumentů bych připomenul, že v důsledku regulace Ploučnice po velké povodni v roce 1981 došlo k poklesu podzemních vod a ke změně kvality podloží. Jedním z následků byly např. popraskané stěny domu s podloubím na náměstí, který byl opravován (střecha, vrata) a uvažovalo se zde např. o obřadní síni a dalším využití. Jak víme, přes nějaké záchranné návrhy, byl dům – historická památka nakonec demolován a je to škoda. Praskliny se objevily i v některých dalších domech v Mírové ulici. Jak to může ovlivnit stále rostoucí těžká doprava a otřesy, které působí, snad ani netřeba říkat.

Stále přibývající (i výhledově) těžká doprava musí být co nejrychleji z centra města odstraněna.

To je ten hlavní problém. Jiné dohledné a reálné řešení asi neexistuje. I možnost tunelu jsme svého času nadhodili v několika variantách, ale spíš žertem a rychle jsme od toho odešli. Řešení nákladné a jen částečné.

Bohužel jsem se ze zdravotních důvodů nemohl účastnit besed s občany. Mé současné informace jsou jen internetové, místně televizní. Tu a tam ústní při setkáních s představiteli města.

Z variant jsem nepochopil zobousměrnění nejkritičtější Mírové ulice, která se často ucpe i při jednosměrném provozu. To bych viděl jako opravdový nesmysl. Podle mého názoru je třeba, aby historické centrum se stalo spíše klidovou zónou, připravenou přívětivě přijímat turisty a návštěvníky města, s obchůdky, službami, restauračním provozem a dalšími prvky spíše klidového a odpočinkového druhu.

Tomuto cíli a představě výrazně prospívá i možnost propojení příjezdových komunikací od České Lípy a od Liberce od kruhového objezdu „U Jelena“ na sídliště Pod Ralskem. Sídliště se stane výrazně přístupnějším co do dojezdových vzdáleností a časů pro vozidla integrovaného záchranného systému, ale také výrazně prospěje obyvatelům největšího sídliště vyjíždějícím a přijíždějícím, kteří dosud museli komplikovaně projíždět téměř celým městem po úzké komunikaci s jasně rizikovými místy.

Co to znamená z pohledu spotřeby pohonných hmot a hodnot výfukových zplodin snad každý řidič ví. Samozřejmě jde i o úspory času. Sice malé, ale v dnešní uspěchané době, … Znamenalo by to nejen odklon těžké dopravy, ale podstatné části veškeré automobilové, případně motorkářské dopravy.

Podle mého soudu: Kruhové objezdy jsou udělány tak, aby bylo možno z nich pokračovat komunikací na sídliště Pod Ralskem a k pobřežní přeložce nebo jak se průtah bude nazývat (U Jelena) a další napojení přeložky – průtahu na kruhový objezd u kina.

Samozřejmě je třeba zvolit takové řešení a provedení, aby co nejméně rušila, zapadla do okolní architektury a ladila s ní. Jsou jistě možné prvky jako protihlukové stěny a jiné - nejsem odborník - ale odborníci si s tím jistě dobře poradí.

Bylo by asi dobře, kdyby se diskuse dnešního druhu po čase zopakovaly, vyhodnotil stav a umožnilo se občanům k dalším postupům, možnostem, korekcím se vyjádřit a vznášet připomínky.

Čekám, že v tom nebude žádný problém.

Přečetl jsem si dosavadní sumáře výhod a nevýhod. Přiznám se, že ne vždy jsem dobře rozuměl. Jeden příklad: Zvýšení hluku a exhalací na břehu řeky. Taková nějak nevýhoda to přibližně byla.

Mám tomu rozumět, že než na volném otevřeném břehu řeky je lépe ty samé exhalace, hluk a já přidám dříve zmíněné otřesy produkovat v uzavřeném centru města, kde žijí, bydlí i pracují naši spoluobčané?

V každém případě je třeba rozhodnout co nejdříve. Odstranění těžké dopravy z centra města je prostě priorita. Už to mělo dávno být!

V Mimoni 16. 3. 2015, Miroslav Starý

ILUSTRAČNÍ OBRÁZKY (namátkou vybrané), které a další můžete najít na www.mestomimon.cz:

D2

Mapka jedné z navrhovaných variant.

D6

Výjezd z „kruháče“ U Jelena (stav dnes a podle jednoho z návrhů).

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473