ČTENÍ PRO ČECHY, MORAVANY I SLOVÁKY

„BENEŠOVY“ DEKRETY

(Z www.svobodny-vysilac.cz, 21. 6. 2019):

Dekrety, to je hlavní poselství tohoto vysílání. Soud v Hradci Králové poprvé v historii prolomil „Benešovy“ dekrety. Vdova po vojáku wehrmachtu ve službách nacistické rozvědky bude v ČR restituovat majetek ve výši 3 miliardy Kč. V tomto výčtu se nacházejí pozemky, budovy, lesy silnice, úseky železničních tratí, hospodářské statky, kde dnes hospodaří soukromí podnikatelé, vodní toky a dokonce i celý zámek s kompletním mobiliářem, který je národní kulturní památkou. Sudetoněmecký landsmanšaft triumfuje a označuje tento rozsudek za precedens pro další žaloby. Stavidla se otevřela. Další na řadě je rod Lichtensteinů. Lichtensteinové totiž podali žaloby k 26 českým soudům. Chtějí majetek zabavený podle „Benešových“ dekretů. Na Českou republiku se řítí hordy potomků esesáků, kteří se nám budou vysmívat, protože už nejsou svědkové, kteří by potvrdili jejich příslušnost k Hitlerově 3. Říši. Začneme otázkami.

Existují přece archivy, které dokazují příslušnost k orgánům nacistické třetí říše, viz Karel Walderode? Druhá otázka: Jak se k tomuto prolomení „dekretů“ postavily české politické strany?

Třetí otázka: Tento rozsudek je konečný nebo se lze proti němu odvolat k vyšší soudní instanci? Začněme s archivy. V archivech jsou záznamy na všechny možné osoby, ale najednou tam nejsou záznamy na bývalé wehrmachťáky nebo už se neberou v potaz a spoléhá se na to, zda existují nějací svědkové a o archivy se nikdo nezajímá. Jak je to možné?

VK: To je hlavně problém polistopadového režimu v ČR. Má to souvislosti, o kterých si musíme něco říct. V roce 1945, když došlo k osvobození Prahy Sovětskou armádou, sovětští vojáci zkonfiskovali a zrekvírovali všechny zůstávající dokumenty nacistických německých úřadoven. V Pecskově paláci v Praze mělo sídlo gestapo, takže tam byli jako první a to co tam zůstalo nezničeno, Sovětská armáda zajistila, stejně tak všechny dosud nezničené dokumentace německé tajné služby, mohli bychom říci kontrarozvědky v nacistickém pojetí. Tyto dokumenty byly odvezeny do Sovětského svazu. Tyto dokumenty na vyžádání bylo možné získat a je to stále ještě možné, z ruských nebo bývalých sovětských zdrojů, z ruských archivů. Německá vláda tak učinila v několika případech v kauzách bývalých esesáků, hlavně těch, kteří se objevovali v procesech v souvislosti s tzv. konečným řešením.

Německá vláda požádala o předání některých takových dokumentů zbavených na konci 2. světové války. Spolupráce s ruskými archivy funguje a může fungovat, pakliže je politický zájem o získávání takových dokumentů. Problém je v tom, že po roce 1989 platí generální zákaz na získávání jakýchkoli informací o esesácích z ruských zdrojů. Není politický zájem. Proč a z jakých důvodů?

Praha je protektorátem – protektorátním centrem řízení po roce 1989. Vidíte zde procesy přetahování se o tzv. systémy řízení mezi globalisty a neocony. Když se podíváte, jakým způsobem rozhodují soudy v jednotlivých kauzách, zjišťujete, že tyto soudy plní něčí objednávku. Je to objednávka německé státní moci, sudetoněmecká objednávka je to jen z pohledu laiků, ale z vnitřního pohledu je to objednávka těch sil, které usilovali o ukotvení vládnoucí role tzv. 3. Říše. Dnes jsou to jejich potomci, resp. jejich vnuci, kteří se snaží dokončit realizaci nedokončeného projektu 3. Říše, ale v novém kabátu, novém systému, tzv. Nové Evropy. Můžete říkat také 4. Říše, protože projekt Evropské unie je jiným pokračováním války, která byla ukončena v roce 1945. Je to pokračování jinými prostředky. Ne válečnými, ale mocensky silově politickými v rámci celé Evropy. A ten proces probíhá. Jedinou překážkou tohoto procesu byly dvě mocnosti, které zvítězily ve druhé světové válce. Spojené státy na jedné straně a Stalinův Sovětský svaz jako druhá velmoc. Další spojenecké země vůbec nepočítejte do vítězů. Byla by chyba považovat Velkou Británii neb Francii za vítěze. Ti nemají s vítězstvím vůbec nic společného. Pokud by nevstoupili USA do války, tak by Británie dnes už neexistovala. Kdyby SSSR nevstoupil do války, tak by válka dopadla úplně jinak. Bipolární rozdělení světa pod 2. světové válce bylo mezi USA a SSSR. Tyto dvě velmoci představovaly největší překážku původním architektům 3. Říše, kteří se snaží o revitalizaci projektu onoho souručenství, o kterém bychom mohli hovořit, že bylo realizováno z pozice představ tzv. elit. A když se podíváte na některé výroky dnešních izraelských představitelů, kteří velebí Adolfa Hitlera (nedávno jsme o tom přinesli video od dvou rabínů, kteří vyučují na vojenské akademii v Izraeli a chválí na svých přednáškách Hitlera). Jediné, co je mu možné vyčítat je (podle jejich slov), že Adolf Hitler stál ve 2. světové válce na špatné straně, že nebyl na straně Židů. A to vám napovídá, co je plánem 4. Říše. Dokončení toho, co započal Adolf Hitler. Proto všichni potomci 3. Říše jsou v čele Evropské unie – všech unijních struktur. Děti a dnes už vnuci bývalých esesáků. Mocenské nastaveni ve střední Evropě je udělané tak, že na jedné straně tzv. „globalčiki“ působí proti americké armádě, to znamená proti USA, zhoršováním vztahů s USA a na straně druhé jsou jakoby tolerovány procesy proti Rusku, atd. To znamená, že se snaží vytlačit USA z Evropy na jedné straně a vytlačit Rusko z Evropy na druhé straně. To také znamená izolace obou vítězných mocností po 2. světové válce. Můžeme o nich dnes hovořit jako o bývalých velmocích, protože obě mocnosti už do značné míry procesy neřídí. Světové centrální řízení se přesouvá někam jinam, do Číny. (To by bylo ale na jinou diskusi.)

Problém s rozsudky, které se objevují v České republice, je v tom, že vedou k jediné věci. Neříkejme, že ke zrušení „Benešových“ dekretů, ale jde o abolici dekretů. Abolice je opuštění. Oni vědí, že je nemohou deklaratorně zrušit, protože by to vyvolalo negativní emoce u Čechů. Takže „Benešovy“ dekrety se zatím rušit nebudou, ale to neznamená, že nelze provést proces abolice. Opuštění účinnosti těchto dekretů. A co přijde potom? Jestliže už dekrety nejsou uplatňovány při výkonu práva, tak po nějakém čase dojde i k samotnému zrušení dekretů, protože lidé už budou zvyklí, že dekrety stejně nemají účinnost – byla provedena abolice – a tak je jedno, jestli budou, a za nějakých pár let mohou být zrušeny. Bude to fungovat tak, jak to funguje a jak to fungovalo u hradeckého soudu, kdy došlo k pošlapání a k historickému prolomení „Benešových“ dekretů. Soud při jednání a to ještě ten předchozí – soud v Semilech – řekl, a tam zaznělo ze strany soudce historie a informace o Karlu Walderode, že ho nepřesvědčily k tomu, aby soud rozhodl v neprospěch dědičky po Walderodem, která podala žalobu. To znamená, že soudce má natolik volný způsob výkladu historie, že může provádět abolici „Benešových“ dekretů. V dekretech je jasně uvedeno, že odsun se týkal tří skupin lidí. Týkal se občanů německé národnosti, maďarské národnosti a ve třetí instanci se týkal všech zrádců bez ohledu na národnost a státní občanství, kteří se zdržují na území tehdejšího Československa. Dnešní výklad českých soudů je vlastně granátem hozeným do systému „Benešových“ dekretů. Jestliže dnes obyčejní soudci, mimochodem velmi mladí, nezkušení, mohou říci, že oni neuznávají „Benešovy“ dekrety, že argumenty o tom, že Walderode byl členem sudetoněmecké strany Konráda Henleina, což je doloženo, že sloužil téměř dva roky ve wehrmachtu a v rámci wehrmachtu byl přidělen k nacistické tajné službě, k centrále v Praze, takový soudce se dopouští nejen z našeho pohledu vlastizrady.

(Dle našeho názoru je škoda, že v dnešní zvrácené „korektní“ demokracii v ČR, už nemohli být po vynesení rozsudku odvedeni soudci rovnou „ke zdi“, protože trest za vlastizradu býval dříve jediný. V dnešní „vyspělé“ společnosti jsou za vlastizradu ještě dobře placeni – pozn. RSP)

Narušuje a likviduje jeden ze základních pilířů české státnosti. „Benešovy“ dekrety jsou základním pilířem české ústavy, přestože z nějakých důvodů, o kterých můžeme spekulovat, nebyly přímo explicitně zaneseny v průběhu roku 1992, během přípravy, do české ústavy. Na začátku ústavy je psáno, že veškerá moc v České republice náleží lidu. To je taková gumová definice. Mělo by být napsáno, že náleží občanu České republiky. Lid může být jakýkoli, včetně cizinců, kteří nemají občanství, včetně „sudeťáků“, kteří nemají občanství, včetně bezprizorních „náplav“. Ti všichni mají práva zaručená „Rychetského“ ústavou z roku 1993. Ústava je úmyslně napsaná tak, aby byla plná nedokonalostí, až je to zarážející. Při tvorbě ústavy byly mnohé spory o slovíčka, aby byla ohebná a dala se vysvětlovat různě a samozřejmě byl tu i odpor proti „Benešovým“ dekretům. Oni nechtěli, aby byly součástí ústavy z jasných důvodů – aby v budoucnu mohla proběhnout abolice a následně jejich zneplatnění. Dnešní šéf ODS Fiala se setkával se zástupci sudetoněmeckého landsmanšaftu i se zástupci hnutí Panevropa, Ottou von Habsburkem už od počátku 90. let. Mladí politici, u kterých se předpokládalo, že se časem dostanou k procesům řízení, byli připravováni, zpracovávání s myšlenkou nejdříve spolupráce s tzv. sudetoněmeckými spolky, následně k tomu, aby byly zpochybněny „Benešovy“ dekrety, pak provedena abolice a konečně deklaratorně dekrety zrušeny. O to se snaží neustále. Dělají to chytře. Nedělají to z pozic svých tzv. krajanů. To by nefungovalo, to by byl zásah zvenčí a český národ je v povědomí stále ještě velice odolný. Jenže když proces rušení a likvidace začnou provádět soudci v ČR, tak je to rozvrat národa. Soudci jsou nezávislí, nikdo je nemůže kontrolovat. To je tak úmyslně udělané v ústavě – oddělení výkonné, zákonodárné moci a justiční, aby byla prý zajištěna nezávislost soudců. Ve skutečnosti, aby nikdo nemohl zasahovat do procesů globalizace, která už byla naplánována. Kdyby soudci byli odvolatelní, byli kontrolovatelní, nemohli by vynášet takové protinárodní a vlastizrádné rozsudky. V dnešní době se proti tomu nikdo nemůže postavit. Nemůže protestovat, protože oni jsou nezávislí. Nikdo nemůže zasahovat do jejich rozhodování. A v určité chvíli dojdete k poznání, že pro záchranu národa není jiné řešení, než jsou určité procesy, které třeba prováděl Josef Stalin, poté co se dostal k moci. Když zjistil, že v Rusku po smrti Lenina všechny ruské soudy nemohou být reformovány, protože ve všech jsou nasazeni soudci, kteří působí proti zájmům SSSR, proti zájmům tzv. sovětů a ve prospěch Trockistů. Stalin viděl, že ať dělá jakoukoli politiku, tak tito soudci mu budou jeho rozhodnutí rušit. Něco vám to připomíná? Kde, v jaké zemi dochází k procesům, že zvolenému lídrovi – prezidentovi – najednou federální soudy ruší jeho dekrety. On chce zlepšit americké řízení, chce zlepšit ochranu proti migrantům, chce postavit zeď, … a soudy mu to pořád ruší a ruší. Jsou to USA, Donald Trump a jejich federální soudy. Tomu samému čelil Josef Stalin. Nedokázal by řešit systém sovětů, aniž by se vypořádal nejdříve se soudci. Nechal je popravit a postřílet, tehdy několik stovek soudců. A teprve potom se začaly provádět změny.

Revoluce – oni říkají, že revoluce požírá své děti, protože tyto procesy nastartují válku mezi několika skupinami osob. Osoby, které se dostanou k moci a řízení zjistí, že jsou obklopeny mnoha infiltráty i ve svých vlastních řadách. Revoluce požírá své děti? Není to tak, že by revoluce měla špatné myšlenky a základy, ale je to proto, že ta revoluce je od počátku infiltrována. Jako v SSSR, jako v USA, jako v ČR, všechny alternativní strany, také v Německu alternativní strany, od počátku jsou infiltrovány. I kdyby proběhla nějaká revoluce, třeba krvavá, jako na Majdanu v Kyjevě nebo sametová, kabátová, jako v ČSSR v roce 1989, je to jedno, protože lidé tam jsou pořád stejní. To znamená, že část lidí má nějaké nápady – myšlenky pro zlepšení společnosti (to jsou ti lidé s těmi klíči na náměstí – to jsou ti idealisté) a potom jsou tam různí ti „Budulínkové“, bývalí kádři „prognosťáku“, podniků zahraničního obchodu, StB, prominenti bývalého režimu, kteří se na té revoluci „udělají“. A dostanou se zase k systému moci a řízení. A „sudeťáci“ to dělají úplně stejně. Oni si nacházejí své lidi. Ne na ulici, ale v neziskovém sektoru, v politických stranách, dokonce i na úřadu vlády, ve vládních a koaličních partajích, tam si dělají zázemí. Výsledkem je potom, že se dočkáte, že 30 let po sametové revoluci vám soudy ignorují nebo neuznávají dokumenty, na jejichž základě došlo po skončení 2. světové války k obnovení hranic a státnosti Československa. Kdyby nebyly „Benešovy“ dekrety, nebylo by Československo. Nebylo by obnoveno, nebylo by v současných hranicích. To znamená, že „Benešovy“ dekrety měly být zakotveny v každé ústavě po roce 1945. Měla tam být i uvedena jejich nedotknutelnost, mělo to být hned v první preambuli. Ale oni to tam dát nechtěli z nějakých důvodů. Sami můžete odhadnout, proč. Výsledkem „gumové“ ústavy je to, že 30 let po tzv. sametové revoluci soudy začínají vracet majetky dnešním dědicům, vdovám po bývalých esesácích, po bývalých vojácích wehrmachtu, nacistické tajné sužby a po bývalých členech sudetoněmecké partaje Konráda Henleina. A soudce řekne, že ho to nepřesvědčilo k tomu, aby byl zamítnut požadavek na vydání restitučního majetku vdově po Karlu Walderode. Proces je tak nastaven. Ústava to umožňuje, soudci mohou vykládat bývalé dekrety a zákony jak chtějí, nemusí na ně brát vůbec žádný ohled. Řeknou, že je to neoslovuje, že je to nepřesvědčilo a tím, je to dané a potvrzené. To znamená, že rozsudek krajského soudu v Hradci Králové tak rozhodl a je už pravomocný, nelze se proti němu odvolat. Je možné podat pouze dovolání k Nejvyššímu soudu, ale takové dovolání nemá odkladný účinek na vykonavatelnost tohoto rozsudku. Takže je vymalováno, je hotovo. Majetky budou vydány.

A jak už bylo zmíněno, Lichtensteinové jsou další v pořadí a to je velmi velký rod s obrovskými majetky, s nimiž se Walderode vůbec nemohou srovnávat. Walderode byla „udička“ vhozená, jestli to projde - precedens. A prošlo. A bude to použito jako precedens, aby Lichsteinové mohli říct: Váš soud v Hradci králové už jednou takto rozhodl. Salámová metoda, kolečko po kolečku. A štangle salámu ubývá a ubývá.

Kdyby soud v Hradci Králové takto rozhodl v roce 1990, asi víte, co by se stalo. Okamžitě by byly demonstrace Občanského Fóra na náměstí, byly by tlaky na odvolání soudců, jako vlastizrada, všichni by o tom hovořili. A podívejte se. Uběhlo 30 let a co se děje? Žádná z politických partají se ke skandálnímu rozhodnutí hradeckého soudu vůbec nevyjádřila, s výjimkou pana Miroslava Grebeníčka z KSČM. Sledoval jsem, jaká bude reakce SPD. Naprosto nic. Žádné stanovisko ke skandálnímu rozhodnutí, žádná výzva k odvolání soudců, k zavedení disciplinárního řízení a zrušení rozsudku. Nic. Ticho po pěšině. Já jsem čekal, že si SPD na tom ohřeje polívčičku a vylepší si renomé u vlastenců. Ale nic. Znásilněním české dívky migrantem se zabývá mnohokrát a kolem dokola. Neříkám, že to není důležité, ale není to tak důležité, jako prolomení dekretů prezidenta Beneše. Partaj, která se definuje, jako pro-národní k tomu musí zaujmout to nejostřejší nejradikálnější stanovisko. Tady se hraje o samotné národní ukotvení a po roce 1945. „Benešovy“ dekrety jsou hlavním rámcem společenského a hraničního ukotvení bývalého Československa po 2. světové válce. Tyto dekrety nastavují majetkové, pozemkové a společenské struktury, na kterých je stavěno, a na které je systémově odkazováno od roku 1945. To znamená podniky, továrny, fabriky, silnice, komunikace, rybníky, řeky, vodní zdroje, vodojemy, lesy, statky. Tohle všechno někde v pohraničí patřilo dříve německému národu, německému obyvatelstvu. A když se jenom podíváte na mapu „Sudet“, tak sakra, lidi, občané, začněte něco dělat konečně v České republice! Klepněte tyto lidi přes ruce. Pokud nám toto dělají, stavějí se do pozic zrádců. Vy můžete přijít o své pozemky, majetky, podniky, statky, továrny. Netýká se to jen obyčejných českých lidí, kteří ryjí těmi svými ústy v zemi a pracují za čtvrtinové mzdy ve srovnání s Německem. To se týká i podnikatelů, velkých firem, provozovatelů všeho možného, vodních zdrojů, všech těch rybníků v jižních Čechách, atd. Ti všichni by měli být okamžitě v alarmu, protože tam, kde momentálně podnikají, to dříve patřilo německému národu. A jestliže čeští soudci zpochybňují „Benešovy“ dekrety a vracejí majetky bývalým členům sudetoněmecké strany Konráda Henleina, tak je konec, je vymalováno. Je to počátek konce České republiky. Dokonce je tím vyslán i precedens směrem na Slovensko a vytváření bezpečnostního rizika i pro slovenské občany. Protože „Benešovy“ dekrety se týkaly i Maďarů. Takže, co to dělají české soudy? Rozhodují tak, jako po smrti Lenina v Sovětském svazu. Rozhodují proti zájmům sovětů. Koná se proti zájmům lidu, když to převedeme do dnešní doby v ČR. Jenže dnes tu není žádný vůdce, žádný Stalin, který by ty soudce odstranil. Chápete? Protože dnes už to není politicky korektní. Dnes nemůžete soudce zavřít do gulagu nebo jim dát provaz za to, že vyvedli majetky do cizích bank. Jako

třeba známý případ Trockistického soudce Kulikovského, který vyvedl majetek, tuším v roce 1925 do francouzské společnosti a ožebračil přes 3000 zaměstnanců v továrně na okraji Moskvy. Tak toho nechal Stalin popravit. Dnes už to není politicky korektní. Dnes už se „Budulínkové“ neupalují za to, že udělají nějakou sviňárnu proti vlastnímu národu. Dnes v rámci politické korektnosti prochází úplně všechno. Klidně vám vezmou vaše vlastní majetky, vezmou vám vaši vlastní zemi, ale ne jako by si ji vzali pro sebe, ale v žoldu. Komu dají tu zemi? Komu ji jako vrátí? Dědicům po bývalých esesácích, po bývalých členech sudetoněmecké strany Konráda Henleina! Vždyť to je úplně na hlavu! Chápete? Zamyslete se nad tím, co vám to ti soudci dělají! To je tragédie. Ale ještě větší tragédie je ta naprostá nečinnost politických stran v Parlamentu ČR. Čekali byste, že se začne ozývat jekot všech českých tzv. kádrů a zazní: Tady se žádné majetky bývalým esesákům a Henleinovcům vracet nebudou! My tady to všechno zrušíme! Soudce, kteří takto soudí, zbavíme jejich funkcí. Rozsudky zrušíme, protože jsou proti zájmům lidu a zpochybňují územní integritu a poválečné ukotvení naší země! Bohužel, od těch stran, od kterých byste takové reakce čekali, žádná taková reakce nepřišla a tím je to dané. A můžeme spekulovat proč, z jakých důvodů. Vypočítavost, nebo jestli je někdo uplatil nebo tam mají nějaké lidi, kteří na tom profitují, budou profitovat, až se „sudeťáci“ vrátí, atd. Proti tomu rozsudku se nezvedl žádný odpor, naopak, byl přebitý nějakým bezvýznamným migrantem, jakých jsou stovky a tisíce a v západních zemích to už nikoho ani nevzrušuje a v České republice je z toho něco jakoby pouťová atrakce. Samozřejmě to odvádí pozornost od prolomení „Benešových“ dekretů. Bohužel jekot politických stran v Parlamentu se nekonal. A já nevím, jestli se už nepohybujeme na první prioritě – to znamená: společnost je převychována, přetransformována do modelu buď tichého souhlasu, nebo spíš do modelu apatie. Slovy: Je nám to úplně jedno. My máme dost svých starostí, je nám to fuk, co se stane. Politické partaje se chovají jako améby. Reagují pouze na světlo a tmu. Vybírají si témata, na kterých se chtějí udělat a zviditelnit. Je to tak u všech partají, hlavně u SPD, ale nemějte jí to za zlé, dělají to všechny strany. Tak, kde by se mohli etablovat jako odpůrci navracení majetku „sudetským“ Němcům a bývalým Henleinovcům, tak tam je naprosté mrtvolné ticho. To mě opravdu šokuje nejvíc, protože bych velmi rád věděl, co za tím je. Kdo za tím je? Proč to ticho? Znamená to, že už jsou všichni koupeni? Jak se na to máte dívat? Protože opravdu jen ojedinělý hlas od jednoho komunisty, jen odtud přišla nějaká reakce. Nějaké odsouzení, to je strašně málo. Já se dívám na rozsudek hradeckého soudu jako na počátek pokusu o rozpad a rozvrat České republiky.

Bude velmi těžké zastavit vracení majetků bývalým esesákům a „sudeťákům“ ve chvíli, kdy hradecký soud jasně vyslal signál, že nemá naprosto žádný problém vracet majetek vdově po bývalém členovi wehrmachtu a po bývalém členu sudetoněmecké Henleinovy strany. To je signál, který je vyslán k sudetoněmeckému landsmanšaftu a ke všem šlechtickým rodům, které kolaborovaly a které přijaly v rámci arizace německé občanství po roce 1939 v rámci českých zemí. Je to kritický proces, který přišel velmi rychle. Já jsem nečekal, že to bude tak rychle, ale pozor, tohle je jen ochutnávka toho, co teprve přijde! V řadě a ve frontě už stojí Lichtensteinové, kteří dnes žádají Českou republiku o majetky ve výši, která přesahuje téměř 1,5 bilionu Kč (500x více než Walderode – pozn. RSP). A to je účetní hodnota. Skutečná bude ještě mnohem vyšší.

(Ze zvukového záznamu zpracoval M. Starý)

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473