SUDETLANDSMANI NEDAJÍ A NEDAJÍ POKOJ!

Sudetoněmecký landsmanšaft neustále pracuje proti českému národu.

Koncem minulého roku se v Olomouci konala jedna z řady akcí podporovaných sudetoněmeckým landsmanšaftem (SL) – udělování Česko-německých novinářských cen 2018.

Informuje nás o tom tiskové sdělení Česko-německého fondu budoucnosti, velmi chváleného SL.

Získali je Jan Novotný za článek „Demolice paměti“, Jaroslav Rudiš za článek „Tenkrát za bramborové války“ (v kategorii text); Martin Knitl za pořad „Sudetské děti“, Hannah Rau za pořad „Rok 1968 v NDR“ (v kategorii audio); Marek Hýža/Tomáš Kusýn za video „Stíny nad Libavou“, Stephanie Probst a další za video „Doma na pomezí“ (v kategorii multimédia). Zvláštní cenu Mileny Jesenské získali Andrea Mocellin/Thomas Muggenthaler za pořad „Vlakem smrti do svobody“. Cenu za dlouhodobou novinářskou práci dostal Hans-Jörg Schmidt.

Již podle většiny názvů oceněných prací vidíme, že je nám podsouváno vidění historie vlastní sudetoněmeckému landsmanšaftu.

Např. v reportáži Jana Novotného se mluví o Postoloprtech. Je tvrzeno, že v nich po druhé světové válce došlo k jednomu z největších masakrů sudetoněmeckých obyvatel. Přitom vojenský historik, RsDr. Jaroslav Šimůnek, k tématu uvádí:

„Byl jsem tehdy jako předseda lounské organizace Svazu české mládeže členem okresního národního výboru v Lounech. Žádné masakry se tu nekonaly, i když naši vojáci začali v Postoloprtech s „divokým“ odsunem. Ten spořádaný se konal v roce 1946. S fámou o „masakru“ v Postoloprtech jsem se setkal nedlouho po válce. Fámu prověřovalo velitelství armády z Prahy a dokonce jakási mezinárodní komise. V jejich závěrech bylo řečeno, že se fáma nezakládá na pravdě. Takže tvrdit v roce 2005, že v Postoloprtech došlo před šedesáti lety ze strany Čechů k nějakému masakru, dokonce masakru osmi set (!) osob, je neslýchaná lež.“

I mezi porotci jsou známí sudetomilové:

Petr Brod, publicista, který pracoval mimo jiné pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa a pro Süddeutsche Zeitung v Mnichově a jeho zpravodaj v Praze. Mimo jiné také navrhl, aby ČR financovala v Německu dům důchodců pro odsunuté Němce. (Přitom dobře víme, že Německo nesplatilo ČR a SR poválečné reparace, které by s ohledem na inflaci činily dnes 3 – 4 tisíce miliard Kč.).

Karel Hvížďala, pamatujeme na jeho podporování Karla Schwanzenberga při prezidentské volbě.

Lída Rakušanová, účastnice akcí SL, která dříve pracovala v rádiu Svobodná Evropa, spolufinancovaného CIA. V minulém roce vypustila v rozhovoru pro rozhlas takové perly, jako že: „Bernd Posselt je největší český patriot …“, nebo že: Benešovy dekrety jsou vyhaslé a (v rozporu s tím!!!) „Jejich zrušení je … v nejvyšším zájmu českého státu“. Naprosto tedy podporuje vlastizrádné zrušení Dekretů prezidenta republiky, což je toužebné přání SL.

Vojtěch Berger z Českého rozhlasu, který byl Česko-německou novinářskou cenou oceněn v r. 2017.

Bára Procházková z ČT24, např. host a moderátorka sympozia „Dialog uprostřed Evropy“, pravidelně pořádaných jedním ze sloupů - Ackermann-Gemeinde a Společností Bernarda Bolzana.

Blanka Závitkovská ze zahraniční redakce ČT, bývalá vedoucí produkce v pražském studiu německé veřejnoprávní televize ARD. Tvůrkyně filmu Dům se zelenou střechou (o přátelství české Židovky a sudetské Němky).

V poslední době se můžeme dokonce nadít uplatňování zákeřné metody Overtonových oken (po česku „salámové metody“) převracení historické pravdy. Např. v ČT se „vyrojilo“ množství pořadů o Hitlerovi. Jakoby kritických, i když ne moc. Podle této metody se pak kritičnost bude snižovat, pak dojde k nacházení pozitivních stránek v působení hitlerovců a proces bude končit převrácením historické pravdy naruby. Na počátku zmíněného předávání Česko-německých novinářských cen 2018 se dokonce přihlásil o slovo známý aktér nezákonností SL, mluvčí SL Bernd Posselt (Vzpomeňme též na jeho aktivitu při neofašistickém převratu v Kyjevě, kvůli němuž má zakázaný vstup do Ruské federace). V čem spočívá nezpochybnitelná nezákonnost aktivit představitelů SL podle našeho Trestního zákona?

Sudetští Němci byli už na Norimberském soudu žalováni a souzeni jako zločinné spolčení. Odsouzen byl jejich podstatný podíl na rozvrácení a zničení republikánsko-demokratické podstaty státu ČSR.

Podle § 206, odst. 1, TZ totiž: „Zavinění jako obligatorní znak trestného činu musí v případě trestného činu pomluvy zahrnovat skutečnost, že údaje sdělované obviněným jsou nepravdivé a současně způsobilé značnou měrou ohrozit vážnost osoby dotčené pomluvou. V případě trestného činu pomluvy podle § 206 odst. 1 tr. zák. postačuje existence nepřímého úmyslu podle § 4 písm. b) tr. zák. … zavinění je … vybudováno i na složce vůle, která zahrnuje především chtění nebo srozumění.“

A právě v dnešní době:

Motto Dne vlasti 2015 SL znělo (v překladu): Před 100 lety genocida Arménů – před 70 lety sudetských Němců.

Při zasedání Sudetoněmeckého landsmanšaftu Rakouska ve Vídni 12. 11. 2015 Bernd Posselt, mluvčí Sudetoněmeckého landsmanšaftu, mimo jiné prohlásil (přeloženo ze Sudetenpost, 10. 12. 2015, str. 12) : „Žádné právní pozice sudetských Němců nejsou opouštěny! Prosazování požadavků nelze provést silou, ale pouze přesvědčováním. Pokrok v restitucích bude. Posselt věří, že uplatnění požadavků bude dosaženo změnou vědomí Čechů, že vyhnání byla a je nespravedlnost. V případě, že si to většina Čechů uvědomí, může se změnit hodně.“

Nechť si čtenář představí, že by jej někdo neprávem osočoval, že je vrah, dokonce masový vrah. A snažil se proti němu uplatňovat nějaké sankce. Pak by se jistě bránil. Představitelé SL dělají totéž (a naši sudetomilové jsou s tím srozuměni – viz § 206 TZ), nepravdivě a neoprávněně obviňují český národ z vraždění, ba z genocidy českých Němců, i když historická pravda je přesně opačná.

Je zapotřebí, abychom se proti tomuto protiprávnímu jednání bránili a politiky, kteří proti němu nejednají (jsou s ním srozuměni – viz § 206 TZ) odsunuli na politické smetiště. Nejlépe by bylo „Česko-německý fond budoucnosti“ a „Česko-německé diskusní fórum“ zrušit a ukončit „Česko-německý strategický dialog“ sjednaný v roce 2015 tehdejším premiérem B. Sobotkou.

Uvědomme si, že opět žijeme v nebezpečné době. Historie se opakuje. Přibližně za poslední století přišly z Německa 2 katastrofy – 1. a 2. světová válka. Nyní se na obzoru objevuje třetí – vytváření podmínek pro třetí vnitroevropskou mezietnickou válku. Varující je politická nevědomost mnohých!!! – viz: https://www.casopis-sifra.cz/nemci-konecne-vyrazili-do-ulic-prekvapive-ale-demonstrovali-ne-proti-migraci-ale-tvrdemu-postupu-vuci-migrantum/

borec Pavka

 

 

 

 

 

 

 

 

Ing. P. Rejf, 11. 1. 2019, http://www.conematevedet.cz/Index.htm

http://www.fondbudoucnosti.cz/aktuality/aktuality/cesko-nemecka-novinarska-cena-2018-udelena

Česko-německé novinářské ceny 2018 uděleny

Tisková zpráva, 10. listopadu 2018

     Česko-německý fond budoucnosti udělil v pátek ve spolupráci s Německým svazem novinářů (DJV) a Syndikátem novinářů ČR Česko-německou novinářskou cenu 2018.

     Na slavnostním ceremoniálu na Univerzitě Palackého v Olomouci byli vyhlášeni vítězové v kategoriích text, audio a multimédia a zvláštní ceny Mileny Jesenské, přičemž od zástupců poroty obdrželi ocenění a byli představeni prostřednictvím krátkých filmových medailonků.

CN 1

     „Smyslem této ceny je podpora jednak kvalitní a nezávislé žurnalistiky a jednak česko-německých vztahů nezatížených předsudky. Oba tyto cíle byly i v roce 2018 velmi aktuální,“ uvedl v úvodu český ředitel Česko-německého fondu budoucnosti, Tomáš Jelínek, a poukázal například na zadržení jednoho z vítězů prvního ročníku této ceny, Arndta Ginzela, policí, když natáčel v Drážďanech reportáž z demonstrace příznivců Pegidy. „Důvody k neklidu sice nemáme, k pokračování v naší cestě však každopádně ano. Je proto dobrou zprávou, že letos bylo do soutěže zasláno více než devadesát příspěvků,“ dodal Jelínek.

Německá ředitelka Česko-německého fondu budoucnosti, Petra Ernstberger, uvedla: „Máme velkou radost z toho, že se předávání cen zúčastnila také řada pamětníků, kteří jako protagonisté v oceněných příspěvcích přímo vystupují nebo k nim mají osobní vztah.“

     Rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller na začátku akce zdůraznil význam novinářů a médií pro česko-německý dialog: 

„Dialog ovšem vyžaduje snahu oprostit se od předsudků, poctivost sám k sobě i k faktům, nechť jsou jakkoliv nepříjemná, i touhu po skutečně hlubokém poznání sousední společnosti. Jsem proto nesmírně rád, že dnes budou oceněni novináři, kteří ztělesňují právě tyto vlastnosti.“

Poprvé bylo letos uděleno zvláštní ocenění za dlouhodobou vynikající novinářskou činnost. Obdržel je Hans-Jörg Schmidt, který již 30 let působí jako pražský zpravodaj pro různé německé noviny a vedle toho pravidelně vystupuje jako komentátor v českých médiích. Zpravodaj ARD Peter Lange uvedl ve svém laudatiu, že je pozoruhodné, „nakolik hluboko se Hansi-Jörgu Schmidtovi podařilo proniknout do české společnosti, jak dobře rozumí její zemi a obyvatelům i hlubším proudům vycházejícím z historie a mentality“.

     Vyznamenán byl nejlepší český a německý příspěvek v kategoriích text, audio a multimédia. Zvláštní cenou Mileny Jesenské pořadatelé nadto ocenili příspěvek zabývající se v souvislosti s  aktuálním děním občanskou odvahou a multikulturním porozuměním či tolerancí mezi oběma zeměmi a jejich soužitím v Evropě.

     Zvláštní cenu Mileny Jesenské předal šestadevadesátiletý Felix Kolmer, přeživší několika koncentračních táborů a předseda Mezinárodního osvětimského výboru.

     Jako doprovodný program k udělení cen prezentuje Fond budoucnosti v olomoucké univerzitní knihovně výstavu Milena Jesenská: Retrospektiva. Praha-Vídeň-Drážďany-Ravensbrück. Výstava osvětluje osobnost Mileny Jesenské a její životní osudy. Pozoruhodné je obzvláště 14 nedávno objevených dopisů, které Jesenská napsala v letech 1940-1943 ve věznicích v Drážďanech a Praze-Pankráci a v koncentračním táboře Ravensbrück.

Výstava byla připravena Památníkem KT Ravensbrück ve spolupráci s Pražským literárním domem autorů německého jazyka a Historickým servisem. Fond budoucnosti na ni poskytl finanční podporu.

CN 2

Vítězové Česko-německé novinářské ceny 2018:

Kategorie text:

Jan Novotný: Demolice paměti. Reportáž z města, kde si potomci vrahů a obětí dodnes nakukují do oken, Týdeník Euro, 7. 8. 2017

Jaroslav Rudiš: Damals, im Kartoffelkrieg (Tenkrát za bramborové války), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 12. 2. 2018

Kategorie audio:

Martin Knitl: Sudetské děti, Český rozhlas Ostrava, 24. 3. 2018

Hannah Rau: 1968 in der DDR (Rok 1968 v NDR), WDR3 (čtyřdílná série příspěvků), 4. 6. 2018

Kategorie multimédia:

Marek Hýža/Tomáš Kusýn: Stíny nad Libavou, TV Noe, 28. 10. 2017 

Stephanie Probst / Marieluisa Lenglachner / Markus Ehrlich / Leonie Sanke / Sylvia Tolga, Mirjam Wlodawer: Im Dazwischen daheim (Doma na pomezí), afk TV, 16. 1. 2018

Zvláštní cena Milena Jesenská:

Andrea Mocellin/ Thomas Muggenthaler: Todeszug in die Freiheit (Vlakem smrti do svobody), Das Erste (ARD), 29. 1. 2018

Zvláštní ocenění za dlouhodobou vynikající novinářskou činnost:

Hans-Jörg Schmidt

Více o oceněných příspěvcích:

Kategorie text

Ve svém článku Damals, im Kartoffelkrieg (Tenkrát za bramborové války) uveřejněném v deníku FAZ reflektuje Jaroslav Rudiš na základě historických událostí z 18. století svoji vlastní rodinnou historii a popisuje roli brambor v česko-německých vztazích. „Činí tak s velkou znalostí věci,“ zdůrazňuje Adam Černý jménem poroty. „Je pozoruhodné a záslužné, když někdo umí v tom nejlepším slova smyslu informovat a pobavit najednou.“

Druhý vítěz v kategorii text, Jan Novotný, popisuje ve své reportáži Demolice paměti. Reportáž z města, kde si potomci vrahů a obětí dodnes nakukují do oken, do očí bijící nezájem obce Postoloprty, kde došlo po druhé světové válce k jednomu z největších masakrů sudetoněmeckých obyvatel, zabývat se vlastní minulostí. „Reportáž Jana Novotného je něco zcela výjimečného,“ zdůrazňuje Anneke Hudalla ve svém laudatiu, „protože autor nejen popisuje, že je historie zamlčována. Zároveň se totiž staví na stranu těch, kteří jsou kolektivním mlčením postiženi nejvíce: potomci obětí.“

Kategorie audio

Český nositel ceny Martin Knitl nechává ve své reportáži Sudetské děti promluvit pamětníky, kteří byli v chaosu druhé světové války posláni do bezpečí do ústavu pro choromyslné, kde nakonec strávili celý svůj život, i když byli zcela zdrávi. Autor zde narazil na velké téma, „které posluchači bere dech“, uvádí členka poroty Lída Rakušanová ve svém laudatiu. „Protože o něčem takovém ještě nikdy neslyšel a ani si neumí představit, že by v reálném životě bylo něco takového vůbec možné.“

Německá cena v kategorii audio byla udělena Hannah Rau a její čtyřdílné sérii příspěvků 1968 in der DDR (Rok 1968 v NDR), v níž autorka zdůrazňuje význam pražských událostí a porážky Pražského jara pro opoziční hnutí v NDR. „Zásadní poznatek série spočívá v tom, že pražský reformní kurz a porážka Pražského jara měly pro východoněmeckou mládež větší význam než západoněmecké studentské hnutí“, shrnuje slovy autorky Bogna Koreng ve svém laudatiu.

Kategorie multimédia

Film Im Dazwischen daheim (Doma na pomezí) se zabývá otázkou, jak se dnes žije v česko-německém příhraničí. Porota  mimo jiné ocenila různorodost protagonistů, kteří jsou ve filmu portrétováni. „Bylo pro nás důležité ukázat různé generace a jejich úhel pohledu na život v regionu na obou stranách,“ popisuje jedna z autorek, Marialuise Lenglachner, základní myšlenku projektu šesti mladých filmařek.

Českou cenu v této kategorii obdrželi Marek Hýža a Tomáš Kusýn za jejich film Stíny nad Libavou, v němž popisují historii regionu ovlivněnou odsunem a zkázou. Člen poroty Michael Hiller ve svém laudatiu ocenil „angažovaný a osobní přístup“, s nímž  autoři ukazují snahu dnešních obyvatel regionu „o to, aby minulé bezpráví nebylo ponecháno v zapomnění.“

Zvláštní cena Milena Jesenská

Film Todeszug in die Freiheit (Vlak smrti na cestě za svobodu) autorů Anrdrey Mocellin a Thomase Muggenthalera vypráví historii transportu vězňů koncentračních táborů v posledních dnech války na jaře 1945. Po cestě napříč tehdejším Protektorátem Čechy a Morava se díky spontánní pomoci českých obyvatel podařilo z transportu smrti osvobodit zhruba 1500 ze 4000 vězňů. „Autorům se velmi pozoruhodným způsobem podařilo zpracovat toto téma citlivě, s respektem a především empatií a vytvořit díky tomu živoucí dokument lidskosti,“ vyzdvihla ve svém laudatiu Libuše Černá.

O cenu se ucházelo více než 90 příspěvků z nejvýznamnějších médií v obou zemích.

Česko-německou novinářskou cenou chtějí pořadatelé ocenit novinářky a novináře, kteří jdou proti trendu rychlého, povrchního zpravodajství a přispívají tak k lepšímu porozumění mezi Čechy a Němci.

Porota Česko-německé novinářské ceny 2018:

Porota text:

Petr Brod (novinář a publicista)

Daniel Brössler (Süddeutsche Zeitung)

Adam Černý (Hospodářské noviny, předseda Syndikátu novinářů ČR)

Anneke Hudalla (Evropská akademie Berlín)

Karel Hvížďala (novinář a publicista, Český rozhlas aj.)

Porota audio:

Libuše Černá (Radio Bremen)

František Černý (novinář a bývalý diplomat)

Bogna Koreng (studio MDR Budyšín)

Lída Rakušanová (novinářka a publicistka, Deníky aj.)

Christoph Scheffer (Hessischer Rundfunk)

Porota multimédia:

Vojtěch Berger (Český rozhlas)

Michael Hiller (novinář, ředitel saského zemského svazu Německého svazu novinářů)

Bára Procházková (online portál ČT24)

Frank Überall (WDR, předseda Německého svazu novinářů)

Blanka Závitkovská (Česká televize)

CN 3

Češi a Němci tentokrát očima mladých lidí

Miroslav PROKEŠ, člen Rady Česko-německého diskusního fóra (za KSČM), Haló noviny, 4. 1. 2019, str. 11:

V Olomouci se uskutečnilo nejen předávání novinářských cen Mileny Jesenské, ale i zasedání Rady a výroční konference Českoněmeckého diskusního fóra.

Na začátku zasedání Rady na půdě Univerzity Palackého se přihlásil o slovo dlouholetý člen Rady Bernd Posselt. Připomněl na ten den připadající 80. výročí neblahého říšského pogromu, známého jako Křišťálová noc, a výslovně přiznal velký podíl aktivního či lhostejně přihlížejícího německého obyvatelstva sudetské oblasti na zničení židovských synagog, obchodů a dalších objektů a perzekuci Židů všude tam, kde byla těsně předtím Republika Česko-Slovenská donucena mnichovským diktátem postoupit území hitlerovské třetí říši. Řekl také, že je hanba, že se po staletích společného soužití Čechů, Němců a Židů nikde jinde, než pouze v Krnově nenašli místní němečtí občané, kteří by vypálení synagogy zabránili. Ve své řeči upozornil na současné nebezpečí návratu takové nenávistné ideologie s tím, že za neonacistickou výslovně označil i stranu Alternativa pro Německo (AfD), která v nedávných německých zemských volbách všude v Německu, tedy nejen ve východním, posílila svoje postavení. Poté vyzval přítomné, aby uctili památku obětí Křišťálové noci minutou ticha. Vyzdvihl rovněž pražský Černínský palác jako »nejkrásnější ministerstvo zahraničí na světě«.

Česko-německá novinářská cena byla udělena již podruhé v kategoriích

text, audio a multimédia za řadu kvalitních příspěvku o životě Čechů i Němců a česko-německých vztazích. Jeden z laureátů, Jaroslav Rudiš, to vzal přes brambory (vlastně zkomolené Branibory) a jeho článek vyšel v prestižním německém deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Výroční konference probrala téma budoucnosti vztahů Čechů a Němců očima mladých lidí. Mezi velmi fundovanými řečníky byli nejen středoškolští studenti(?!), lidé z byznysu, z oblasti umělé inteligence či akademické sféry, ale též předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Ten položil všem přítomným několik zásadních otázek ohledně vývoje společnosti při již nyní živelně probíhající masívní digitalizaci a robotizaci nejen výroby, ale i služeb včetně manažerských pozic a nástupu umělé inteligence. Národní i nadnárodní majitelé firem jsou vedeni snahou o maximalizaci zisku a necítí odpovědnost za propuštěné pracovníky, natož za jejich přípravu na nějaká jiná budoucí povolání. Snaží se rovněž minimalizovat svoje daňové zatížení, neboť není jejich starostí, kde stát vezme zdroje na vzdělávání, zdravotnictví, sociální služby nebo bezpečnost.

Autonomním systémům umělé inteligence je podle něho nutno dát zákonné mantinely, aby nemohly ohrožovat lidi ani cizí majetek. Takových námětu zazněla na konferenci celá rada s tím, že pro jejich řešení je důležitý Strategický dialog, který spolu zcela oficiálně vedou česká a německá vláda.

(Zaslal: Ing. Pavel Reif, KČP)

Otázka RSP: Co tomu říká KČP?

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473