ODCHOD Z NATO JE V ZÁJMU ČR

Proč je pro naši zemi absolutně nevýhodné setrvávat i nadále v NATO.

Chronologie strategické metamorfózy NATO.

1. NATO vzniklo v roce 1949. Tedy šest let před vznikem Varšavské smlouvy (Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci).  A slovy prvního generálního tajemníka Hastingse Ismaye bylo úkolem NATO „udržet Ameriku v Evropě, Rusko mimo západní Evropu a Německo při zemi.“

2. V roce 1991 byla založena tzv. Kooperační rada pro spolupráci s nečlenskými zeměmi a o rok později byla deklarována připravenost k nasazení vojsk MIMO území členských států NATO.

V rámci vyjednávání o statutu budoucího jednotného Německa ubezpečili tehdejší ministr zahraničních věcí USA James Baker a kancléř Německa Helmut Kohl Michaila Gorbačova, že se NATO „ani o píď nerozšíří na východ“ a na základě tohoto slibu byla Varšavská smlouva rozpuštěna. Michail Gorbačov netrval na písemné smlouvě, protože z hlediska mezinárodního práva je platný institut Gentlemen's Agreement – tedy mezinárodní smlouva, kterou státy uzavírají formou ústní dohody. Samozřejmě lze vycházet například i ze zaprotokolovaných jednacích zápisů apod.  Avšak prezident Bush zahájil desinterpretaci této ústní dohody v tom smyslu, že se nejednalo o písemnou smlouvu a tedy že se nejednalo o závaznou formu dohody. 

3. NATO tedy po roce 1991 získalo jako spojence postupně celou Evropskou unii. Její formální i neformální propojení s NATO (viz Lisabonská smlouva, Hlava V: Ustanovení o společné zahraniční a bezpečnostní politice) umožňuje rozšíření atlantické vojenské přítomnosti i v těch regionech Evropy, které se doposud nachází mimo smluvní prostor NATO. EU v podobě, jak ji koncipuje Lisabonská smlouva, je jedním z úhelných kamenů globální strategie USA. Tato strategie je však zaměřená na udržení politického vlivu a vojenské dominance USA ve světě.

Monopolární model světa byl poprvé koncipován v Projektu Nového světového pořádku (viz projev G. Bushe seniora před Kongresem dne 11. 9. 1990) a následně v Projektu nového amerického století, který vznikl v roce 1997 a roku 2009 vznikl institut pod názvem „Iniciativa pro zahraniční politiku“, který stále uplatňuje politiku amerického monopolárního modelu světa.

V první fázi rozšiřování NATO do střední a východní Evropy argumentovali jeho organizátoři zajištěním stability a demokracie v postkomunistickém prostoru. Tyto aktivity prý v žádném případě neohrožují Rusko, ba naopak: údajně jsou v jeho zájmu.

Avšak průběžným elementem amerického „Drang nach Osten“, jehož strategickým cílem je zjevně snaha o obklíčení Ruské federace, byl plán rozmístění tzv. protiraketového štítu v nových východních „provinciích“, tedy i v ČR – k čemuž naštěstí nedošlo.

4. Tím se dostáváme k „osudovému“ roku 1999 a vstupu ČR do NATO bez slibovaného referenda a k letecké válce proti Jugoslávii, které jsme se stali součástí. Tuto válku doprovázel politický akt, který zcela jasně konstituoval postavení NATO nikoliv MIMO mezinárodní právo, ale NAD něj.

Ve Washingtonu, byl oficiálně přijat nový strategický koncept, podle kterého je NATO „povoláno“ BEZ mandátu OSN vojensky zasáhnout kdykoliv a kdekoliv, a to i preventivně!

Bohužel i naše země se jménem tehdejšího prezidenta V. Havla – navzdory mínění naprosté většiny obyvatelstva - zapsala do transatlantických análů místem konání schůzek, které postavily veškeré mezinárodně-právní, a tedy civilizační, usilování našich předků na hlavu. Na vrcholné schůzce v Praze (listopad 2002) totiž bylo rozhodnuto o vytvoření Jednotky rychlé reakce NATO, složené z pozemních, vzdušných a námořních sil, připravené k nasazení kdekoliv ve světě.

Od roku 1999 je tedy NATO nejefektivnější privatizační armáda ve vlastnictví USA, která dobývá země a zároveň provádí řízenou vojenskou demolici suverénních států takovým způsobem, aby byly připraveny na následující ekonomickou invazi tzv. „zahraničních investorů“ – tedy nadnárodních korporací a na ekonomickou privatizaci státních majetků do soukromých rukou těchto nadnárodních firem.

Stručně řečeno: intervence na základě vylhaných důvodů, masivní a systematická manipulace veřejného mínění, zničení infrastruktury a průmyslu s cílem politické a ekonomické usurpace. Prvním masivním precedentem, dokonce na evropské půdě, byla právě Jugoslávie resp. Kosovo.

NATO se vymklo jakékoliv národní a mezinárodní kontrole, samo sebe postavilo do role žalobce, soudce a vykonavatele!

Nejznámější příklady transatlantické „starosti“ o lidská práva jsou Afghánistán (v Iráku se oficiálně neangažovalo NATO, ale „koalice ochotných“) a Libye.

Propojení EU a NATO

Evropská unie je podle smluv z Maastrichtu, Amsterodamu (Maastricht I / II) a Lisabonu (LS) koncipovaná jako nadnárodní instituce na kvazi ústavním základu.

Členské státy jsou zavázány – bez ohledu na podobu a složení jednotlivých národních vlád – k praktikování jednodimenzionálního ekonomického neoliberálního a vojenského modelu.

Současná EU je centrálně organizovaná a smluvně zaručená dominance nadnárodních finančních a hospodářských kartelů nad národními státy a jejich demokratickými institucemi.

Lisabonská smlouva obsahuje pasáže, které znamenají militarizaci EU, potvrzují imperiální nároky ve světě a zároveň umožňují vojenské propojení s NATO. Nový strategický koncept NATO uvedl „euroatlantický prostor“ jako působiště budoucích nasazení, ovšem bez bližší specifikace.

Nepřehledné evropské, severoatlantické a různé bilaterální smlouvy se záměrně nejasnou formulací smluvních textů, které připouští rozdílně účelové interpretace, stále zřetelněji opouští půdu Spojených národů a kodifikují vojenské akce jako prostředek politiky.

Je na politických reprezentantech Česka, zda si uvědomí důsledky tohoto vývoje, a hlavně jestli jsou schopni a ochotni z něj vyvodit patřičné závěry. Měli by si totiž uvědomit jednu zásadní věc: podle Ústavy České republiky nereprezentují Washington, Brusel nebo nadnárodní kartely, ale výhradně občany našeho státu. Jen těm se totiž za svá rozhodnutí zodpovídají, a jen ti jim mohou vystavit politický účet.

ans vva

Toto je úvodní vystoupení předsedkyně Českého mírového fóra a přípravného výboru ANS PhDr. Vladimíry Vítové, Ph.D., na besedě na Masarykově universitě v Brně na téma „Proč je vystoupení z NATO v zájmu ČR“.

Besedu vedl s ní ještě jeden obhájce tématu a další dva oponovali. V závěru byly odpovídány i dotazy účastníků. Stručně řečeno (shlédl jsem celý videozáznam besedy): Obhájci zájmu ČR – vystoupení z NATO se vyjadřovali konkrétně, předkládali řadu faktů, citátů z dokumentů, atd. Snad ještě mohli připomenout, jak jsme dopadli se smluvními bezpečnostními zárukami (ty smlouva NATO ani neobsahuje) v roce 1938, kdy se na nás západní mocnosti vykašlaly (smlouvy – nesmlouvy) a předhodily nás Hitlerovi. Vlastní historická zkušenost!

Oponenti se pohybovali spíše v oblasti neurčitých dohadů, názorů, vyjadřovali se nekonkrétně a obecně. Opakovaným argumentem jednoho z nich bylo, že i když to s NATO není ideální, nemáme nic lepšího, a proto musíme v NATO zůstat. Jinými slovy. Když jsem se dal do spolku se zločinci, vrahy a loupežníky, nezbývá mi, než s nimi loupit a vraždit, protože nemám žádnou lepší možnost. Zapomněl jsem jméno toho člověka, asi měl i nějaké tituly (ty dnes může mít i nějaký blb, který se nesložil úspěšně ani učňovské zkoušky – mohli by o tom myslím vyprávět třeba v Plzni), který se takto projevil jako málo gramotný blbec.

To by ovšem na oné besedě nebylo to nejhorší. Její účastníci na počátku odevzdávali lístky, zda souhlasí s tezí, která byla názvem besedy. Valná většina účastníků nesouhlasila. Podobné hlasování proběhlo i po ukončení besedy. Počet nesouhlasících, neboli zastánců setrvání ČR v NATO proti mému očekávání ještě narostl. Děsivé poznání o dosaženém stupni debilizace naší společnosti, které evidentně zasahuje i „akademickou půdu“ – v tomto případě Masarykovu universitu v Brně. K tomu snad už jen dodám, že právě v Brně, které se stále více proslavuje nadbíháním jeho zmetkových představitelů, ale i podnikatelů, sudetoněmeckému landsmanšaftu to asi bude méně překvapivé než jinde mezi normálně uvažujícími lidmi, kteří nemají hlavu jen na to, aby jim nepršelo do krku.

Poznámka, 15. 12. 2017, M. Starý 

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473