KDO JE KDO? - WHO IS WHO?

Jestliže jsme uveřejnili projev prezidenta Moldávie na Petrohradském ekonomickém fóru, jsme přesvědčeni, že i náš pan prezident Miloš Zeman by se pod něj podepsal, stejně tak my a mnoho dalších normálních a soudných lidí. Rozhodně ne vláda zaprodanců a vlastizrádců. Představme si naše „elity“:

KDO JE KDO???

aneb pohled na „naše vládní panoptikum“:

Kdo je Martin Stropnický?

Prý král komediantů, který ani sám neví, čí je. Hraje herec ministra nebo ministr herce? Ví to alespoň náš Marťa?
Nepříliš úspěšný herec, který se celý život marně hledá. Ministr obrany, který jakožto profesionální herec hraje tuto svou roli kompetentního ministra takřka jako o život. Jenže hrdinou je leda tak ve filmu, ale ne na ministerstvu obrany. Možná je průměrně dobrý jako herec, ale obraně nerozumí ani za mák.

Zřejmě vůbec nepochopil, že není zrovna na natáčení některého seriálu. Nechápe ani tak primární věc, a to, že úspěch moderní armády zdaleka nezávisí na kvantitě, tedy na počtu vojáků, ale na kvalitě, což jsou technologie, které má armáda k dispozici. Jak se figurka tak nesamostatná, tedy spíše loutka v rukou zaoceánských pánů dostala na tento post? Proč si jej náš Andrejko vybral jako jednu z hlavních tváří svého hnutí ANO? Proč? Protože je naprosto ideální figurkou do šachové partie našeho guru Andrejka.

Ambiciozní osůbka, která vlastně nic neumí a pro vlasní úspěch se upíše klidně i  ďáblu. Pro světskou slávu by prodal i vlastní matku. Tak se ani nemůžeme divit, že nehájí zájmy naší země a je jen tlumočníkem amerických zájmů. Ostatně není žádným tajemstvím, že na hnutí ANO je soustředěno veškeré politické úsilí velvyslance Schapiro. Našemu Marťasovi opravdu neleží na srdci svoboda českých občanů. Kdepak.

Jako poslušný pejsek sedí a čeká, až mu americký páníček hodí kostičku. Když se mu dostane od páníčka pochvaly, vrtí spokojeně ocáskem. Pod Marťasovým vedením se z našeho ministestva obrany stala divadelní scéna, na které se odehrává tragikomická hra, která nemá ve světě obdoby. Nebo vy víte o zemi, kde tak důležitou úlohu, jako je obrana země řídí komediant? Zatím co navenek se všichni tváří, jak skvěle vše funguje, dochází k naprostému rozkladu ministerstva. A co je mnohem horší, obrana naší země je absolutně v troskách. Místo suverénní nezávislé země jsme jen snadný cíl pro všechny dravce. Proto se vás nyní ptám, chcete, aby naši armádu dál spravoval takový pletichář? Chcete být cílem dravců? Chcete se místo obrany země  dívat na nepovedenou šmíru?

Kdo je Jiří Dientsbier?

Dále nahlédněme do politické kuchyně dalšího z vlády národních zrádců. Nebude to nikdo menší než náš veliký George. Ministr pro lidská práva a senátor. Postavička s dvojím občanstvím, což vyvolává předpoklad zároveň dvojí loajality. Co je zač tento amerikánec, který je stejně jako každý jiný havlista absolutně neschopný hájit naše národní zájmy? Není to spíše tak, že je stále připravený národní zájmy naší vlasti kdykoliv zradit ve prospěch svých amerických chlebodárců a nadnárodních korporací?

Je to politik, který dosud vlastně nic dobrého pro naši zemi nevykonal a tak se může jedině tak chlubit slavným jménem svého otce. I když jeho otec také nebyl tím, čím se veřejně před národem prezentoval. Je veřejným tajemstvím, že jeho zahraniční politika byla poplatná Davidu Rockefellerovi, oficiálním i paralelním centrům americké moci a Bruselu. Byl též vlivným a zaníceným komunistou, který po roce 68 byl načas uklizen, aby byl ve správný čas se slávou oprášen. Jablko nepadá daleko od stromu, aneb jaký otec, takový syn, dá se říci. Náš George formálně komunistou sice není, ale názorově?

Bolševik bez špetky studu. Navíc loutka zcela ovládaná zahraničními mocenskými skupinami, vždy poslušný vykonavatel agendy Nového světového řádu. A co daší kostlivec? Machinace s konkurzní podstatou, jež mu byla svěřena, aby ji spravoval a uspokojil z ní věřitele, otevřené lži ohledně kroků, za něž jiní stanuli před soudem – to je také náš George. Klasický, vydíratelný politik se špinavýma rukama a černým svědomím, který potřebuje upravovat svou minulost. A také pochopitelně o své temné minulosti a stinných stránkách nerad slyší. Ale kauzu, jejíž počátek sahá do roku 2004, z paměti lidí vymazat nedokáže. Že nevíte, o co se jedná? Jistě jste již slyšeli o vršovickém fotbalovém klubu  Bohemians 1905.

Právníkem nástupce – fanoušky obnoveného klubu Bohemians 1905 – byl právě náš George. Jelikož byli Bohemians po vyhlášení konkursu ve finanční tísni, a potřebovali nutně prostředky na svůj provoz, prodali do německého Schalke 04 hráče Jana Morávka za 2 250 00 eur a Marka Hovorku za 540 tisíc korun do fotbalového klubu FK Baumit Jablonec. Podle pravomocného verdiktu soudu ale protizákonně. Všichni hráči byli totiž po krachu původního klubu Bohemians Praha zahrnuti do konkursní podstaty položené společnosti.  Právní posudek, který George vypracoval pro manažery svého oblíbeného fotbalového klubu Bohemians 1905, vyšel všechny zúčastněné pěkně draho. Kvůli prodeji dvou hráčů, kteří spadali do konkurzní podstaty zkrachovalého vršovického klubu, byl  odsouzen Petr Svoboda k ročnímu trestu s jednoletým odkladem a Lukáš Přibyl, další obžalovaný manažer klubu, se konce pětiletých soudních tahanic nedožil, zemřel v roce 2012. Myslíte si, že byl George za svou právní analýzu, jíž navedl funkcionáře fotbalového klubu k trestnému činu, stíhán a potrestán? Kdepak!
Moje otázka tedy zákonitě zní. Chcete, aby tato politická postavička bez vlastního názoru, prosazující to, co je právě v módě zastávala i nadále svůj ministerský post? Chcete, aby loutka, která dělá jen to, co jí v Bruselu  a Waschingtonu nařídí, nadále brala za kliku ministerské kanceláře?

I dále to  bude ještě velmi zajímavé. Poodhalíme roušku tajemství dalšího národního zrádce. Copak se asi skrývá pod maskou benjamínka Boba?

Kdo je Robert Pelikán?
Na post ministra jej protlačil náš Andrejko. Sám Bobo pochází z vysoce prominentní rodiny komunistické éry. Otec Dragutin, docent vědeckého komunismu na katedře marxismu-leninismu Univerzity Karlovy. Matka Irena byla v roce 1993   jmenována profesorkou obchodního práva na Právnické fakultě UK. V letech 1998–2004 byla členkou Legislativní rady vlády; v letech 1999 – 2002 byla členkou prezídia Komise pro cenné papíry; mimoto působila jako advokátka.  Právo „rudé“ vyměnila za právo Evropské Unie, a od 12. května 2004 je soudkyní Soudu prvního stupně Soudního dvora Evropské unie.  Bobo tedy již od mala nebyl nijak zvlášť veden k hledání a naplňování ideálu mravnosti, ale především k úsilí o osobí kariéru a prospěch. Vystudoval právo právě na UK v Praze, neboť jméno jeho rodičů tam hodně znamenalo. Nejsnadnější cesta k právnickému titulu, jako předpokladu další strmé kariéry, viďte? Pelikán se pyšní jen stáží u Soudního dvora EU. Bližší zkoumání prozradí, že tyto stáže vyřizovala v Lucemburku právě jeho matka. Povinnou praxi absolvoval v AK Císař, Češka, Smutný a spol. jako zaměstnanec, vedoucí týmu a nakonec ředitel pracoviště. V roce 2007 složil advokátní zkoušku. Obratem nastoupil v Linklaters, v.o.s., Praha, jako advokát. Není to však jen tak nějaká advokátní kancelář, jak si možná myslíte, ale jde o pobočku londýnské Linklaters, což je nadnárodní „továrna“ na právní služby, které poskytuje ve dvaceti zemích 2600 advokátů. V roce 2014 dosáhla tržeb 2 150 000 000 $ (52 mld Kč)! Mladý a ambiciozní Bobo ve 28 letech přičichl k velkým pěnězům. Jak je známo, s jídlem roste chuť, a proto po dvou letech zakládá svou vlastní advokátní kancelář a své služby nabízí skoro „za hubičku“, za pouhých 2.000,- Kč + DPH za hodinu. Jeho klientela je samozřejmě z vyšších kruhů a tvoří ji takoví klienti jako ČSOB, Penta, MasterCard či Lukoil. V posledním roce jejího působení celková hodnota případů přesahovala 30 miliard! O takových zakázkách si může normální AK jen nechat zdát, že? Mít maminku na správném místě využil náš Bobo beze zbytku. Všechna rozhodnutí Soudního dvora nejsou veřejně přístupná, nejsou v českém jazyce a zájmové subjekty nemusí být shodné s účastníky soudních řízení.  A přesto existují rozhodnutí, kde dvůr rozhodoval ve věci Bobových klientů: Rozsudek ve věci T-11/08 MasterCard a Rozsudek ve věcech T-38/07 Schell Petroleum NV. Náhoda, „z pekla štěstí“, nebo malá domů? Proč soudkyni dávat hotovost, když můžete firmě jejího syna zadat lukrativní zakázku na právní poradenství?

A já se vás nyní ptám, chcete, aby takový kariérista, intrikán a vlezdobruselista dál zastával ministerský post? Chcete, aby člověk nízkých morálních hodnot, který se drží hesla, že šířit nenávist proti islámu je trestné, dál svým pozadím zahříval ministerské křeslo? Chcete to?

Kdo je Milan Chovanec?

Jedeme dál a podíváme se na další figurku vlády složené z kolaborantů a zrádců. Dnes tedy něco o Mildovi, pověstném svým hubnutím a následným zakulacováním.
Současný ministr vnitra, řídící se heslem, kdo není očipován a sledován, je můj nepřítel. Odkud se vypracoval až na současný post? V minulosti pracoval v Československé obchodní bance či soukromě podnikal. V roce 1997 se stal řadovým členem ČSSD. Od roku 2008 do roku 2014 zastával post hejtmana Plzeňského kraje. Jak je na tom se svou křišťálovou čistotou?  Zkusme nyní tedy pootevřít jeho skříň. A ejhle už se na nás začínají sypat jeho kostlivci. Začněme tím největším. Náš Milan  je totiž genius hodný Einsteina. Nevěříte? Rychlostudent právnické fakulty v Plzni dokázal absolvovat bakalářské studium v oboru veřejná správa za pouhých 9 měsíců! Úctyhodný výkon vezmeme-li v úvahu, že řádné studium tohoto oboru trvá tři roky. Nemyslíte? A to zdaleka není ještě všechno. V době svého působení  na postu hejmana Plzeňského kraje bylo jeho jméno úzce spjato s kauzou týkající se páté výzvy Regionálního operačního programu (ROP) Jihozápad, která byla vyhlášena v březnu 2009 a v níž mělo být rozděleno přes 3,7 miliardy korun. Bez schválení seznamu by totiž nešly žádné peníze na projekty, na kterých údajně měli zájem někteří členové výboru regionální rady – například někdejší ministr průmyslu a obchodu a současný šéf ODS 
Martin Kuba, či hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec (ČSSD). Ještě se vám to zdá málo? A co korupční skandál České pošty? Vyvolala ho vlastně jen taková „maličkost“ – existence nahrávky, která se dostala do rukou médií. A čeho se týkala? Člen ČSSD na ní žádá po podnikateli za další spolupráci s Českou poštou tři miliony korun – dva pro stranu a jeden pro našeho Mildu. Ten v paranoidním strachu kvůli tomu svolal bezpečnostní radu státu a světe div se, Bohuš mu vyhověl. Oba tím devalvovali samotnou úlohu této instituce, kterou je možné svolat např. kvůli hrozícímu teroristickému útoku nebo silnému přílivu uprchlíků, nikoliv však kvůli osočení jedné politické strany a jednoho ministra z korupce.

A nyní se vás ptám, chcete, aby člověk, který o sobě prohlašuje, že stát jsem já, vykonával dále funkci ministra vnitra? Chcete být očipováni a sledováni na každém vašem kroku? Chcete, aby se sám velký Milda stal nedílnou součástí vaší domácnosti a vašeho soukromí?

Kdo je Bohuslav Sobotka?

Je na čase připomenout si dále kdo je kdo. Proto jsem se rozhodla připomenout nám jednotlivě ty, kteří si dnes lebedí ve vládních křeslech  a prodávají poslední zbytky naší země a kultury. Nyní tedy o Bohušovi.

Kdo je Bohuslav Sobotka?
Samolibý, arogantní a především samozvaný jediný poslední spravedlivý. Vždyť jedině on přeci ví, co je pro naši zemi a nás nejlepší. Je pověstný svou nehynoucí, vroucí láskou k Bruselu. Zkrátka takový „vlezdobruselista“. Jak se vlastně dostal do politiky? Po ukončení studia na Masarykově univerzitě nastoupil dráhu profesionálního politika. Tedy člověk bez zkušeností, který vlastně vůbec nic neumí. V letech 2002 – 2006 působil jako „úspěšný“ ministr financí. Za dob jeho vlády na tomto ministerstvu byly až neuvěřitelné schodky při nebývalém až sedmiprocentním růstu HDP!

A co víc, spřáteleným podnikatelům byly odpouštěny miliony na pokutách a nedoplatcích! V jeho skříni však dřímá ještě jeden, největší kostlivec – kauza OKD. Podívejme se na něj trochu blíže. V roce 2004 prodala Grossova vláda Karbon Investu státní minoritní podíl za 4,1 mld. korun. Podle následných odborných posudků mělo OKD včetně ceny bytů hodnotu 22,4 mld.  korun, státní podíl tedy tvořil přes 10 miliard korun. Tedy stát byl připraven tímto výhodným prodejem o 6 miliard korun! A kdo byl za tento „výhodný“ prodej plně odpovědný? Kdo asi, právě ministr financí, tedy náš Bohuš! Rok po privatizaci se Evropská komise přímo ministerstva financí a tedy Bohuslava Sobotky dotazovala: „13. dubna 2005 učinil Karbon Invest nabídku ke koupi akcií od minoritních akcionářů, která naznačovala, že tržní hodnota OKD se rovná 22,4 miliardy. Hodnota privatizovaného státního podílu by mohla být 10 miliard Kč, oproti 4,1 miliardy Kč, za které byl tento podíl prodán.

Jak zdůvodníte tak velký rozdíl mezi cenami?“ Podle zjištění  Bohuslav Sobotka a jeho ministerstvo nezačalo privatizaci prošetřovat a do Bruselu poslalo neúplné informace. Nynější Sobotkovy výmluvy tedy  připomínají ze všeho nejvíce výmluvy Hurvínka přistiženého při zlobení. Při policejním prošetřování bylo zjištěno, že Sobotkovo ministerstvo na odpovědi Bruselu úzce spolupracovalo s kupcem OKD… Indicie nasvědčují, že odpověď zpracovali právníci firmy Karbon Invest. A je jasné, že ti určitě neměli zájem zpochybnit kupní cenu.  Plnou odpovědnost nese Bohuslav Sobotka, byť se dětinsky hájí, že poslouchal své podřízené. Co je to za ministra, který poslouchá podřízené? V roce 2014 náš Bohuš „povýšil“ a stal se premiérem.  Jeho způsob vládnutí je slušně řečeno velmi svérázný. A já se vás nyní ptám, chcete, aby nadále setrvával ve své funkci? Chcete, aby tato figurka dále prodávala poslední zbytky našeho státního majetku, naši kulturu, naši zemi a nakonec i nás? Myslíte si, že hájí i vaše zájmy?

Kdo je Lubomír Zaorálek?

Náš seriál kdo je kdo, pokračuje další etapou. Co asi skrývá další z korýtkářů, náš Luba?

Kdo je Lubomír Zaorálek?

Ministr zahraničních věcí, dříve dramaturg ostravského studia ČT, jeden ze zakladatelů OF v neslavném roce 89. A jak se vlastně absolvent Filozofické fakulty, oboru marxisticko-leninská filizofie propracoval až ke svému současnému postu? Kolik úsilí musel náš Luba, přezdívaný Dr. Cvach zahraniční politiky, či Neználek z ČSSD, vynaložit, aby se dostal na vrchol? Odborník, nebo diletant? Co vyneslo velkého inkvizitora až k výšinám?

Neochvějný zastánce Bruselu má ve své skříni také své kostlivce. Že o nich nevíte? Náš Luba totiž nerad vidí kohokoliv, kdo by mu mohl konkurovat, a to již od počátku své politické kariéry. Proto neváhal nechat „vyrobit“ kauzu, kterou nechal očernit místostarostu Českého Těšína Mariana Kuše, který byl neprávem nařčen z vědomé spolupráce s StB. Prostý, leč účinný způsob, jak odstranit z cesty nepohodlného soka.

V době svého působení co by předsedy PS se vyžíval v prosazování Ústavu pro studium totalitních režimů. No, ústav, spíše novodobá podoba středověkého koncilu. Velký ideologický inkvizitor, náš Luba svolával své věrné, kteří mu argumentačně posvětili pogrom na nějakého člověka nebo instituci. Náš Luba je tedy ministrem opravdu k pohledání. Pod jeho vedením je česká zahraniční politika budována bez jakéhokoliv racionálního cíle. Luba je novodobý obrtlík, který bude jako zástupce členské země hájit vždy post NATO, ať to stojí, co to stojí. Proč se asi tak tvrdošíjně brání ochraně našich státních hranic? Přece členské státy unie si nemohou dovolit vojenskou ochranu svých státních hranic, vždyť musí plnit své povinnosti vůči NATO a posílat své vojáky do aliančních jednotek. Vždy řekne a udělá jen to, co mu nařídí jeho zaoceánský chlebodárce. V kuloárech koluje legenda o jeho „odbornosti“.

-zaoral-

Luba je opravdu velký znalec, co slovo to perla. A teď si představte, že jednou zaperlil tak, až z toho byla mezinárodní ostuda. Skutečný odborník Luba je opravdu asi trochu mimo, jinak by se nemohl dopustit takového faux pas jako zařadit britské konzervativce mezi krajně pravicové strany. Nyní se vás proto ptám, chcete, aby takový „odborník“ dále reprezentoval naši zemi? Necháme takového vlezdobruselistu dál rozhazovat naše peníze? Necháme ho dál sedět za ministerským stolem?

Kdo je Pavel Bělobrádek?

Komu z naší „elitářské party“ se podíváme ještě na zoubek? Copak za tajemství asi skrývá další z benjamínků, náš Pavluša?

Kdo je Pavel Bělobrádek?
Mladý ambiciózní politik, bývalý veterinární inspektor, další arogantní politická rychlokvaška, ministr bez portfeje pro vědu, výzkum a informace. Že se nám Pavluša ve svém věku rychle vyšplhal na vrchol, viďte? Vskutku závratná kariéra. Kdopak asi tahá za provázky této loutky? Je jeho prioritou ochrana našich státních zájmů, nebo je šedou eminencí totalitních světovládních USA? Je jen náhoda, že Pavluša řídí stranu, která odkudsi získala 30 milionů na volební kampaň, ač byla těžce zadlužena téměř 50 miliony? Je čirá náhoda, že Pavluša bezprostředně po volbách odcestoval do USA, přestože se měl logicky podílet na povolebním vyjednávání? Je opět pouze náhoda to, že ihned po návratu z USA byl jmenován Ministrem bez portfeje pro vědu výzkum a informace? A vůbec, proč byl takřka ze dne na den zřízen ministerský post pro výzkum a informace?

Člověk by řekl, že náš Pavluša je přímo magnetem na šťastné náhody. Ale  takový sled náhod přeci není jen tak. A co když je to úplně jinak? Proč výzkum, a vůbec jaký, a informace, jaké? Není to tak, že je to jen proto, aby se mohla v naší zemi zavést totální kontrola občanů po vzoru fašistického Německa, či komunistického Sovětského svazu? Náš Pavluša má stejně tak jako ostatní také svého kostlivce. Pochopitelně jej popírá. Kdo by se také rád a s ochotou hlásil ke svému pikantnímu sudeťáckému skandálku.

Při své návštěvě v Německu učinil naprosto bezprecedentní heslo na podporu Hitlerovy páté kolony, sudetských Němců, kdy jako vůbec první člen naší vlády v poválečné historii navštívil v Mnichově Sudetoněmecký dům, sídlo landsmanšaftu a uctil tam památku odsunutých Němců. Ale nebylo to právě Německo, kdo rozpoutalo válku, co Mnichovská dohoda? Možná by si Pavluša měl v hlavě přeci jen srovnat historické souvislosti. Jak je vidět náš Pavluša je zřejmě osůbkou obdařenou všeobjímající láskou. Je přímo pověstný svou nekonečnou vstřícností k ilegálním imigrantům, nejraději by je k nám přijal všechny. Má geniální plán na zvýšení porodnosti v naší zemi, to vyřeší přeci arabští a a afričtí imigranti. Domnívá se, že naše ženy se jich již zřejmě nemohou dočkat. Proto se vás nyní ptám, chcete tak typického vlastizrádce dál trpět ve vedení naší země?

Dovolíte, aby tento posluhovač USA a Bruselu prosadil své heslo: lide český já jsem tvůj pán, do roka a do dne do každé rodiny  ti imigranta dám?

Kdo je Marian Jurečka?

Ani tentokrát se nudit nebudete. Nakoukneme do zákulisí horlivého obdivovatele šílené Merklové, známého svým naprosto oddaným vztahem a důvěrou pouze k EU, NATO a USA, nahlédneme k našemu Márovi.

Kdo je Marian Jurečka?
Další  benjamínek z partičky korýtkářů, současný ministr zemědělství.  I při svém mládí nám dokázal předvést přímo raketový let do výšin naší politiky. Čím je tak vyjímečný, že to dotáhl až na post ministra? Svou odbornou znalostí a zkušenostmi? Pak by ale jeho ministerstvo mělo hotovou agrární koncepci. Nemělo by nevyřešený problém velkého počtu obcí, nemající vlastní vodovod a kanalizaci. Za jeho působení na tomto postu ministerstvo učinilo více než tři stovky zakázek bez výběrového řízení.Zvlášní praktiky.

On náš Mára je také velmi štědrý a nešetří na odměnách pro své spolupracovníky. No, vždyť to není z jeho kapsy, daňový poplatník to přeci rád zaplatí. Zřejmě je velmi zaneprázdněn, když nemá ani čas se zúčastňovat na jednáních PS a objevuje se tam pouze sporadicky. I náš Mára má svého kostlivečka. Jako jediný před svým ministerstvem vyvěsil ukrajinskou vlajku, prý na znamení solidarity. S kým vlastně? Zřejmě s ukrajinskými oligarchy, kteří se po svržení demokraticky zvoleného prezidenta dostali k moci na Ukrajině.

Jako typický polistopadový produkt systému se vyjadřuje pouze ve prospěch svých chlebodárců, naprosto neschopen vlastního uvažování a intelektu. Proto se asi pořád drží jako trus košile Bruselu a NATO. Je tedy více než jasné, čí píseň bude zpívat. Ale možná z něj jednou bude druhý Andrejko, když ne v ničem jiném, tak ve své výmluvnosti. Také hovoří rád, jen často neodpovídá na položené otázky. Prostě jen mluví a mluví. Už přes dva roky není schopen uspokojivě odpovědět na zcela jednoduchou otázku, a to proč stejní výrobci u nás prodávají naprosto stejné výrobky, ale v nižší kvalitě, či jiném složení než v Německu? Mára se na první pohled tváří, že je ve všech směrech aktivní. Ale na ten druhý…Odpovědi jsou babišovského typu – na něco jiného a o něčem jiném. Kohopak to náš Mára vlastně zastupuje?

Severočeská PRAVDA
Vydává Miroslav Starý, IČO: 62732021, E-mail: stary_m@volny.cz
Adresa redakce: Mimoň IV., Letná 207; telefon 606590473